Dnes v noci pokračovalo ostřelování Charkova a Dnipra, ale nedosáhlo ani zdaleka takové intenzity, jako v předchozích dnech. V odpoledních hodinách došlo k ruskému ostřelování Snihurivky na východě osvobozené části Mykolajivské oblasti. Místní hlásí větší množství zraněných a rozsáhlé škody na majetku.
Ruské ministerstvo obrany ve svodce píše, že nad Belgorodem sestřelilo 6 ukrajinských balistických střel Točka-U a šest střel ze salvového raketometu Vilcha. Byl nahlášen výpadek proudu v Železnogorsku v Kurské oblasti po údajném zásahu místní rozvodny pomocí dronu. Výbuchy byly slyšet a vidět i na okupovaných územích, konkrétně v Tokmaku a v Sevastopolu.
Severovýchodní fronta: Proukrajinské zdroje na základě geolokalizace pozic ukrajinských jednotek tvrdí, že se Ukrajincům podařilo obnovit kontrolu nad prostorem u severního přístupu k Synkivce. Jde o místa, ve kterých utržily okupační jednotky značné ztráty v posledních týdnech při neúspěšných útočných operacích proti 14. a 30. samostatné mechanizované brigádě. Tyto dvě brigády patří mezi elitní jednotky ukrajinské armády, obě získaly značné zkušenosti již během bojů na Donbase v době Antiteroristické operace. Okupační síly obnovují bojové operace v oblasti Makijivky, kde se jim podle ukrajinských geolokalizovaných záběrů ruské zničené techniky podařilo postoupit podél silnice spojující Plščanku s Makijivkou asi o kilometr a půl. U Jampolivky a teren sice boje pokračují, ale nejsou hlášeny žádné viditelné změny. V Serebrjanském lese se bojuje na západ a jih od Dibrové. Ruské jednotky zde provedly v posledním dni několik útoků a je pravděpodobné, že se jim povedlo postoupit o několik stovek metrů západně od vesnice, prozatím však čekáme na jednoznačné potvrzení. Jižně od Dibrové byl pak ruský útok zastaven protiútokem ukrajinské 63. mechanizované brigády.
Bachmutská fronta: Na severu a severozápadě Bachmutu zůstává víceméně beze změn, až an pravděpodobný ruský postup podél železnice na Časiv Jar. Jde o oblast, kde dochází k častým ukrajinským protiútokům, takže je možné, že byly mylně vyhodnoceny záběry bojů, ale situaci budeme sledovat. U kliščijivky a opevněné kóty 217.5 nejsou hlášeny žádné změny. Některé zdroje tvrdí, že se okupantů podařilo získat kontrolu nad poli severně od Kurďumivky, my se ale domníváme, že nad nimi kontrolu nikdy pořádně neztratili.
Doněcká fronta: Kolem Stepového a avdijivské koksovny nejsou informace o žádných změnách. Situace zde je posledních několik dní poměrně stabilní, pro ukrajinské obránce však stále značně hektick, protože velení okupantů vrhá na frontu nekončící útoky. O důvodech přerušení postupu jsme psali ve včerejší svodce. Proruské i proukrajinské zdroje se do značné míry shodují v tom, že se okupantům podařilo postoupit na severu města v chatové oblasti nedaleko čističky odpadních vod. Rozcházejí se však v tom, jak hluboký ruský postup byl. Dostupné zprávy a záběry dělostřelecké palby a FPV dronů z těchto míst však ukazují, že ruský postup nebyl hlubší, než tři sta metrů. I to však znamená, že se boje přesunují o něco blíže k městu, byť do zastavěných oblastí.
I zbytek fronty je bez důležitějších změn. Po dobytí zbytků Marjinky se zdá, že je pro okupanty hlavním cílem právě Avdijivka a jižní polovina fronty je prozatím příliš nezajímá. Tím nechceme tvrdit, že by zde nedocházelo k bojům, ale spolu s pádem Marjinky do jisté míry klesá jejich intenzita.
Záporožská fronta: Kolem samotného Verbového se situace mění jen na jihozápadě, kde okupanti upevňují kontrolu nad znovuzískaným územím. Mezi ním a Novoprokopivkou se jim podařilo postoupit asi o půl kilometru do území nikoho a zajistit zde další pozice. Západně a jihozápadně od Robotyného dochází k silným ruským útokům, a i přes zprávy o údajném ruském postupu až do vesnice zde nelze pozorovat žádné změny. Geolokalizace záběrů obou stran ukazuje boje ve stále stejných místech mimo vesnici.
Chersonská fronta: Situace na východním břehu Krynek zůstává beze změn, ale nepohodlnou ukrajinkou situaci velmi dobře ilustruje ztráta zásobovacího člunu na říčce Konce. Udržovat zde předmostí musí být pro ně velmi náročné, přesto zde však mají okupanti denní ztráty na technice i živé síle. Ukrajincům se včera podařilo mezi vesnicemi Marčenka a Bilocerkivka zničit ruský protibaterijní radar 1K148 Jastreb, jeden z nejmodernějších ruských radarů, v hodnotě 250 milionů dolarů.
Diplomatické a politické události:
Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes oznámil, že se zpět na Ukrajinu vrátilo 230 ukrajinských válečných zajatců (příslušníci OSU, Národní gardy, námořní pěchoty a pohraniční stráže). Jsou mezi nimi i důstojníci a někteří z nich se podíleli na obraně Mariupolu a posléze Azovstalu. Do Ruska se vrátilo celkem 248 osob. Ruská média hovoří o “komplexním vyjednávání,” které výměně předcházelo. Podotýkáme, že v předchozích měsících nebyla z ruské strany vůle k výměně zajatců.
Již je známo, kolik dekretů vydal ruský prezident Vladimir Putin během roku 2023. Dekrety jsou číslovány podle pořadí vydání, a na počátku roku se vždy začíná od nuly, takže není složité zjistit, kolik jich bylo za daný rok vydáno. V roce 2023 to bylo 997 dekretů, přičemž polovina z nich je tajná a jejich obsah není znám. Obsahem veřejně známých dekretů je převážně ocenění vojáků zapojených do války na Ukrajině. Takový počet dekretů vydal prezident Putin naposledy v roce 2001, v průběhu Druhé čečenské války.
Evropská unie přidala na sankční seznam ruskou společnost Alrosa, která největším celosvětovým producentem diamantů, a jejího šéfa Pavla Mariničova. Viní je z jednání, které narušuje či ohrožuje „územní celistvost, suverenitu a nezávislost Ukrajiny“, uvedla Rada EU. „Alrosa je největší společností těžící diamanty na světě, je vlastněná ruským státem a představuje více než 90 procent veškeré ruské produkce diamantů,“ napsala Rada EU v prohlášení. „Společnost tak představuje důležitost část hospodářského sektoru, který poskytuje ruské vládě značné příjmy,“ dodala.
Tiskové oddělení Severoatlantické organizace na webových stránkách zveřejnilo zprávu, že země NATO se v rámci společného nákupu složí na 1.000 kusů řízených střel pro ukrajinské systémy PVO Patriot. Má se jednat o typ GEM-T v odhadované hodnotě 5,5 miliardy USD.
Polští zemědělci chtějí od čtvrtka opět blokovat přechod Medyka-Šehyni na hranici s Ukrajinou. Organizátor protestu agentuře PAP řekl, že rolníci pořád ještě nedostali písemnou záruku, že jejich požadavky budou splněny. Proto se rozhodli pokračovat v protestu. Farmáři požadují zejména dotaci na kukuřici, více peněz na provozní úvěry a zachování zemědělské daně na dosavadní výši.
Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs řekl, že jeho země posílí vojenskou infrastrukturu na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Lotyšsko by podle něj mělo v práci na národní bezpečnosti pokračovat i letos. „Východní hranici je třeba posílit z hlediska vojenské infrastruktury, protože plot sám o sobě neochrání před vážnou vojenskou hrozbou. Plot je navržen tak, aby zabránil hybridní hrozbě,“ řekl Rinkēvičs. Prezident zdůraznil, že je třeba pracovat na systému civilní obrany. Státní bezpečnost Lotyšska totiž nedávno zadržela ruského občana pro podezření ze špionáže. Podle vyšetřování sbíral a předával informace o kritické infrastruktuře a vojenských zařízeních Lotyšska ruským speciálním službám. Státní bezpečnost se domnívá, že zadržený měl vazby na pět objektů na území Lotyšska. V těchto objektech byly provedeny prohlídky a bylo zabaveno „velké množství dokumentů a médií“.
Ruská ekonomika:
Dnes se detailněji podíváme na výdělečnost ruského exportu ropy. Současná cena na volném trhu, která poklesla již na 58,23 USD za barel, je pro ruské exportéry značně nepříjemná. Cenový strop, který byl stanoven na 60 USD za barel, se sice ruští exportéři naučili obcházet, nicméně za cenu zvýšených nákladů na přepravu, a ve výsledku jsou aktuálně schopni prodat svou ropu pouze na úrovni tohoto cenového stropu. Současně odliv zahraničních firem znamenal, že ruští producenti museli sáhnout k nákladnějším řešením. Analýza výzkumníků z univerzity z Yale odhaduje, že se díky tomu náklady na těžbu zvýšily o přibližně 10 USD za barel. Přičemž cenový strop byl stanoven tak, aby při jeho udržení byli ruští producenti schopni dosáhnout zisku pouze okolo 5 USD za barel. Lze tedy předpokládat, že export ruské ropy může být v současnosti dokonce ztrátový, nicméně ruské firmy jsou v něm nuceny pokračovat. Je to totiž jeden z mála zdrojů deviz, díky kterému mohou Rusové platit za dovozy zejména z Číny, které dnes například v oblasti osobních automobilů tvoří již přes 50% trhu.
Situace na Blízkém východě:
Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle novin Times of Israel hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády.
Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců dnes v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, 100.000 nebo 5000. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ řekl představitel. „Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání,“ uvedl dále tento představitel. „Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga,“ dodal.
Při dvou dnešních výbuších u hřbitova v íránském městě Kermán zahynulo nejméně 103 lidí a dalších 211 bylo zraněno. Informovala o tom íránská státní televize i zahraniční agentury. K atentátu, který je podle agentury DPA nejhorší ve zhruba 45 letých dějinách islámské republiky, se dosud nikdo nepřihlásil.
Dnešní Třešnička™ bude o jednání bez špetky sebereflexe. Hlavní postavou dnešní třešničky bude opět Putin, který odsoudil teroristický útok v Íránu. Ruský diktátor podle agentury RIA Novosti zaslal kondolence vedení země, která rozdmýchává náboženskou nenávist na Blízkém východě a je samozřejmě jedním z nemnoha světových outsiderů, kteří jsou spojencem Ruska. Putin překvapivě odsoudil „terorismus ve všech formách“ a řekl, že útok na pokojné lidi je „šokující ve své krutosti a cynismu“. Vladimire nepřijde ti to vyloženě trapný a ubohý?
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, které se nebojíme a na množství nehledíme!
Děkujeme všem, kteří nám již přispěli, moc si toho vážíme!
