(2 101 slov, doba čtení 10 minut.)
V noci na 26. února podnikly ruské síly masivní útok na Ukrajinu, při kterém nasadily 177 úderných dronů Šahed a různé typy návnadových bezpilotních letounů. Podle Velitelství vzdušných sil Ozbrojených sil Ukrajiny bylo k 9. hodině ráno potvrzeno sestřelení 110 dronů, zatímco dalších 66 dronů bylo zarušeno systémy radioelektronického boje. Útoky zasáhly především Kyjevskou, Charkivskou, Kirovohradskou a Sumskou oblast. V Bučanském okrese Kyjevské oblasti zahynula žena a dva další lidé byli zraněni, v Bilopolské komunitě v Sumské oblasti utrpěl zranění jeden civilista. V Charkově trosky ruského dronu „Geran“ narazily do devítipatrového obytného domu v Kyjevském rajonu.
Ruské síly během nočního útoku zasáhly také energetické zařízení v Dněpropetrovské oblasti, o čemž informovala společnost DTEK. Poškozená infrastruktura patří DTEK Dnipro Electric Networks a probíhají práce na jejím obnovení. Vedoucí Dněpropetrovské oblastní vojenské správy Serhij Lysak uvedl, že jednotky vzdušného velení Vostok v regionu sestřelily čtyři ruské drony. Okupanti se zaměřili i na okresní centrum v Nikopolské oblasti, kam útočili kamikaze drony.
Současně s ruskými útoky provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstva obrany Ukrajiny ve spolupráci s dalšími jednotkami obranných sil úder na ropnou rafinerii Tuapse v Krasnodarském kraji. Podle zdrojů ukrajinské rozvědky citovaných serverem Hromadske způsobil útok nejméně 40 explozí, požár a poškození klíčové infrastruktury rafinerie. Místní obyvatelé hlásili i zásah námořního přístavu. Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny později potvrdil útok na Tuapse a uvedl, že požár zasáhl také vojenská letiště Saki a Kača na okupovaném Krymu. Rafinerie v Tuapse a přístav hrají klíčovou roli v ruské vojenské logistice, přičemž propojení s železniční sítí umožňuje přepravu zásob z centrálních a jižních oblastí Ruské federace.
Neplecha v Rusku: Kanál ArchandělSpetsnaza, napojený na ruský neonacistický prapor Rusič, uvádí, že v Sudžanské oblasti pokračují tvrdé poziční boje. Situaci zde výrazně ovlivňuje vysoká aktivita dronů, které představují velký problém jak pro útočníky, tak pro obránce. Zvláštní hrozbu pak představují opticky naváděné drony, které je prakticky nemožné zneškodnit standardními ruskými systémy elektronického boje.
Ukrajinské zdroje se k dění v Kurské oblasti v posledních dnech vyjadřují jen minimálně.
Majakovsk píše, že ruské jednotky měly údajně obsadit Novou Soročinu a Lebeděvku, ale dodává, že tyto informace nejsou zatím podloženy žádnými důkazy.
Propagandista DnevnikDesantnika tvrdí, že se dnes vojákům 34. brigády podařilo konečně a definitivně dobýt vesnici Orlovka, ačkoliv některé ruské zdroje to mylně oznamovaly už včera. Ukrajinské kanály se ke ztrátě Orlovky zatím nevyjádřily.
Charkovská situace je dnes bez nových informací.
Severovýchodní fronta: Úplně na severu, poblíž hranic s Ruskem, rusové postoupili u vesnice Topoli. Jižněji pokračují poziční boje u Fiholivky, Dvoričné a v okolí Západné.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru stále probíhají boje v severozápadní části města, konkrétně na sídlišti Novopivničnyj, kde odhadujeme, že ukrajinské síly stále drží přibližně polovinu této oblasti. Jižně od města se okupanti snaží postoupit směrem ke Stupočkám, ale ukrajinské dělostřelectvo a drony jim způsobují značné ztráty. Kromě intenzivních střetů mezi ukrajinskými a ruskými drony o nadvládu nad bojištěm zde nebylo zaznamenáno nic nového.
Doněcká fronta: Z Torecku přicházejí zajímavé zprávy v návaznosti na ukrajinské protiútoky z posledních dní. Zdá se, že se Ukrajincům podařilo využít rotace jednotek vyčerpané 132. samostatné gardové motostřelecké brigády. Nově příchozí jednotky ze 150. gardové motostřelecké divize se tak ocitly pod tvrdým tlakem a ukrajinské síly jim uštědřily několik citelných úderů. Kromě včerejšího „výletu“ do centra města pokračují ukrajinské protiútoky v různých částech Torecku. Ukrajinské síly byly zaznamenány na sídlišti Formiča a jižně od areálu dolu Toreckaja. Ukrajinské drony navíc napadají ruské pozice prakticky po celém městě.
Ve směru na Pokrovsk pokračují stabilizační akce ukrajinských sil v Dačenském, Piščaném, Kotlyne a boje se vedou i ve východní části Udačného. Podle ukrajinských zdrojů je Kotlyne pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil a Rusové se drží pouze v administrativních budovách dolu číslo 3 východně od vesnice. Směrem na jih pokračují boje v Uspenivce a okupanti obsadili část pole jižně pod Nadijivkou, což potvrzují útoky ukrajinských dronů v této oblasti.
Okupanti nadále tlačí severně a západně od Andrijivky a podle DeepstateUA se jim zde daří pomalu rozšiřovat území nikoho. Jižněji pokračují střety o Ulakly a Konstantynopil, přičemž ukrajinské zdroje hlásí ruské těžké ztráty.
Západně od Veliké Novosilky postoupily ruské jednotky u vesnice Skudné.
Jižní a Chersonská fronta nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že se Ukrajina a Spojené státy dohodly na rámcové smlouvě o nerostných surovinách. Oznámil to na tiskové konferenci, informuje RBC-Ukrajina. „Pro mě bylo nejdůležitější, že nejsme dlužníci, navzdory tomu, co říkají média. V dohodě není žádný dluh ve výši 500 miliard, ani 350, ani 100 miliard – to by pro nás nebylo spravedlivé,“ uvedl Zelenskyj. Zároveň upozornil, že další dohoda, která se bude týkat společného fondu, bude „ještě vážnější a složitější“. Prezident také přiznal, že dohoda neobsahuje všechny bezpečnostní záruky, které Ukrajina požadovala, ale zdůraznil: „Chtěl jsem, aby tam alespoň jedna věta o zárukách byla – a je tam, v rámcové dohodě, v odstavci 10.“
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj přicestuje v pátek 28. února do Washingtonu. Oznámil to během tiskové konference. Trump uvedl, že během návštěvy podepíšou dohodu o vzácných nerostech a zdůraznil, že půjde o „velmi významnou dohodu“.
Americký prezident Donald Trump také prohlásil, že Ukrajině neposkytne příliš mnoho bezpečnostních záruk. Během prvního zasedání svého kabinetu zdůraznil, že hlavním garantem bezpečnosti by měla být Evropa, protože Ukrajina je jejím přímým sousedem. Spojené státy podle něj mají zájem především o spolupráci s Kyjevem v oblasti vzácných nerostů, kterých má Ukrajina „opravdu hodně“. Trump také uvedl, že pokud Američané začnou těžit ukrajinské suroviny, fakticky to samo o sobě zajistí bezpečnost země. „Nikdo by si nedovolil ohrozit naše lidi, pokud tam budou,“ vysvětlil. Zároveň potvrdil, že Velká Británie a Francie jsou připraveny dobrovolně vyslat na Ukrajinu mírové jednotky.
Francouzský ministr financí Éric Lombard uvedl, že Velká Británie, Francie a další evropské země jsou připraveny vyslat své jednotky k zajištění dodržování dohody o příměří. Toto prohlášení učinil v rozhovoru pro Bloomberg. Podle Lombarda bude po uzavření příměří mezi Ukrajinou a Ruskem však evropská vojenská přítomnost potřebovat podporu Spojených států. „Pokud chceme, aby bylo příměří dodržováno, potřebujeme americkou podporu. Věřím, že Spojené státy s tím souhlasí,“ uvedl politik.
Německý koncern Rheinmetall oznámil plány na přeorientování dvou svých automobilových závodů v Německu na výrobu obranného vybavení. Rozhodnutí přichází v době rostoucího geopolitického napětí a po výzvách na mnichovské bezpečnostní konferenci k posílení evropské obranné strategie. Rheinmetall očekává nárůst výdajů na obranu, a to nejen kvůli pokračující ruské agresi na Ukrajině, ale také kvůli nejistotě ohledně budoucí americké politiky vůči Evropě. Přesné detaily, jaké obranné systémy se v nových závodech budou vyrábět, zatím nebyly zveřejněny.
Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že Ukrajina obdržela 12 z 19 stíhaček F-16, které Dánsko slíbilo dodat. Zbývající letouny budou Ukrajině předány do konce roku 2025. Ve svém vystoupení na konferenci YES v Kyjevě, pořádané nadací Viktora Pinčuka, Poulsen zdůraznil význam posílení evropské vojenské podpory Ukrajině a připomněl dlouhé politické debaty, které předcházely rozhodnutí o dodávkách letounů. Podle něj je nezbytné, aby Evropa nejen pokračovala ve vojenské pomoci, ale také více investovala do posílení vlastních obranných schopností.
Dnes se zaměříme na jeden z indikátorů zpomalování ruské ekonomiky, a sice na klesající množství udělených hypoték. To dosáhlo v lednu tohoto roku nejnižší úrovně za posledních sedm let, přičemž příčinou jsou jak regulační opatření centrální banky, tak i vysoká cena nemovitostí. V lednu byly uděleny hypoteční úvěry v celkové výši 127 miliard rublů, což činí pokles o 53%oproti objemu udělených hypoték v lednu 2024.
Propad v objemu udělených hypoték se týká zejména těch s preferenčním úročením, a to vzhledem k výraznému zpřísnění podmínek pro udělení takové hypotéky. Připomeňme, že aktuální hypoteční sazby se v Rusku pohybují okolo 29%, přičemž preferenční hypotéky jsou úročeny například ve výši 8%, kdy je rozdíl mezi preferenční a komerční sazbou vyrovnáván komerčním bankám pomocí dotace ze státního rozpočtu. Pokles v objemu udělených hypoték se ale týká i hypoték s komerční úrokovou sazbou, u těch dosáhl jejich objem nejnižší úrovně od roku 2018.
V roce 2025 předpokládá ruská centrální banka mírný vzrůst objemu udělených hypoték, a to od 3 do 8%, je ale potřeba si uvědomit že se jedná o částky v rublech a vzhledem k tomu, že i oficiální míra inflace se v Rusku pohybuje okolo 10%, jedná se o reálný pokles objemu udělených hypoték. Ministerstvo financí také plánuje v průběhu roku 2025 částečné uvolnění regulací pro udělení hypoték, neboť důsledkem takto výrazného poklesu objemu udělených hypoték jsou výrazné potíže ruského developerského sektoru. Ten již v roce 2024 vykazoval pokles o přibližně 15%, a pokud by se udržel klesající trend objemu hypoték, znamenalo by to pro tento sektor v roce 2025 ještě výraznější pokles.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Podle západních zpravodajských zdrojů zahájilo teroristické hnutí Hamás přípravy na možné obnovení bojů. Vojenské křídlo organizace již nahradilo padlé velitele a začalo plánovat nové pozice, které by využilo v případě obnovení konfliktu s IDF. Současně Hamás několik měsíců provádí rozsáhlou náborovou kampaň zaměřenou na doplnění svých ztrát. Využívá přitom zoufalé situace v Gaze a pomocí slibů se snaží získat nové členy. Výsledek takových slibů je zřejmý při pohledu na současný stav Gazy.
V reakci na neúspěšné odpálení rakety a zaznamenanou podezřelou aktivitu provedlo izraelské letectvo (IAF) sérii náletů na raketové odpaliště a sklady zbraní Hamásu v oblasti Chán Júnis.
Libanon: Ve stejnou dobu jako v Gaze provedlo IAF další nálet v oblasti Al-Kusajr v Libanonu. Útok byl proveden na základě informací zpravodajských služeb, které zaznamenaly pohyb příslušníka Hizballáhu z jednotky 4400, jenž přepravoval zbraně a vojenský materiál dalším jednotkám v zemi. Jednalo se o jasné porušení podmínek příměří.
Sýrie: V noci z úterý na středu zahájilo izraelské letectvo rozsáhlé bombardování vojenských zařízení a dalších cílů v jižní Sýrii. Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac oznámil, že byl zahájen nový strategický přístup k operacím na syrském území. Podle jeho slov Izrael nedovolí, aby nový režim ovládl jižní provincie. V rámci této strategie probíhalo bombardování v provinciích Dar’á a Damašek, přičemž podle místních zdrojů byly zasaženy základny a vojenská zařízení, která zůstala po bývalém režimu. Při útocích byli zabiti nejméně dva lidé. Jednotky IDF rovněž zaútočily na kasárna u města Tasil v provincii Dar’á, krátce po útoku se však stáhly. Bližší informace o zničené infrastruktuře, vojenském vybavení a ztrátách v tuto chvíli nejsou k dispozici.
Dnes ráno odletěl prozatímní syrský prezident Ahmad al-Šará do Jordánska na setkání s jordánským králem Abdalláhem II. Obě strany se shodly na tom, že koordinace je klíčová pro zajištění bezpečnosti hranic a omezení pašování zbraní a drog, které se Jordánsko snažilo potlačit již během vlády bývalého syrského prezidenta Bašára Asada. Jordánský král při této příležitosti odsoudil nedávné letecké útoky izraelského letectva na cíle v jižní Sýrii.
Africká vsuvka: Z provincií Severní a Jižní Kivu dnes nejsou hlášeny žádné nové informace. Lze však předpokládat, že jednotky hnutí M23 nadále postupují a již ovládají města Uvira a Lubero. Konžské vládě kromě pomalé mobilizace komplikuje situaci i přítomnost dalších ozbrojených skupin, jako jsou ISIS a CODECO, které podnikají útoky na vojenská zařízení i civilní obyvatelstvo.
Dnešní Třešnička™ bude o vyjednávací strategii á la hod kostkou. Donald “Art of the Deal” Trump opět dokazuje, že jeho metoda diplomacie spočívá v náhodném generátoru čísel a házení hoven na zeď. Chci 500 miliard dolarů v surovinách! Ne? Tak co třeba 100? Představujeme si, jak v Bílém domě probíhá brainstorming – někdo zmáčkne tlačítko, vyskočí náhodná cifra, někdo jiný roztočí kolo „co dnes nabídneme Rusku?“ a jede se. Nevěděli jsme, že mezinárodní politika se dá dělat jako licitace na tureckém bazaru. Kdyby to tušil Hitler, tak místo poslání nějakých tankových divizí by prostě jen šel do pekárny v Mnichově a řekl si o půl Šumavy. A vlastně… wait.
Zveme vás k další sbírce – tentokrát na 3D tiskárny pro ukrajinské dronaře.
V bojích na Ukrajině hrají klíčovou roli drony, které potřebují speciální doplňky, například shozové systémy. Ty se tisknou právě na 3D tiskárnách. Ve spolupráci s Českou stopou, Adam Tactical Group – NAFO Division a iniciativou Gnomotech chceme pomoci 9. brigádě bezpilotních systémů, 3. samostatné tankové brigádě, 60. mechanizované brigádě a 100. samostatné mechanizované brigádě.
Přispějte, prosím, do naší společné sbírky a posilte ukrajinské vojáky v jejich boji.
Děkujeme za každou podporu!
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
Děkujeme všem, za jakýkoliv příspěvek, moc si toho vážíme.
