(2 993 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 19. května podnikly ruské síly další rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, při němž bylo nasazeno 112 bezpilotních prostředků typu Šahed a imitátorů z území Ruska (Brjansk, Kursk, Šatalovo, Orel, Millerovo). Podle Vzdušných sil Ukrajiny se do obrany zapojila protivzdušná obrana, REB i mobilní palebné skupiny. K 09:30 bylo zničeno 76 dronů – 41 sestřeleno a 35 neutralizováno prostředky radioelektronického boje. Útok směřoval na východní, severní a centrální regiony, konkrétně na Charkovskou, Sumskou, Doněckou, Čerkaskou a Kirovohradskou oblast. Informace o škodách a obětech zatím nebyly zveřejněny.
Na základě veřejně dostupných fotografií a svědectví byla potvrzena intenzivní výstavba nových obranných linií ukrajinskými silami v oblasti Pokrovska, kde například jednotka Fort systematicky buduje vrstvená protitanková a protiinfantérní opevnění. Dokumentované záběry z března 2025 ukazují kombinaci dvojitých protitankových příkopů, linií dračích zubů vyztužených kovovými tyčemi a hustého ostnatého drátu, rozmístěného jak mezi, tak za překážkami. Záznamy z terénu naznačují pokračující práce i na dalších liniích příkopů severně od města, přičemž k jejich realizaci jsou nasazeny i civilní stavební stroje.
Toto můžeme osobně potvrdit, protože výstavbu těchto opevnění jsme viděli při doručování 3D tiskáren, na které jste přispěli v rámci sbírky pro Ukrajinské vojáky.
Neplecha v Rusku:
Směr Kursk: Podle ruského kanálu Slivočnyj Kapríz probíhají v oblasti Gluškova aktivní bojové akce. Ukrajinské jednotky mají podle těchto zdrojů pokračovat v útocích směrem na Tětkino, přičemž intenzivně nasazují dělostřelectvo. Tvrzení podporují záběry zasažených objektů přímo v Tětkinu, kde probíhají boje o kontrolu nad obcí.
V ostatních sektorech zatím bez viditelného pohybu, nemáme dostupné žádné ověřené informace.
Charkovská situace: Ruské síly pokračují v ofenzivních operacích v okolí Vovčansku a Vovčanských Čutorů. Zároveň podnikají útoky směrem na Strojivku, kde se snaží o postup jižním směrem podél řeky Vovča.
Severovýchodní fronta: U Kupjansku se ruské jednotky pokusily o postup od údolí řeky Revuše směrem na Novou Krugljakivku. Ve směru na Lyman proběhly boje u Kopanky, Ridkodubu, Lypového, Hrekivky a dále v okolí Karpivky, Zelené Dolyny a Torskeho. Intenzivní střety byly hlášeny i z oblasti Serebrjanského lesa, kde se útočilo jižně od Bilohorivky i severně a jižně ve směru na Verchnokamjanske.
Bachmutská fronta: V Časiv Jaru pokračují boje především na jeho východním okraji a jižně směrem na Stupočky. Ruské síly navíc nadále útočí přes kanál Doněc–Donbas, konkrétně ve směru na Bílou Horu u Kurďumivky a Ozarjanivky, kde se pokoušejí prolomit obrannou linii podél vodní překážky.
Doněcká fronta: Boje na Doněcké frontě pokračují s vysokou intenzitou napříč celou linií. Ve směru na Družbu a Dilijivku se okupanti snaží tlačit v prostoru obce, zatímco v samotném Torecku probíhají pokusy prorazit obranu jak západně za město, tak jižně směrem na Ščerbynivku.
Ve směru na Pokrovsk ukrajinské jednotky odrazily ruské útoky na Zorju, ale Rusové postoupili směrem na Romanivku. Klíčovým bodem se stala Nová Poltavka – zde se okupantům podařilo vytlačit obránce a pokračují v tlaku severně od vesnice směrem na Popov Jar. Na západě se bojuje v Malynivce a ruské jednotky se snaží proniknout k Ševčenku Perše. Situace se zhoršuje i v Jelyzavetivce, Myroljubivce, u Lysivky (kde okupanti drží východní část), v Dačenském, Zvirovém, Kotlyném a Udačném. Podle dostupných zpráv brání tuto část fronty silně vyčerpané ukrajinské úkolové uskupení a obránci pravděpodobně budou muset nasadit posily, pokud chtějí zastavit ruský tlak.
Jižně od Pokrovsku pokračuje ofenzivní tlak u Novoserhijivky, Novooleksandrivky a směrem na Novomychajlivku. Okupanti se rovněž snaží prorazit k Muravce z jihovýchodního směru. Další boje probíhají v Kotljarivce a u Trojckého. Mezi Bohdanivkou a Andrijivkou se okupanti pokoušejí postupovat údolím Stavkova a bojuje se i přímo v Andrijivce a směrem na Oleksijivku.
Na jižním konci tohoto úseku se ruské síly snaží vytlačit ukrajinské obránce z Kostiantinopilu a Bahatyru. Zásahy ukrajinského dělostřelectva potvrzují ruskou přítomnost na farmě na západě Bahatyru, zatímco útoky ruských dronů na severní část obce naznačují, že tuto část stále drží ukrajinská obrana. Boje dále pokračují z Burlackého směrem na Ševčenko, z Pryvilného na Vilné Pole a v oblasti východně od Rivnopilu.
Jižní fronta: Ve směru Orichiv ruské jednotky pokračují v ofenzivním úsilí. Pokusily se postoupit z Robotyného směrem na Novodanylivku, avšak bez potvrzeného úspěchu. Ukrajinský generální štáb zároveň hlásí dva útoky ve směru na Lukjanivské, což naznačuje zvýšený tlak v tomto sektoru a potvrzuje to i zhoršení situace u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Spojené království podepíše s EU novou dohodu o posílení bezpečnosti a zmírnění obchodních bariér po brexitu. Velká Británie a Evropská unie uzavřou novou dohodu, jejímž cílem je zlepšit bezpečnostní spolupráci a odstranit některé obchodní překážky, které vznikly po brexitu. Informují o tom The New York Times a Reuters. Nové ujednání má podpořit užší spolupráci obou stran právě ve chvíli, kdy Spojené státy dávají najevo, že chtějí omezit svůj bezpečnostní závazek vůči Evropě. Zároveň je tento krok vnímán jako snaha britského premiéra Keira Starmera o „reset“ vztahů s EU. Podle NYT předcházela podpisu dohody zdlouhavá a politicky citlivá vyjednávání. Jedním z nejcitlivějších bodů byla výměna výhod: EU se rozšíří přístup rybářů do britských vod, zatímco Británie získá snazší přístup pro své potraviny na jednotný evropský trh. V oblasti obrany se obě strany dohodly na vytvoření společné platformy pro spolupráci v otázkách výměny informací, námořní bezpečnosti a zabezpečení vesmíru.
EU vytvoří obranný fond SAFE v hodnotě 150 miliard eur. Velvyslanci členských států EU se dohodli na zřízení nového obranného fondu s názvem Security Action for Europe (SAFE) v hodnotě 150 miliard eur. Fond bude poskytovat půjčky členským státům a partnerským zemím — včetně Ukrajiny — na společné obranné nákupy. Informuje o tom agentura Reuters. Podle aktuálních informací zatím fond formálně neschválily všechny členské státy, protože návrh pravidel byl rozeslán teprve v noci na 19. května. Diplomatický zdroj sdělil médiím, že definitivní potvrzení má přijít ve středu 21. května bez dalších diskusí. Financování SAFE bude zajištěno formou společného dluhu EU. Peníze půjdou na obranné projekty, které posílí vojenské kapacity jednotlivých států a zároveň podpoří rozvoj evropského zbrojního průmyslu. Založení fondu oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen při představení tzv. Bílé knihy evropské obrany a plánu Rearmament/Readiness 2030. Ten má během příštích let zmobilizovat až 800 miliard eur. Podle von der Leyen trpí EU „chronickým nedostatkem investic“ do obrany a výdaje na zbrojení jsou často neefektivní. Nový plán má přinést systémové řešení a zacelit klíčové mezery ve schopnostech evropských armád.
Trump jednal se Zelenským, poté volal Putinovi. USA zvažují ústup z vyjednávání. Americký prezident Donald Trump nejprve telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, než zahájil očekávaný hovor s ruským diktárorem Vladimirem Putinem. Informoval o tom TSN s odvoláním na vlastní zdroje, zatímco Reuters potvrdil probíhající komunikaci mezi Trumpem a Putinem. Podle ukrajinské strany se Trump se Zelenským dohodli, že si znovu zavolají po skončení rozhovoru s Kremlem. Oba státníci spolu naposledy hovořili 18. března, přičemž tehdejší rozhovor trval přes dvě hodiny a údajně vedl k dohodě o okamžitém příměří u všech energetických a infrastrukturních objektů na území Ukrajiny i Ruska. Viceprezident USA J.D. Vance mezitím připustil, že mírový proces se ocitl ve slepé uličce. Podle něj jsou Spojené státy připraveny stáhnout se z jednání o ukrajinsko-ruské válce, pokud Moskva neprojeví ochotu ke spolupráci.
Austrálie zahájila přepravu 49 vyřazených tanků M1A1 Abrams na Ukrajinu v rámci rozšířené vojenské pomoci, jejíž celková hodnota od roku 2022 přesáhla 1,3 miliardy australských dolarů. Dar, oznámený oficiálně v říjnu 2024, je určen k posílení ukrajinských obrněných kapacit a navazuje na dřívější dodávky 31 stejných tanků z USA. Díky předchozím zkušenostem s jejich provozem se očekává relativně hladká integrace do ukrajinských ozbrojených sil, přestože tanky pocházejí ze starších australských zásob a vyžadují náročnější údržbu. Operace probíhá s formálním souhlasem USA, přestože část amerických představitelů vyjádřila své znepokojení nad efektivitou tohoto kroku, a to zejména s ohledem na vysoké ztráty Abramsů v ukrajinském nasazení – podle údajů Oryx bylo z 31 tanků ztraceno nejméně 22. Kritici, včetně poradců americké administrativy i ukrajinských vojáků, upozorňují na omezenou užitečnost tanku Abrams v současných podmínkách bojiště, jeho zranitelnost vůči moderním hrozbám a komplikovanou údržbu v polních podmínkách.
Dne 14. května 2025 britské ministerstvo obrany oznámilo první operační nasazení nových kolových samohybných houfnic Archer ráže 155 mm během aliančního cvičení Hedgehog 2025 v Estonsku, čímž došlo k oficiálnímu debutu tohoto systému v rámci aktivních operací britské armády. Nasazení je výsledkem urychlené modernizace dělostřelectva po rozhodnutí z počátku roku 2023 darovat Ukrajině 32 starších houfnic AS90. V návaznosti na to podepsalo Spojené království v březnu 2023 smlouvu na pořízení 14 systémů Archer od švédské společnosti BAE Systems Bofors, přičemž první jednotky byly dodány do října téhož roku, tedy v rekordně krátké lhůtě šesti měsíců. Přechod na platformu Archer reflektuje jak technologický pokrok, tak potřebu rychlé obnovy schopností v důsledku rozsáhlých materiálních přesunů na podporu Ukrajiny, a současně posiluje přítomnost britských sil na východním křídle NATO v rámci odstrašování vůči Rusku.
Polská společnost WB Group ve spolupráci s jihokorejskou Hanwha Aerospace plánuje výstavbu první zcela nové muniční továrny v Polsku od roku 1989, která se má specializovat na výrobu raket pro systém Homar-K, což je polská varianta jihokorejského raketového systému K239 Chunmoo. Nový závod bude produkovat především střely CGR-080 ráže 239 mm vybavené satelitní a inerciální navigací, přičemž první kusy mají být vyrobeny v roce 2029. Slavnostní podpis memoranda o spolupráci proběhl v dubnu 2025 a první realizační kontrakt na výrobu raket se očekává na přelomu let 2025 a 2026. Projekt představuje důležitý krok k posílení polské zbrojní soběstačnosti a průmyslové infrastruktury a zapadá do širší strategie budování kapacit pro domácí výrobu vysoce přesné munice v kontextu dlouhodobé modernizace ozbrojených sil a regionální bezpečnostní politiky.
Německý protivzdušný systém Skyranger 30, vyvíjený firmou Rheinmetall, bude kromě automatického kanónu nově vybaven i specializovanou protidronovou řízenou střelou, čímž dojde k výraznému posílení jeho schopností v oblasti krátkého dosahu. Namísto původně plánovaných střel Stinger, jejichž hlavice nejsou optimalizovány pro boj proti malým dronům, bude Skyranger integrován s nově vyvíjeným raketovým systémem SADM (Small Anti-Drone Missile) založeným na technologii střely Enforcer společnosti MBDA Germany. Tato střela má mít zvýšený dolet, upravenou hlavici a bude odpalována z nového modulu s kapacitou minimálně devíti raket, přičemž cílem je integrace až dvanácti raket na jedno vozidlo. Vývojová smlouva má být uzavřena na podzim 2025, zatímco první sériové dodávky Skyrangerů (celkem 18 ks) jsou plánovány na roky 2027–2028. V důsledku tohoto harmonogramu bude první protiletadlový prapor Bundeswehru v Lüneburgu plně funkční nejdříve v říjnu 2028, což znamená, že do té doby bude muset divize 2025, určená k obraně východního křídla NATO, spoléhat na provizorní prostředky proti dronům, jako jsou rušičky HP47, optoelektronické zaměřovače SMASH a fyzické zábrany.
Německé letectvo (Luftwaffe) zvažuje rozšíření programu luWES o schopnosti leteckého elektronického útoku (AEA) instalované na platformě A400M, čímž by doplnilo již oznámenou přestavbu patnácti stíhaček Eurofighter EF-2000 na verzi EF-2000EK určenou pro mise potlačování protivzdušné obrany (SEAD), vybavenou systémem elektronického boje Arexis od švédské firmy Saab a protiradarovými střelami AGM-88E2 AARGM. Zvažované řešení pro A400M by mělo umožnit širší pokrytí elektromagnetického spektra z větší výšky a s delší výdrží ve vzduchu, přičemž dosud není rozhodnuto, zda půjde o strukturální přestavbu některých stávajících letounů nebo o instalaci výměnného misijního modulu. Přidání této schopnosti reflektuje rostoucí důraz na elektronický boj v reakci na změnu charakteru války, jak ji ukazuje konflikt na Ukrajině, a má za cíl posílit schopnost Bundeswehru čelit komplexním A2/AD systémům protivníka. Očekává se, že rozhodnutí o konkrétní konfiguraci bude učiněno do října 2026, přičemž zprovoznění nové schopnosti je plánováno před rokem 2029, což by rovněž mohlo podpořit pokračování výrobní linky letounů A400M společnosti Airbus.
Dnes si na jednom příkladě přiblížíme obvyklou taktiku ruské vlády, spočívající v tom, že jakmile se objeví problém, který ovlivní život značné části ruské populace, nelze ho ale jednoduše vyřešit ani jinak ukrýt, přispěchá vždy jeden z čelných vládních představitelů s vysvětlením, že se nejedná o problém, ale o výzvu, která umožní ruské populaci zesílit.
Tuto strategii v nedávné době nasadila ruská vláda v případě nedostatku cukru, o kterém jsme informovali 15.5. Zde přišel s vysvětlením ministr zdravotnictví Michail Muraško, který během svého vystoupení uvedl, že Rusové konzumují pětkrát více cukru, než doporučují experti. Dodal, že vysoká konzumace soli a cukru má negativní dopad na zdraví, a když lidé často konzumují slazené nápoje a jiné sladké potraviny, vytváří to reálnou hrozbu.
Ministr dále upozornil, že v jídelníčku Rusů je nedostatek ovoce a zeleniny. V případě ovoce je konzumace o přibližně 60 až 65% nižší, než doporučuje norma, v případě zeleniny je konzumace nižší o přibližně 70%. Dále uvedl, že se v poslední době snížila konzumace ryb, a doporučil zvýšit jejich podíl v jídelníčku. Současně doporučil snížit konzumaci masa, kterého Rusové konzumují o 6% více, než kolik udává norma.
Ohledně konzumace ovoce je však problém, že i toho bude v Rusku výhledově nedostatek. S vysvětlením nyní přispěchali zemědělci, kteří svalili vinu na tzv. objektivní potíže, tedy v tomto případě přízemní mrazíky. Ve Voroněžské oblasti byl gubernátorem vyhlášen výjimečný stav, neboť se tento rok, obdobně jako minulý, vyskytly v tomto regionu nezvyklé přízemní mrazíky, a lokální úřady mají nahlásit vedení regionu úroveň poškození úrody.
Zemědělci tak mají možnost odepsat kvůli přízemním mrazíkům výpadky produkce, vzniklé například nedostatkem mechanizace, hnojiv nebo pracovní síly, přičemž jen ve Voroněžské oblasti se odhaduje, že bylo mrazy zničeno přes 30 000 hektarů plochy, tedy přibližně 44% všech ploch, kde je v regionu ovoce pěstováno. Přičemž tyto potíže jsou hlášeny nejen ve Voroněžské oblasti, ale ve většině regionů centrálního a jižního Ruska, zvlášť velké škody jsou hlášeny ze Stavropolského kraje, kde nejvíce utrpělo pěstování peckovin (tedy například švestek nebo meruněk), jejichž sklizeň může být letos v tomto regionu o 40 až 50% menší, než obvykle.
V důsledku potíží ruského zemědělství je Rusko nuceno mnoho plodin importovat, například jen v průběhu prvního čtvrtletí byly do Ruska importovány čínské brambory o hodnotě 11 milionů dolarů. V meziročním srovnání vzrostl import zemědělských plodin do Ruska pětadvacetkrát, a vzhledem k tomu, že v letošním roce se stav ruského zemědělství dále zhoršil, můžeme očekávat, že nutnost importu bude přetrvávat.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Vojenské křídlo Výborů lidového odporu dnes oficiálně potvrdilo smrt Ahmada Sarhana, vysokého člena této radikální organizace, který byl zodpovědný za tzv. „zvláštní operace“. Podle palestinských zdrojů byl Sarhan zabit izraelským komandem poté, co se jej pokusilo zadržet – bez úspěchu. Izraelská armáda (IDF) se k operaci zatím nevyjádřila, což však odpovídá standardnímu postupu u podobných cílených zásahů.
Zároveň IDF oznámilo, že během posledních 24 hodin provedlo více než 160 náletů na cíle v Pásmu Gazy. Mezi zasaženými objekty byly operační buňky, odpaliště, skladiště zbraní, nastražené výbušniny, tunely i velitelské struktury. Izraelské velení zároveň vyzvalo civilní obyvatelstvo čtvrtí Chán Júnis, Bani Suhejla a Abasan k evakuaci v souvislosti s rozšířením ofenzívy v rámci operace „Gedeonovy vozy“.
Sýrie: Revoluční komunity sdílejí fotografii Omara Musy Qana, bývalého brigádního generála syrského letectva, který byl nyní jmenován zástupcem náčelníka generálního štábu. Vzhledem k jeho dřívějšímu zapojení do represivních operací a rodinným vazbám na nechvalně známé postavy syrské rozvědky vyvolalo jmenování rozhořčení. Kritici považují jeho kariérní postup za důkaz, že nový režim ve skutečnosti zachovává klíčové mocenské struktury starého Asadova aparátu, jen pod novým jménem.
Syrské úřady zároveň oznámily likvidaci buňky Islámského státu během operace ve městě Aleppo. Podle Damašku byla zlikvidována trojice ozbrojenců, další čtyři zadrženi. Při zásahu padli i dva příslušníci FDS. Zajištěný materiál obsahoval zbraně, výbušniny a uniformy FDS, což však vzbudilo podezření – opoziční zdroje tvrdí, že nešlo o islamisty, ale o frakci „Všeobecné bezpečnostní služby“, jejíž členové byli zlikvidováni kvůli vnitřnímu nesouhlasu s ideologickým kurzem vedení. Pokud se tyto informace potvrdí, půjde o další případ, kdy režim využil nálepku „IS“ k odstranění vnitřní opozice.
Africká vsuvka: Podle zprávy milblogera Majakovského došlo dnes ráno v Mogadišu k teroristickému sebevražednému útoku na vojenskou základnu Damajó, která se nachází v těsné blízkosti nemocnice doktora Sumajta Simada. Dosavadní zprávy hovoří o 20 mrtvých a 25 zraněných. Útok je pravděpodobně dílem islamistické skupiny Al-Šabáb, jejíž aktivita v regionu v posledních týdnech výrazně zesílila.
Chtěli jsme napsat Třešeň™ o volbách – těch evropských, demokratických a vlastně docela nadějných. V Rumunsku voliči profackovali proruské panáky, v Polsku to míří k dalšímu vítězství zdravého rozumu (v rámci pšonských možností). Jenže pak přijde Česká republika a její tradiční hlemýždí chaos – kandidáti, kteří nevědí, co říkají; voliči, kteří nevědí, proč to poslouchají; a volební lístky, které by nedávaly smysl ani Enigmě (a nemyslíme ten časopis, i když…). A v tom vzpomínáme na jediné jméno, které nám vždycky dávalo smysl: Petr Cibulka. Muž, který hledal komunistické agenty za každým rohem, pod každým stolem a v každé trafice. Disident, novinář, samizdatový WikiLeaker (než to bylo cool) a prorok Siderické pravdy s přesvědčením tvrdším než titanzit®. Kdybychom ho poslouchali, nemáme dnes Babiše, Putina, ani Huawei kamery na náměstí. Jen trochu víc hvězdné astrologie a míň estébáckých recidivistů ve volebních komisích. A jednoho dne, věříme, o něm Řezník zazpívá: “Ten svazek v mém sklepě… s krycím jménem.”
Rozšířili jsme cíl sbírky na moderní simulátor F-16 od české firmy Dogfight Boss, který umožní efektivní výcvik ukrajinských pilotů. Důvodem je, že se simulátor zastaví do vozidla a bude tedy převozný i flexibilní!
Ve spolupráci s Česká stopa z. s. a Team Adam jsme spustili tuto sbírku, jelikož ukrajinské letectvo, ačkoli již vlastní dva tyto trenažéry, potřebuje minimálně dalších 8–10 kusů ke kvalitnímu výcviku. Vaše příspěvky nyní pomohou nejen zvýšit bojovou připravenost pilotů, ale i chránit civilní obyvatelstvo.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/simulator-f16-pro-ukrajinu
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
