(2 995 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 20. června provedla ruská armáda další vzdušný útok na Ukrajinu, při kterém bylo vypuštěno 86 útočných dronů typu Šahed a dalších imitátorů. Letouny startovaly z ruských oblastí Millerovo, Kursk, Orel, Brjansk, Primosko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (mys Čauda). Ukrajinská protivzdušná obrana, za podpory letectva, PVO, jednotek REB a mobilních palebných skupin, zneškodnila 70 dronů – 34 bylo sestřeleno přímým zásahem a 36 neutralizováno prostředky elektronického boje. Zásahy nepřátelských prostředků byly zaznamenány v osmi lokalitách, trosky dopadly na jedenáct dalších míst.
Podle polského analytika Jarosława Wolského čelí ruské letectvo strukturálním omezením při nasazení klouzavých pum KAB, kterých sice denně používá 150 až 400, avšak kvůli limitovanému počtu nasaditelných letounů, vzdálenosti letišť a nutnosti shazovat munici z bezpečné vzdálenosti 50–60 km není schopno simultánně efektivně podporovat více než tři až čtyři operační směry. Výsledkem je neschopnost Ruska dosáhnout operační převahy prostřednictvím likvidace celých taktických uskupení, jak to dříve dokázala koalice v Iráku nebo NATO v Libyi, což by vedlo ke kolapsu obrany na širší frontě. Namísto toho ruské síly využívají izolaci menších ukrajinských opěrných bodů, typicky na úrovni roty, pomocí dronů a následných leteckých úderů, což přináší lokální úspěchy v mikroměřítku. Tyto údery sice umožňují postup po jednotlivých úsecích a příležitostné prolomení obrany ukrajinských praporů, avšak bez širšího operačního dopadu, neboť k degradaci obranného potenciálu dochází pouze na úrovni rot, nikoliv vyšších taktických celků.
Ukrajinské velení 18. června 2025 oficiálně potvrdilo vznik Sboru teritoriální obrany zveřejněním snímku s vodoznakem „21 армійський корпус Сил ТрО ЗСУ“, čímž se 21. armádní sbor stal první formací na úrovni sboru přímo podřízenou Silám teritoriální obrany; tento krok zapadá do širší reformy, jež nahrazuje dosavadní ad hoc taktické skupiny stálými jednotkami s pevným složením a jasnou velitelskou hierarchií s cílem zvýšit taktickou i organizační efektivitu a sladit ukrajinskou strukturu se standardy NATO. Potvrzení existence 21. sboru rovněž vyvrací dřívější spekulace, že se role teritoriální obrany omezí pouze na brigády, a odlišuje jej od 12. armádního sboru, jenž nadále spadá pod Pozemní síly; konkrétní složení a dislokace nového sboru však dosud nebyly zveřejněny.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této části fronty dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Ruský propagandistický kanál DnevnikDesantnika tvrdí, že ukrajinské jednotky byly znovu vytlačeny z osady Tětkino a ruské síly provádějí „čištění“ okolí. Ukrajinci se podle něj nadále snaží proniknout do ruského území v Tětkinském a Gluškovském směru. Za posledních 24 hodin údajně došlo ke čtyřem pokusům o průnik v oblastech Pavlovka, Bessalovka a Ryževka, které měly být odraženy pomocí letectva, FPV dronů a dělostřelectva. O ruských ztrátách se autor nezmiňuje a tvrdí, že linie kontaktu zůstala beze změn. Tato tvrzení nelze nezávisle ověřit a je třeba k nim přistupovat s rezervou.
Směr Sumy: V oblasti pokračují těžké boje. Podle ruského kanálu ArchandělSpetsnaza, napojeného na neonacistický prapor Rusič, se jednotky 225. pluku AFU pokusily o protiútok na ruské pozice v lesním pásu jižně od Aleksejevky, ale bez úspěchu. Na místo dorazily jednotky ukrajinské rozvědky HUR, které posilují obranu v Puškarevce. V oblasti mezi Aleksejevkou a Andrejevkou následně zaútočily tři ukrajinské skupiny za podpory dělostřelectva. Boje zde podle ruských zdrojů pokračují.
Zároveň probíhá obrana u Junákovky a v okolí, kde pozice drží výsadkáři 80. brigády. Kvůli zhoršující se situaci byly do oblasti nasazeny posily z 158. mechanizované brigády přesunuté z Černihovské oblasti.
Charkovská situace: Ruské jednotky dnes útočily severně od Zeleného, Starivky a přímo ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru probíhaly boje u Stepové Novoselivky, kde se ruské jednotky snažily o další postup.
Na limanském směru útočili okupanti u obcí Nadija, Hrekivka a Nový Myr. Aktivita byla zaznamenána i u Ridkodubu, odkud útočily ruské síly směrem na Hluščenkové a Karpivku. Dále na jih pokračují střety u Zelené Dolyny a Jampolivky. Torské podle dostupných záběrů zůstává v ukrajinských rukou.
Ve směru na Siversk se bojovalo u Hryhorivky a Ivano-Darivky.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru pokračují těžké boje v západní části Časiv Jaru, dále ve Stupočkách a ve směrech na Predtečiné a Bilou Horu. Okupanti zde nadále útočí s cílem prolomit ukrajinskou obranu.
Doněcká fronta: Severně od Torecku se bojovalo u Dilijivky, zatímco západně od města okupanti útočili na Petrivku. Na přístupech ke Konsťantynivce došlo ke střetům u Oleksandro-Kalynového a v západní části Jablunivky. Ruským silám se zde podařilo postoupit směrem k Rusyn Jaru a Poltavce.
Ve směru na Pokrovsk okupanti obsadili vesnici Ševčenko Perše a pokračují v útocích směrem na Kopteve. Další boje probíhaly u Myrného a jižně od Malynivky, kde ruské jednotky pronikly až k Jelizavetivce. Bojovalo se rovněž v Myroliubivce a směrem na Promin. Dle útoků ruských dronů byli obránci zatlačeni zpět do severní části Lysivky. Boje pokračují i u Kotlyného a Udačného.
Jižně od Pokrovsku pokračují střety v Novoserhijivce, Horichovém, Oleksijivce, okolí Bahatyru a jižně od Novoukrajinky. Vesnici Záporožija nadále drží obránci, jak naznačuje pokračující ostřelování. Z oblasti Komaru dnes nejsou dostupné žádné nové informace. Na jihozápadním úseku fronty se okupanti pokusili o postup z Burlackého směrem k Ševčenku a došlo k bojům i v Novosilce.
Jižní fronta: V této oblasti se ruské síly pokusily o útok ve vesnici Malynivka, bez potvrzení výraznějšího postupu.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
Česká vláda potvrdila, že mezinárodní iniciativa na dodávky dělostřelecké munice Ukrajině, kterou Praha zahájila počátkem roku 2024, bude pokračovat i v roce 2026; ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že finanční prostředky na další tranše jsou již garantovány a zároveň probíhá příprava nových kontraktů. Iniciativa se stala jedním z klíčových nástrojů podpory ukrajinského dělostřelectva, když se jí podařilo získat stovky tisíc kusů munice především ze zemí Jižní Ameriky a Afriky, čímž částečně obešla ruské snahy o blokaci dodavatelských kanálů. V prvním čtvrtletí 2025 bylo Ukrajině dodáno 400 000 kusů munice a celý rok má skončit s rekordní dodávkou 1,8 milionu kusů, čímž se výrazně zlepšil poměr palby oproti ruským silám. Česká republika tímto potvrzuje schopnost středně velkého státu sehrát vedoucí roli v oblasti mezinárodní bezpečnostní podpory za předpokladu efektivní koordinace, politické vůle a pružného nákupního rámce, přičemž udržitelnost iniciativy bude do značné míry záviset na výsledku říjnových parlamentních voleb.
Putin: “Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ a proto Ukrajina patří nám.” Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru se Vladimir Putin opět rozhodl předvést verbální gymnastiku, při níž dokáže současně tvrdit, že „Rusko nikdy nezpochybnilo právo Ukrajiny na nezávislost“ – a zároveň dodat, že „celá Ukrajina je naše“, protože Ukrajinci a Rusové jsou „jeden národ“. Výroky přinesl ruský deník RBC. Putin dále tvrdil, že Moskva neusiluje o kapitulaci Kyjeva, ale chce jen, aby Ukrajina „uznala realitu na zemi“. Tím myslel okupaci ukrajinského území ruskou armádou, kterou Kreml nadále vydává za „realitu“, již je třeba akceptovat. Prezident RF dále zopakoval historizující narativ, že Rusové se řídí „starým pravidlem: kde vkročí noha ruského vojáka, tam je Rusko“. V tomto duchu také poznamenal, že Moskva prý opakovaně nabízela Ukrajině „zastavení bojů“ s varováním, že čím déle válka trvá, tím horší pozici bude Kyjev mít při případném vyjednávání. Putin rovněž obvinil bývalého britského premiéra Borise Johnsona, že údajně na žádost administrativy Joea Bidena přemluvil Ukrajinu, aby nejednala s Ruskem a pokračovala ve válce. Tento narativ není nový – ruská propaganda jej recykluje od jara 2022 –, ale dosud se jej nepodařilo nezávisle potvrdit a ukrajinská i západní strana jej opakovaně odmítly jako nepravdivý. Na stejném fóru Putin také prohlásil, že „ruská armáda by mohla dobýt Sumy“, ale že „takový úkol zatím nestanovil“.
EU zatím nestlačí cenový strop na ruskou ropu kvůli napětí na Blízkém východě. Evropská unie se rozhodla prozatím nepokračovat ve snaze snížit cenový strop na ruskou ropu ze současných 60 dolarů za barel na navrhovaných 45 dolarů. Důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace na Blízkém východě, zejména rostoucí napětí mezi Izraelem a Íránem, uvedl portál Politico s odkazem na dva unijní diplomaty. Podle jednoho z diplomatů během summitu G7 v Kanadě panovala mezi účastnickými státy shoda, že snižování stropu v současnosti není vhodné. Trh s ropou totiž kolísá – ceny jednou stoupají, jindy prudce padají – a unáhlené rozhodnutí by mohlo narušit již tak křehkou rovnováhu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summitu poznamenala, že sice dosavadní sankční mechanismus měl zatím jen „omezený dopad“, avšak při aktuálním trendu růstu cen ropy by mohl konečně začít fungovat efektivněji. Připomeňme, že Evropská komise v rámci připravovaného 18. balíčku sankcí navrhla snížení cenového stropu na ruskou ropu na 45 dolarů za barel. Balíček se má schvalovat v průběhu června. Zajímavostí je zpráva agentury Reuters, podle níž byla většina zemí G7 připravena jednat i bez podpory ze strany USA – a to i v případě, že by se tehdejší prezident Donald Trump postavil proti tomuto kroku.
Kanadská vláda na summitu G7 v Albertě oznámila balík pomoci Ukrajině v hodnotě 4,3 mld. CAD, z čehož 2 mld. CAD půjde na nákup dronů, munice a obrněných vozidel a 2,3 mld. CAD bude poskytnuto jako úvěr na obnovu ukrajinské infrastruktury; současně rozšířila sankce proti tzv. ruské „stínové flotile“, když na sankční seznam zařadila dalších více než 200 tankerů zajišťujících export ruské ropy, čímž cílí na klíčové logistické kanály Moskvy. Tyto kroky doplňuje plán navýšit obranný rozpočet o více než 9 mld. CAD a už v běžném fiskálním roce dosáhnout hranice 2 % HDP na obranu, což signalizuje odklon Ottawy od dlouhodobé role „free ridera“ k aktivnějšímu spojenci.
Švédský parlament 20. června 2025 dosáhl široké politické dohody všech osmi zastoupených stran o navýšení výdajů na obranu a civilní odolnost o 300 miliard švédských korun (cca 27 miliard eur), čímž země dosáhne historicky nejvyšší úrovně obranného rozpočtu; částka bude čerpána formou státních půjček a povede k nárůstu veřejného dluhu o přibližně 3 %. Podle ministra obrany Päla Jonsona představuje tento konsenzus mimořádnou jednotu v evropském kontextu a signalizuje dlouhodobé odhodlání čelit potenciální ruské hrozbě. Finanční prostředky budou využity k posílení ozbrojených sil, civilní obrany a odolnosti infrastruktury, a zapadají do širšího rámce integrace Švédska do aliančního systému kolektivní obrany po jeho vstupu do NATO v roce 2024.
Lotyšsko oznámilo rozšíření své objednávky bojových vozidel pěchoty ASCOD-2 na celkových 84 kusů, když schválilo pořízení druhé série 42 vozidel od společnosti GDELS Santa Bárbara Sistemas v hodnotě přibližně 387 milionů eur; první dodávky z již dříve nasmlouvané tranše mají být zahájeny v první polovině roku 2026, zatímco druhá série má být dodávána od počátku roku 2027. Zhruba 30 % výroby bude probíhat na území Lotyšska, což posílí domácí obranný průmysl a logistickou soběstačnost.
Společnost Airbus potvrdila, že výroba vojenského transportního letounu A400M Atlas bude stabilizována na úrovni osmi kusů ročně minimálně do začátku roku 2029, a to na základě nové dohody s Francií a Španělskem, které se zavázaly k urychlení dodávek s cílem zajistit průmyslovou kontinuitu a reagovat na rostoucí operační požadavky. Letoun A400M, schopný přepravovat až 37 tun nákladu (v budoucnu až 40 tun), je klíčovým prvkem pro strategickou přepravní kapacitu NATO i EU, a jeho schopnosti umožňují rychlé nasazení těžké techniky v krizových oblastech včetně Sahelu, východní Evropy a Blízkého východu.
Dnes se zaměříme na vývoj ekonomické situace největší ruské ocelárny, koncernu Severstal. Naposledy jsme tuto společnost zmiňovali 19.4., kdy jsme uvedli, že pokles zisků Severstalu se projevil na zhoršení ekonomické situace celého regionu. Situace tohoto koncernu se od té doby ještě zhoršila, neboť jeho generální ředitel Alexander Ševelev v rozhovoru pro stanici Rossija 24 varoval před přerušením produkce oceli, a to již toto léto.
Příčinou má být hospodářské zpomalení Ruska, které se projevuje poklesem poptávky po produkci Severstalu o přibližně 10%, přičemž pokles zájmu je způsoben zejména poklesem poptávky ve stavebnictví. To spolu s nízkými cenami oceli na světových trzích a nepřirozeně vysokým kurzem rublu komplikuje export, což podle Šaveleva vede k výrobě na hranici ziskovosti, nebo i pod ní.
Ševelev tak nevylučuje uzavření některých provozů tohoto koncernu s cílem, aby dosažena rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, i když slíbil, že se Severstal bude snažit o to, aby nemusel svou produkci snižovat. Zlepšení situace Severstalu by podle Ševeleva mohlo přinést uvolnění restriktivní politiky ruské centrální banky a také oslabení kurzu rublu, nejlépe na úroveň okolo 100 rublů za USD. Ukazuje se tak, že ani zbrojní zakázky, které v minulých letech Severstalu a dalším podnikům v tomto sektoru pomáhaly, nyní již nestačí k tomu, aby mohla být výroba těchto podniků zisková.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Íránská odpověď na izraelskou leteckou kampaň byla omezená, ale přesto způsobila značné škody. Revoluční gardy (IRGC) vypálily jednu balistickou raketu středního doletu a několik sebevražedných dronů. Navzdory aktivnímu nasazení izraelské protivzdušné obrany raketa prorazila obranu a zasáhla technologický park v Be’er Ševě. Výbuch poškodil budovy včetně kanceláře společnosti Microsoft a zranil 30 lidí. Cílem útoku byly objekty spojené s vojenskou rozvědkou jednotky 8200 a technologické firmy spolupracující s izraelskými silami. IRGC také uvedla, že nově použila útočné drony s raketami vzduch-země – spekuluje se o typech Šáhed 149 Gaza nebo Šáhed 171 Símurg.
Íránský ministr zahraničí tvrdí, že útoky cílí výhradně na vojenské a hospodářské cíle a popřel kontakt s USA, které obvinil z napomáhání izraelské agresi.
Gaza: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily likvidaci Aliho Saadiho Wasfi al-Aghy, vysokého velitele Brigád mudžáhidů. Byl zabit při leteckém úderu v centrální Gaze a měl se stát nástupcem zabitého Asada Abu Sharii. Byl rovněž zapojen do pohřbívání těl zabitých izraelských rukojmích. V uplynulém týdnu IDF zasáhla na 300 cílů v Gaze včetně budov, skladů zbraní a pozic raketových a odstřelovačských jednotek.
Libanon: Izrael dnes zlikvidoval vysoce postaveného velitele Hizballáhu Mohammeda Khadera al-Husseiniho, který velel raketovým útokům na severní Izrael. Byl zlikvidován při náletu dronu v oblasti Šabriše u Tyru. Podle IDF měl na svědomí útoky na města jako Naharija či Haifa a podílel se na obnově raketového arzenálu Hizballáhu, čímž porušil příměří v Libanonu.
Sýrie: Izraelská F-16 sestřelila íránský dron Shahed-136 nad provincií Dará. V několika jižních provinciích – Dará, Kunejtra a Al-Suvajdá – byly nalezeny trosky dalších íránských bezpilotních prostředků, včetně typů Arash 2 a Shahed 107. Při dopadu jednoho z nich v Dará byla zraněna civilistka. Od rána dnes izraelské letectvo zachytilo nejméně 10 íránských dronů nad Sýrií.
Írán: Izraelské letectvo dnes pokračovalo v operaci „Rising Lion“ rozsáhlými nálety na vojenskou infrastrukturu v centrálním a jihozápadním Íránu. Cílem se staly vojenské základny, systémy protivzdušné obrany a odpalovací zařízení balistických raket v okolí měst Isfahán a Teherán. Intenzita útoků byla podle dostupných zpráv vysoká.
Dle deníku The Wall Street Journal došlo i k cílenému útoku bezpilotního letounu na obytný dům v Teheránu, jehož obětí měl být vědec zapojený do vývoje zbraní. Podle izraelského zdroje byl záměrně držen mimo domov, aby se zabránilo identifikaci cíle. Od zahájení kampaně minulý pátek mělo být izraelskými údery zabito nejméně dvanáct významných íránských jaderných expertů.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) mezitím aktualizovala své hodnocení dopadů útoků. Potvrdila, že došlo k poškození klíčových částí výzkumného centra těžké vody v Chondábu, včetně destilační jednotky. Přestože byl reaktor zasažen, podle MAAE nedošlo k žádnému úniku radiace.
Africká vsuvka:
Somálsko: Bezpečnostní síly autonomního regionu Puntland pokračují třetím dnem v rozsáhlé operaci v údolí Balade v pohoří Al Miskaad. Akce nyní vstoupila do čtvrté fáze, která se zaměřuje na prohledávání jeskynních komplexů využívaných bojovníky organizace IS-Somálsko. Ti zde hledají útočiště po těžkých ztrátách v předchozích bojích.
Předchozí intenzivní střety vedly ke zhroucení obranných linií IS a eliminaci řady jejich velitelů včetně zahraničních žoldnéřů. Mnozí z nich byli donuceni k ústupu po sérii společných mezinárodních leteckých úderů, které provedli partneři z koalice za podpory letectva Puntlandu (PAF).
Střední východ:
Pákistán: Odpoledne došlo v pákistánské oblasti Tank k rozsáhlému útoku ze strany džihádistů z hnutí Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP). Útočníci odpálili vozidlo naložené výbušninami v blízkosti policejního kontrolního stanoviště, které bylo následně zcela zničeno. Výbuch si vyžádal smrt nebo zranění přibližně deseti policistů.
Záchranné složky dorazily na místo bezprostředně po explozi a ranění byli převezeni do nemocnic v okolí. Bezpečnostní složky následně zahájily kordonovou a pročesávací operaci v širším okolí. K útoku se přihlásila TTP a označila jej za součást své kampaně „Operace al-Handaq“.
Dnešní Třešnička™ se rodí ve chvíli, kdy Vladimir Vladimirovič usedl na trůn petrohradského ekonomického kabaretu (pardon, fóra) a s okem náruživého požárníka-lampionáře prohlásil, že ho vážně, ale vážně, prý už „bez šprýmů“ děsí hrozba třetí světové, protože konfliktů je fůra a navíc mu „hoří“ Ukrajina pod nosem a Blízký východ za rohem. Je vlastně fascinující vidět jak pyromana zaráží, že všude smrdí kouř. Totéž předváděl Stalin, když si po Katyni stěžoval na nedostatek důvěry v Evropě, jo a Joker v Batmanovi, když plakal nad chaosem, zatímco žhavil zápalky. V duchu Molotovova koktejlu dějin nám tak Kreml nabídnul vlastní 3D remake Kubrickova „Doktora Divnolásky“, jen bez humoru a se surplusy kalibrů. Až příště VVP uznale poklepe po jaderném kufříku a ujistí svět, že „nikdo válku nechce“, zkontrolujte, jestli vám už nesklouzla sedačka do polohy duck and cover.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
