(3 330 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 21. června podnikla Ruská federace další z nejintenzivnějších leteckých úderů: 272 útočných dronů Šáhed a imitátorů, dvě střely Ch-47M2 Kinžal, čtyři střely Kalibr a dvě Iskander-K vypustila ze směrů Bryansk, Primorsko-Achtarsk, Kursk, Orel, Millerovo, Šatalovo, okupovaného Krymu, z Černého moře a z Tambovské a Belgorodské oblasti. Hlavním cílem byla Poltavská oblast, zejména Kremenčuk, kde byly potvrzeny přímé zásahy a pád trosek na třech místech. Protiletecká obrana zneškodnila 260 ze 280 prostředků: palbou sestřelily 145 cílů (140 dronů, 3 Kalibry, po jednom Kinžalu a Iskanderu-K) a dalších 115 cílů ztratilo lokalizaci či bylo potlačeno REB.
V noci zaznamenalo také ruské ministerstvo obrany další přeshraniční útok ukrajinských dronů: systémy PVO podle jeho ranního hlášení zničily pět bezpilotních letounů, z toho dva nad Kurskou oblastí, dva nad Voroněžskou a jeden nad Mordvinskem. Proti předchozím nocím šlo o poměrně omezenou aktivitu, jejímž cílem zřejmě bylo dál testovat reakční časy ruské protivzdušné obrany na směrech sever a střední Povolží. Moskva bližší údaje o typu bezpilotních prostředků neuvedla; obvykle jde o levnější jednomotorové drony typu UJ-22 nebo Bober, určené k rušivým náletům na vojenskou infrastrukturu a sklady paliva hluboko v zázemí. Na ukrajinské straně se k akci zatím nikdo oficiálně nevyjádřil.
Neplecha v Rusku:
Směr Belgorod: Z této části fronty dnes nejsou hlášeny žádné relevantní informace.
Směr Kursk: Situace zůstává napjatá, přestože ruské zdroje hlásí spíš poziční potyčky než plnohodnotné útoky. Podél hranice operují malé ukrajinské průzkumné skupiny, které navádějí dělostřeleckou a minometnou palbu na ruské pozice v centrálním okrese a u Tětkina. Ve vzduchu přibylo FPV dronů; ruské kanály tvrdí, že jejich údery ochromují ukrajinskou logistiku, ale žádné nezávislé důkazy to zatím nepotvrdily. V prostoru Novyj Put panuje relativní klid s občasnými ukrajinskými pokusy proniknout podél železnice, zatímco u Komsomolského dál probíhají tvrdé boje v lesním masivu. Menší (pěti až šestičlenné) ukrajinské družiny se prý nově přesouvají z Jastrebyného na Kondratovku, aby zpomalily ruský tlak směrem k Tětkinu. Nicméně ruské pokusy prorazit od Makejevky podle dostupných záběrů opakovaně selhávají.
Směr Sumy: Boje se soustřeďují na Junakivku, kde se iniciativy v posledních dnech znovu chopily ruské jednotky; fronta se tu posouvá doslova po betonových blocích. DeepState upozornil, že na okraji obce dosud leží neinstalované „dračí zuby“, takže hlavní překážkou je paradoxně včas vyhloubený protitankový příkop. Ukrajinští analytici kritizují zpoždění opevňovacích prací, kvůli nimž už třetí rok války improvizují místo pevné linie obrany. Prezident Zelenskyj sice 14. června hlásil zastavení ruského postupu na levém křídle, ale severovýchodní úsek dál čelí silnému tlaku; pád Junakivky by podle ukrajinských úřadů otevřel Rusům cestu k městu Sumy. Moskva mezitím tvrdí, že zasáhla ukrajinské shromaždiště v oblasti Iskanderem, ovšem bez doložených záběrů.
Charkovská situace: Ruské síly provedly několik útoků v oblasti Hlybokého, Zeleného a ve Vovčansku. Probíhaly také střety u Kamjanky a Fiholivky, ale bez zásadních územních změn.
Severovýchodní fronta: Na Kupjanském směru pokračují poziční boje u Stepové Novoselivky a Holubivky bez významných posunů.
V Limanském sektoru se okupanti stále pokoušejí přiblížit k Hrekivce a postupovali ve směru na Ridkodub, Karpivku a Huščenkové. Tlak zesílil také v okolí Nového Myru.
V Siverském sektoru je situace výrazně nepřehledná zejména v oblasti Serebrjanského lesa a řeky Severní Doněc u Serebrjanky. Ukrajinské i ruské drony dokumentují intenzivní boje, ale prozatím zde žádná strana nedosáhla jasné převahy. Tvrdé střety pokračovaly také u Ivano-Daryjivky.
Bachmutská fronta: Ukrajinští obránci nadále drží západní část Kramatorsku poblíž Dniprovského rybníka, a to navzdory pokračujícím ruským dělostřeleckým a dronovým úderům. Boje se rozšířily také do oblasti Stupoček, Bílé Hory a Predtečiného.
Doněcká fronta: Okolí Torecka zůstává pod tlakem, okupanti útočí u Dilijivky a Ščerbynivky.
V oblasti Jablunivky směrem na Konsťantynivku Rusové po intenzivním útoku upevnili pozice na jihozápadním okraji a pokračují v pomalém postupu podél silnice H-32 směrem na Poltavku. Tvrdé střety hlášeny i u Malynivky, Myrného, Myroljubivky, Prominu, Lysivky a Udačného.
Jižně od Pokrovsku pokračují pokusy okupantů o postup u Novomykolajivky a Muravky, intenzivní boje probíhají rovněž v oblasti Horichového a Oleksijivky. Situace v Oleksijivce zůstává nejistá, ovšem nepřítomnost okupantů přímo ve vesnici naznačuje ruské dělostřelecké ostřelování jejího okolí. Na novopavlivském směru Rusové upevňují pozice jižně od Novoukrajinky, probíhají boje u Bahatyru, Odradného, východně od vesnice Zápořžija a u Vilného Pole. Postup okupantů je potvrzen až k Ševčenku.
Jižní fronta: V Huliaipilském sektoru nadále probíhají boje u Malynivky. V Orichivském sektoru okupanti pokračují ve snaze přiblížit se k Novoandrijivce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Diplomatické a politické události:
USA tajně koordinovaly návrh rezoluce OSN s Ruskem, Evropu obešly. Podle investigativního seriálu deníku Le Monde došlo letos v únoru k výraznému napětí mezi Spojenými státy a evropskými spojenci při přípravě rezoluce OSN k výročí ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Evropa připravovala text s Ukrajinou, USA potají jednaly s Moskvou a prosazovaly vlastní návrh dokumentu. Dne 21. února – jen pár dní před hlasováním – se v OSN odehrála klíčová schůzka. Zástupkyně USA při OSN Dorothy Shea tehdy francouzskému velvyslanci Nicolasi de Rivière a britské diplomatce Barbaře Woodward oznámila, že USA žádají Ukrajinu, aby stáhla svůj návrh rezoluce a místo něj podpořila americký text. Když se Francouzi a Britové zeptali na podrobnosti, Shea stručně odpověděla: „Mír, ne válka.“ Francouzský diplomat si neodpustil ironickou poznámku: „To je jako rusko-americká iniciativa?“ Následovalo krizové jednání zástupců EU, kde se shodli, že Ukrajinský návrh nesmí být stažen. Francie se zavázala vystoupit proti USA na půdě Valného shromáždění, zatímco Velká Británie měla konfrontovat Američany v Radě bezpečnosti. Francie do amerického návrhu prosadila změny – například důraz na územní celistvost Ukrajiny. Americká delegace je však odmítla přijmout. Výsledkem bylo podle evropských diplomatů „fiasko USA“: Ukrajinská rezoluce byla schválena v původní podobě, navzdory odporu Washingtonu a Moskvy. Americký návrh sice prošel, ale byl natolik pozměněn, že USA se zdržely hlasování o vlastním textu. V Radě bezpečnosti OSN rezoluce prošla díky 10 hlasům, 5 evropských členů se ale zdrželo.
USA se nemusí řídit standardy NATO, ostatní ano. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy nemají povinnost dodržovat stejná pravidla pro výdaje na obranu jako ostatní členové NATO. Uvedl to 20. června při rozhovoru s novináři. Na otázku, zda stále zastává názor, že by země NATO měly dávat na obranu 5 % HDP, odpověděl: „Nemyslím si, že bychom měli my – ale myslím, že oni by měli. Podporujeme NATO už tak dlouho, že jsme v podstatě pokryli skoro 100 % nákladů. Takže my nemusíme, ale ostatní země by rozhodně měly.“ „Španělsko a Kanada platí málo“ Trump komentoval i postoj Španělska, které tento týden uvedlo, že neplánuje zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP. „NATO si bude muset se Španělskem poradit. Myslím, že Španělsko by mělo platit to, co všichni ostatní,“ řekl Trump a dodal, že země je „známá svými nízkými platbami“. Zkritizoval i Kanadu, která podle něj „platí nejméně“: „Víte, kdo platil vůbec nejmíň? Země zvaná Kanada. Protože Kanada říkala: ‘Proč bychom platili, když nás Spojené státy chrání zadarmo?’“
Trumpova administrativa propustila přes 600 zaměstnanců Voice of America, stanice bude výrazně omezena. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa 20. června rozeslala výpovědi více než 600 zaměstnancům americké mezinárodní rozhlasové a televizní stanice Voice of America (VOA). Informoval o tom deník The New York Times. Propouštění dramaticky zredukuje personální základnu stanice na méně než 200 lidí — tedy přibližně jednu sedminu stavu z počátku roku 2025. Novináři a technický personál budou až do 1. září na placené dovolené, poté jim pracovní poměr skončí. Trumpova administrativa přitom minulý týden požádala některé zaměstnance perskojazyčné redakce, aby se vrátili do práce kvůli eskalaci napětí mezi Izraelem a Íránem. Minimálně dva z nich ale obdrželi výpověď právě 20. června. Podle NYT dnes Voice of America vysílá pouze ve čtyřech jazycích a provozuje jedinou rozhlasovou stanici — v Afghánistánu. V únoru 2025 zaměstnávala přibližně 1 300 novinářů a vysílala ve 49 jazycích pro publikum čítající více než 360 milionů lidí po celém světě. Rozsah škrtů tak znamená téměř úplný konec jedné z klíčových součástí americké měkké síly a veřejné diplomacie.
Francie učinila významný krok ve posilování své letecké včasné výstrahy—na Pařížském aerosalonu 18. června 2025 uzavřela DGA se švédskou Saab memorandum o koupi dvou letounů SAAB GlobalEye AEW&C s opcí na další dvě, přičemž konečná smlouva má být uzavřena během několika nadcházejících měsíců. GlobalEye, založený na trupu Bombardier Global 6000/6500 a vybavený radarem Erieye ER s dosahem nad 650 km, disponuje vícevrstvou schopností sledovat hrozby ve vzduchu, na moři i na zemi a poskytuje výdrž až 13 hodin mise. Tento výběr nahrazuje zastaralé Boeingy E‑3F Sentry (Phénix) ze 90. let a reflektuje francouzský strategický důraz na evropská řešení a snížení závislosti na americké technice. Memorandum bylo podepsáno společně s dohodou o širší spolupráci mezi Francií a Švédskem v oblasti obranných systémů, což otevírá prostor pro další partnerské projekty . Prakticky vzato, současný nákup dvou strojů slouží jako pilotní fáze; zda se zvolí čtyři letouny, bude záviset na provozních zkušenostech a konečných vyjednávkách.
Francie také zásadně přehodnotila svůj plán obrany proti dronům – původně zamýšlené pouhých 12 vozidel Serval LAD podle zákona o vojenském programování 2024–2030 bylo rozšířeno: na konci prosince 2024 DGA objednala 530 vozidel Serval Appui SCORPION, včetně nyní plánovaných 48 kusů LAD (a 30 kusů DSA). Verze Serval LAD bude osazena dálkově ovládanou věží ARX30 s 30 mm kanónem schopným používat airburst munici, doplněnou 3D radarem na teleskopickém stožáru, všesměrovým RF detekčním systémem a palebným řízením, přičemž vývoj této munice zahrnuje DGA v rámci kontraktu s KNDS France. První vozidla by měla armádě být předána v roce 2028. Vedle toho objednávka zahrnuje i 30 vozidel Serval DSA vybavených věží ATLAS s dvěma MISTRAL raketami, což výrazně posiluje schopnosti protiletadlové a protivzdušné obrany zemních sil.
Čínský jaderný arzenál podle odhadů SIPRI vzrostl z přibližně 290 hlavic v lednu 2019 na asi 600 ke začátku roku 2025, což představuje nárůst o více než 100 % během šesti let. Od roku 2023 přibývá zhruba 100 nových jaderných hlavic ročně, což činí tuto expanzi nejrychlejší mezi všemi jadernými státy . Souběžně dokončila nebo staví asi 350 nových mezikontinentálních balistických raketových silo-struktur, rozmístěných v severních pouštních oblastech a horských regionech východní Číny. Pokud tempo výstavby i rozšíření arzenálu pokračuje, Čína by mohla dosáhnout zhruba 1 500 jaderných hlavic a srovnat se s Ruskem či USA i v počtu ICBM do roku 2035. Přes oficiální pozici ČLR, že stále usiluje pouze o omezené odstrašování a dodržuje doktrínu „žádného prvního použití“, tento rozsáhlý růst a zavedení některých hlavic do pohotovostního stavu ukazuje výraznou změnu, od minimalistické detence k robustnímu strategickému arzenálu.
Dnes si přiblížíme některá vystoupení, která proběhla v rámci nedávného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (ruská zkratka PMEF), tedy každoročního mezinárodního setkání politiků, ekonomů a businessmanů, které se koná v Petrohradě. Již podle seznamu letos dorazivších hostů je evidentní, že mezinárodní účast značně poklesla – ze zemí EU dorazil pouze maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, mezi další hosty z ekonomicky významných zemí lze pak počítat například bývalého ministra zahraničních věcí Brazílie nebo prezidenta Indonésie, a například Čína vyslala na toto fórum pouze vicepremiéra. I ruská účast byla na tomto ročníku značně skromnější, než jak tomu bylo zvykem z minulých let, dorazilo například pouze pět ze šedesáti ruských miliardářů.
V rámci tohoto fóra jste si samozřejmě mohli poslechnout vystoupení o tom, že je současné Rusko čtvrtou světovou ekonomikou (po USA, Číně a Indii), a jejího růstu bylo dosaženo pomocí dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, případně příspěvek na téma vztahu náboženství a ekonomiky. I na této vrcholné události, které se účastní i Vladimir Putin, byla lze nalézt vystoupení, která ukazují reálný stav ruské ekonomiky, takovou byla zejména makroekonomická beseda, nazvaná Ekonomika nabídky – strategie růstu v podmínkách současných výzev. Hosty této besedy byli guvernérka centrální banky Elvíra Nabiullina, ministr financí Anton Siluanov a ministr pro ekonomický rozvoj Maxim Rešetnikov.
V rámci této besedy bylo řečeno, že ruská ekonomika se silně ochlazuje a stojí na hraně pádu do recese, přičemž to, zda recese nastoupí, je otázkou kroků ruské vlády, ale i centrální banky, v blízké budoucnosti. Přičemž je evidentní stále silnější tlak vlády na centrální banku, aby ta výrazně snížila základní úrokovou sazbu a omezila i další restrikce, což by umožnilo ruským společnostem získat levné úvěry a být díky tomu konkurenceschopné na světových trzích.
Další potíží ruské ekonomiky je také to, že v tomto roce došlo k značnému snížení objemu státních investic, protože státní rozpočet se nachází v hlubokém schodku a národní rezervní fond byl téměř vyčerpán. Také se potvrdilo to, co předpokládali i mnozí ruští ekonomové, že totiž zvýšení daní (a také například recyklačního poplatku, což mělo pomoci riské automobilce AvtoVAZ) ve výsledku povede ke snížení produkce a k celkově nižším příjmům do státního rozpočtu.
Anton Siluanov také vysvětlil, že to, že se Rusko v roce 2024 nacházelo až na 124. místě žebříčku států podle jejich přívětivosti k zahraničním investorům, je pomluva nepřátel Ruska, a investiční prostředí je v Rusku dobré. Tomu ale neodpovídají reálné ekonomické údaje, kdy se objem zahraničních investicí v Rusku prudce snižuje, také proto, že dochází ke stále častější nacionalizaci společností se zahraničními majiteli. Za takových podmínek není obtížné pochopit, proč není současné Rusko vyhledáváno zahraničními investory.
Celou besedu můžete shlédnout pomocí odkazu, který naleznete v popisu videa v odkazu, myslíme ale že několik výše uvedených příkladů postačuje k tomu, aby bylo možné pochopit, v jakých ekonomických potížích se současné Rusko nachází.
Situace na Blízkém východě:
Izrael: Sbor islámských revolučních gard (IRGC) v noci podnikl intenzivní raketový a dronový útok na Izrael. IRGC tvrdí, že směrem k izraelským vojenským objektům a Ben-Gurionovu letišti odpálil asi deset balistických raket a množství dronů Šahed-136. Izraelská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany sestřelila všechny balistické rakety, jejich trosky však zasáhly obytné domy v Tel Avivu a způsobily požáry. Poprvé od zahájení operace Rising Lion se podařilo dvěma íránským bezpilotním letounům proniknout obranou. Jeden zasáhl obytný dům ve městě Bejt Še’an, druhý dopadl do neobydlené oblasti. Izrael nehlásí žádné zraněné ani oběti na životech.
Sýrie: Syrské úřady oznámily zatčení Wassima Badiho Assada, bratrance bývalého prezidenta Bašára Asada, který je na sankčním seznamu USA kvůli obvinění z pašování drog a podpory provládních ozbrojených skupin. Přesné místo ani čas zatčení nebyly zveřejněny. Wassim Assad byl hledán již před prosincovým svržením Asadova režimu, který v zemi vládl přes půl století.
Rusko zároveň pokračuje v diplomatických jednáních s Damaškem ohledně budoucnosti svých vojenských základen v Hmímímu a Tartusu. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Michaila Bogdanova probíhají rozhovory v konstruktivní atmosféře a očekává se dohoda výhodná pro obě strany. Syrský ministr zahraničí Asaad al-Sheibani byl oficiálně pozván na návštěvu Moskvy, což naznačuje další upevňování vztahů mezi oběma zeměmi.
Írán: Izraelské letectvo (IAF) provedlo během dnešní noci rozsáhlou leteckou ofenzivu proti Íránu, do které bylo zapojeno přibližně 50 izraelských stíhaček. Celkem bylo shozeno asi 150 kusů munice na strategické cíle po celé zemi, včetně hlavního města Teheránu, kde byla zasažena budova íránské kybernetické policie (FATA). Dalšími terči se staly objekty v Isfahánu a Ahvázu, významném ropném centru u iráckých hranic.
Podle izraelské armády (IDF) se útok v Isfahánu soustředil na zařízení spojená s výrobou centrifug a dalším vybavením íránského jaderného programu. Izraelská armáda uvedla, že způsobila „významné škody“ íránským výrobním kapacitám centrifug, zničila čtyři odpalovací zařízení balistických raket připravovaných k útoku na Izrael a zasáhla infrastrukturu používanou Íránem pro vypouštění dronů a raket. Zlikvidovány byly rovněž íránské radary a systémy protivzdušné obrany.
Spojené státy současně zvyšují svůj tlak na Teherán. Z Whitemanovy letecké základny v Missouri vzlétlo šest strategických bombardérů B-2A Spirit, doprovázených osmi tankovacími letouny KC-135 Stratotanker. Bombardéry míří zřejmě na základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Jejich rozmístění naznačuje možnou přípravu k hlubším úderům na íránské podzemní objekty, zejména na jaderný komplex Fordow.
Při jednom z izraelských úderů byl také zabit velitel palestinské sekce íránských jednotek Al-Kuds, Hamid al-Qusi, který měl být klíčovou postavou íránských zahraničních operací.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že izraelský nálet zasáhl objekt na výrobu odstředivek v Isfahánu, ale zdůraznila, že v objektu nebyly žádné jaderné materiály, a nehrozí tedy radiologické nebezpečí. Tento útok je již třetím izraelským úderem na íránská jaderná zařízení v uplynulém týdnu.
Africká vsuvka:
Libye: V libyjském hlavním městě Tripolisu propukly nové střety mezi demonstranty požadujícími odstoupení vlády národní jednoty (GNU) a vládními silami. Po masových protestech proti korupci a politické stagnaci vláda výrazně zvýšila bezpečnostní opatření, zejména kolem vládních budov na ulici Al-Sikka.
Somálsko: Ofenziva islamistického hnutí Al-Šabáb v Somálsku pokračuje. Džihádisté momentálně ovládají tři ze čtyř strategických mostů jihozápadně od Mogadiša, což komplikuje pohyb vládních jednotek. Somálské armádě (SNA) a silám Africké unie (AUSSOM) se 16. června nepodařilo dobýt zpět jeden z klíčových mostů, který Al-Šabáb následně zničil. Situaci dále zhoršil smrtící útok poblíž města Afgooye, při němž bylo zabito mnoho ugandských i somálských vojáků.
Somálským jednotkám se přesto podařilo zabít vysoce postaveného velitele Al-Šabáb, odpovědného za ofenzívu v regionech Střední a Dolní Šabelle. Armáda zahájila nové protiofenzivy v těchto regionech, s podporou amerických vzdušných úderů.
Ve východním regionu Puntland pak místní síly s americkou podporou zasadily významnou ránu bojovníkům IS a údajně získaly kontrolu nad 98 % strategického pohoří Qal Miskad. Tato operace přiměla vůdce IS-Somálsko Abdulkadira Mumina k útěku, zatímco jeho zástupce Abdurrahman Fahiye Isse Mohamud se stále ukrývá v oblasti. I přes tento tlak IS nadále podniká útoky, přičemž v pátečním přepadení podle médií IS padlo 24 somálských vojáků a přes 30 jich bylo zraněno.
Dnešní Třešnička™ bude žasnoucí. Je totiž zvláštní, jak snadno lidé propadnou kouzlu exotických rostlin, třeba jedovatého bolševníku, jen když kvete dostatečně pestře. V Bukurešti, v zemi, kde kdysi hrdě stávala protifašistická pevnost, vznikla pobočka Mezinárodního hnutí rusofilů, té podivuhodné společnosti obdivovatelů velkého slovanského medvěda. A že se nás tu sešla vskutku pestrá společnost: kyperští bratři, albanští přátelé a český zástupce Josef Bogdan – jméno tak nenápadné, až by se mohlo zdát vymyšlené pro účely špionážního románu. Hovořilo se o potřebě chránit historickou pravdu, zejména tu pečlivě ořezanou kremelskou, podle níž Rudá armáda sama porazila Hitlera, zatímco západní spojenci hráli jen kompars, snad aby Stalin na konferenci v Jaltě nebyl tak osamělý. Je to zvláštní – někdy máme pocit, že i George Orwell by závistivě pokyvoval hlavou nad tím, jak umně lze z příšery udělat oběť a z okupanta mírotvůrce. Ale nuže, možná je skutečně čas vrátit se ke starým dobrým zásadám: bdělosti a podezíravosti. Protože přece jen, jak říkával dobrý voják Švejk, lepší jedna rána zepředu než dvě zezadu od takové pěkně zorganizované páté kolony.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
