(2 488 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 16. července ruské síly zaútočily na Ukrajinu pomocí 400 dronů různých typů a jedné balistické rakety. Ukrajinské letectvo oznámilo, že se podařilo zničit 343 dronů. Nejtěžší útoky směřovaly na města Kryvyj Rih, Charkov a Vinnycja. 198 bezpilotních letounů bylo sestřeleno na severu, jihu, východě a ve středu země. Dalších 145 dronů-simulátorů bylo ztraceno nebo vyřazeno pomocí elektronického boje. 1 balistická raketa a 57 dronů byly zničeny ve 12 lokalitách. Trosky sestřelených dronů dopadly ještě ve dvou dalších místech.
Ruský vojensko-průmyslový komplex čelí narůstající finanční krizi, kterou ilustruje vlna žalob hlavních dodavatelů zbrojního sektoru proti státním podnikům kvůli nezaplaceným pohledávkám. Magnitogorský železářský a ocelářský závod podal již třetí žalobu proti výrobci tanků Uralvagonzavod, přičemž celkové nároky přesahují 160 milionů rublů. Významní výrobci jako Tupolev či kosmické centrum Chruničev rovněž čelí soudním sporům v řádu stovek milionů až miliard rublů. Produkční cíle – například u tanků T-90M – jsou hluboko pod plánem, přičemž v roce 2024 bylo podle odhadů vyrobeno jen asi 300 kusů oproti původně zamýšleným 1 000. Důvodem je kombinace západních sankcí, nedostatku komponent a chronické nelikvidity. Souběžně s tím se zhoršuje i stav civilní ekonomiky, kde prudce klesají maloobchodní tržby a inflace přesahuje 15 %. Moskva zvažuje mimořádná opatření, jako je znárodnění subdodavatelů nebo expanzivní fiskální politika, přičemž obě varianty nesou riziko další destabilizace. Hromadící se právní spory v rozhodčích soudech odhalují strukturální slabiny ruského válečného hospodářství, které navzdory pokračující výrobě naráží na limity své udržitelnosti a provozní spolehlivosti.
Směr Belgorod: Podle ruského telegramového kanálu Karty a šipečky byla dnes v Belgorodské oblasti zaznamenána zvýšená aktivita ruské protivzdušné obrany v důsledku útoků ukrajinských dronů. Ty podle dostupných informací cílí na vojenskou infrastrukturu, techniku a personál v ruském týlu.
Směr Kursk: Z této oblasti dnes nejsou hlášeny žádné nové informace.
Směr Sumy: Příslušník ukrajinských ozbrojených sil Stanislav Osman uvedl na svém telegramovém kanále, že v sektoru Sumy došlo ke zvýšení počtu ruských dezertérů. Podle jeho tvrzení jsou tito vojáci po dopadení předáni zpět svým jednotkám, kde jsou následně „vynulováni“ a vedeni jako „AWOL“ (samovolný odchod od jednotky), čímž se mají velitelé vyhnout povinnosti vyplácet odškodnění jejich rodinám.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, přičemž okupanti se snaží rozšířit území směrem k Ambarnému. Další střety byly hlášeny u Strojivky a Krasného Perše.
Severovýchodní fronta: V Kupjanském sektoru proběhly útoky ruských sil severně i jižně od Stepové Novoselivky a v oblasti Zahryzového.
V Limanském sektoru se bojovalo u Nadije, Novojehorivky, severně i jižně od Hrekivky, dále ve směru na Novyj Mir, u Karpivky, Zelené Dolyny, Kolodjaz a Torského.
V Siverském sektoru pokračovaly střety v Serebrjanském lese, u Hryhorivky a ve směru na Vyjimku.
Bachmutská fronta: V Kramatorském sektoru okupanti útočili ve Stupočkách, směrem na Predtečiné a na Bilou Horu.
Doněcká fronta: V okolí Torecku probíhaly boje u Dilijivky, západně od Torecku a v Novospaském, které je podle dostupných zpráv pravděpodobně celé pod ruskou kontrolou.
Ve směru na Konsťantynivku pokračoval ruský tlak ve směru na Rusyn Jar a Popiv Jar. V Pokrovském směru se bojovalo u Novopokrovského, západně od Raziného, u Novoekonomičného, Myroljubivky, Lysivky, směrem na Zvirové, v Kotlyném a v Udačném. Okupanti se navíc dostali k Udačnému z jihu přes Novoserhijivku.
Jižně od Pokrovsku se ruské jednotky snažily postoupit k Muravce, bojovalo se západně od Horychového a v Oleksijivce. V novopavlivském sektoru probíhaly útoky u Dačného a Jalty, a ruským jednotkám se podařilo postoupit západně od Tolstého. Další boje probíhaly v Piddubném, Myrném, západně od Fedorivky, severně od Ševčenka, kde se ruské síly dostaly do Voskresenky, a také u Zeleného Pole a Novopilu.
Celková situace na této frontě je nyní velice vážná a ukrajinské ozbrojené složky zde budou zcela jistě pokračovat v ústupu.
Jižní fronta: V tomto sektoru pokračovaly boje u Malynivky a v Kamjanském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský parlament schválil demisi vlády premiéra Šmyhala, nástupkyní má být ministryně hospodářství Svyrydenko. Verchovna rada Ukrajiny podpořila usnesení o odstoupení vlády premiéra Denyse Šmyhala. Vyplývá to z parlamentního přenosu, který vedl poslanec Oleksij Hončarenko. Pro rezignaci hlasovalo 261 poslanců, proti nebyl nikdo. Šmyhal podal svou rezignaci o den dříve a poděkoval ukrajinské armádě, prezidentovi Volodymyru Zelenskému a celému týmu za jejich neúnavnou práci pro stát. Šmyhal se stal nejdéle sloužícím ukrajinským premiérem v historii samostatné Ukrajiny, ve funkci setrval více než pět let. Prezident Zelenskyj oznámil, že na jeho místo navrhne první vicepremiérku a ministryni hospodářství Julii Svyrydenko. Podle dostupných informací by se Denys Šmyhal mohl stát novým ministrem obrany. Prezident Zelenskyj prohlásil, že jeho zkušenosti „budou v této funkci rozhodně užitečné“. Změny ve vládě přicházejí v době, kdy se Kyjev chystá na další fázi války a zároveň řeší klíčové otázky týkající se obnovy a obrany země.
Trump: Rakety pro Patrioty už míří na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump oznámil, že rakety pro systémy protivzdušné obrany Patriot jsou již na cestě na Ukrajinu. Uvedl to v rozhovoru s novináři, z něhož citoval server Yahoo. Podle Trumpa dodávky zajišťuje Německo, které následně doplní své zásoby novou municí. „Ve všech případech Spojené státy dostanou plnou kompenzaci. NATO nám vše uhradí. V některých případech peníze přijdou přímo od jednotlivých států EU. Vždycky dostaneme své peníze zpět,“ uvedl Trump. Trump tím potvrdil dřívější informace o tom, že některé evropské země převedou své vlastní zásoby raket Patriot na Ukrajinu a Spojené státy jim následně zajistí náhradu prostřednictvím nových dodávek z amerických továren. Tento model má podle Washingtonu umožnit rychlejší reakci na akutní potřeby Ukrajiny a zároveň udržet zásoby NATO na potřebné úrovni.
Putin se bojí Ameriky, proto Kyjev při návštěvě Kellogga neostřeloval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko v posledních dnech neútočilo na Kyjev, protože se během návštěvy amerického zmocněnce Keitha Kellogga obává reakce Spojených států. Řekl to v rozhovoru pro stanici Newsmax. Podle Zelenského je tato pauza „velmi výmluvným příkladem“, který podle něj dokazuje, že Rusko záměrně útočí na civilní cíle. „Ale když jsou tu Američané, Putin to nedělá. […] Lidé už si z toho dělají legraci a říkají, že bychom měli dát generálu Kelloggovi ukrajinský pas a nechat si ho tady. A že by k nám měli Američané jezdit častěji, protože pak bude Rusko bombardovat méně,“ řekl Zelenskyj. Zelenskyj dodal, že to podle něj potvrzuje jeho dlouhodobý názor, že Putin se Spojených států bojí: „Říkám to celou dobu, a říkal jsem to i prezidentovi [Donaldu Trumpovi]. Ať je to jak chce, Putin se bojí Ameriky. O tom jsem přesvědčený.“
Francie a Spojené království oznámily rozšíření svých Spojených společných expedičních sil (CJEF), které vznikly na základě Smlouvy z Lancaster House v roce 2010 a byly dosud schopné nasazení na úrovni brigády s 10 000 vojáky. Podle prezidenta Emmanuela Macrona, který hovořil 10. července po boku britského premiéra Keira Starmera, se CJEF rozšíří na úroveň armádního sboru až s 50 000 vojáky, schopnými nasazení v rozsáhlém konfliktu a otevřenými pro zapojení dalších evropských partnerů. Rozšířená síla bude k dispozici NATO i mezinárodním koalicím. Ve stejný den se v Římě sešla tzv. Koalice ochotných Ukrajiny, která uvítala přípravu operačních plánů pro nasazení mnohonárodních sil po skončení bojů, jež by zabezpečily ukrajinské vzdušné a námořní prostory a pomohly s obnovou ozbrojených sil. Koalice rovněž schválila vytvoření operačního generálního štábu pod vedením Francie a Spojeného království a vyjádřila podporu možnému formálnímu zapojení Ukrajiny do těchto struktur.
Itálie a Francie oznámily, že se nepřipojí k americkému plánu prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož by evropské státy měly hradit nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Itálie rozhodnutí zdůvodnila nedostatkem finančních prostředků, zatímco francouzští představitelé uvedli, že prezident Emmanuel Macron trvá na nutnosti posílit evropský obranný průmysl a odmítá financovat zaměstnanost a výzkum ve Spojených státech. Francouzský postoj podpořil i polský analytik Dawid Kamizela, který jej označil za legitimní obranu národních a evropských průmyslových zájmů. Postoj Paříže a Říma tak podtrhuje rozdílné přístupy v rámci NATO k rozdělení nákladů na podporu Ukrajiny.
Belgie 15. července 2025 převzala první obrněná vozidla Griffon VBMR od společnosti Mol Cy ve Stadenu v rámci mezivládního projektu CaMo, který byl zahájen podpisem dohody s Francií v roce 2018 a jehož cílem je do roku 2031 dodat celkem více než 382 těchto vozidel. Program zahrnuje rovněž 35 sanitek Griffon SAN, 60 průzkumných vozidel Jaguar a plánovaných 24 minometných nosičů Griffon MEPAC, přičemž nová technika postupně nahradí dosud používaná vozidla Dingo. Projekt současně směřuje k harmonizaci výzbroje, výcviku, doktrín a logistiky mezi belgickými a francouzskými ozbrojenými silami.
Dnes se po delší době vrátíme ke stavu ruského uhelného průmyslu. Již dříve jsme informovali o tom, že se z důvodu problémů s exportem ocitla část ruských společnosti, zabývajících se těžbou uhlí, ve značných finančních potížích, přičemž tyto potíže se již odrazily na rozpočtovém deficitu celých ruských regionů, například Kuzbasu, a podle posledních informací se potíže tohoto sektoru dále prohloubily.
Vicepremiér zodpovědný za energetický sektor, Dmitrij Isamov, informoval, že již 51 společností zabývajících se jak hlubinnou, tak povrchovou těžbou uhlí se nyní nachází v takzvané červené zóně, tedy že buď již ukončily činnost, nebo se nachází na hranici jejího ukončení.
Ztráty uhelného průmyslu dosáhly již v roce 2024 celem 112 miliard rublů, přičemž pro rok 2025 jsou ministerstvem energetiky odhadovány na 300 až 350 miliard rublů, a neoficiálně se mluví až o půl bilionu rublů (tedy přibližně 1,2% celého ruského státního rozpočtu). Ministerstvo zdůvodňuje současné potíže evropským embargem, které si vynutilo přesměrování exportu do Asie, kdy v letech 2023 až 2024 bylo 45% uhlí exportováno do Číny, 10 až 12% do Indie a necelých 15% do Turecka. Ministerstvo dodává, že na těchto trzích musí ruští dodavatelé konkurovat s jinými dodavateli, což je nutí ke snižování ceny a prohlubuje tak jejich finanční potíže.
V květnu tohoto roku schválila ruská vláda balíček podpůrných opatření pro uhelný průmysl, který obsahuje odklad platby daní, platby pojištění a dalších poplatků až do 1.12.2025, a také pomoc při restrukturalizaci zadlužení. Isamov dodal, že se o pomoc ze strany státu přihlásilo již 73 z celkem 180 společností, které v Rusku podnikají v tomto sektoru, vidíme tak, že ve špatné finanční situaci je nyní již přibližně 40% z nich, přičemž jde primárně o malé a střední firmy.
Ruský stát tak nyní stojí před dalším dilematem. Uhelný průmysl by pro svou záchranu potřeboval značné státní subvence (neboť odklad daňové povinnost pomůže silně zadluženým společnostem jen málo), bez nichž hrozí další řetězení bankrotů v tomto sektoru a kolaps rozpočtů regionů, pro které je těžba uhlí primárním průmyslovým odvětvím, z druhé strany by to znamenalo další výdaje z již tak kriticky prázdné státní pokladny. Lze ale předpokládat, že záchrana tohoto sektoru bude pro ruskou vládu prioritou, a proběhne například zestátnění některých společností, a to za cenu dalšího prohlubování vnitřního zadlužení Ruska.
Izrael: Náčelník generálního štábu IDF Eyal Zamir nařídil posílení syrské hranice novými pozorovacími a útočnými prostředky v reakci na eskalaci násilí v provinciích Suvajda a Džabal al-Druze. Přesun jednotek pod severní velitelství se zaměřuje na posílení 210. divize „Bašan“, která operuje v pohraničním pásmu. Cílem je zvýšit údery proti silám ohrožujícím drúzské obyvatelstvo. IDF zároveň apeluje na izraelské drúzy, aby neporušovali hranici, přičemž reaguje na incident, kdy se přes 1 000 osob pokusilo proniknout do Sýrie.
Sýrie: Izraelské letectvo (IAF) provedlo údery na cíle v provinciích Al-Suvejda a Daraa, včetně tanků, raketometů, vozidel a budovy syrského ministerstva obrany. Údery následovaly po varování, že pokud se syrské síly nestáhnou ze Sweidy, útoky budou pokračovat. Po neúspěšné výzvě zasáhlo IAF i vojenské velitelství v Damašku. IDF potvrdila zásah a uvedla, že při útocích zahynuly desítky ozbrojenců.
Ministr obrany Jisra’el Katz znovu vyzval vládu Abú Muhammada al-Džuláního k opuštění provincie a propuštění zadržených drúzů. V Izraeli sílí tlak ze strany drúzské komunity. Duchovní vůdce Muafaq Tarif vyhlásil „Den hněvu“, doprovázený stávkami a výzvou k podpoře drúzů v Sýrii.
Zdroje nového syrského režimu publikovaly záběry jednotky Kataib Shaheen operující v Al-Suvejdě. Používají FPV a upravené komerční drony DJI pro shazování improvizovaných výbušnin. Záběry ukazují i rozhraní v ruštině, která je běžná mezi bojovníky z oblasti Kavkazu a SNS.
Podle drúzských zdrojů se jim za podpory izraelského letectva podařilo krátkodobě vytlačit provládní milice z města Al-Suvejda, nicméně ty se po příchodu posil z Idlibu znovu přeskupily a část města opět obsadily. Dosavadní ztráty od začátku eskalace činí 112 mrtvých, včetně 20 poprav provedených milicemi napojenými na Damašek. Drúzské milice uvádějí, že zlikvidovaly 138 nepřátelských bojovníků.
Dům drúzské komunity v Suvajdě údajně oznámil dohodu s vládou o obnovení státní moci a zajištění bezpečnosti. Obsahuje i podmínky jako regulaci skladování zbraní a návrat armády do kasáren. Vzhledem k vysokému množství protichůdných zpráv je třeba k těmto informacím přistupovat s rezervou.
Izraelské nálety mezitím pokračovaly – IDF zveřejnila záběry z dalších útoků u města Suvajda, kde byly zasaženy obrněné transportéry, ozbrojené pick-upy, sklady zbraní a další vojenské cíle syrského režimu. Podle armády směřovala tato vozidla k převážně drúzskému obyvatelstvu.
Irák: V Iráku došlo k dalším útokům na zařízení ropného průmyslu. V provincii Kirkúk neznámí pachatelé vypustili bezpilotní letoun typu kamikadze směrem k ropnému poli Bai Hassan. Dron se však z dosud neznámých důvodů zřítil před dosažením cíle. Podle dostupných snímků trosek šlo pravděpodobně o stroj typu Shahed řady 10x.
V provincii Dahúk byly útokem bezpilotních letounů zasaženy ropné lokality Ain Sifni, Tawke a Peshkabir. Údery poškodily technické vybavení a způsobily požáry. Podle vyjádření provozovatelů ropných polí vznikly značné materiální škody. K útokům se zatím žádná skupina nepřihlásila.
Somálsko: V zemi pokračuje vlna útoků džihádistů z hnutí aš-Šabáb namířených proti africkým a vládním silám.
Na předměstí městečka Mahdáje v provincii Střední Šabelle zabil bombový útok džihádistů jednoho vojáka burundského kontingentu mise AMISOM a dalšího zranil. Výbušné zařízení explodovalo u pěší hlídky.
Další incident byl hlášen z jihozápadu země, kde byl napaden etiopský vojenský tábor ve městě Dinsor v provincii Bai. Počet obětí ani podrobnosti zatím nejsou oficiálně potvrzeny.
V hlavním městě Mogadišu došlo k několika incidentům. Ve čtvrti Vido bylo výbušné zařízení nastražené ve vozidle vládních sil odpáleno, přičemž zahynuli tři lidé, včetně jednoho důstojníka, a dalších pět osob utrpělo zranění. Na okraji města, v oblasti Sinkader, byl napaden hlídkový tým somálské vojenské policie. Při výbuchu, který podle dostupných informací zorganizovala zpravodajská buňka aš-Šabábu, byli zraněni dva vojáci.
Pákistán: Džihádisté z organizace Tehrik-e-Taliban Pakistan (TTP), která je v zemi oficiálně zakázaná, zaútočili na policejní konvoj. Při přepadení došlo ke ztrátám na živé síle i vybavení mezi příslušníky bezpečnostních složek. Pákistánské úřady se k incidentu zatím veřejně nevyjádřily.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
