(2 039 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 12. srpna podniklo Rusko masivní útok na Ukrajinu, při němž použilo 52 vzdušných útočných prostředků, včetně čtyř balistických raket Iskander a 48 dronů různých typů. Podle ukrajinského letectva mířily drony na Sumsko a Doněcko, zatímco rakety zasáhly Černihivskou oblast. Už dříve pozemní síly informovaly o raketovém útoku na areál jednoho z výcvikových útvarů, který si vyžádal život jednoho vojáka a zranění dalších jedenácti. Do obrany se zapojily jednotky protivzdušné obrany, radioelektronického boje, dronových systémů a mobilní palebné skupiny. Ráno armáda hlásila zničení či vyřazení 36 nepřátelských bezpilotních letounů na severu a východě země, přičemž 12 dronů a tři rakety zasáhly cíle na sedmi různých místech.
Ukrajinská SBU podnikla během jednoho týdne už druhý úder na ruský sklad Šahedů v Tatarstánu, aby omezila schopnost Moskvy útočit drony na ukrajinská města. Podle oficiálního oznámení šlo o akci dálkových bezpilotních strojů z Centra speciálních operací „A“, které zasáhly logistický hub v obci Kzyl-Jul, více než 1300 kilometrů od ukrajinských hranic. Sklad sloužil k uskladnění připravených dronů typu Šahed i zahraničních komponentů pro jejich výrobu. Místní videa zachycují požáry uvnitř objektu. SBU uvedla, že opakovaný útok má snížit schopnost Ruska vést „šahedový teror“ proti Ukrajině, a přislíbila pokračování operací proti podnikům podporujícím ruský válečný stroj. První úder na tento cíl provedla SBU 9. srpna.
Ukrajinská vojenská rozvědka zasáhla bezpilotními letouny jediné ruské zařízení na výrobu helia pro rakety, Orenburský heliový závod. Podle zdrojů serveru Hromadske v rozvědce k útoku došlo 11. srpna v Orenburgu. Helium je klíčovým prvkem nejen pro raketovou techniku, ale i pro kosmický a letecký průmysl. Orenburský závod je jediným takovým podnikem v Rusku a jedním z největších v Evropě, přičemž hraje významnou roli v ruském vojensko-průmyslovém komplexu. Po zásahu drony místní úřady uzavřely část federální silnice M-5 „Ural“ poblíž obcí Perevolockoje a Chladnyje Kluči, kde se závod nachází.
Bělgorodská, Kurská a Sumská oblast dnes bez nových zpráv.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a u Kolodjazného.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě pokračovaly boje u Kindrašivky, severně od Kupjansku, směrem na Stepovou Novoselivku a v Zahryzovém.
Na lymanském směru se okupantům daří pronikat do Zeleného Háje a bojuje se v okolí Ridkodubu, Karpivky, směrem na Seredné, Šandryholovo, u Kolodjaz, Mirného a u Jampolivky.
V siverském sektoru se bojovalo v Serebrjanském lese ve směru na Serebrjanku, u Hryhorivky a směrem na Vjymku a ve směru Severku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se Rusům podařilo obsadit poměrně rozsáhlé území severně od Časiv Jaru ve směru na Majské. Dále se zde bojovalo ve Stupočkách a v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku pokračovaly střety u Dilijivky a u Ščerbinivky.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti obcházejí Rusyn Jar, bojuje se v okolí Popiv Jaru, Poltavky a směrem na Volodymyrivku.
Na pokrovském směru se okupantům už několik dní daří pronikat severozápadně od Majaku ve směru na Kučeriv Jar, Veselé a Zlatý Kolodjaz. Rusům se během přibližně týdne podařilo postoupit 15 kilometrů do hloubky a nejspíše dosáhli silnice T0514. Pokud by se zde okupantům podařilo konsolidovat své zisky a rozšířit je, znamenalo by to pro Ukrajinskou obranu značné problémy. Prozatím nevidíme pozitivní vývoj a pochybujeme, že mají v tomto směru obránci dostatek rezerz pro zastavení ruského postupu. Další boje probíhaly u Sucheckého a Rodynského, bohužel je třeba poznamenat, že i zde se daří okupantům pronikat hluboko za obranné linie Ukrajinců. Rusové útočili i v Novoekonomičném, směrem na Promin, v Lysivce, Zvirovém a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Horichového. Ve směru na Novopavlivku pokračovaly boje v okolí Dačného, Zeleného Haje, Myrného, Voskresenky, Malijivky a Vilného Pole.
Jižní fronta: Na jižní části fronty okupanti útočili v blízkosti Malynivky, směrem na Novodanilovku a u Kamjanského.
Lídři členských států EU vydali před setkáním Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce společné prohlášení na podporu Ukrajiny – nepřipojilo se pouze Maďarsko. Prohlášení zveřejněné na webu Evropské rady vítá snahu amerického prezidenta ukončit ruskou agresi proti Ukrajině a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru. Podle evropských lídrů musí takový mír vycházet z mezinárodního práva, respektovat nezávislost, svrchovanost, územní celistvost a zásadu neměnnosti hranic silou. Zdůraznili, že Ukrajina musí sama rozhodnout o své budoucnosti a že žádné mírové rozhovory nemohou probíhat bez její účasti. Zároveň potvrdili pokračování politické, finanční, ekonomické, humanitární, vojenské i diplomatické podpory Kyjevu a udržení sankcí proti Rusku. Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl prohlášení podpořit s tím, že stanovování podmínek pro schůzku, na niž nebyli evropští lídři pozváni, jen prohloubí izolaci EU. Jako smysluplné vidí pouze svolání samostatného summitu EU–Rusko po vzoru americko-ruského setkání. Prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a ocenil odhodlání Donalda Trumpa. Zároveň varoval, že ruská armáda se na ukončení války nepřipravuje, ale přesuny jednotek spíše ukazují na přípravu nových ofenziv. Podle Zelenského je nyní klíčové zachovat jednotu světa a veškeré otázky bezpečnosti Ukrajiny a Evropy řešit společně.
Občanské organizace na Aljašce chystají protest proti návštěvě Vladimira Putina, který se má setkat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle prohlášení skupiny Stand UP Alaska se akce uskuteční 14. srpna v největším městě státu, Anchorage, den před plánovaným summitem. Organizátoři zdůraznili, že jde o mírový projev solidarity s Ukrajinou, a vzkázali: „Aljaška proti tyranii. #AlaskaStandsWithUkraine.“ Na facebookové stránce iniciativy zanechali ukrajinští uživatelé slova díků, zatímco američtí komentátoři diskutovali o symbolických gestech odporu. Padly návrhy vyzdobit střechy, dvory a ulice čtvrtě Government Hill v barvách ukrajinské vlajky či umístit nápis „Vítejte v Kyjevě“.
Dnes se blíže zaměříme na téma, které jsme v poslední době několikrát okrajově zmínili, a sice značný růst velkoobchodních cen benzínu v Rusku v tomto roce. Ty jsou sice stále ještě nižší než v Evropě, ale pouze přibližně o 20% – což se samozřejmě přenáší také na růst koncových cen, a například pro středoškolského učitele, jehož průměrný plat je přibližně 48 000 rublů (tedy v přepočtu přibližně 12 500 Kč podle aktuàlního kurzu) je tak natankování plné nádrže jeho automobilu výrazně větším výdajem, než pro středoškolského učitele u nás, nehledě na poměry v západní Evropě.
Velkoobchodní ceny benzínu o 95 oktanech vzrostly v současné době na 80 206 rublů za tunu, což představuje vzrůst o 47% od počátku roku. Velkoobchodní cena benzínu o 92 oktanech vzrostla od počátku roku na téměř 70 000 rublů za tunu, což představuje vzrůst o 34%. Velkoobchodní ceny znatelně rostou již pátý den v řadě, přičemž tento růst je způsoben nedostatkem benzínu na trhu zejména z důvodu poslední vlny ukrajinských útoků na ruské rafinerie.
Od počátku srpna provedli Ukrajinci úspěšné útoky na pět ruských rafinérií, přičemž rafinerie v Saratově a v Novokujbyševsku byly z provozu vyřazeny zcela a rafinerie v Rjazani má v současné době provozuschopnou pouze jednu produkční linku ze tří. Lze tak odhadovat, že celkově vyřadili Ukrajinci z provozu pouze od počátku srpna necelých 10% celkové produkční kapacity ruských rafinérií, a jak jsme již zmínili dříve, Rusové již nyní nemají volné nevyužité kapacity, kterými by mohli tento výpadek nahradit.
Ruská vláda již informovala o tom, že bude 14.8. svoláno krizové zasedání zástupců rafinerií pod předsednictvím vicepremiéra Alexandra Novaka, kde budou rokednány možnosti stabilizace cen na ruském trhu. V úvahu připadá například zvětšení povinné kvóty, kterou jsou rafinerie povinny prodat na burze, a to z 15 na 17% celkové produkce, nebo také direktivní zastropování velkoobchodních cen.
Připomeňme, že již před časem přestala ruská vláda zveřejňovat produkční objemy benzínu a dalších paliv v ruských rafineriích, a analytici Reuters odhadují, že ruská produkce paliv poklesla na nejnižší úroveň za posledních 12 let. Optimistické odhady udávají dobu opravy nyní poškozených rafinerií na přibližně půl roku, ale to pouze pod podmínkou, že se podaří zakoupit veškeré komponenty potřebné pro opravy, a připomeňme, že mnoho specializovaných zařízení pro ropný průmysl není z důvodu sankcí dodáváno ani servisováno.
Pro ruské rafinerie je tak nyní značně komplikované tyto škody opravit. Jedinou dostupnou variantou je nákup celých technologických celků z Číny, ty jsou však dodávány jako uzavřená řešení bez možnosti vlastního servisu, a současně představují značné bezpečnostní riziko z důvodu nejrůznějších “zadních vrátek”, které představují značné riziko. Ani Rusko v současné situaci tak nejeví o dodávky z Číny velký zájem, je ale otázkou, zda mu při pokračujících ukrajinských útocích zůstane jiná možnost.
Izrael: Velení IDF oznámilo, že izraelský dron včera zasáhl několik cílů v oblasti Deir al-Balah v Gaze. Podle dosavadních informací měli být cílem útoku operativci Islámského džihádu. Podrobnosti k útoku izraelská armáda neuvedla, palestinská média, ale hlásí pět mrtvých.
Na jihu Pásma Gazy se vojáci 188. obrněné brigády dostali pod minometnou palbu. Útočníci byli následně zasaženi izraelským dronem, který zničil budovu, odkud se střílelo.
Sýrie: Ruská armáda rozšířila svou infrastrukturu na severovýchodě Sýrie, informují média. Podle novinářů Rusové posílili své pozice u letiště ve městě Al-Kámišlí a postavili nové obytné bloky pro vojáky. Poprvé od převzetí moci ozbrojenci také provedli hlídku v provincii Al-Hasaka. Do akce nebyly přizvány jednotky Syrských demokratických sil, což podle zpráv rozhodla ruská strana.
Syrský Ministr energetiky dnes jednal v Bagdádu o znovuobnovení provozu ropovodu Kirkúk–Banijás. Projekt rekonstrukce, původně schválený již v letech 2010–2011, znovu ožívá. Obě strany se dohodly na vytvoření společné komise, která posoudí technický stav ropovodu a rozhodne, zda je možné obnovit původní trasu, nebo bude nutné postavit nový kvůli rozsáhlému poškození.
Idlíb: Guvernér provincie se setkal se zástupci organizace Lékaři bez hranic a místního zdravotnictví. Hlavními tématy byly obnova nemocnic, posílení záchranné služby, rozšíření mobilních klinik a obnovení školení pro zdravotní personál.
Jemen: V pondělí zaútočila skupina Ansar aš-Šarí’a (odnož Al-Káidy na Arabském poloostrově) pomocí dronu na kontrolní stanoviště Mafrak al-Kauz, patřící k 3. zásobovacímu pluku podporovanému SAE. Útok ve východní části oblasti Mudíja (provincie Aden) si vyžádal jednoho mrtvého vojáka a jednoho zraněného.
Burkina Faso: Islamistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že minulý týden v pátek zaútočila na vojenský tábor v městě Sudugu (provincie Koulpélogo). Při útoku bylo zabito několik vojáků a džihádisté ukořistili dvě těžké kulomety DŠK, dva RPG, 72 útočných pušek, šest beden munice, dva motocykly a další vojenské vybavení. Jedno armádní vozidlo bylo zničeno.
V pondělí následoval další útok JNIM na vojenský post ve městě Muskanto v provincii Gao, kde padli čtyři vojáci. Útočníci si odnesli kulomet PK, dva RPG, devět pušek AK a další výzbroj.
Na mapě aktivity džihádistických skupin v roce 2025 je patrné, že zatímco vliv Islámského státu je omezen na regiony Oudalan, Séno a Yagha, Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) operuje na rozsáhlém území země. Často dochází ke střetům v oblastech, kde se zájmy obou skupin překrývají.
Somálsko: Američtí mariňáci se údajně zúčastnili bojů po boku ugandského kontingentu během střetu s militanty skupiny Aš-Šabáb u města Barire.
Uganda oznámila těžké ztráty svých jednotek v oblasti Dolní Šabele. Podle vojenských zdrojů přišlo o život nejméně 17 vojáků, z toho šest při výbuchu miny poblíž Barire. Celkem bylo zabito či zraněno přibližně 195 příslušníků armády a zničeno přes 14 kusů techniky. Jde o jedny z nejvážnějších ztrát od zahájení ugandské mise v rámci sil Africké unie. Ugandské úřady se snaží omezit dopad incidentu na veřejné mínění.
Mali: Podle místních zdrojů zasáhl 11. srpna 2025 vojenský dron malijské armády svatební obřad poblíž města Kita v oblasti Mema (Timbuktu). Útok si vyžádal životy devíti civilistů, další dva byli těžce zraněni. Incident připomíná podobný útok v oblasti Macina z roku 2021, který tehdy popíraly jak Bamako, tak Paříž.
Deník L’Indépendant Mali píše, že bylo zatčeno nejméně 35 malijských důstojníků, včetně generálů Abbáse Dembélého a Nimy Sagary. Do Mali také dorazil důstojník libyjské skupiny Rada, která působí v Tripolisu, aby podpořil Frontu za osvobození Azawadu (FLA). Dříve bojoval proti silám Chalífy Haftara podporovaným Ruskem. Nyní FLA i CCC čelí společnému nepříteli.
Dnešní Třešnička™ se dnes bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez,
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
