(2 336 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 18. srpna podnikla ruská armáda rozsáhlý kombinovaný útok čtyřmi balistickými raketami Iskander-M z oblastí Taganrogu, Millerova a Kursku a 140 útočnými drony typu Šáhed a jejich imitátory z více směrů, včetně Kursku, Orel, Brjansku, Millerova, Primorsko-Achtarsku a okupovaného Krymu (Čauda). Podle údajů k 09:00 se podařilo sestřelit či potlačit 88 dronů na severu, jihu, východě a ve středu země. Zaznamenány byly zásahy raket i dronů ve 25 lokalitách v Doněcké, Charkovské, Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti.
Dodávky ruské ropy ropovodem Družba do Maďarska a na Slovensko byly zastaveny po ukrajinském útoku na transformátorovou stanici, která je součástí této infrastruktury. Podle ukrajinského generálního štábu útok způsobil požár a úplné přerušení čerpání ropy. Kyjev označil zařízení za součást ruského válečného úsilí. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že jednal s ruským náměstkem ministra energetiky Pavlem Sorokinem, jenž přislíbil rychlou opravu, ale bez stanovení termínu obnovení dodávek. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha reagoval s tím, že Maďarsko nese následky své dlouhodobé závislosti na Rusku. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková ujistila, že bezpečnost zásobování Slovenska není ohrožena a že se očekává rychlé obnovení toku ropy, přičemž země je připravena i na případné delší výpadky.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha odsoudil noční ruský úder proti ropnému terminálu státní ázerbájdžánské společnosti SOCAR v Oděské oblasti, připomněl, že jde již o druhý útok na objekty této firmy během posledních týdnů, a označil jej za záměrné jednání Moskvy v rozporu se zájmy Baku. Podle ministra situace potvrzuje nutnost posílení ukrajinsko-ázerbájdžánské spolupráce a vyžaduje odpovídající diplomatickou a právní reakci na podobné útoky.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a ve směru k Chatnému a Odradnému.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě probíhaly boje u Zapadného, Kindrašivky, severně od Kupjansku a ve směru na Petropavlivku, Stepovou Novoselivku a Novou Kruhljakivku.
V limanském směru došlo ke střetům u Hrekivky, Ridkodubu, Karpivky a Kolodjaz. Z jižní části Torského se okupanti pokoušeli postoupit směrem k Jampilu.
V siverském sektoru pokračovaly boje v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, kterou okupanti ovládají téměř celou, a dále ve směru na Vyjimku a Fedorivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Predtečiné, Oleksandro-Šultyne a v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecka okupanti útočili západně od města ve směru na Pleščijivku a jižně v Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku pokračovaly ruské útoky v okolí Rusyn Jaru a Poltavky. Ve směru na Pokrovsk se bojovalo u Kučeriv Jaru, Vilného, Nového Šachového a Zapovidného. Satelitní snímky ukazují aktivitu okupantů směrem na Rodinské a Krasný Lyman. Další střety probíhaly v Novoeekonomičném, Myroljubivce, Lysivce, Novoukrajince, Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Horichového. V novopavlivském směru boje pokračovaly v okolí Dačného, v Zeleném Háji, Tolstém, u Oleksandrohradu a Voskresenky, jihovýchodně od které se okupantům podařilo lehce postoupit. Další střety probíhaly u Malijivky, okupanti postupovali u Vilného Pole a Temirivky.
Jižní fronta: V orichivském sektoru se bojovalo ve směru na Novoandrijivku.
Český prezident Petr Pavel v on-line vystoupení uvedl, že jej mrzí nevyužitá příležitost amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvinout politický a ekonomický tlak na Rusko s cílem dosáhnout ústupků v rámci jednání o ukončení války na Ukrajině. Summit Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce podle něj nepřinesl hmatatelné výsledky, pozitivně ale hodnotí samotný fakt setkání představitelů dvou nejsilnějších vojenských mocností. Pavel zdůraznil, že válku může ukončit pouze Putin jako agresor, a považuje za nespravedlivé posouvat odpovědnost na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zároveň připustil, že mírová dohoda bude vyžadovat kompromisy, ale nesmí být na úkor Ukrajiny více než na straně útočníka. Trump po summitu upustil od požadavku na okamžité příměří a přihlásil se k širší dohodě, zároveň však na své síti Truth Social vyloučil návrat Krymu Ukrajině i její vstup do NATO a vyzval Zelenského k rychlému ukončení války. V Bílém domě má Trump dnes večer přijmout Zelenského a následně i evropské lídry, včetně Ursuly von der Leyenové, Friedricha Merze, Emmanuela Macrona, Giorgii Meloniové, Alexandera Stubba, Keira Starmera a generálního tajemníka NATO Marka Rutteho.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský zdůraznil, že Evropa trvá na principu neměnnosti hranic vojenskou silou a v případě dalších požadavků Vladimira Putina musí být připravena posílit sankční režim, který se podle něj již osvědčil při přivedení Moskvy k jednacímu stolu. Summit Trumpa s Putinem na Aljašce minulý týden nepřinesl konkrétní výsledky, přičemž Trump po něm ustoupil od požadavku okamžitého příměří a začal prosazovat širší mírovou dohodu v souladu s ruskými představami, včetně územních ústupků, které Kyjev odmítá. Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že Ukrajina nebude obchodovat se svým územím a o otázkách hranic může jednat pouze přímo s Moskvou. Lipavský dodal, že role Česka odpovídá jeho geopolitické váze, neboť země je součástí „koalice ochotných“ a vede muniční iniciativu, přičemž za klíčové považuje i přípravu dalšího unijního sankčního balíčku, včetně návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Evropská strana podle něj musí usilovat o spravedlivý mír a zachovat jednotu transatlantických partnerů, doplněnou o bezpečnostní záruky, které by v budoucnu chránily Ukrajinu před opakováním ruské agrese.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj v rozhovoru pro RBK-Ukrajina přiznal, že z některých úseků fronty občas přicházejí nepravdivé hlášení, což může vést ke ztrátám a ohrožení jednotek na sousedních pozicích. Uvedl, že pro dosažení objektivního obrazu situace velení kombinuje informace z různých zdrojů – od ukrajinských a zahraničních zpravodajských služeb, přes vlastní průzkum až po otevřené projekty jako DeepState, jejichž data jsou využívána k včasnému odhalení hrozby ztráty pozic, byť i tato zdroje nejsou neomylné. Syrskyj zdůraznil význam jednotek bezpilotních systémů, které díky průzkumu z vzduchu poskytují detailní přehled o stavu přední linie a přítomnosti vojáků na jednotlivých stanovištích, což v kombinaci s dalšími kanály umožňuje získávat co nejpřesnější informace o vývoji bojů.
Místopředseda ukrajinské vlády pro evropskou a euroatlantickou integraci Taras Kačka potvrdil, že termín vstupu Ukrajiny do Evropské unie zůstává nezměněn, přičemž politickým horizontem nadále zůstává rok 2030. Uvedl to při prezentaci akčního plánu nového kabinetu s tím, že probíhá každodenní dialog se všemi členskými státy, včetně Maďarska. Zároveň připomněl, že 1. září v Kodani proběhne neformální setkání ministrů zahraničí EU, na němž bude jedním z témat zahájení přístupových jednání. Kačka odmítl možnost oddělení přístupového procesu Ukrajiny a Moldavska, které by podle něj představovalo odklon od základních principů rozšiřování, a zdůraznil, že jak Brusel, tak Kyjev podporují zahájení vyjednávání v rámci prvního klastru pro obě země současně. Evropská komise v červnu pod vedením Ursuly von der Leyenová podpořila otevření prvního klastru, přičemž šéfka Komise dříve uvedla, že při současném tempu reforem může Ukrajina do EU vstoupit právě do roku 2030. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně označil Maďarsko za jedinou zemi, která proces blokuje.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že Spolková republika neplánuje vyslat vojenský kontingent na území Ukrajiny, a to především kvůli již existujícím závazkům Bundeswehru, včetně rozmístění brigády v Litvě, které podle něj představují značnou zátěž. Zdůraznil však, že Německo musí hrát významnou roli v budoucím zajištění míru a bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, přičemž Spojené státy již deklarovaly ochotu k jejich poskytnutí. Postoj Berlína se tak odlišuje od přístupu tzv. „koalice ochotných“, vytvořené v březnu 2025, do níž se zapojilo kolem 30 států a která deklaruje připravenost vyslat na Ukrajinu mezinárodní mírový kontingent v počtu přes 10 000 vojáků, zejména z Velké Británie a Francie. V rámci posledních jednání zaznělo, že šest členských zemí, včetně států Pobaltí, je ochotno své síly skutečně nasadit. Wadephulův výrok navazuje na předchozí diskusi uvnitř Německa, kde už dříve zaznívaly názory, že případná účast na mírové misi by vyžadovala mezinárodní mandát a souhlas Moskvy.
Dnes se zaměříme na ruský návrat k jedné ze socialistických tradic, a sice prodej benzínu na čerpacích stanicích pouze proti předložení příslušného potvrzení. V současné době byl prodej benzinu o 95 oktanech pro běžné obyvatele omezen na Krymu a v Zabajkalském kraji, kde ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu, které probíhají téměř nepřetržitě již od počátku srpna, způsobily vážné potíže v zásobování tímto produktem.
Podle obyvatelů Krymu již není benzin o 95 oktanech dostupný na většině čerpacích stanic na poloostrově, a tam kde dostupný je, probíhá prodej pouze na lístky, které jsou dostupné pouze organizacím. I tak vzrostla cena benzinu AI-95 na téměř 70 rublů za litr, tedy v přepočtu přibližně 18 Kč za litr. To je cena výrazně nižší než u nás, ale je potřeba si uvědomit, že v minulém roce stál tento benzín v přepočtu obvykle okolo 13 Kč za litr, a jedná se tak o značné zdražení.
Podobná je situace v městech Krasnokamensk a Borzja, tedy v druhém a třetím největším městě Zabajkalského kraje. V Krasnokamensku není benzin AI-95 dostupný ve volném prodeji na žádné z místních čerpacích stanic, a opět je možný prodej pouze organizacím nebo vozům veřejně prospěšných služeb, tedy například hasičům nebo policistům. V největším městě regionu, Čitě, byl prodej soukromým osobám omezen na 10 litrů n automobil.
Jak jsme informovali 12.8., velkoobchodní ceny benzínu od počátku roku vzrostly o téměř 50%, čerpací stanice jsou jej ale nuceny prodávat obyvatelům za státem regulované ceny, což v současnosti znamená, že se prodej benzinu stává pro maloobchodní prodejce prodělečný. Již v minulých letech se bylo možné setkat na různých místech v Rusku s “podpultovým” prodejem benzinu stáčeným do lahví nebo kanystrů, přičemž oficiálně benzín k dispozici nebyl a jediná možnost byla zakoupit jej tímto způsobem, samozřejmě již za reálné tržní ceny – a vzhledem k nekončícím se ukrajinským útokům na ruské rafinerie lze očekávat, že se tento způsob prodeje opět vrátí, a to ve výrazně větší míře, než dříve.
Izrael: Izraelská armáda oznámila, že ozbrojená skupina spatřená minulý týden na hřbitově ve městě Khan Júnis na jihu Pásma Gazy byla zneškodněna při útoku dronem. Vojáci z průzkumné jednotky brigády Kfir skupinu odhalili na starém hřbitově ve středu města. Podle armády představovali ozbrojenci hrozbu pro vojáky v oblasti, a proto byl přivolán dronový úder. U zabitých později našli útočné pušky, granáty, RPG a výbušniny. V jiné operaci ve stejné oblasti armáda oznámila zničení raketometů, podrobnosti však nezveřejnila.
Vojáci brigády Kfir dále zasáhli několik raketometů namířených na Izrael při operacích na jihu Pásma Gazy. Jedna raketa byla vypálena na jih Izraele, ale byla zneškodněna. Armáda pokračuje i v operacích na severu Gazy, kde dělostřelectvo podporuje pozemní jednotky.
Sýrie: V Azazu byl zastřelen polní velitel proturecké skupiny „Jajš al-Watáníja as-Súríja“ Aláaddín Ajjúb, známý jako Al-Fárúk Abú Bakr. Dva ozbrojenci na motorce zaútočili na jeho auto, velitel zemřel na místě. Pachatelé uprchli, k útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Abú Bakr byl klíčovou postavou povstaleckých sil, působil v Ahrár aš-Šám a později jako jeden z velitelů divize Al-Mutásim.
Podle místních zdrojů provedly bezpečnostní složky razii v damašské čtvrti Zeinab, kde měla fungovat údajná centrála Hizballáhu. Situace se vyhrotila, došlo ke střetům mezi civilisty a bezpečnostními silami. Bylo zabaveno několik kusů zbraní a zadrženo několik osob.
Zahraniční bojovníci, kteří se v minulosti přidali k protivládním silám v Sýrii, požádali ministerstvo vnitra o syrské pasy. Jejich jménem vystoupil novinář Bilál Abdul Karím, podle něhož tito bojovníci stále nemají právní status – chybí jim občanská práva, možnost volného pohybu či vlastnictví majetku. Od začátku syrské války se do země dostaly desetitisíce radikálů z celého světa, většina z nich byla v bojích zabita. Ti, kteří přežili, se často přidali k syrské armádě a podle dostupných informací se někteří podíleli na etnických čistkách na pobřeží a v provincii Suvajda.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) včera večer zaútočili na Tanwalbougu v oblasti Fada-Ngourma (provincie Gourma). Podle dostupných zpráv se stále nacházejí na místě, protože vláda dosud neposlala do oblasti další ozbrojené síly.
Somálsko: Islámská skupina Al-Šabáb obklíčila město Harardhere v regionu Mudug. Podle místních starších a úředníků probíhají těžké boje a hlášeno je mnoho obětí. Islamisté zaútočili ze tří směrů, přičemž město brání pouze klanoví bojovníci Maawisley. Vláda Galmudugu i federální vláda čelí kritice, že obráncům neposlaly posily, přestože Al-Šabáb přerušil všechny zásobovací cesty. Situace vedla k růstu cen a zhoršující se humanitární situaci. Bezpečnostní analytik Mohamed Sahal upozornil, že Harardhere má pro Al-Šabáb strategický význam, protože dříve sloužilo k vykládce zbraní a příjezdu zahraničních bojovníků.
Napětí roste také v blízkosti Mogadiša. Ve středním Šabelu se zástupci Al-Šabábu setkali s místními staršími v oblasti Waršejch, asi 60 km od hlavního města. Podle obyvatel se diskutovalo o aktivitách Maawisley a panují obavy, že přítomnost islamistů přivede mezinárodní letecké údery, protože oblast není chráněna vládními silami.
Somaliland: Vláda Somalilandu si předvolala tureckého konzulárního zástupce poté, co se Turecko v Mogadišu setkalo s osobami zapojenými do aktivit namířených proti Somalilandu. Požadovala okamžité vysvětlení a varovala, že nebude tolerovat žádné kroky ohrožující její suverenitu, bezpečnost nebo národní zájmy.
Dnešní Třešnička™ je obyčejném člověku, který dostal motocykl od cara. Za dávných časů se říkalo, že darovaným koňům se na zuby nehledí. Inu, v časech moderních to platí i pro darovaný ruský motocykl. Pan Mark Warren z Aljašky, usedlý muž s láskou ke starým strojům, jezdil po americkém venkově na sovětském motocyklu „Ural“, což už samo o sobě zavání jakýmsi nostalgickým masochismem. Leč ouha – sankce! Nedostatek náhradních dílů proměnil jeho stroj ve vzpomínku na éru pomádou namazaného vlasatého Brežněva. A tu se stalo cosi nevídaného: z hlubin euroasijského ledu povstal duch carského sentimentu a s ním sám veliký Vladimír Vladimírovič, který skrze své posly věnoval panu Markovi nový motocykl, jako by šlo o biblický zázrak nebo reklamu na humanitární imperiální styl. Fakt. Tohle není humoreska, ale čirý surrealismus.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
