(2 154 slov, doba čtení 11 minut)
V noci na 19. srpna zasáhla Ukrajinu další mimořádně silná vlna ruských vzdušných útoků. Z území Ruska a okupovaného Krymu bylo vypuštěno celkem 280 prostředků – 270 dronů typu Šáhed a imitátorů, pět balistických raket Iskander-M z Rostovské, Voroněžské oblasti a Krymu a také pět řízených střel Ch-101 z bombardérů nad Kaspickým mořem. Do 9. hodiny ráno bylo podle předběžných údajů zničeno či potlačeno 236 cílů: 230 dronů, dvě rakety Iskander-M a čtyři střely Ch-101. Přesto bylo zaznamenáno 40 zásahů dronů a čtyř raket v 16 lokalitách a několik pádů trosek v dalších třech místech. Útok mířil na kritickou infrastrukturu napříč severem, východem i středem Ukrajiny.
V noci na provedla Služba bezpečnosti Ukrajiny dronový úder na ruské muniční sklady v Bílokurakyném na okupované Luhanské oblasti. Město leží na důležité železniční trati, po níž Rusko zásobuje frontu, zejména pokrovsko-doněcký směr. Podle SBU drony nejméně sedmkrát zasáhly cílovou oblast, po čemž došlo k sérii mohutných výbuchů a rozsáhlému požáru. Jeho šíření potvrdil i FIRMS, který sleduje požáry v reálném čase.
Jednotka bezpilotních systémů 65. samostatné mechanizované brigády „Roniny“ provedla dronový útok na ruský vojenský vlak v okupované části Záporožské oblasti. Podle oficiální zprávy zasáhly drony soupravu převážející mimo jiné cisterny s palivem poblíž města Moločansk u Tokmaku.
Směr Kursk: Kanál ArchandělSpetsnaza napojený na ruský prapor Rusič uvedl, že ukrajinské letectvo dnes provedlo úder na město Sudža. Tyto informace se nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů. Situace v oblasti je jinak beze změn.
Směr Sumy: Během dne pokračovaly boje u Junakivky, avšak bez zásadních změn na linii dotyku. Ruské zdroje hlásí zvýšenou aktivitu ukrajinského letectva v oblasti. Ukrajinské pozemní jednotky podnikají útočné operace, linie dotyku ale zůstává nadále beze změn.
Belgorodská oblast je beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Hlybokého, ve Vovčansku, u Ambarného a Kamjanky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili v okolí Kindrašivky, Holubivky, severně od Kupjansku, směrem na Petropavlivku a v Zahryzovém.
V limanském sektoru boje probíhaly u Hrekivky, Ridkodubu, Karpivky, směrem na Myrné, Jampil a u Dibrové.
V siverském úseku pokračovaly střety v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrenky a směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském úseku byly zaznamenány boje v Časiv Jaru a v okolí Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku se bojovalo západně od města.
Ve směru na Konsťantynivku pokračovaly boje u Jabolunivky, Rusyn Jaru, Poltavky a směrem na Volodymyrivku. V pokrovském směru ukrajinské síly nadále pracují na zničení ruského předmostí ve směru na Veselé a Zlatý Kolodjaz. Boje probíhaly u Majaku, Kučeriv Jaru, Dorožného, Fedorivky, Rodynského a Krasného Lymanu. Dále se bojovalo v Novoeekonomičném, směrem na Promin, u Lysivky, Novoukrajinky, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a ve směru na Molodecké. Jižně od Pokrovsku se okupantům podařilo lehce postoupit jižně od Muravky a pokračovaly boje západně od Horichového.
V novopavlovském směru střety probíhaly u Dačného, ve směru na Zirku, v Oleksandrohradu, u Voskresenky, směrem na Malijivku, u Ševčenka, Vilného Pole a Zeleného Pole a směrem na Olhivku.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv okupanti útočili směrem na Novoadrijivku a severně od Kamjanského.
Chersonská fronta je dnes bez nových informací.
Podle informací serveru Axios americký prezident Donald Trump po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vyzval ruského vůdce Vladimira Putina, aby byl „realistou“ v otázce území při hledání řešení rusko-ukrajinské války. Zelenskyj při setkání zdůraznil, že o teritoriu je připraven jednat pouze přímo s Putinem, načež Trump ruskému prezidentovi telefonoval a vyzval ho k osobní schůzce se Zelenským. Podle předchozích zpráv médií Putin nabízí příměří na současných liniích fronty výměnou za předání Donbasu, uznání ruštiny jako oficiálního jazyka a garance pro pravoslavné církve, což Kyjev jednoznačně odmítá. Zelenskyj opakovaně zdůraznil, že stažení ukrajinské armády z Donbasu by vytvořilo předpoklady pro další válku a umožnilo Rusku budoucí útoky na další regiony. Evropská média zároveň upozorňují, že Kyjev trvá na zastavení palby jako prvním kroku k jakémukoli jednání a odmítá dohody založené na územních ústupcích agresorovi.
Podle agentury AFP ruský prezident Vladimir Putin během telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem navrhl uspořádat bilaterální setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Moskvě, což však ukrajinská strana odmítla. Po schůzce v Bílém domě, kde Trump jednal se Zelenským a evropskými lídry, americký prezident uvedl, že zahájil přípravy na setkání mezi ukrajinským a ruským prezidentem. USA a evropští partneři se přitom shodli na konání třístranného summitu za účasti Ukrajiny, USA a Ruska v Evropě, přičemž jako možné místo bilaterálních rozhovorů Zelenského s Putinem se zvažuje Budapešť. Podle německého kancléře Friedricha Merze by se setkání mohlo uskutečnit v průběhu následujících dvou týdnů.
Virtuální jednání tzv. koalice ochotných potvrdilo jednotný závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny, oznámil polský premiér Donald Tusk s tím, že lídři Kanady, Japonska, Turecka, Nového Zélandu a evropských států zhodnotili výsledky pátečního summitu Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem na Aljašce a následného pondělního setkání v Bílém domě. Podle finské ministryně zahraničí Eliny Valtonenové se začalo jednat o bezpečnostních garancích pro Ukrajinu, konkrétní rozhodnutí však zatím nepadlo. Český premiér Petr Fiala označil koordinaci v rámci koalice i Evropské rady za užitečnou a zdůraznil, že EU nyní připravuje další sankční balíček proti Rusku, přičemž garance pro Ukrajinu i sankce bude Evropa koordinovat se Spojenými státy. Britská vláda uvedla, že vyjednávací týmy členských zemí se v nejbližších dnech setkají s americkými partnery, aby pokračovaly v plánování konkrétních bezpečnostních záruk. Ochotu podílet se na jejich tvorbě vyjádřilo i Švédsko a Dánsko, přičemž švédská ministryně Maria Malmerová Stenergardová upozornila, že detaily podoby záruk je třeba ještě dořešit. Koalice současně diskutovala i o možných dalších sankcích s cílem zvýšit tlak na Moskvu a urychlit ukončení války.
V rámci repatriačních opatření bylo z Ruska na Ukrajinu navráceno 1000 těl padlých, které ruská strana označuje za ukrajinské vojáky. Podle Koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci je mezi nimi i pět těl ukrajinských obránců, kteří zemřeli v ruském zajetí, přestože byli zařazeni na seznam těžce raněných a vážně nemocných určených k výměně v rámci istanbulských dohod. Ukrajinská strana obvinila Moskvu z úmyslného protahování procesu a neplnění závazků a zdůraznila, že trvá na okamžitém propuštění všech vážně nemocných a raněných zajatců. Mezi navrácenými jsou rovněž těla vojáků padlých na doněckém, zaporožském, luhanském a kurském směru. V nejbližší době provedou ukrajinské orgány činné v trestním řízení spolu s experty ministerstva vnitra nezbytné expertizy a identifikaci ostatků.
Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil, že příští summit Aliance se uskuteční 7.–8. července 2026 v turecké Ankaře, a to v prezidentském komplexu v oblasti Beştepe. Poděkoval Turecku za více než sedmdesátileté členství a významný příspěvek ke společné bezpečnosti a zdůraznil, že lídři budou pokračovat v posilování NATO tak, aby bylo silnější, spravedlivější a schopnější čelit kritickým bezpečnostním výzvám. Půjde o druhý summit pořádaný na tureckém území, poprvé se konal v roce 2004 v Istanbulu, kde Aliance přivítala sedm nových členů a rozhodovala o posílení mise v Afghánistánu i o stažení sil z Bosny a Hercegoviny. Poslední setkání lídrů proběhlo 24.–25. června 2025 v Haagu, kde se členské státy zavázaly investovat každoročně 5 % HDP do klíčových obranných a bezpečnostních potřeb.
Dnes se zaměříme na jednu z komplikací, se kterou se potýkala ruská delegace při setkání Trump – Putin, které proběhlo minulý víkend na Aljašce. Americká strana sice dočasně přerušila platnost sankcí, které zakazují mnoha ruským čelným představitelům návštěvu USA, ukázalo se ale, že mnoho jiných sankcí, například ty které se týkají peněžního styku, zůstaly beze změny.
Pro ruskou delegaci to tak znamenalo, že musela veškeré platby provádět v hotovosti, neboť ruské platební karty nebylo možné použít nejen v duty-free obchodu místního letiště, ale ani pro úhradu paliva, které potřebovala ruská letadla natankovat pro zpáteční cestu. Podle odhadu NBC mohlo stát natankování jednoho letadla přibližně 85 000 USD, přičemž při zahraničních návštěvách Vladimíra Putina jsou obvykle využívána tři letadla. Celkový poplatek tak v přepočtu činil více než 20 milionů rublů. Členové delegace včetně doprovázejících novinářů také nemohli využít místní mobilní operátory, neboť ti zablokovali roaming s ruskými sim kartami.
Zajímavostí je také to, že v průběhu trvání summitu byly pro nákupy v USA dočasně odblokovány běloruské platební karty, čehož sice využilo mnoho obyvatel Běloruska například pro nákupy na portálu Amazon, k ruské delegaci se ale tato informace podle všeho nedostala, neboť její členové byli vybaveni pouze ruskými kartami. Vzhledem k rozpačitým výsledkům celého setkání lze tak říci, že jediní, kdo na jeho organizaci bezesporu získal, byli běloruští obyvatelé, kteří měli možnost nakoupit mnoho jinak nedostupných věcí.
Izrael: Ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer se dnes večer v Paříži setká se syrským ministrem zahraničí Asádem Hassanem al-Šibáním a americkým zmocněncem pro Sýrii Tomem Barrackem. Tématem jednání budou bezpečnostní opatření na izraelsko-syrské hranici. Barrack přicestoval do Paříže přímo z Bejrútu, kde vyzval Izrael k dodržování příměří, které ukončilo nedávný konflikt s Hizballáhem.
Libanon: Rada bezpečnosti OSN projednává francouzský návrh na prodloužení mandátu mise UNIFIL v jižním Libanonu do srpna 2026 s cílem postupného stažení sil. Podmínkou je převzetí bezpečnostní odpovědnosti libanonskou armádou a dosažení politické dohody mezi stranami. Proti návrhu se staví Izrael a údajně i USA. UNIFIL působí v oblasti od roku 1978. Po nedávném příměří začal Libanon nasazovat armádu na jih a rozebírat infrastrukturu Hizballáhu, vláda také nařídila přípravu plánu jeho odzbrojení. Izrael má podle příměří oblast opustit, ale zůstává na strategických místech a provádí útoky, dochází i ke střetům s jednotkami OSN. Návrh vyzývá k diplomatickému řešení sporů o hranici. Hlasování se očekává 25. srpna.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra vyslalo delegaci vedenou brigádním generálem Bassámem Šaabánem k turecké pobřežní stráži, aby projednala spolupráci a výměnu zkušeností nové pohraniční stráže. Východně od Homsu byli zatčeni dva hledaní důstojníci – plukovník Jáel al-Hassan a Wadžíh Ibráhím, obvinění ze zločinů proti civilistům. V Latákii bezpečnostní složky oznámily zatčení pachatelů květnového masakru v obci Maškita, při němž zahynulo pět lidí a dva byli zraněni. Incident vyvolal značné pobouření a vedl k posílení bezpečnostních opatření na venkově.
Somálsko: Příslušníci ozbrojených sil autonomního regionu Puntland zablokovali přístupové cesty k letišti a nemocnici ve městě Bosaso. Požadovali vyplacení mezd za účast v dlouhodobé operaci proti bojovníkům Islámského státu a lepší lékařskou péči. Podle zpráv nejde o první protest, důvodem jsou opakovaná porušování práv vojáků, která oslabují jejich motivaci. Koncem července ministerstvo obrany Puntlandu oznámilo, že operace proti IS vstoupila do závěrečné fáze.
Sudán: Podle milblogera Majakovského se situace ve městě El Fašír dále zhoršuje. Jednotky sil rychlé reakce (RSF) před dvěma dny pronikly do oblasti ze severní strany uprchlického tábora Abu Shouk, zatímco súdánská armáda (SAF) se stáhla na jih města. Včera RSF postoupily až ke škole Al Nadža za podpory obrněných vozidel. Oblast El Fašír je nyní částečně obklíčená a narůstá napětí mezi oběma stranami.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) dnes ráno podnikli koordinované útoky na malijskou armádu (FAMa) ve městech Farabougou a Biriki. Armáda potvrdila simultánní útoky na své pozice. JNIM se podařilo ovládnout společný štáb armády a milic Donzo ve Farabougou, provedli také útok výbušným zařízením poblíž Gumy, podnikli nájezdy na další pozice a ostřelovali město Diabaly. Podle zpráv se do bojů zapojili i ruští vojáci. JNIM rovněž tvrdí, že pomocí nálože zničili vozidlo malijské armády a jednotek Africa Corps západně od obce Mourdia.
Třešnička™ ve stylu externismu. Trump opět předvedl mistrovství dialektiky, kterou by mu záviděl i věhlasný Zimmermann. V rozhovoru pro Fox News totiž slavně prohlásil, že Putin možná válku ukončit chce, ale možná taky nechce. Tím se vlastně strefil do jádra problému, totiž, že problém vůbec žádné jádro nemá, a proto je neřešitelný. To samozřejmě vzbudilo rozpaky, nemyslete si. Na jedné straně tedy Trump tvrdí, že mír je na dosah ruky, pokud Ukrajina jen tak mimochodem odevzdá kus svého území (což je asi jako kdyby hasič tvrdil, že požár zvládneme uhasit, když jenom necháme půlku města shořet). Na straně druhé ale říká, že Putin bude ve složité situaci, pokud příměří odmítne… a to je pravda, protože složitá situace nastává vždycky, když vám dojdou argumenty a zůstanou jen tanky. Trump tak v jedné větě zastává oba názory, a to s takovou bravurou, že by se dal okamžitě zapsat na seznam členů Divadla Járy Cimrmana. Musíme říct, že má talent! Jen škoda, že zatímco na prknech, co znamenají svět, by se tmu publikum zasmálo, na prknech mezinárodní politiky z toho běhá spíš mráz po zádech. Nicméně, co čekat od antropomorfní personifikaci citátu: “Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.”
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
