(3 127 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 20. srpna provedlo Rusko další kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu. Z okupovaného Krymu byly odpáleny dvě balistické rakety Iskander-M a z několika směrů v Rusku i na Krymu startovalo celkem 93 dronů typu Šahed a imitátorů. Podle předběžných údajů bylo do 9. hodiny ráno sestřeleno nebo potlačeno jedna balistická raketa a 62 bezpilotních letounů. Zaznamenána byla i řada zásahů – jedna raketa a více než dvacet dronů dopadly na cíle ve 20 různých lokalitách, což způsobilo další škody na infrastruktuře.
V Oděské oblasti zasáhly bezpilotní prostředky distribuční centrum plynu v přístavním Izmajilu na hranicích s Rumunskem, což způsobilo požár a zranění jednoho člověka. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o záměrný úder na energetickou infrastrukturu. Další útok na civilní cíle proběhl klouzavou leteckou bombou v Kosťantynivce. V Sumské oblasti bylo při náletu na město Ochtyrka zraněno 14 osob včetně dětí. Premiérka Julija Svyrydenková označila zásah obytné čtvrti za teroristický čin.
Dronovým útokům v noci čelilo také Rusko. Ministerstvo obrany v Moskvě oznámilo, že jeho protivzdušná obrana zneškodnila 42 ukrajinských bezpilotních prostředků nad devíti regiony, včetně příhraničních oblastí i anektovaného Krymu. Resort však tradičně nezveřejnil celkový počet dronů, které Ukrajina vyslala, ani neinformoval o případných škodách či obětech.
Směr Belgorod: Ukrajinské vzdušné síly dnes provedly úspěšný letecký úder na most přes řeku Lopaň v obci Krasnyj Chutor v Belgorodské oblasti. V Novém Oskolu byl zaznamenán útok bezpilotním letounem. Jinak je situace v oblasti beze změn.
Směr Kursk: Podle kanálu ArchandělSpetsnaza napojeného na prapor Rusič se ve směru Tětkino situace výrazně nezměnila. Probíhají lokální přestřelky u Rževky, Bessalovky a v oblasti Nového Putu. Ukrajinská armáda nasazuje malé útočné skupiny, údajně bez větších úspěchů. Kromě ruského letectva má být v oblasti zvýšeno i nasazení ukrajinského – podle ruských zdrojů Tětkino nedávno zasáhl Su-27 a následně i dva F-16, které shodily řízené bomby poblíž obce.
Směr Sumy: V oblasti během dne pokračovaly pozemní boje, ale nebyly zaznamenány žádné změny v linii dotyku.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku a u Kamjanky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě se bojovalo u Kindrašivky, jižně od Synkivky, ve směru na Stepovou Novoselivku a v Zahryzovém.
V limanském sektoru okupanti útočili u Zelené Doliny, v okolí Kolodjaz, Mirného, v Torském a směrem na Jampol.
Na siverské části fronty se ruské jednotky se snažily postoupit v Serebrjanském lese, který okupanti z velké části ovládají, dále směrem ke Hryhorivce, Serebrjance a na jihu probíhaly boje u Vyjimky a směrem na Fedorivku.
Bachmutská fronta: Na kramatorském směru se okupanti pokoušeli postoupit z Bílé Hory směrem na Oleksandro-Šultyne.
Doněcká fronta: U Pokrovsku pokračovaly boje západně od města a údery ruských dronů potvrdily, že ukrajinské síly stále drží šachtu sv. Matrony Moskevské. Na jih od města se bojovalo ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly boje v Jablunivce, v okolí Rusyn Jaru, severně od Poltavky a směrem na Volodymyrivku.
Na pokrovském sektoru okupanti tlačili u Majaku, zatímco obránci pokračovali v likvidaci ruského předmostí ve směru na Zlatý Kolodjaz. Boje pokračovaly u Rodynského, Krasného Lymanu, v Novoeekonomičném, u Hrodivky, směrem na Promin, u Lysivky, v okolí Zvirového a v Udačném.
Jižně od Pokrovsku obnovili okupanti tlak na Novomykolajivku a bojovalo se u Horikového.
Na novopavlivském směru střety probíhaly u Novoukrajinky, Hrušivky, v Zeleném Háji a v okolí Voskresenky. Ve směru na Komišuvachy se okupanti dostali do vesnice Novoheorhijivka a boje probíhaly i u Zeleného Pole a Temirivky. Dále na jih se okupantům podařilo postoupit ve směru na Olhivské.
Jižní i Chersonská fronta jsou dnes bez nových informací.
Podle analýzy Institutu pro světovou ekonomiku v Kolíně nad Rýnem se Evropa stala hlavním poskytovatelem vojenské pomoci Ukrajině, když poprvé od začátku války předstihla Spojené státy i v celkovém objemu podpory. Zatímco Washington v květnu schválil rozsáhlý vývoz zbraní do Kyjeva, jednalo se o komerční prodej, který si Ukrajina musí financovat sama, nikoliv o přímou pomoc. Evropské země naopak pokračují ve financování dodávek z vlastních rozpočtů: Německo oznámilo balík v hodnotě 5 miliard eur, Norsko 1,5 miliardy, Belgie 1,2 miliardy a státy jako Nizozemsko, Spojené království a Dánsko přispěly částkami mezi 500 a 600 miliony eur. Z celkových 10,5 miliardy eur vojenské pomoci přidělené v květnu a červnu 2025 bylo nejméně 4,6 miliardy určeno na zakázky s obranným průmyslem, přičemž kontrakty směřují převážně k firmám v Evropě a na Ukrajině. Od února 2022 tak Evropa vyčlenila prostřednictvím obranných zakázek 35,1 miliardy eur, což je o 4,4 miliardy více než Spojené státy.
Švýcarsko čelí narůstající politické opozici vůči plánované akvizici 36 stíhacích letounů F-35A Lightning II v hodnotě 7,3 miliardy franků, poté co americká administrativa Donalda Trumpa uvalila 39% clo na švýcarský export, což představuje bezprecedentní krok vůči rozvinuté ekonomice. Zatímco federální rada původně usilovala o oddělení obchodních a bezpečnostních otázek, sílící koalice opozičních stran – včetně Zelených, sociálních demokratů a části liberálů – argumentuje, že pokračování kontraktu s výrobcem Lockheed Martin je politicky neobhajitelné a ekonomicky nevýhodné v situaci, kdy Washington uplatňuje restriktivní opatření proti švýcarským exportérům. Kritici zdůrazňují nejen vysoké dlouhodobé náklady programu, ale i nutnost přehodnotit strategickou závislost na USA a posílit spolupráci s evropskými výrobci, jako jsou Airbus, Dassault Aviation či Saab, kteří by vedle vojenských schopností nabídli i vzájemnou ekonomickou reciprocitu. Celá debata tak získává širší geopolitický rozměr, neboť kombinuje otázku národní obrany s ekonomickou suverenitou a postavením Švýcarska v rámci transatlantických vztahů.
Litva oznámila plán vybudování souvislého pohraničního obranného pásu o hloubce až 50 km, který má posílit ochranu hranic před potenciální ruskou agresí. Projekt zahrnuje tři fáze opevnění: bezprostředně za hraničním plotem mají vzniknout protitankové příkopy, betonové překážky a minová pole podporovaná střeleckými zákopy a opevněnými základnami; v hloubce do 20 km budou připraveny mosty k demolici, blokovací bariéry a sklady ženijního materiálu doplněné opěrnými body; závěrečná fáze do 50 km zahrne další demolovatelné mosty, stromové zátarasy a opevněné pozice v zalesněných oblastech. Cílem je vytvořit hluboce členěnou obrannou zónu, která by v případě útoku výrazně zpomalila postup protivníka a poskytla čas k nasazení spojeneckých posil.
Německo po rozhodnutí kancléře Friedricha Merze vybudovat z Bundeswehru nejsilnější konvenční armádu v Evropě a po pozastavení dluhové brzdy pro obranu plánuje masivní zbrojní investice v celkovém objemu přes 350 miliard eur do roku 2041. Podle návrhu spolkového rozpočtu tvoří hlavní část tzv. závazkové položky v hodnotě přibližně 325 miliard eur na období 2027–2041, které umožňují ministerstvu obrany uzavírat dlouhodobé kontrakty. Největší položkou je nákup munice (70,3 mld. eur), následovaný akvizicí obrněných vozidel (52,5 mld.), lodí a námořních systémů (36,6 mld.), letadel a raket (34,2 mld.), vozidel a speciální techniky (20,9 mld.), komunikačních prostředků (15,9 mld.) a vesmírných systémů (13,3 mld.). Cílem je zásadní obnova a posílení bojové síly Bundeswehru, avšak otázkou zůstává, zda se podaří zajistit dostatek personálu pro obsluhu nově pořizované techniky. Ministerstvo obrany přitom hlásí pozitivní trend v náboru – od ledna do 21. července 2025 vzrostl počet přijatých vojáků oproti stejnému období loňského roku o 28 %.
Bundeswehr plánuje do konce roku 2025, případně začátku roku 2026, objednat nový „značný“ počet střel s plochou dráhou letu Taurus, které mají zajistit operační schopnost německého letectva nejméně do poloviny 40. let. Původně bylo mezi lety 2005–2010 pořízeno 600 střel Taurus určených pro letouny Tornado, přičemž jejich integrace na Eurofighter zatím nebyla dokončena. Střely o hmotnosti 1,4 tuny disponují doletem přes 500 km a nesou 450kg hlavici s přibližně 100 kg výbušniny. V roce 2024 Německo uzavřelo smlouvu s výrobcem Taurus Systems GmbH na údržbu a modernizaci, která má zajistit jejich provozuschopnost nejméně do roku 2045, avšak podle ministerstva obrany samotná modernizace nestačí k pokrytí budoucích potřeb. Spiegel už v říjnu 2024 informoval o plánu pořídit 600 modernizovaných střel Taurus NEO v hodnotě 2,1 miliardy eur, což naznačuje, že nové objednávky by se měly pohybovat ve vysokých trojciferných až čtyřciferných objemech, neboť reaktivace výrobní linky by nebyla ekonomicky odůvodnitelná pro menší počty. O systém Taurus projevilo zájem i Švédsko, které počítá s jeho zavedením do výzbroje stíhaček JAS-39C Gripen kolem roku 2028, avšak tamní rozhodnutí je vázáno na společnou objednávku s Bundeswehrem, aby bylo možné výrobu znovu spustit.
Bundeswehr také plánuje do roku 2029 rozšířit svou flotilu bezpilotních prostředků ze současných zhruba 600 na více než 8 000 systémů, přičemž se uvažuje o vytvoření „aktivní rezervy“ ve výši 20–40 %, což by mohlo zvýšit celkový počet dronů až na 10 000–11 700 kusů. Většinu z nich budou tvořit velmi malé a malé systémy určené pro průzkum, sledování a cílení, ale program zahrnuje i širší škálu bezpilotních platforem. Podle ministra obrany Borise Pistoria je strategie již schválena a její realizace probíhá ve spolupráci s průmyslem, a to na základě flexibilních kontraktů a kontinuálního zadávání zakázek, aby armáda mohla rychle využívat nové technologie. Cílem je vybudovat jednu z největších a technologicky nejpokročilejších flotil vojenských dronů v Evropě, která výrazně zlepší schopnosti Bundeswehru v oblasti průzkumu, zpravodajství, zaměřování cílů a operační flexibility.
Německá společnost Hensoldt oznámila navýšení výrobní kapacity radarů TRML-4D na 30 kusů ročně, což reflektuje rostoucí poptávku po moderních systémech protivzdušné obrany. Generální ředitel Oliver Dörre uvedl, že radar založený na technologii AESA je schopen sledovat až 1 500 vzdušných cílů v okruhu 250 km a tvoří klíčovou součást systému Iris-T SLM, který kromě Ukrajiny využívají také Egypt a několik evropských států, včetně Německa, Estonska, Lotyšska, Slovinska, Švédska a Švýcarska, přičemž o jeho pořízení uvažují i Bulharsko, Litva a Rakousko. TRML-4D lze zároveň nasadit i samostatně jako radar pro sledování vzdušného prostoru, přičemž pro plné pokrytí Německa by podle Dörreho bylo zapotřebí 40–60 kusů. V rámci evropské iniciativy ESSI se očekává výrazná poptávka, která může dosáhnout hodnoty přibližně 2 miliard eur.
Společnost Rheinmetall BAE Systems Land (RBSL) předala 11. srpna 2025 britské armádě první obrněné vozidlo Boxer 8×8 vyrobené na nové montážní lince v závodě v Telfordu, odkud bylo přepraveno do tábora Bovington k využití při výcviku posádek. Tento krok představuje významný milník v programu mechanizovaných pěchotních vozidel v hodnotě 2,3 miliardy liber, v jehož rámci má být dodáno více než 500 strojů v několika variantách. Zprovoznění výroby Boxeru na britském území je vnímáno jako návrat k domácí produkci obrněné techniky a obnovení průmyslových schopností, na nichž byla země v minulých dekádách závislá spíše prostřednictvím dovozu.
Dnes vám přinášíme další údaje, které se týkají letošní sklizně. Ta v Rusku ve většině regionů končí, nebo byla již ukončena, a tak je možné srovnat výsledky letošní sklizně s tou loňskou (a nejlépe i předloňskou, neboť již v loňském roce zaznamenali ruští rolníci pokles v objemu sklizené úrody). Ukazuje se, že se propad výkonu ruského zemědělství v tomto roce dále prohloubil, což ukazují například výsledky sklizně u následujících plodin:
Pohanka
Ta je v Rusku mnohem více konzumovanou plodinou, než jak je tomu v ČR. Její sklizeň ještě neskončila, ale již nyní se objevují údaje o tom, že letošní sklizeň bude oproti loňské menší o přibližně 35%. Poklesla ii osevní plocha pohanky, a to na 733,4 tisíce hektarů, což je nejnižší výměra za posledních 22 let. Hlavním důvodem, proč klesá výměra osetá pohankou, jsou nízké prodejní ceny, které jsou v Rusku nižší než pro 3. třídu pšenice. Pohanku tak z důvodu velmi nízkých marží pěstuje stále méně rolníků. Z druhé strany v posledních letech roste konzumace pohanky, obvykle ve formě nejrůznějších kaší, neboť se jedná o jednu z nejlevnějších potravin, jejíž maloobchodní ceny jsou regulovány státem.
Brambory
Ruská vláda již v polovině července slibovala, že letošní sklizeň brambor bude v Rusku o přibližně 30% vyšší, než ta loňská, podle červencových údajů klesly dodávky brambor od zemědělců meziročně o 22%. I přes silnou motivaci ruské vlády, aby zemědělci zvětšili plochu výsadby brambor, tato meziročně poklesla o 2,3%, přičemž již v roce 2024 poklesla plocha, na které se pěstovaly brambory, o více než 6% oproti roku 2023. Příčinou jsou zejména nestabilní ceny výkupu brambor v průběhu roku, které snižují motivaci zemědělců k pěstování této plodiny.
Střední maloobchodní cena brambor v Rusku dosáhla v srpnu 2025 podle údajů Check Index úrovně 73 rubly (tedy v přepočtu přibližně 19Kč) za 1kg, což je více než cena, za kterou je možné některé odrůdy brambor zakoupit u nás – přičemž je potřeba mít na paměti výrazně nižší příjmovou úroveň ruské populace, a to zejména v chudších regionech. Cena brambor v Rusku sice ve srovnání s květnovými cenami vlivem nové sklizně poklesla, ale pouze o 20%, nelze tedy ani zdaleka mluvit o návratu cen brambor na předkrizovou úroveň.
Obilí
Zde se zaměříme na Rostovskou oblast a Krasnodarský kraj jako na regiony z výrazným zastoupením pěstování obilí v tamní zemědělské produkci, jen v Rostovské oblasti představuje sklizeň okolo 10% celoruské sklizně obilí. Ukazuje se, že letošní sklizeň obilí v Rostovské oblasti byla nejnižší od roku 2013, a v Krasnodarském kraji od roku 2012. Již v minulém roce byla v Rostovské oblasti sklizeň o přibližně 20% nižší, než v roce 2023, v tomto roce propad objemu zemědělské produkce ještě zrychlil a oproti minulému roku bylo letos v této oblasti sklizeno přibližně o 30% méně obilí.
Ruské ministerstvo zemědělství sice neztrácí optimismus a tvrdí, že nízká sklizeň například obilí v Rostovské oblasti bude kompenzována vyššími objemy sklizně v regionech centrálního Ruska a západní Sibiře, která stále ještě probíhá, vzhledem k předchozím slibům tohoto ministerstva se lze ale oprávněně obávat, že i současný optimismus nebude mít příliš dlouhého trvání.
Izrael: Dnes ráno došlo k neobvyklému útoku Hamásu na izraelskou vojenskou základnu v oblasti Chán Júnis na jihu Pásma Gazy. Podle armády se nejméně 18 bojovníků Hamásu vynořilo z tunelu, otevřeli palbu z kulometů a RPG a pokusili se unést izraelské vojáky. Útok začal kolem 9. hodiny ranní. Část útočníků pronikla do areálu, kde došlo k přestřelce s jednotkami brigády Kfir. Při útoku byli zraněni tři izraelští vojáci, z toho jeden vážně. Izraelské síly zabily nejméně 10 útočníků, dalších 8 se stáhlo zpět do tunelu. Útok byl částečně zastaven i pomocí leteckých úderů. Na sociálních sítích se objevila videa zásahů a mrtvých útočníků v táboře, včetně záběrů tanku, který najel na bojovníka s RPG. K útoku se přihlásily Brigády Izz ad-Dína al-Kassáma, vojenské křídlo Hamásu. Tvrdí, že šlo o sebevražedný útok, při němž zasáhli několik tanků a budov v táboře.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že do plánované ofenzivy proti Hamásu v Gaze nasadí pět divizí, tedy desítky tisíc vojáků. Zapojeno bude 14 brigádních týmů složených z pěchoty, tankových jednotek, dělostřelectva, ženistů a podpůrných složek. Operace nese název „Gideonovy vozy B“ a již začala na okraji města ve čtvrtích Zeitoun a Kafr Džabalíja. Cílem je obklíčení města, evakuace civilistů a postupné zasažení oblastí s infrastrukturou Hamásu. Plán schválil ministr obrany Israel Katz, premiér Netanjahu jej dostane k posouzení zítra. Současně probíhají přípravy na přesun až milionu obyvatel na jih Pásma Gazy, budují se distribuční centra pomoci a polní nemocnice. Evropská nemocnice v Chán Júnisu má brzy znovu otevřít.
IDF zároveň mobilizuje 60 000 rezervistů ve třech vlnách. Největší z nich, až 50 000 vojáků, nastoupí 2. září. Další vlny jsou plánovány na listopad–prosinec a únor–březen 2026. Současná služba mnoha povolaných rezervistů bude prodloužena o 30–40 dní. Celkově má během operace sloužit až 130 000 rezervistů, z nichž část nebude nasazena přímo v Gaze, ale nahradí pravidelné jednotky na jiných frontách.
Sýrie: Ve středu ráno provedly síly mezinárodní koalice vedené USA vzdušný výsadek ve městě Atma na severu provincie Idlib. Cílem byl dům, kde se měl skrývat vůdce ISIS Abú Hafs al-Hášimí al-Kuraší, považovaný od srpna 2023 za pátého tzv. „chalífu“. Podle místních zdrojů se operace zúčastnilo pět vrtulníků, oblast byla obklíčena speciálními jednotkami a civilistům bylo nařízeno zůstat doma. Hledaný muž, irácký občan vystupující pod falešným jménem, žil v domě s několika ženami evropského původu, údajně Francouzkami. Oficiální potvrzení výsledku operace zatím chybí.
Syrský ministr zahraničí Asaad al-Šaibání se včera v Paříži setkal s izraelským ministrem pro strategické záležitosti Ronem Dermerem. Podle syrských zdrojů jednali o bezpečnostní situaci na jihu Sýrie, přičemž schůzku zprostředkovaly USA. Syrská státní agentura SANA výjimečně potvrdila setkání s izraelskou delegací, avšak bez uvedení Dermerova jména. Izraelská vláda schůzku nekomentovala. Podle syrského bezpečnostního zdroje trvalo jednání několik hodin a Šaibání kritizoval izraelské zásahy v provinciích Kunajtra a Dará, které podle něj destabilizují situaci. Diskutováno bylo i obnovení dohody o oddělení sil z roku 1974, která vytvořila nárazníkovou zónu OSN na Golanech. Obě strany se shodly na pokračování rozhovorů o bezpečnostní koordinaci. Izrael zároveň navrhl zřízení humanitárního koridoru do provincie Suvajda, kde minulý měsíc vypukly krvavé střety mezi Druzskými milicemi, sunnitskými beduíny a vládními jednotkami.
Sudán: V oblasti El-Fašíru na západě země pokročily jednotky sil rychlé reakce (RSF) na jihu města a obsadily oblast věznice Shalla nedaleko letiště. Na západě bylo geolokalizováno video zachycující popravu neozbrojených civilistů a rozšíření území pod kontrolou RSF. Súdánská armáda (SAF) se stahuje do městské zástavby a snaží se zpomalit postup RSF pouličními boji.
Mali: Podle zdrojů napojených na Osvobozenecké hnutí Azawadu (FLA) zaútočily tři FPV drony na pozice žoldnéřů „Africa Corps“ v oblasti Aguelhok. Údajně bylo zabito šest a zraněno sedm osob, poškozena byla i dvě vozidla. Účty spojené s „Africa Corps“ útok potvrdily, avšak jakékoli ztráty popírají a tvrdí, že drony dopadly do pouště.
Současně podnikli džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) rozsáhlý útok v oblasti Farabougou proti základně milic Dozo. Tvrdí, že zabili 21 vojáků, ukořistili 15 vojenských vozidel, minomety, kulomety, útočné pušky a velké množství munice. Zničeny byly čtyři obrněné vozy a další technika. Útok zahrnoval i ostřelování vojenského tábora a posily vyslané na místo najely na nálož. Podle pozorovatelů to ukazuje na změnu taktiky JNIM směrem k lépe koordinovaným operacím.
Dnešní Třešnička™ bude o tvaru kulatého stolu. V politice je občas nejzajímavější, kde se vlastně mají lidé sejít. Putin navrhl Moskvu… což je asi tak neutrální, jako kdyby vlk pozval ovci na čaj do své nory. Zelenskyj řekl ne, a udělal dobře: jednání o míru začínat tam, kde válka vznikla, by bylo spíš fraškou než diplomacií. Macron nabízí Ženevu, starou poctivou hospodu neutrality, kde se všichni cítí bezpečně, i když nikdo neví proč. Itálie láká do Říma, Maďarsko do Budapešti (tam už se dávno naučili, jak obejít mezinárodní soudy, a zvát zločince ke stolu s imunitou je tam zřejmě národní sport). Svět tak hledá místo, kde se dá jednat o míru, aniž by zůstala pachuť cynismu. Podle nás (a nejen nás) by se mohlo jednání s Putinem uskutečnit v Haagu.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
