(2 766 slov, doba čtení 15 minut)
V noci na 21. srpna podnikla ruská armáda největší letecký útok od začátku invaze. Od 18:40 bylo proti Ukrajině nasazeno celkem 614 vzdušných prostředků, z toho 574 útočných dronů Šáhed a imitátorů, 4 rakety Ch-47M2 Kinžal, 2 balistické Iskandery-M, 19 střel Ch-101, 14 Kalibrů a jedna raketa dosud neurčeného typu. Útok vedl ze směrů Kursk, Brjansk, Voroněž, Orjol, Šatalovo, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a okupovaného Krymu. Podle předběžných údajů bylo do 9. hodiny ranní zničeno nebo potlačeno 577 cílů: 546 dronů, jedna raketa Kinžal, 18 střel Ch-101 a 12 Kalibrů. Zásahy raket a dronů byly potvrzeny na jedenácti lokalitách, v dalších třech případech dopadly trosky zničených prostředků.
Ukrajinský generální štáb oznámil údery na klíčové ruské vojenské a logistické cíle. Podle oficiální zprávy byla zasažena rafinerie v Novošachtinsku, která se podílí na zásobování ruských jednotek. Další údery mířily na sklad dronů a logistický uzel v okupovaném Doněcku a rovněž na sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti. Ukrajinské síly také oznámily zásah vlaku s palivem a mazivy poblíž stanice Džankoj na Krymu, čímž narušily logistiku na poloostrově. Džankoj je významnou dopravní křižovatkou a hlavním bodem přesunu vojenské techniky směrem na frontu v jižní Ukrajině.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci protivzdušná obrana sestřelila 50 ukrajinských dronů, tradičně ale neinformovalo o celkovém rozsahu útoku ani o způsobených škodách. Podle stanice BBC však gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar přiznal požár v průmyslovém podniku v Novošachtinsku po útoku ukrajinských dronů. Ruské telegramové kanály upřesnily, že šlo o místní velkou ropnou rafinerii. Ve Voroněžské oblasti byl po pádu dronu poškozen energetický objekt, potvrdil gubernátor Alexandr Gusev. Tyto incidenty korespondují s tvrzením ukrajinského generálního štábu o úderech na ropnou a energetickou infrastrukturu nepřítele.
Směr Kursk: Při včerejším zásahu ukrajinských sil byl těžce zraněn generálporučík ruské armády Esedulla Abačev. Útok provedla jednotka UA_REG TEAM ze Sil speciálních operací v noci na 17. srpna, přibližně 5 km od města Rylsk v Kurské oblasti. V důsledku zranění mu byla amputována ruka a noha, poté byl letecky převezen do Moskvy. Abačev je od roku 2023 obviněn ukrajinskou prokuraturou – na začátku ruské invaze velel tzv. 2. armádnímu sboru „lidové milice LNR“ a vydával rozkazy k bombardování civilních cílů v Luhanské oblasti.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, u Ambarného a Fyholivky.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili u Holubivky a severně od Kupjansku.
V limanském sektoru se bojovalo u Karpivky, Ridkodubu, směrem na Šandryholové, u Kolodjaz, Mirného, v Torském a směrem na Jampil.
V siverském směru probíhaly boje poblíž Hryhorivky a ve směru na Vyjimku, Perejzné a Fedorivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve Stupočkách a u Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku okupanti útočili západně od města a jižně ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konťantynivku se bojovalo v Jablunivce, ve směru na Stepanivku, u Poltavky, Popiv Jaru a směrem na Volodymyrivku. Ve směru na Pokrovsk pokračují boje v oblasti ruského klínu. Střety probíhaly v Pankivce, u Kučeriv Jaru a západně od Novotoreckého. U Pokrovsku Rusové útočili u Rodinského, v Novoeekonomičném, u Myroljubivky, směrem na Promin, u Lysivky, u Novoukrajinky, ve Zvirovém, Kotlyném a Udačném.
Jižně od Pokrovsku pokračovaly boje u Horichového. V novopavlivském směru okupanti podnikli útoky u Novoukrajinky, Dačného a směrem na Filiji. Ukrajinští výsadkáři útočili u Tolstého a boje pokračovaly i u Voskresenky, Ševčenka, ve směru na Komyšuvachu, a Vilného a Zeleného Pole. Ruské vlajky se objevily v Novoheorhijivce, ale zatím není jasné, zda se nejedná pouze o přechodnou přítomnost menší skupiny.
Jižní i Chersonská fronta jsou nadále bez nových informací.
Krym: Jak jsme již psali v úvodu, v noci na 21. srpna provedly ukrajinské speciální jednotky útok poblíž železniční stanice Džankoj na okupovaném Krymu. Zasáhly ruský vlak s palivy a mazivy, čímž narušily zásobování jižní skupiny ruských sil.
Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že k setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by mohlo dojít až po dohodě se spojenci o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které mají odradit Moskvu od budoucích útoků. Za možná místa jednání označil Švýcarsko, Rakousko či Turecko, přičemž setkání v Moskvě vyloučil. Podle AFP chce Kyjev do sedmi až deseti dnů získat jasnou představu o architektuře těchto záruk a následně svolat trojstrannou schůzku s prezidentem USA Donaldem Trumpem. Bezpečnostní garance by měly poskytnout vybrané státy, přičemž některé z nich zvažují i vyslání vojáků na Ukrajinu k dohledu nad příměřím. Účast USA zůstává nejasná – Trump odmítá vyslání amerických jednotek, ale nevylučuje leteckou podporu. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nechce mezi garanty Čínu kvůli její podpoře Ruska. Podle Reuters ukrajinský prezident očekává od Washingtonu tvrdší postoj, pokud by se Putin odmítl schůzky účastnit. Zelenskyj zároveň upozornil, že Rusko posiluje své síly v Záporožské oblasti, zatímco Ukrajina testuje novou střelu s plochou dráhou letu Flamingo s doletem až 3000 km, jejíž sériová výroba by mohla začít do února. Během jednání ve Washingtonu také vyzval Trumpa, aby vyvinul tlak na Maďarsko kvůli jeho blokování přístupových rozhovorů Ukrajiny s EU, což Trump podle Bloomberg již projednával s Viktorem Orbánem.
Česká republika je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) připravena zapojit se do případné mírové mise na Ukrajině, vyslání vojáků ale nyní není aktuální, protože podobný požadavek neexistuje. Reagovala tak na slova prezidenta Petra Pavla, podle něhož by Česko mělo být součástí mírových jednotek. Černochová upozornila, že v současné fázi by vyslání vojáků znamenalo eskalaci konfliktu, ale po případném příměří je Česko ochotno o účasti jednat. Připomněla zároveň, že jedinou skutečně spolehlivou bezpečnostní zárukou by bylo členství Ukrajiny v NATO, což ovšem americký prezident Donald Trump odmítl. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) doplnil, že podmínkou jakékoli mise by byla dohoda takzvané koalice ochotných vedené USA, která nyní jedná o podmínkách ukončení bojů. Pokud by součástí ujednání byla i účast Česka, dokázal by si zapojení českých vojáků představit. Oba představitelé tak zdůraznili, že Česko patří mezi státy, které by po dosažení příměří byly připraveny podílet se na zajištění míru na Ukrajině.
Italská policie na žádost Německa zadržela ukrajinského občana Serhije K., podezřelého z účasti na sabotážní akci proti plynovodům Nord Stream 1 a 2 v září 2022. Podle německé prokuratury působil jako koordinátor operace, při níž komando na jachtě vypluté z německého Rostocku položilo výbušniny u dánského ostrova Bornholm. Muž byl dopaden při pobytu s rodinou v italské provincii Rimini, když policie při hotelové kontrole zjistila, že je na něj vydán mezinárodní zatykač. Po vydání do Německa bude předveden před vyšetřujícího soudce. Nord Stream 1 dodával plyn z Ruska do Německa od roku 2011, Nord Stream 2 byl dokončen v roce 2021, ale nikdy nezahájil provoz kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Obě potrubí poškodily exploze 26. září 2022, v té době jimi plyn neproudil. Podle dřívějších zjištění časopisu Der Spiegel měla být operace financována ze soukromých zdrojů a stát přibližně 300 tisíc dolarů. Rusko incident označilo za teroristický útok a opakovaně obviňuje Západ, Kyjev přímou účast odmítá. Vyšetřování ukončily již Dánsko a Švédsko, Německo je nyní poslední zemí, která kauzu dál řeší. Německá ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová označila zadržení Serhije K. za důležitý krok k objasnění explozí.
V rozhovoru bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že „Francie oznámí, že Ukrajině daruje 20 stíhaček Mirage místo 10“. Ačkoliv se následně na sociálních sítích se objevily neověřené informace, že by Francie mohla Ukrajině poskytnout až 20 stíhaček Mirage 2000 namísto původně uváděných 10, oficiálně potvrzené údaje hovoří pouze o darování šesti letounů Mirage 2000-5F. Ty byly oznámeny prezidentem Emmanuelem Macronem v červnu 2024 a první kusy dorazily na Ukrajinu v únoru 2025, přičemž v červenci došlo k havárii jednoho z nich. Žádné spolehlivé zdroje dosud nepotvrdily navýšení francouzské dodávky nad rámec těchto šesti strojů, což naznačuje, že zprávy o poskytnutí 20 letounů zůstávají v rovině spekulací.
Americká společnost Raytheon a německý Diehl Defence uzavřely dohodu o společné výrobě klíčových komponentů přenosného protiletadlového systému Stinger, čímž se připravuje obnova licencované výroby těchto raket v Německu, kde byly na konci studené války montovány pod označením Fliegerfaust 2. Stinger, zavedený ve 24 zemích včetně devíti členů NATO, je předmětem zvýšeného zájmu spojenců, což dokládají německé i alianční objednávky z července 2024 s dodací lhůtou do let 2028–2029. Zapojení Diehl Defence je součástí širší růstové strategie firmy, která současně analyzuje možnosti rozšíření výrobní kapacity ve stávajících i nových závodech.
Vůdce KLDR Kim Čong-un přijal v Pchjongjangu velitele severokorejských jednotek, které se účastnily bojů v Kurské oblasti na straně Ruska. Podle státní agentury KCNA mu tito důstojníci podali zprávu o činnosti „zahraničních operačních sil“ KLDR, přičemž Kim ocenil jejich podíl na „osvobození“ regionu, vyzdvihl statečnost severokorejských vojáků a přislíbil jejich vyznamenání. Ukrajinské zdroje uvádějí, že Moskva nasadila na frontu až 12 tisíc vojáků z KLDR, přičemž do ledna 2025 mělo být v Kurské oblasti vyřazeno okolo 4 tisíc z nich. Podle ukrajinských vojáků severokorejské jednotky odmítají kapitulovat, v případě ohrožení se často dopouštějí sebevraždy a zabíjejí i ty ukrajinské příslušníky, kteří se chtěli vzdát. Rusko se přitom snažilo dlouhou dobu účast Severokorejců utajit, v dokumentech je vedlo například jako Tuvince a v některých případech byly záměrně zohaveny tělesné pozůstatky, aby nebyla možná identifikace.
Dnes si přiblížíme, jak realizace velkých armádních zakázek ovlivňuje celkové ruské HDP. Na počátku je potřeba zmínit, že agentura Rosstat zveřejnila údaje o růstu ruského HDP za druhé čtvrtletí roku 2025, přičemž uvedla, že meziroční růst HDP se ve druhém čtvrtletí snížil na 1,1% z 1,4% v prvním čtvrtletí tohoto roku. Nepotvrdil se tak předpoklad ruské centrální banky, která pro druhé čtvrtletí předpokládala meziroční růst HDP o 1,8%. Přičemž jak jsme uvedli 7.7., na růstu celkového ruského HDP se podílejí do značné míry pouze dva sektory ruského průmyslu, a to chemický průmysl (tedy výroba výbušnin) a výroba ostatních dopravních prostředků.
Mezi tyto ostatní dopravní prostředky se přitom počítají nejen například tanky nebo obrněné transportéry, ale také ponorky. Na jaře 2025 byla dokončena stavba ponorky Perm, což je útočná jaderná ponorka třídy Jaseň, v červenci pak byla do služby předána ponorka Kňaz Požarskij, tedy nosič balistických raket třídy Borej. Dokončení těchto projektů je patrné i na celkových výsledcích tohoto sektoru průmyslu, například v březnu došlo ke skoku v hodnotě dokončené produkce na 412,2 miliardy rublů, přičemž únorová hodnota je 246,4 a dubnová 280,3 miliardy rublů.
Další ponorky stavěné v ruských loděnicích však budou dokončeny nejdříve v roce 2026, což znamená, že i se započtením průběžných výdajů na sériově produkovanou vojenskou techniku poklesne růst HDP v následujícím období pod 1%. Institut CMAKP (centrum makroekonomických analýz a krátkodobých prognóz) již také potvrdil, že úroveň HDP v civilních sektorech ruské ekonomiky byla za druhé čtvrtletí roku 2025 na hodnotě 99,1% úrovně z předchozího roku, což znamená přiznání recese v této části ekonomiky.
Přičemž recese zasáhla také metalurgii, průmysl těžby uhlí nebo produkci nákladních automobilů, tedy sektory, u kterých by bylo možné předpokládat, že s přechodem na válečné hospodářství dojde k jejich růstu, neboť jejich produkce je klíčová pro pokračování válečného úsilí. Reálná data z těchto sektorů však ukazují, že ani strmě rostoucí rozpočtové výdaje (jak jsme uvedli 9.8.) nepostačují při uzavření ruského trhu k udržení produkce, a lze očekávat, že se tyto potíže ruské ekonomiky budou dále prohlubovat.
Izrael: Velení IDF označilo útok Hamásu na vojenský tábor v Khan Júnis za selhání, přestože se jej podařilo odrazit. Ozbrojenci pronikli z tunelu vzdáleného 40–50 metrů od postu brigády Kfir a 74. tankového praporu. Útočníci se rozdělili do tří skupin, přičemž dvě se dostaly do prostoru tábora. Boj uvnitř trval méně než deset minut. Zraněni byli tři izraelští vojáci, z toho jeden vážně, jeho stav se následně zlepšil. Při střetech a následném ústupu bylo zabito 6–8 bojovníků Hamásu v táboře a jeho okolí a další 4–7 operativců pálících minomety. Přibližně osmi útočníkům se podařilo uprchnout.
Libanon: Libanonská armáda zahájí zabavování zbraní v palestinských uprchlických táborech Al-Buss u Tyru a Burdž al-Baradžna u Bejrútu. Jde o součást vládní snahy převést ozbrojené síly pod kontrolu státu, především v rámci odzbrojení Hizballáhu. Operace probíhá ve spolupráci s Palestinskou samosprávou, která má na tábory částečný vliv.
Izraelské letectvo oznámilo, že náletem v oblasti Deir Seryan na jihu Libanonu zabilo operativce elitní jednotky Radwan patřící k Hizballáhu. Podle IDF muž porušoval příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Sýrie: Izraelská armáda oznámila, že při zásahu na jihu země zadržela několik podezřelých překupníků zbraní. Operaci provedla 810. brigáda na bývalých postech syrských speciálních sil v oblasti hory Hermon. Zajištěno bylo přes 300 kusů zbraní určených k pašování ze Sýrie do Libanonu. Při akci byli lehce zraněni čtyři izraelští vojáci, pravděpodobně v důsledku výbuchu starého syrského granátu.
V provincii Latákie byl zatčen Ahmad Hassan Tahimuš, označovaný za jednoho z hlavních organizátorů březnových teroristických útoků na bezpečnostní složky a státní instituce. Podle úřadů měl napojení na zločince Ghiáse Dallu a finančně jej podporoval Rami Mahlúf.
Bezpečnostní jednotky SDF zvýšily pohotovost v Rakká a od minulé noci pátrají v oblasti Bajatra po útočnících, kteří zavraždili dva jejich velitele.
Turecké ministerstvo obrany oznámilo přípravu technických návštěv v Sýrii s cílem vyhodnotit potřeby a připravit plán na posílení obranných kapacit.
Jemen: V provincii Taiz byl při výbuchu bomby nastražené v autě zabit podplukovník an-Nakkíb, šéf bezpečnosti v oblasti at-Tazíja a bývalý velitel operací ve městě. Útok se stal ve čtvrtek ráno v ulici Džamál v centru města. An-Nakkíb, klíčová postava v boji proti Al-Káidě, podlehl zraněním po převozu do nemocnice.
Írán: Írán zahájil první rozsáhlé vojenské cvičení od války s Izraelem. Manévry „Trvalá síla 1404“ zahrnují odpalování střel v Ománském zálivu a Indickém oceánu. Podle státní televize se cvičení účastní námořnictvo z Bandar Abbásu, drony a řízené střely. Perský záliv zůstává pod kontrolou Revolučních gard, známých zadržováním západních lodí. Ministr obrany Nasirzadeh oznámil, že Írán vybavil armádu novými střelami a je připraven je použít v případě dalšího útoku.
Somálsko: Vysoce postavení velitelé somálské armády přiznali, že jejich síly utrpěly porážky v bojích s džihádisty v oblastech Hiraan a Střední Šabelle. Džihádisté zde v posledních měsících provedli rozsáhlé ofenzivy, které podlomily morálku vládních jednotek. Poslanec a velitel provládních milic Šadole varoval ministra obrany, že jeho vojáci na okraji města Adale žijí v neustálém strachu z útoků a obávají se ztráty posledních pozic v regionu. Podobně mluvil i velitel Ali Jeite, který přiznal, že jeho jednotky byly rozprášeny a zanechaly na bojišti mnoho padlých. Džihádisté podle něj útočili promyšleně a efektivně. Během projevu ve městě Beledweyne se Jeite zeptal svých vojáků: „Začneme válku proti Al-Šabábu?“ – ale nikdo neodpověděl. Uvedl, že jeho jednotky jsou vyčerpané a neschopné dalšího boje. Opětovné dobytí oblastí Mokokori a Mahas džihádisty prohloubilo frustraci vládních sil i jejich spojenců z Etiopie.
Jižní Sudán: Dne 16. srpna ozbrojené milice „SPLA-IO“ a skupina „Nas“ zaútočily a obsadily dvě vesnice – Libogo a Lasu – v oblasti Yei. Dnes vláda oznámila, že obě lokality znovu získala pod svou kontrolu. Situace ve státě Yei River zůstává nestabilní kvůli pokračujícím střetům mezi vládními silami a rebely i kvůli nedávným přechodům ugandských jednotek přes hranice.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zaútočili na kontrolní stanoviště malijské armády v oblasti Kasella, asi 50 km od Bamaka. Během útoku ukořistili kulomet PK, tři útočné pušky AK-47, dvě motorky, munici a další výbavu. Jedno vojenské vozidlo bylo zapáleno. Proradikální kanály zveřejnily video údajně zachycující přítomnost ruského „Afrika Korpsu“ v Mali — před a po útoku. Záběry nejsou identické, ale naznačují pohyb konvoje a následný útok JNIM.
Dnešní Třešnička™ bude melancholická. Srpen 1968 je pro nás datum, které se neodpáře. Noc, kdy „spřátelené armády“ přejely hranice a my jsme se probudili do země obsazené tanky. Sověti tomu říkali „internacionální pomoc“, my tomu říkáme okupace. V únoru 2022 slyšeli totéž Ukrajinci: řeči o „denacifikaci“ a „ochraně ruskojazyčných“, ale realita byla prostá; invaze a pokus o zlomení národa. Stejné lži, stejné pásy, jen v jiných kulisách. Proto má pro nás ruská agrese na Ukrajině tak hořce povědomý tón. Víme, co znamená, když přijde tank se slovem „bratrství“ na věži. Znamená to ztrátu svobody, násilí a roky temna. A právě proto se nedivme, že Ukrajina odmítá kompromisy o vlastní existenci. My jsme se naučili, že kdo jednou ustoupí před tanky na vlastním náměstí, ten si jejich stín ponese po celé generace.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
