(2 327 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 23. srpna podnikly ruské síly útok 49 bezpilotními prostředky typu Šáhed a imitátory vypuštěnými z oblastí Šatalovo, Kursk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v RF. Podle předběžných údajů se ukrajinské PVO podařilo k 08:30 zničit nebo potlačit 36 nepřátelských dronů na severu, východě a ve střední části země. Zaznamenáno bylo 13 zásahů v sedmi lokalitách na Doněcku, Dnipropetrovsku a Sumách.
Ukrajinské letectvo dnes přišlo o jednu stíhačku MiG-29, která havarovala při přistávacím manévru po návratu z bojového letu. Podle ukrajinské armády pilot při nehodě zahynul a příčina se vyšetřuje.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo na Telegramu sérii ukrajinských dronových útoků. V noci podle něj ruská PVO sestřelila 17 bezpilotních strojů, během dne pak dalších 74 do 17:00 moskevského času. Moskva tradičně neuvádí celkový rozsah ukrajinských úderů ani možné škody, soustředí se pouze na počty údajně zničených cílů. Údaje tak nelze nezávisle ověřit.
Směr Belgorod: Podle kanálu ArchandělSpetsnaza napojeného na ruský prapor Rusič zvyšují ukrajinské jednotky aktivitu podél rusko-ukrajinské hranice. Zprávy o diverzních skupinách u Šebekina se měly ukázat jako nepravdivé, ale v oblasti Krasnaja Jaruha byly potvrzeny pokusy o průnik – zejména v lesích u Kolotilovky, která je navíc ostřelována drony. U Miropolského byli zaznamenáni ukrajinští odstřelovači z 17. brigády, což podle ruských zdrojů naznačuje posilování týlových pozic. Napětí má růst také u Grajvoronu, kde se sabotážní jednotky SSO „Sever“ údajně snaží proniknout přes Kozinku.
Ukrajinské zdroje se k situaci nevyjádřily a informace tak nelze nezávisle ověřit. Doporučujeme proto k tvrzením ruských kanálů přistupovat s rezervou.
Dále byl zaznamenán útok ukrajinského dronu, který narazil na miny ukryté pod mostem v obci Krasnyj Chutor v Belgorodské oblasti.
Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku, směrem na Ambarne a Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě probíhaly střety v okolí Kindrašivky, Myrového, u Stepové Novoselivky a v Zahryzovém.
V limanském sektoru podnikly ukrajinské síly protiútok u Novomychajlivky, zatímco okupanti útočili u Hrekivky, v okolí Zelené Dolyny a u Kolodjaz. Postupovali také v Jamplovce a Torském a zároveň útočili směrem na Jampil.
V siverském sektoru pokračovaly těžké boje v Serebrjanském lese, u Hryhorivky a Serebrjanky, směrem na Vyjimku a Perejzne. Situace zde zůstává pro ukrajinské obránce obtížná, protože okupanti postupují jak od řeky Žerebece, tak směrem k Siversku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti postoupili jižně od Majského. Boje pokračovaly ve Stupočkách a u Bílé Hory.
Doněcká fronta: U Toreceka se bojovalo západně od města a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku okupanti útočili ve směru na Stepanivku a u Poltavky. V pokrovském směru pokraočvaly boje u Zapovidného, Rodynského, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, směrem na Promin, Suchyj Jar, Čunyšyne, ve Zvirovém a Udačném.
Jižně od Pokrovsku se Rusové snažili přiblížit k Muravce. Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Dačného, směrem na Filiji, v Zeleném Háji, u Tolstého, Ševčenka, Voskresenky Temirivky a Olhivského.
Jižní fronta: V orihovském směru se bojovalo severně od Kamjanského.
Chersonská fronta je nadále bez nových informací.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven jednat o územních otázkách během případného setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Uvedl to první náměstek ministra zahraničních věcí Ukrajiny Serhij Kyslycja v rozhovoru pro NBC News. Podle něj se Zelenskyj řídí jak platnou legislativou, tak i veřejným míněním, které je „kategoricky proti výměně naší země za mír“. „Prezident Zelenskyj jasně řekl, že je připraven usednout k jednacímu stolu s Putinem a mluvit o tomto tématu, počínaje diskusí o územích na linii kontaktu, která dnes existuje,“ uvedl diplomat. Na otázku ohledně termínu přímého setkání s Putinem Kyslycja zdůraznil, že je nutný alespoň týden k přípravě „důkladného návrhu balíčku bezpečnostních záruk pro Ukrajinu“. „Ideálně bychom mohli mít první návrh už začátkem příštího týdne. Pak bude nutné, aby politické vedení rozhodlo, jak s těmito návrhy pracovat,“ dodal. Současně však vyjádřil pochybnosti o skutečné připravenosti Moskvy: „Nevidím žádné známky toho, že by Putin byl připraven na smysluplná jednání,“ řekl s tím, že skeptický je i k bilaterálním či trilaterálním schůzkám. Pokud by k setkání nedošlo, měly by podle Kyslycji Spojené státy okamžitě přistoupit k sankcím. „Myslím, že by měl přijít dodatečný tlak – prakticky okamžitě po uplynutí termínu, který má prezident Trump na mysli. Rusové musí skutečně pocítit bolest z toho, že nechtějí jít mírovou cestou,“ zdůraznil náměstek ministra.
Čína je připravena zapojit se do mírové mise na Ukrajině, ale pouze v případě, že by nasazení jednotek proběhlo na základě mandátu Organizace spojených národů (OSN). Informuje o tom Welt s odkazem na evropské diplomaty. V Bruselu vyvolal tento plán smíšené reakce. Na jedné straně by zapojení Číny mohlo zvýšit akceptaci rozmístění zahraničních jednotek, které by dohlížely na dodržování míru. „[Současně] ale existuje riziko, že Čína bude na Ukrajině především provádět špionáž a v případě konfliktu zaujme spíše proruský než neutrální postoj,“ uvedl jeden z evropských diplomatů. Navíc většina členských států EU z různých důvodů nechce mírovým silám poskytovat mandát na úrovni OSN. List připomíná, že od začátku plnohodnotné invaze Peking podporuje Moskvu dodávkami komponentů pro výrobu zbraní. Podle ukrajinské rozvědky tvoří čínské součástky až 65 % ruských dronů Šahed.
Jak jsme včera slíbili, budeme se dnes věnovat tomu, jaké důsledky na ruské rafinerie (a také na tento sektor průmyslu jako celek) měla vlna ukrajinských útoků zahájená na počátku srpna. Na počátek uveďme, že Ukrajinci do dnešního dne provedli útoky na rafinerie v celkem sedmi ruských regionech, a to zejména v jihozápadní části Ruska, tedy nejblíže ukrajinským hranicím. Výjimkou z tohoto pravidla byl pouze útok na rafinerii v Uchtě, což je relativně malá rafinerie v jednom ze severních regionů Ruska.
Jako první v srpnové sérii byl v noci z 1. na 2.8 proveden útok na rafinerii v Novokujbyševsku v Samarské oblasti patřící společnosti Rosněft, která je schopna zpracovat přibližně 8,8 milionu tun ropy ročně. Ukrajinci provedli na tuto rafinerii útoky již dříve, a to nejméně dva v roce 2024. V této rafinerii je produkován zejména benzín o 95 oktanech a také letecký petrolej.
Další v pořadí byla rafinerie v Rjazani patřící také společnosti Rosněft, která zpracovává přibližně 13,1 milionu tun ropy ročně. Dříve byly na tuto rafinerii provedeny útoky v dubnu minulého a v lednu a únoru tohoto roku. Tato rafinerie produkuje benzín, kterým zásobuje Moskvu, Moskevskou oblast a Nižný Novgorod, dále motorovou a topnou naftu a letecký petrolej. V současné době pracuje tato rafinerie na přibližně polovině svého výkonu.
Třetí v pořadí byla rafinerie Afipsky v Krasnodarském kraji, která je schopna zpracovat přibližně 6,25 milionu tun ropy ročně, na tuto rafinerii provedli Ukrajinci útok v noci z 6. na 7.8. Tato rafinerie je velmi důležitá pro zásobování armády leteckým petrolejem, ale i dalšími palivy, a z tohoto důvodu na ni Ukrajinci prováděli útoky již od roku 2023.
Rafinerie v Saratově s výkonem přibližně 7,1 milionu tun ropy ročně byla ukrajinskými drony zasažena v noci z 9. na 10.8.Ukrajinci na tuto rafinerii útočili již v průběhu minulého roku a také v únoru a červenci tohoto roku. Tato rafinerie zásobuje leteckým petrolejem například velmi důležitou leteckou základnu Engels, ze které jsou prováděny útoky na Ukrajinu. Poslední útok vedl k velkému množství explozí a tuto rafinerii zcela vyřadil z činnosti, přičemž její oprava bude velmi náročná.
Následně byla poškozena rafinerie v Uchtě, i když zhodnotit výsledky tohoto útoku je velmi složité, neboť je k dispozici jen velmi málo snímků, a ty ukazují pouze poškozený zásobník na ropné produkty. Tento útok je ale důležitý z jiného hlediska, jedná se o první napadený objekt vzdálený více než 2000 km od ukrajinských hranic.
Šestou rafinerii, která se stala cílem ukrajinského útoku, je rafinerie ve Volgogradu, jedna z největších rafinerií patřících společnosi Lukoil, která je schopna zpracovat okolo 14,6 milionu tun ropy ročně. Při tomto útoku v noci z 13. na 14.8. byly poškozeny destilační kolony linek CDU-1, CDU-5 a CDU-6. Rafinerie produkuje benzín, motorovou naftu a letecký petrolej, a vzhledem k její důležitosti na ni Ukrajinci prováděli útoky opakovaně jak v roce 2024, tak v roce 2025.
Další v pořadí je rafinerie v Syzrani, která zpracovává přibližně 8,5 milionu tun ropy ročně. K útoku došlo v noci z 14. na 15.8., přičemž Ukrajinci na tuto rafinerii útočí již od února 2025. Tato rafinerie je také důležitým dodavatelem leteckého petroleje pro ruskou armádu.
V noci z 18. na 19. srpna proběhl opakovaný útok na rafinerii ve Volgogradu, tento útok vedl k minimálně dočasnému přerušení činnosti celé této rafinerie, což vzhledem k její velikosti znamená velmi vážný výpadek v zásobování nejen vojenského, ale i civilního sektoru v jižním Rusku.
Poslední rafinerií na našem seznamu je Novošachtinská v Rostovské oblasti, která má schopnost zpracovat přibližně 7,6 milionu tun ropy ročně. K útoku došlo v noci z 20. na 21.8., přičemž podle neověřených zdrojů byla k útoku použita nová ukrajinská střela s plochou dráhou letu Flamingo FP-5. To podporuje i výsledek útoku, kdy v místě dopadu došlo k mnoha explozím. Střely Flamingo nesou hlavici o váze 1150kg, což je přibližně desetkrát více než u dálkových ukrajinských dronů, a dopad této střely tak bude působit mnohem větší škody.
Pokud sečteme všechny škody, lze odhadovat, že se celková kapacita ruských rafinerií, která dosahuje přibližně 260 milionů tun ročně, snížila o přibližně 50 milionů tun, jedná se tedy o pokles o téměř 20%, a to v průběhu necelého měsíce. Přičemž dříve Rusko exportovalo pouze přibližně 10% své produkce paliv, zbývající část byla celá spotřebována na vnitřním trhu, což nyní znamená, že již nejsou ruské rafinerie schopny pokrýt ani vnitřní spotřebu – a to v době stále ještě sklizně, kdy má zemědělství velké nároky na spotřebu paliv. Lze tak předpokládat, že se výpadky v zásobování benzínem rozšíří z okrajových regionů na mnoho dalších míst.
Izrael: Televize Al-Džazíra odvysílala záběry, na kterých jsou údajně vidět izraelské tanky v centrální čtvrti Sabra, poblíž oblasti Zeitoun, kde izraelská armáda působí už více než týden. IDF uvedla, že zatím operuje na okraji Gazy v rámci příprav na větší ofenzivu s cílem ovládnout celé město. Do služby mají 2. září nastoupit tisíce rezervistů, přičemž útok by mohl začít v následujících týdnech.
Libanon: Jednání mezi Hizballáhem a zástupci libanonského prezidenta Josepha Aouna o odevzdání zbraní nepřinesla žádný posun. Hizballáh varoval, že jakékoli omezení ze strany státu by znamenalo konfrontaci, a odmítl i formální kroky ke kontrole zbraní. Podle skupiny její účast na vládních jednáních neznamená, že nedojde k eskalaci násilí v ulicích.
Sýrie: Parlamentní komise oznámila, že plánované zářijové parlamentní volby byly kvůli bezpečnostní situaci odloženy v provinciích As-Suvajda, Hasaka a Rakká. Podle zástupce komise Nadžmeho budou v těchto oblastech uspořádány dodatečně, jakmile to dovolí bezpečnostní podmínky. Mandáty zvolených poslanců zůstávají zachovány a k parlamentu se připojí později.
Centrální banka oznámila zavedení nové měny, při které budou ze syrské libry odstraněny dvě nuly. Guvernér Abdelkader Husrieh uvedl, že cílem je posílení důvěry veřejnosti v měnu, modernizace platebního systému a usnadnění transakcí. Emise nové měny má být omezená a realizována ve dvou až třech zahraničních tiskárnách podle potřeb syrské ekonomiky.
V provincii As-Suvajda vznikla ozbrojená struktura s názvem „Národní garda“, která sjednocuje místní milice. Iniciativa má podporu Drúzského Duchovního úřadu vedeného Hikmatem al-Hidžrím. Jejím úkolem je zajišťování bezpečnosti, kontrola šíření zbraní, obrana proti extremistickým hrozbám, střežení hranic a spolupráce s mezinárodní koalicí.
Írán: Ministr obrany Aziz Nasirzadeh oznámil, že Írán vybudoval infrastrukturu pro výrobu zbraní v několika zahraničních státech, jejichž jména nespecifikoval. Dosavadní prioritou byl vývoj raketové technologie, ale po válce s Izraelem se mohou priority změnit. Podle Nasirzadeha by nové zbrojní továrny mohly být v blízké budoucnosti oficiálně otevřeny a oznámeny veřejnosti.
Somálsko: V oblasti Kalmiskaad pokračovaly střety v okolí Maragaale a Yukrinu až do pozdních nočních hodin. Poté byly provedeny noční letecké údery na pozice bojovníků IS. Podle dostupných informací se jednotkám státu Puntland podařilo ovládnout studnu Yukrin, zatímco v oblasti Maragaale dosáhly jen omezeného postupu.
Burkina Faso: Organizace Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila zabití 8 členů dobrovolnických jednotek VDP v Bussoumu, 6 vojáků v Pense a 5 dalších v Titao. Islamisté také hlásí zabavení výzbroje v oblastech Tampe, Kompienga a Bagassi. Útoky proběhly i na pozice VDP ve městech Ouahigouya a Gaoua a na vojenský checkpoint ve Fada N’Gourma. Neověřené zprávy dále uvádějí útoky na síly VDP mezi Kurizénou a Debere a na vojenský konvoj mezi Dori a Sebbou.
Mali: Podle zdrojů Fronty za osvobození Azavadu (FLA) zasáhl dron tábor ruského „Africa Corps“ a malijské armády (FAMa) ve městě Tesalit na severu země. Další útok byl hlášen i na základnu v Aguelhoku, kde měly být oběti mezi ruskými i malijskými vojáky.
Ve Farabugu podnikli džihádisté z JNIM rozsáhlou operaci, při níž podle jejich tvrzení zabili 21 vojáků a členů domobrany Dozo. Islamisté ukořistili 15 vojenských vozidel, velké množství munice a zničili techniku. Posily byly zastaveny pomocí nástražných výbušných zařízení, další základna byla ostřelována. Útoky podle pozorovatelů ukazují na posun v taktice JNIM směrem k operacím narušujícím schopnost armády provádět protiútoky.
Další operace JNIM tento týden zahrnovaly útok na základnu v Segu, exploze IED proti vozidlům „Africa Corps“ a armády v Sumpi, Mourdii a okolí Timbuktu, dělostřelecký útok na základnu v Diabali a útok u Kassely, asi 40 km od Bamaka, kde získali munici.
Pákistán: Ve městě Badžaúr došlo k výbuchu v jedné z mešit, při němž zahynulo 28 členů radikální skupiny Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP). Podle samotné organizace šlo o cílený útok spáchaný špiónem, který se infiltroval do jejich řad. Pákistánské úřady se k incidentu zatím nevyjádřily.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
