(2 552 slov, doba čtení 14 minut)
V noci na 4. září podnikla ruská armáda útok 112 bezpilotními letouny typu Šahed a jejich imitátory ze směrů Kursk, Brjansk, Millerovo, Orel, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu (Gvardějskoje). Proti náletu zasáhlo ukrajinské letectvo, jednotky protivzdušné obrany, elektronického boje, bezpilotních systémů a mobilní palebné skupiny. Do 09:00 bylo podle předběžných údajů sestřeleno či potlačeno 84 dronů, zatímco 28 jich zasáhlo cíle na 17 místech. Trosky zničených strojů dopadly na pěti dalších lokalitách.
Účastníci „koalice ochotných“ na summitu 4. září deklarovali připravenost dodávat Ukrajině střely dlouhého doletu, což má dále posílit její obranné kapacity. Podle prohlášení britské vlády vystoupil na setkání premiér Keir Starmer, který uvítal oznámení partnerů o rozšíření dodávek a zdůraznil, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nelze důvěřovat, neboť protahuje mírová jednání a zároveň pokračuje v útocích na ukrajinská města, včetně úderů na budovu zastoupení EU a kancelář British Council v Kyjevě. Starmer připomněl, že koalice má „neochvějný závazek vůči Ukrajině“, podpořený prezidentem USA Donaldem Trumpem, a vyzval k dalšímu zintenzivnění tlaku na Moskvu s cílem dosažení příměří.
Ukrajinská vojenská rozvědka poprvé oficiálně komentovala útok z konce srpna, při němž byl zasažena jedena z lodí ukrajinského námořnictva a zahynuli dva členové posádky. Podle velitele speciální jednotky HUR Group13 s volacím znakem „Třináctý“ šlo o ruský úspěch dosažený použitím námořních dronů, přičemž Moskva v této oblasti částečně využila ukrajinské zkušenosti. Zároveň však uvedl, že Rusko při vývoji těchto prostředků čelí vážným problémům, jejichž podrobnosti nespecifikoval, a zdůraznil, že Ukrajina již pracuje na opatřeních proti podobným útokům. Ruské zdroje tvrdí, že zasaženou jednotkou byl průzkumný loď „Simferopol“ projektu Laguna, zařazený do služby v roce 2021, což však Kyjev oficiálně nepotvrdil.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku a směrem na Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo k útokům severozápadně od Kupjansku. Na záběrech se objevili okupanti s vlajkou v centru města, nic však nenasvědčuje tomu, že by Kupjansk obsadili – video ukazuje pouze osamoceného vojáka. Boje probíhaly také u Petropavlivky a Zahryzového, přičemž okupanti konsolidují území v okolí Stepové Novosilky.
V limanském směru okupanti útočili ve směru na Novomychajlivku, u Ridkodubu a Karpivky. Mezi Šandryholovém a Kolodjazi postupují a boje probíhaly i v Torském a směrem na Jampol.
V siverském sektoru pokračovaly střety v Serebrjanském lese, v okolí Hryhorivky, Serebrjanky a směrem na Vyjimku.
Bachmutská fronta: Na Kramatorském směru se bojovalo ve Stupočkách a směrem na Predtečiné.
Doněcká fronta: U Torecku probíhaly střety u Oleksandro-Šultyného, Dilijivky, směrem na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo v Katerynivce a v okolí Poltavky a Šachového.
V pokrovském směru pokračovaly boje u Zapovidného, Zatyšoku, Fedorivky a Rodynského. Další střety probíhaly v Novoeekonomičném, Myroljubivce, směrem na Promin, u Lysivky, Zvirového, v Kotlyném, Udačném a směrem na Moloděck.
Jižně od Pokrovsku se bojovalo u Horikového. V novopavlivském směru okupanti útočili u Dačného, ve směru na Filiji, u Jalty, v Zeleném Haji, Tolstém, západně od Voskresenky a u Komyšuvači, kterou pravděpodobně ovládají celou.
Jižní fronta: V orichivském směru se bojovalo ve směru na Novodanilivku a Plavné.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po videokonferenci s „koalicí ochotných“ v Paříži zdůraznil, že základem budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu zůstanou její vlastní ozbrojené síly. Podle českého premiéra Petra Fialy se státy podporující Kyjev shodují na nutnosti pokračovat v pomoci a zároveň udržovat tlak na Moskvu, přičemž cílem jsou robustní záruky schopné odradit od další agrese. Rutte uvedl, že uvolnění napětí ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa vytvořilo prostor pro jednání o systému garancí, který má být připraven pro okamžik zahájení mírových rozhovorů, aby měl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jistotu plné podpory spojenců. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že Evropa je připravena garantovat bezpečnost Ukrajiny od chvíle podpisu mírové dohody, avšak zároveň vyjádřil pochybnosti o skutečné vůli Moskvy konflikt ukončit. Britský ministr obrany John Healey doplnil, že spojenci jsou připraveni Kyjev dále vojensky podporovat i vyvíjet dodatečný ekonomický tlak na Rusko. Macron a další evropští lídři navíc otevřeně zmiňují možnost vyslání mírových jednotek, což Kreml odmítá.
Premiér Petr Fiala po jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Praze oznámil, že Ukrajina letos prostřednictvím české muniční iniciativy obdržela již 1,1 milionu kusů velkorážové munice, přičemž loni to bylo celkem 1,5 milionu. Cílem je loňský objem minimálně vyrovnat, podle Fialy je ale pravděpodobné, že se jej podaří překonat. Premiér zdůraznil, že iniciativa dokládá, jak i menší země může sehrát klíčovou roli v evropské bezpečnosti, a připomněl závazek ČR navyšovat obranné výdaje na 3 % HDP do roku 2030 a na 5 % do roku 2035. Investice do obrany podle něj nejen posilují bezpečnost a modernizaci armády, ale také vytvářejí pracovní místa a podporují domácí ekonomiku. Rutte označil Českou republiku za spolehlivého spojence, který se aktivně podílí na posilování odstrašující síly NATO, a ocenil český obranný průmysl i jeho zapojení do výcviku ukrajinských pilotů. Dodávky munice přitom podle něj výrazně pomáhají ukrajinské obraně a představují jeden z faktorů, které mohou přispět k dosažení míru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem uvedl, že navrhl vytvoření zvláštního formátu pro ochranu ukrajinského vzdušného prostoru před ruskými raketovými a dronovými útoky. Tento mechanismus má fungovat „dokud nebude mír“, aby Ukrajina nebyla nadále vystavena neustálým úderům. Podle Zelenského oba prezidenti diskutovali také různé možnosti, jak posunout situaci směrem k reálnému míru, přičemž klíčovým faktorem má být zesílení tlaku na Moskvu prostřednictvím tvrdých opatření, zejména ekonomických. Zelenskyj zdůraznil, že cestou k ukončení války je odebrání finančních zdrojů ruské válečné mašinérii. Zástupce šéfa prezidentské kanceláře Pavlo Palisa doplnil, že nyní probíhá vymezování dodatečných kroků k omezení příjmů Ruska, především z vývozu ropy, přičemž upozornil, že nákupy ruské ropy ze strany dvou evropských států přímo financují pokračování války. Bílý dům ani Trump zatím obsah rozhovorů se Zelenským a evropskými lídry nekomentovali.
Podle informací Washington Post a Financial Times Pentagon informoval evropské diplomaty, že Spojené státy přestanou financovat programy výcviku a vyzbrojování jednotek na východním křídle NATO. Opatření zasáhne pomoc v řádu stovek milionů dolarů, kterou využívají zejména členské státy sousedící s Ruskem, včetně pobaltských zemí. Mezi dotčenými projekty je především Baltská bezpečnostní iniciativa, zaměřená na posílení obrany Estonska, Lotyšska a Litvy; letos v létě sice výbor Senátu pro rozpočtové prostředky schválil 225 milionů dolarů na její financování, zákon ale zatím nebyl předložen k hlasování. Není jasné, které další programy budou omezeny ani jaký bude přesný časový rámec, současné prostředky lze čerpat do října 2026. Bílý dům zdůvodnil krok tím, že je koordinován s evropskými partnery a odpovídá postoji prezidenta Donalda Trumpa, podle něhož musí Evropa převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu. Pentagon na dotazy médií nereagoval.
Slovenský premiér Robert Fico plánuje 5. září navštívit Užhorod, kde se má setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským k jednání o otázkách energetické infrastruktury, oznámila agentura TASR s odkazem na úřad vlády SR. Součástí slovenské delegace budou vicepremiérka a ministryně hospodářství Denisa Saková a ministr zahraničních věcí Juraj Blanár, z ukrajinské strany se očekává účast premiérky Julije Svyridenko. O výsledcích jednání mají Fico a Zelenskyj informovat na společné tiskové konferenci. Návštěva se odehrává na pozadí Ficovy předchozí cesty do Číny, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a avizoval, že s ukrajinským prezidentem hodlá otevřít téma ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu. Fico již začátkem roku nabízel Zelenskému schůzku na Slovensku u hranic s Ukrajinou a hovořil o ochotě Bratislavy podporovat dialog a solidaritu s Ukrajinci, setkání se však tehdy neuskutečnilo. V červnu pak premiér uvedl, že další schůzku nepovažuje za smysluplnou, protože podle něj Zelenskyj jeho otevřená stanoviska odmítá.
Členské státy NATO se finančně zapojí do výstavby nové infrastruktury pro finské letectvo, která má sloužit k uskladnění a údržbě stíhaček F-35. Podle finského podniku Defence Properties by příspěvek aliance mohl přesáhnout 100 milionů eur, což by pokrylo přibližně pětinu z celkového rozpočtu kolem půl miliardy eur. Výstavba zahrnuje hangáry, servisní prostory a zodolněná krytá stanoviště na základnách v Rovaniemi, Siilinjärvi a Tikkakoski. NATO již na jaře schválilo většinu finského infrastrukturního programu jako způsobilou k financování, přičemž první stroje F-35 mají být do Finska dodány koncem roku 2026. Helsinky objednaly celkem 64 letounů F-35, které postupně nahradí dosluhující F/A-18 Hornet.
Dnes se zaměříme na pokračující ruské potíže se zásobováním benzínem. O prvních potížích jsme informovali 17.8. kdy se nedostatek benzínu vyskytl v několika okrajových ruských regionech (zejména na okupovaném Krymu a v Zabajkalském kraji), a od té doby se i díky pokračujícím ukrajinským útokům na ruskou ropnou infrastrukturu tyto potíže dále prohloubily.
Velkoobchodní cena benzínu AI-95 na Petrohradské burze s dodáním do evropské části Ruska vzrostla k 3.9. již na 82 000 rublů za tunu (připomeňme, že na počátku tohoto roku byla cena 55 000 rublů, vzrostla tedy o téměř 50%) a benzínu AI-92 (číslo v označení udává oktanové číslo) na 70 600 rublů (zde dosáhl vzrůst od počátku roku přibližně 40%). Ve východoruských regionech vzrostla velkoobchodní cena AI-92 na 76 000 rublů a AI-95 je tam v mnoha regionech prakticky nedostupný.
Tento vzrůst kopírují i maloobchodní ceny na čerpacích stanicích, kde se cena na některých z nich zvýšila až o 47%. Například v Přímořském kraji stojí litr AI-95 na soukromých čerpacích stanicích (které nepatří žádné z ruských ropných společností, a tak jsou nuceny nakupovat benzín na burze) již 80 rublů (tedy přibližně 21 Kč/litr) což nutí řidiče k čekání v mnohahodinových frontách u čerpacích stanic velkých ropných společností. V Čitě vzrostla cena AI-95 z 65 rublů v červenci na 73 rublů za litr na počátku září, a v Saratovské oblasti (tedy již v evropské části Ruska) dosahuje v současnosti cena AI-95 ceny 75 rublů za litr, a i zde je již tento benzín často nedostupný.
Ruská vláda v reakci na tento stav prodloužila plošný zákaz exportu benzínu, jedinou výjimkou jsou dodávky v rámci uzavřených mezistátních dohod (tedy například do Severní Koreje). Zahájen byl také import paliv z Běloruska. Vláda slibuje stabilizaci situace již v průběhu září, ale nezávislí ruští analytici předpokládají další zhoršení situace, pokud budou ukrajinské útoky na ruskou ropnou infrastrukturu pokračovat i v průběhu září.
Izrael: Jemenští povstalci Húsíové podporovaní Íránem vypálili během jediného dne na Izrael tři balistické rakety. Dvě byly zneškodněny, třetí dopadla mimo území státu. Zranění hlášena nejsou. Podle izraelské armády nesla jedna z raket kazetovou hlavici. Ministr obrany Jisra’el Katz uvedl, že Izrael na útoky odpoví razantně.
Libanon: V bejrútském palestinském uprchlickém táboře Burdž al-Barajneh vypukly ve středu večer prudké boje mezi dvěma rodinami, při nichž byly použity raketomety a těžké zbraně. Incident patří k nejvážnějším v historii tábora. Střety si vyžádaly několik zraněných a způsobily rozsáhlé škody, mnoho rodin muselo uprchnout. Palba zasáhla i oblast u letiště. Situace se částečně uklidnila díky mediačním snahám. Libanonská armáda rozmístila jednotky kolem tábora, avšak s přímým zásahem vyčkávala, aby předešla eskalaci. Armádní velení vyzvalo palestinské frakce k ukončení násilí. Ve čtvrtek se má konat společné jednání palestinských skupin. Střety ohrozily plán na odzbrojení palestinských táborů, který byl dohodnut na letošním libanonsko-palestinském summitu.
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) údajně zakázaly na svých územích výuku podle vládního vzdělávacího programu a nařídily zavedení vlastního, což podle vládních zdrojů porušuje dohodu z 10. března o integraci škol pod státní správu. Turecké ministerstvo obrany varovalo, že odmítnutí SDF odzbrojit a integrovat se ohrožuje územní celistvost Sýrie i bezpečnost Turecka. Ankara slíbila poskytnout podporu pro stabilizaci regionu. V provincii Latákie byla zadržena Husejn Šakr, podezřelý z válečných zločinů, zneuctění těl padlých a později z vedení gangu zapojeného do obchodu s drogami a krádeží státního majetku. Koaliční drony podnikly útok na vozidlo u silnice k mezinárodnímu letišti v Aleppu. Podle syrského ministerstva zdravotnictví při útoku zahynul jeden člověk.
Írán: Austrálie stáhla svého velvyslance z Teheránu a zhoršila diplomatické vztahy s Íránem. Reaguje tak na dva žhářské útoky z loňského roku, které podle vlády zosnoval Írán – 20. října na košer lahůdkářství v Sydney a 6. prosince na synagogu Adass Israel v Melbourne. Oba útoky měly antisemitský charakter. Premiér Anthony Albanese označil činy Íránu za „nebezpečné agresivní útoky“ ohrožující společenskou soudržnost. Austrálie kromě vyhoštění íránského velvyslance plánuje zařadit Íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací.
Libye: Náměstek libyjského ministra obrany vlády národní jednoty Abdul Salam Zubi se 4. září v Římě setkal s italským ministrem obrany Guidem Crosettem a šéfem italské zpravodajské služby. Hlavním tématem byla vojenská spolupráce, výcvik libyjských sil a posílení regionální bezpečnosti. Obě strany potvrdily zájem o rozšíření strategického partnerství.
Podle italských médií se v Římě uskutečnila také neoficiální schůzka mezi zástupci hlavních libyjských frakcí. Tripoliskou vládu zastupoval poradce a bratranec premiéra Ibráhím Dbejba, východ Saddám Haftar, syn velitele LNA Chalífy Haftara. Setkání zprostředkoval americký emisár Massad Boulos, za podpory Kataru. Schůzka se konala v rámci americké strategie sjednotit libyjskou politickou scénu.
Napětí v Tripolisu mezitím roste kvůli konfliktu mezi premiérem Dbejbou a ozbrojenou skupinou RADA, která se podle Africa Intelligence sbližuje s Haftarem. Do případné koalice proti Dbejbovi by se mohl zapojit i generál Usáma Džuwejlí a některé milice z města az-Závíja. V případě střetů bude muset Turecko rozhodnout, zda podpoří své dosavadní spojence na západě, nebo hledat nové partnery na východě.
Somálsko: Ozbrojené síly Puntlandu pokračují v operaci v údolí Kalmiskaad, kde vytlačují bojovníky IS. Oblast kolem vrtu Yukrin byla vyčištěna, operace pokračuje v regionech Baalade a Kalmiskaad.
Mali: Do Bamaka dorazil rozsáhlý vojenský konvoj s nejméně 110 obrněnými vozidly VP14 MRAP, 30 bojovými vozidly pěchoty VN22(B), desítkami kontejnerových vozů, patrně s municí a výzbrojí, a vojenskými čluny. Země výrazně posiluje armádu, zatímco skupina Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) pohrozila blokádou měst u hranic se Senegalem a Mauritánií, včetně strategického Niora.
Nigérie: Armádní jednotky odrazily přepad bojovníků ISIS mezi městy Gubio a Damasak. V přestřelce bylo zabito 13 útočníků, zabaveny jejich zbraně a poškozena vozidla. Další podrobnosti zatím chybí.
Dnešní Třešnička™ je jako špatný vtip: „Vejdou tři diktátoři do baru… a místo panáka si objednají nová játra.“ Protože kamery zachytily tři opičáky, jak vedou tuto debatu během jejich společného času v Pekingu. Vláďa, Si a Kim tak na rudém koberci řeší, jak se dožít 150 let. Putin mele cosi o transplantacích orgánů, Si hází čísla o dlouhověkosti a Kim přikyvuje, protože stejně nerozumí ani prd. Kamera rychle utnutá, ale pravda je tam venku – adrenochrom, nesmrtelní reptiliáni, černý trh s ledvinami z Donbasu! Bohužel, historická pravda ve své nahotě; totiž ti vládci, co o nesmrtelnosti přemýšlí, většinou zapomínají na životy těch, co za ně musejí umírat.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
