(1 746 slov, doba čtení 9 minut)
V noci na 7. září podnikly ruské síly masivní kombinovaný vzdušný útok na Ukrajinu za použití 823 vzdušných prostředků, mezi nimiž bylo 810 dronů Šáhed a dalších typů, devět řízených střel Iskander-K a čtyři balistické střely Iskander-M/KN-23. Útok směřoval z ruských oblastí Kursk, Brjansk, Orjol, Šatalovo, Millerovo, z Přimořsko-Achtarsku a také z okupovaného Krymu (Gvardejskoje, Čauda). Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala zničit nebo potlačit 751 cílů, z toho 747 dronů a čtyři střely Iskander-K. Zaznamenána byla ovšem i přímá zasažení: devět raket a 54 dronů dopadlo na 33 lokalitách, přičemž trosky sestřelených prostředků poškodily objekty na dalších osmi místech. Tento útok patří mezi nejrozsáhlejší letošní operace ruské armády proti ukrajinské infrastruktuře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil po dnešních ruských úderech čtyři mrtvé a 44 raněných. Stejnou bilanci potvrdila i premiérka Julija Svyrydenková, která na Facebooku zveřejnila fotografie ukazující rozsah poškození budovy úřadu vlády po zásahu. „Naštěstí nikdo nebyl zraněn. Požár byl uhašen… Ale životy Ukrajinců nelze vrátit. Během této noci byli zabiti čtyři lidé a více než 44 bylo zraněno v důsledku ruského ostřelování,“ uvedla premiérka.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na ropovod Družba v Brjanské oblasti Ruska, uvedla agentura Reuters. Velitel ukrajinských dronových sil Robert Brovdi informoval, že šlo o zařízení strategického významu, které zajišťuje transport ropných produktů z běloruských rafinerií do Ruské federace. Podle něj útok způsobil požár a výrazné poškození infrastruktury, rozsah škod ale zatím není znám. Navzdory útoku maďarská ropná společnost MOL oznámila, že dodávky do Maďarska probíhají podle plánu. Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková ujistila, že i na Slovensko ropa proudí bez přerušení.
Belgorodská, Kurská a Sumská oblast jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly střety ve Vovčansku, směrem na Ambarné, u Kamjanky a ve směru na Novovasylivku.
Severovýchodní fronta: Na kupjanské frontě okupanti útočili severozápadně od Kupjansku, směrem na Novoplatonivku a Novou Kruhljakivku.
V limanském směru se bojovalo u Hrekivky, Ridkodubu, Karpivky, Šadryholového, Derilového, v okolí Kolodjaz a v Torském.
V siverském směru okupanti útočili v Serebrjanském lese, u Hryhorivky, Serebrjanky a ve směru na Perejzné.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo jižně od Majského, ve Stupočkách a v okolí Bilé Hory.
Doněcká fronta: U Torecku útočili Rusové směrem na Pleščijivku a ve Ščerbinivce.
Ve směru na Konsťantynivku probíhaly boje u Katerynivky, Rusyn Jaru a Poltavky.
V pokrovském směru se bojovalo u Šachového, Rodinského, v Novoeekonomičném, Myroljubivce, směrem na Mirnograd, Promin, u Suchého Jaru, Lysivky, Zvirového, dále v Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké.
Na novopavlivském směru pokračovaly boje u Dačného, Filije, v Zeleném Haji, u Tolstého, směrem na Oleksandrohrad, Novoselivku a Sosnivku. Dále se bojovalo u Malijivky, Ševčenka a Komišuvači, kde okupanti pokračují v postupu. Postoupili západně od Komišuvači a dostali se až k Sosnivce a do Vorone.
Jižní fronta: Ve směru na Orichiv se okupanti snažili postupovat směrem na Stepnohirsk.
Chersonská fronta je nadále beze změny.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Keith Kellogg označil ruský raketový úder na budovu ukrajinské vlády v Kyjevě za jasný signál, že Moskva neusiluje o ukončení války diplomatickou cestou. Ve svém prohlášení na síti X upozornil, že ruský útok, který označil za dosud největší od začátku války, představuje eskalační krok a přináší riziko nekontrolovatelného vývoje konfliktu. Připomněl, že před dvěma týdny navštívil po boku ukrajinské premiérky Julije Svyridenkové právě tuto budovu, nyní vážně poškozenou. Kellogg zároveň zdůraznil, že Donald Trump pracuje na zastavení války, a sdílel apel Svyridenkové, která vyzvala partnery Ukrajiny i mezinárodní společenství, aby reakci na ruský útok přetavili v konkrétní a účinnou pomoc Kyjevu.
K 1. září 2025 ruské ozbrojené síly podle ukrajinské vojenské rozvědky naverbovaly přibližně 280 000 vojáků na kontrakt, přičemž měsíční nábor dosahuje minimálně 35 000 osob a je stimulován vysokými finančními pobídkami, například jednorázovou platbou 2 miliony rublů za podpis první smlouvy. Moskva zároveň pokračuje ve zvyšování zbrojní výroby, když v letošním roce plánuje vyprodukovat téměř 2 500 vysoce přesných střel, včetně komplexů Iskander, hypersonických Kinžalů a dalších typů, a rozšiřuje kapacity na produkci dronů jako Geran, Garpija či FPV. Podle zjištění Hlavního zpravodajského úřadu Ukrajiny Kreml nehodlá snižovat investice do těžké techniky ve prospěch bezpilotních prostředků, nýbrž paralelně rozvíjí program výzbroje na období 2026–2037, jenž zahrnuje posílení výroby těžkého zbraňového systému, bojových lodí, letectva a raketových sil, s důrazem na modernizaci a výstavbu nové strategické a dálkové letecké techniky.
Podle údajů Muzea historie Ukrajiny ve druhé světové válce (nachází se uvnitř sochy Matka vlast v Kyjevě) padlo v bojích za Ukrajinu nejméně 92 občanů USA. Jak uvedl New York Times, muzeum otevřelo speciální výstavu věnovanou zahraničním dobrovolníkům, kteří přijeli bojovat na straně Ukrajiny. Kurátor výstavy Jurij Horpynyč uvedl, že v ukrajinské armádě sloužily „několik tisíc“ Američanů. Přesto americká vláda, která se snaží vyhnout jakýmkoli známkám přímé konfrontace s Ruskem, poskytuje těmto dobrovolníkům jen minimální podporu. Pomoc raněným a rodinám padlých Američanů zajišťuje nezisková organizace R.T. Weatherman Foundation, která se rovněž stará o převoz těl do USA a pátrání po pohřešovaných. Podle CNN je více než 20 amerických dobrovolníků stále vedeno jako nezvěstní.
Dnes si přiblížíme polemiku ohledně výše základní úrokové sazby, která aktuálně v Rusku probíhá již na nejvyšších místech. Připomeňme, že následující zasedání ruské centrální banky, na kterém může dojít ke změně úrokových sazeb, proběhne již 12.9., proto se tlak na centrální banku z nejrůznějších míst zesílil právě nyní.
K zástupcům bankovního sektoru, za který nejhlasitěji hovoří German Gref, generální ředitel Sberbank, a vojensko-průmyslového komplexu, zastupovaného generálním ředitelem Rostechu Sergejem Čemezovem, se nyní již přidali s kritikou současné politiky centrální banky již i ministr financí Anton Siluanov a první vicepremiér zodpovědný kromě jiného za průmyslovou výrobu, Denis Manturov. Všichni svorně prosazují skokové snížení základní úrokové sazby ze současných 18% na 12%, nejlépe ještě měně, aby došlo k oživení ekonomiky, která v Rusku stagnuje již i podle oficiálně publikovaných údajů (meziroční růst HDP byl v Rusku k červenci pouze 0,4%).
Tomu ale oponoval zástupce guvernérky centrální banky, Alexej Zabodkin, který poukázal na to, že aktuálně sice dochází v Rusku k mírné deflaci (týdenní inflace v týdnu do 1.9. byla -0,08%), některé potraviny, například vejce nebo maso ale zdražily, a zdůraznil, že zastavení inflace, které v Rusku probíhá v posledních týdnech, je spojeno pouze se sezónními jevy v důsledku zemědělské sklizně. Varoval před tím, že proinflační jevy jsou v ruské ekonomice stále přítomny, a pokud by došlo k takto rychlému poklesu základní úrokové sazby, došlo by k okamžitému růstu inflace. To by následně vedlo k budoucímu růstu rozpočtových výdajů, tedy k opačnému jevu, než jakým argumentují zastánci rychlého snížení úrokových sazeb.
Na výsledek této polemiky si budeme muset počkat do příštího pátku, a podle toho, k jaké změně úrokových sazeb dojde, uvidíme, zda a do jaké míry si ruská centrální banka ještě zachovala nezávislost (v té míře, v jaké je to v ruském vládním systému možné). Přičemž podřízení politiky centrální banky politickým rozhodnutím nemá nikdy na ekonomiku státu dobrý dopad, můžeme si připomenout například dění v Turecku v minulých letech, kde politická rozhodnutí prezidenta Erdogana vedla k prudkému růstu inflace, a lze očekávat, že by k něčemu podobnému došlo i v Rusku.
Izrael: Izraelský letištní úřad oznámil, že letiště Ramon na jihu země obnovilo plný provoz pro odlety i přílety. Předtím bylo uzavřeno kvůli zásahu dronu vypuštěného jemenskými Húthíi. Znovuotevření předcházelo důkladné bezpečnostní posouzení za účasti všech složek, včetně izraelského letectva. Po provedení kontrol a jejich schválení bylo letiště oficiálně uvedeno zpět do provozu. Letecké společnosti byly informovány a úřad uvedl, že bude nadále dohlížet na bezpečný a plynulý průběh provozu.
Sýrie: Bezpečnostní složky v provincii Latákie zadržely Abbáda Mustafu Abdal Rahíma, podezřelého z těžkých zločinů proti civilistům během služby u jednotek bývalého Asadova režimu v okolí Idlibu. Podle vyšetřování se podílel na vyhánění obyvatel, rabování, znesvěcování hrobů revolucionářů a masakrech civilistů.
Další bývalý člen ozbrojených složek Asadova režimu byl zastřelen ve své dílně v obci Gvar-Así (jih provincie Hamá). Vedl skupinu napojenou na polovojenské jednotky Národních obranných sil (NDF).
Na mezinárodní letiště v Damašku dorazilo letadlo s humanitární pomocí z Kataru. Přes Katarský červený půlměsíc bylo dodáno 1 250 kusů zdravotnického vybavení, včetně ventilátorů, dialyzačních přístrojů, monitorů srdeční činnosti a kyslíkových zařízení.
Podle místních zdrojů dnes izraelské jednotky pronikly hlouběji do syrského vnitrozemí a kontrolují vozidla na silnici mezi Džabou a Um-Batnou ve střední části provincie Kunejtra.
Somálsko: Při výbuchu v armádních kasárnách ve městě Afgoje, jihozápadně od Mogadiša, zahynuli tři vojáci somálské armády. Útok provedli islamisté z extremistické skupiny Al-Šabáb. Další dva vojáci byli zraněni.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al-Islam wal-Muslimin (JNIM) zesílili útoky po předchozím varování. V sobotu zapálili několik cisteren s palivem a podle zdrojů ovládají kontrolní stanoviště na hlavní silnici Bamako–Sikasso směrem na Pobřeží slonoviny a také mezi Bamako a Ségou. Skupina se zároveň přihlásila k útoku na armádní konvoj mezi městy Sévaré a Mopti a tvrdí, že v noci na 7. září obsadila vojenský blokpost v regionu Mopti.
Blokády v oblastech Kayes a Niono byly potvrzeny videi zveřejněnými samotnými bojovníky.
Ruské úřady vydaly doporučení pro své diplomaty a občany, aby se zdrželi cest mimo Bamako, pokud to není nezbytně nutné.
Dnešní Třešnička™ bude superpokroková. Slovenská vláda se rozhodla, že kulturní památku ve stylu “17. listopad jako státní svátek” přeřadí do kategorie pracovních dnů… a protože to nestačí, místopředseda parlamentu Tibor „pendrek“ Gašpar naznačil, že by se mohlo zrušit i pár dalších svátků. „Dočasně,“ prej. Ale tak všichni víme, co za tím je: nakypřit veřejné finance na úkor volných dnů. Takže chcete oslavit svátek? Budete muset jít do práce. Jasně, že o konzervaci tradice nejde; jde totiž o fixaci cash flow. A co je lepšího než zrušit Den svobody a demokracie, když se na tom odírá o těžce vydělané daňové koruny (nebo Eura samosebou)? A víte co? Tohle je přesně ten syrový typický cynismus, co frčí u nás na valka.online už 1292 dní – demokracie se slaví… v práci.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
