(2 337 slov, doba čtení 12 minut)
V noci na 3. října podnikla ruská armáda masivní kombinovaný útok proti Ukrajině, při němž nasadila celkem 416 vzdušných prostředků – 381 dronů typu Šáhed, Geran a dalších, sedm balistických raket Iskander-M/KN-23, 21 střely s plochou dráhou letu Iskander-K a sedm řízených střel Ch-59/69. Hlavním cílem byla kritická infrastruktura, zejména energetické objekty v Charkovské a Poltavské oblasti, ale zásahy byly hlášeny i v Sumské, Dněpropetrovské, Oděské a Kyjevské oblasti. Podle ukrajinského letectva bylo do 10:00 sestřeleno nebo potlačeno 320 cílů – 303 dronů, 12 střel Iskander-K a pět řízených střel Ch-59/69. Zaznamenány byly zásahy 18 raket a 78 dronů na 15 místech, na dalších šesti lokalitách dopadly trosky zničených prostředků. Útok způsobil další škody a výpadky, zejména v energetickém sektoru.
Belgorodský, Kurský a Sumský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: Bojové střety pokračovaly ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, Kamjanky a směrem k osadám Koloďazné a Novovasilivka.
Severovýchodní fronta: Na kupjanském směru probíhaly útoky v severním Kupjansku a směrem na Bohuslavku.
V lymanském sektoru se bojovalo u Hrakivky a Karpivky. Rusové obsadili část Šandryholového a útočili u Kolodjaz, v Torském a u Jampilu.
V siverském směru pokračovaly útoky u Dronivky, Serebranky (západně od Ivano-Darjivky) a směrem na Vijimku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postoupit u Časiv Jaru a Predtěčiného. Rusům se rovněž podařilo postoupit západně od Kurďumivky.
Doněcká fronta: U Torecku probíhaly boje v blízkosti Oleksandro-Šultyného, západně od Torecku a ve Ščerbynivce.
Ve směru na Konsťantynivku pokračovaly střety v Oleksandro-Kalynovém, severně od Rusyn Jar, v okolí Poltavky a směrem na Volodomyrivku.
Na pokrovském směru probíhaly boje u Nového Šachového. Ukrajinské jednotky provedly protiútok v Dorožném . Další střety se odehrály u Rodynského, Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, směrem na Promin, u Lysivky, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a směrem na Molodecké.
Jižně od Pokrovsku okupanti tlačili u Novomykolajivky a západně od Horikového.
Na novopavlivském směru se bojovalo u Novoukrajinky, v Zeleném Haji, u Janvarky, Sosnivky, Komyšvači a Kalynivského. Rusové postupovali ve Verbovém a jižně od Novoivanivky.
Jižní fronta: Na této části fronty pokračovaly boje u Poltavky, Stepového a ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ruský diktátor Vladimir Putin označil zadržování lodí ruské „stínové flotily“ za pirátství a nezákonné jednání. Na zasedání diskusního klubu Valdaj prohlásil, že pojem „stínová flotila“ v mezinárodním námořním právu vůbec neexistuje, a proto jsou podobné akce protiprávní. Dodal, že na tyto akce proti ruským lodím, které plují pod cizími vlajkami „samozřejmě zareaguje“. „Pokud jde o zabavování některých lodí, je to pirátství. Co se dělá s piráty? Likvidují se. To ale neznamená, že hned zítra vypukne válka po celých oceánech. Riziko střetů se však výrazně zvýší,“ zapřeháněl si Putin. Reagoval tak mimo jiné na zadržení ropného tankeru Boracay ve Francii, který je podezírán z příslušnosti k ruské „stínové flotile“. Podle Putina byl tanker zabaven v neutrálních vodách bezdůvodně a pod vlajkou třetí země, přičemž posádka je mezinárodní. Tvrdil, že na lodi nebyl vojenský náklad ani drony a že není jasné, jak moc je skutečně spojená s Ruskem. Incident označil za eskalaci a pokus odvrátit pozornost občanů evropských zemí od vnitropolitických problémů. Podle Putina tím západní vlády usilují o to, aby občané „zapomněli na protesty v ulicích, nechali se semknout kolem politického vedení“ a aby mohly tyto vlády zůstat u moci. Zároveň varoval, že jde o „riskantní hru“, která může vést k velkým ozbrojeným konfliktům.
Diktátor Vladimir Putin pak znovu obvinil ukrajinskou armádu z ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny a hrozil „zrcadlovou“ odpovědí – tedy útoky na ukrajinské jaderné elektrárny, které zůstávají pod kontrolou Kyjeva. Podle Putina má ukrajinská armáda ostřelovat okolí elektrárny v obci Železnodorožnyj a experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na místě údajně mlčí. „Střílíme snad sami na sebe? To je nesmysl. Je to nebezpečná hra. A lidé na druhé straně by měli chápat: pokud to budou dělat dál, mají na svém území také funkční jadernou elektrárnu. Co nám brání odpovědět stejně?“ naznačil vlastní zavinění Putin. Připomeňme, že 1. října došlo v důsledku ruského útoku na energetické zařízení ve Slavutyči u Černobylské jaderné elektrárny k výpadku proudu. Bez napájení zůstalo i nové sarkofágové zastřešení (New Safe Confinement), které zakrývá zničený čtvrtý blok a zabraňuje úniku radiace. Prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek trval více než tři hodiny a kromě sarkofágu byla bez energie i úschovna s 80 % vyhořelého paliva o hmotnosti přes 3 250 tun. Podle něj šlo o cílený ruský útok, při kterém okupanti použili více než 20 dronů. Některé z nich byly sestřeleny.
Nizozemský premiér Dick Schoof se vyslovil proti tomu, aby Ukrajina vstoupila do Evropské unie zrychleným postupem. Zároveň ale zdůraznil, že budoucnost Kyjeva je v EU. Uvedly to deníky Trouw a Deutsche Welle. „Budoucnost Moldavska a Ukrajiny je v EU. Ale měnit pravidla není řešením,“ prohlásil Schoof. Podle médií prezident Evropského parlamentu António Costa navrhl upravit některá pravidla rozšiřování EU, konkrétně přejít od jednomyslného rozhodování k rozhodování kvalifikovanou většinou. Nizozemský premiér se proti tomu postavil s tím, že vhodnější je vyvíjet tlak na Maďarsko, které jako jediné blokuje zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Server Politico dříve uvedl, že plán má odpor i u několika dalších zemí EU, například ve Francii, Řecku a pravděpodobně nenajde širokou podporu ani v Dánsku.
V Polsku byl otevřen největší výcvikový komplex pro ukrajinské vojáky – tábor Jomsborg, který dokáže najednou pojmout až 1 200 vojáků. Informovalo o tom polské ministerstvo obrany. Slavnostní otevření se uskutečnilo 1. října za účasti ministrů obrany Polska, Norska, Estonska a zástupců dalších členských států NATO. Ukrajinskou delegaci vedl náměstek ministra obrany, generálporučík Jevhen Mojsjuk. Podle něj centrum posílí přípravu ukrajinských obranných sil a umožní širší výměnu bojových zkušeností mezi armádou Ukrajiny a NATO. Výcvikový areál se nachází na jednom z cvičišť polských pozemních sil. Je součástí alianční podpory Ukrajině a vytváří základnu pro další spolupráci při budování obranných kapacit. V současnosti zde působí 250 norských instruktorů, ke kterým se brzy připojí vojáci z Estonska a dalších zemí NATO.
Dnes si představíme další inovativní způsob, jakým chce ruská vláda v následujících letech zdanit své obyvatele. Na konferenci Kazan digital week ji představil Denis Kirjuchin, náměstek ředitele oddělení pro regionální rozvoj společnosti Rosavtodor. Tato společnost odpovídá kromě jiného za údržbu silnic, a právě na údržbu silnic mají být takto získané peníze využity, tedy alespoň oficiálně.
Iniciativa spočívá v tom, že by do každého automobilu (ano, i soukromých osobních automobilů) byl instalován GPS/Glonass přijímač, pomocí kterého by byl detekován jakýkoliv pohyb vozu. Projetá vzdálenost by byla následně vyhodnocena a přepočtena na částku, jakou bude povinen majitel automobilu zaplatit. V první fázi, pokud bude iniciativa schválena, má být ještě v tomto roce vytvořen zákonný rámec, do konce roku 2027 má pak být vytvořen příslušný přijímač a současně mají být zpoplatněny veškeré silnice v federální správě (tedy ekvivalent dálnic a silnic 1. třídy v ČR), a ve třetí fázi zaváděné od roku 2030 mají být již veškeré cesty automobilem zpoplatněny v rámci jednotného systému.
Kirjuchin argumentoval tím, že prostředky ve federálním rozpočtu nepostačují pro provádění nezbytné údržby pozemních komunikací, rostou také náklady na budování nové silniční infrastruktury a na její údržbu. Přičemž zdůraznil, že dříve k tomuto účelu využívaná daň z pohonných hmot je se stále větším rozvojem elektromobilů již nyní nedostatečná. Proto je podle něj sociálně spravedlivé, aby všichni silniční daň odváděli všichni, kdo pozemní komunikace využívají.
Vidíme tak další ze snah, jak přenést náklady dříve hrazené z rozpočtu na ruské obyvatele, aby bylo k dispozici více prostředků pro financování zbrojení. Vzhledem k ostré negativní reakci ruské populace na tento návrh se již krátce po přednesení návrhu vyjádřil ministr dopravy Andrej Nikitin v tom smyslu, že to byl pouze návrh do diskuze a ministerstvo rozhodně neplánuje takový systém zavádět, nicméně dokumenty samotného ministerstva publikované v roce 2008, a doplněné v roce 2014 a 2021, záměr zpoplatnit k roku 2030 veškeré pozemní komunikace v Rusku takovýto záměr popisují.
Jak dopadne tento konkrétní plán je obtížné předvídat, nicméně můžeme sledovat stále agresivnější kroky ruské vlády ve snaze získat co nejvíce finančních prostředků od populace. Vzhledem ke klesajícímu výkonu ruské ekonomiky, který znamená kromě jiného i pokles objemu transportu a tedy i snížení výběru (ať již jakýmkoli způsobem vybírané) silniční daně, má ale podobná snaha jen malou šanci na úspěch, a spíše v případě úspěšného zavedení povede k dalšímu přidušení ruské ekonomiky.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že při útocích dronů zlikvidovala přibližně 20 ozbrojených členů Hamásu, kteří se pokusili zaútočit na palestinské civilisty v izraelské humanitární zóně u Khan Júnis na jihu Gazy. Velitel místní ozbrojené skupiny Hossam al-Astal uvedl pro The Times of Israel, že jeho jednotky s podporou izraelského letectva zastavily útok Hamásu na rodinu al-Madžajda v oblasti al-Mawasi. Podle něj Hamás ráno zaútočil střelbou a RPG, přičemž rodinu obvinil ze spolupráce s Izraelem a krádeže humanitární pomoci. Al-Astal tvrdí, že jeho lidé spolu s izraelským letectvem zabili 11 bojovníků Hamásu, dalších 6 vážně zranili, ačkoliv přišel o jednoho bojovníka z řad rodiny. Hamás incident potvrdil, ale tvrdí, že šlo o akci proti „kolaborantům“. Al-Astal mezitím zveřejnil fotografie mrtvých bojovníků Hamásu s jejich výstrojí. Podle IDF jde o první známý případ, kdy palestinská ozbrojená skupina veřejně zastavila útok Hamásu v Gaze. V posledních týdnech Hamás opakovaně brání civilistům v přesunu do humanitární zóny, kam se podle IDF přesunulo již přes 870 000 z původního milionu obyvatel severní Gazy.
Libanon: Mise OSN v Libanonu (UNIFIL) obvinila izraelskou armádu, že včera shazovala granáty poblíž jejích pozorovatelů a libanonských vojáků ve vesnici Maroun ar-Ras, kde probíhalo odklízení trosek po bojích. Podle mise došlo kolem 11:30 k výbuchům nedaleko stavební techniky, přičemž jeden z granátů dopadl jen 20 metrů od hlídky UNIFIL. Organizace zdůraznila, že IDF byla o přítomnosti informována a okamžitě vyzvána, aby útoky zastavila. Nikdo nebyl zraněn, ale mise incident ostře odsoudila jako porušení rezoluce OSN č. 1701 a vyzvala Izrael k zastavení ohrožování mezinárodních sil, civilistů i libanonských vojáků. IDF se k události zatím nevyjádřila.
Sýrie: Syrská armáda vyslala posily na předměstí Aleppa, což podle místních zdrojů naznačuje přípravy na možné nové operace. Současně se objevily zprávy o incidentu v provincii Kunejtra, kde izraelská hlídka údajně vstoupila do města Kudna a během pronásledování dvou mladíků v sousední vesnici Ain Zivan zahájila palbu.
Kurdské jednotky SDF mezitím posilují své frontové linie – budují zemní bariéry a rozmisťují těžké i střední zbraně. Syrské ministerstvo obrany informovalo, že jeho ženisté zneškodnili desítky min na kopcích kolem města Madája u hranic s Libanonem.
Prezident Ahmad aš-Šara má tento týden navštívit Turecko spolu s ministry zahraničí a obrany. Hlavním tématem jednání bude možná integrace SDF a další bezpečnostní opatření.
Na severozápadě země provedl dron mezinárodní koalice vedené USA precizní úder raketami Hellfire R9X poblíž města Bariša v provincii Idlíb. Zasaženo bylo vozidlo, v němž cestoval Abú ad-Darda al-Kurdí, vůdce skupiny Ansar al-Islám. Při útoku zahynul. Al-Kurdí měl za sebou věznění u organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTŠ) a jeho skupina byla dlouhodobě ve sporu s frakcí Abú Muhammada al-Džuláního kvůli napojení na al-Káidou spojený Hurrás ad-Dín. Podle zdrojů napojených na džihádisty se na jeho likvidaci mohl podílet i současný syrský režim.
Írán: Ve čtvrtek došlo k prudkému nárůstu napětí ve městě Záhedán. V oblasti Karim Abad, nedaleko základny Revolučních gard, byla hlášena intenzivní střelba z těžkých kulometů a několik výbuchů po odpálení RPG. Podle dostupných informací za útokem stojí sunnitská ozbrojená skupina Ansar al-Furqan, která dlouhodobě působí proti íránskému režimu zejména v provincii Sístán a Balúčistán.
Libye: V Tripolisu se místopředseda prezidentské rady Abdallá Lafi setkal s italským velvyslancem Gianlucou Alberinim. Diskutovali o posílení bilaterálních vztahů, aktuální politické a bezpečnostní situaci v Libyi a otázce nelegální migrace. Obě strany zdůraznily nutnost užší spolupráce při hledání účinných řešení tohoto problému.
Zájem o spolupráci s Libyí projevilo také Japonsko – delegace vedená ředitelem odboru pro Blízký východ a Afriku Keiichi Iwamotem navštívila Misurátu, kde jednala o investicích a rozvoji obchodu a průmyslu. Delegace navštívila mimo jiné i továrnu Toyota ve zvláštní ekonomické zóně.
Etiopie: Podle milblogera Majakovska dobyly jednotky milice Fano před třemi dny město Ajebar v jižní části regionu Wollo. Akce je součástí širší ofenzivy proti vládním silám.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) odpálili nástražné výbušné zařízení proti armádnímu vozidlu na trase mezi městy San a Bla v provincii Ségou.
Současně propukly těžké boje mezi armádou a JNIM u Zantibougou, poblíž hlavní silnice Bamako–Bougouni. Kvůli bojům se zde vytvořily více než tříkilometrové kolony a v Bougouni zůstávají zablokovány desítky cisteren.
Keňa: Islamisté z hnutí Al-Šabáb podnikli útok na vojenskou základnu keňských sil ve městě Kiunga v přímořské provincii Lamu.
Somálsko: Na severu země vypukly střety mezi jednotkami státu Puntland a bojovníky ISIS v údolí Balaade, zejména v okolí vesnic Šakaalo a Barakallah.
Dnešní Třešnička™ by klidně mohla být briefingem mezi misemi v starém dobrém Red Alert 2. Vystoupí pixelový Putin v uniformě, zamává rukama a řekne: „Je přece nesmysl, abychom ostřelovali vlastní Záporožskou jadernou elektrárnu! Přesně tak! Vždyť to nedává smysl, soudruzi!” A aby se to nepletlo, hned přidal výhrůžku, že když bude Ukrajina moc drzá, ruské rakety ochotně proletí jejím jaderným parkem. Připomíná to typickou cutscénu: generál s mapou, ukazuje červené šipky a u toho tvrdí, že vlastně vůbec žádné šipky nemá. „My nikdy ne, ale vám jo“… to je ta nová doktrína, která by v herním menu nesla název Paradox Protocol. Jenže tady to není pixelová Kremľovka na CRT monitoru, ale reaktor s opravdovým uranem. A rozdíl mezi groteskou a katastrofou je bohužel jen v tom, kdo drží myš.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
