(3 309 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 15. října podnikla ruská armáda další vzdušný útok pomocí dronů. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 113 bezpilotních letounů typů Šáhed, Herbera a dalších, a to z oblastí Millerovo, Brjansk, Kursk a Primorsko-Achtarsk. Přibližně polovina z nich tvořily íránské drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory raketových sil, jednotek radioelektronického boje a mobilních palebných skupin dokázala zničit nebo potlačit 86 dronů, zatímco 26 útočných strojů zasáhlo cíle na jedenácti místech po celé zemi. Na jedné lokalitě byly zaznamenány dopady trosek zničených bezpilotních prostředků.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho protivzdušná obrana v noci zneškodnila 58 ukrajinských dronů nad několika regiony Ruské federace. Podle oficiálního prohlášení bylo 17 dronů sestřeleno nad Rostovskou oblastí, 12 nad Volgogradskou, 11 nad Belgorodskou, devět nad Voroněžskou, čtyři nad okupovaným Krymem, tři nad Černým mořem a po jednom dronu nad oblastmi Brjansk, Kursk a Orel. V důsledku těchto útoků byly dočasně pozastaveny lety na mezinárodním letišti v Ufě a Volgogradu. Ruské úřady tradičně neuvádějí rozsah škod ani informace o případných zásazích cílů na území Ruska.
Ruské síly po několikaměsíční přestávce znovu nasadily tanky a obrněná vozidla při útocích v oblasti Pokrovska, kde během neúspěšných ofenzivních pokusů ztratily přibližně třicet obrněnců. Jde o první rozsáhlejší nasazení těžké techniky od ofenzivy u Avdijivky v období říjen 2023 až květen 2024, po níž Rusko omezilo používání obrněnců kvůli značným ztrátám, vyčerpání zásob a rostoucí hrozbě ze strany ukrajinských dronů. Současný návrat tanků souvisí s blížící se zimou a zhoršujícími se podmínkami pro lehce vybavené jednotky operující na motocyklech a pěchotu bez obrněného krytí. Hlavní osy ruského postupu směřují na Myrnohrad a Šakove, jejichž dobytí by umožnilo rozšířit předmostí u Dobropillja a propojit izolované jednotky na severozápadě. Pokusy o postup však narážejí na silně opevněné ukrajinské pozice s hustou sítí zákopů, protitankových příkopů a překážek, které nutí ruské kolony pohybovat se po zaminovaných trasách, čímž se stávají snadným cílem ukrajinského dělostřelectva. Situace na frontě se mění v sérii „šedých zón“, kde se obě strany střídavě snaží upevnit pozice, avšak bez zásadních územních zisků. Rusko se nyní snaží dosáhnout Pokrovska a Kostjantynivky ještě před příchodem zimy, kdy ústup vegetace i zhoršené počasí omezí účinnost dronů a pohyblivost jednotek. Současně Kyjev nadále buduje nové obranné linie mimo Donbas, zejména v sektorech Pavlohrad–Novomycholaivka, Vilňansk–Záporoží a v tzv. třetí donbaské linii za Kramatorskem, což naznačuje přípravu na dlouhodobé udržení současných pozic.
Sumský, Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Vovčansku, kde se střety soustředily především na východní okraj města. Aktivita byla zaznamenána také směrem na Bolohivku a Koloďazne. Intenzivní výměna palby probíhala u Kamjanky, Kutkivky a Zahidného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti pokoušeli postupovat v Kupjansku, směrem na Petropavlivku a u Piščaného a Novoplatonivky.
V lymanském směru se bojovalo u Seredného, Šandryholového, Drobyševa, Koloďaz, v Torském a severně od Jampilu směrem na Lyman. Ruské síly zde pokračují v tlaku na ukrajinské pozice.
Na slavjanském směru se ruské jednotky pokusily postoupit u Hryhorivky, Perejzného, Vijimky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk probíhaly střety u Orichovo-Vasylivky a ve Stupočkách. Boje zde mají omezený rozsah a soustředí se na kontrolu přístupových cest.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Pleščijivky, Ščerbynivky, v okolí Rusyn Jaru, Poltavky a Volodymyrivky.
Ve směru na Pokrovsk Rusové útočili u Nového Šachového, Zapovidného, Sucheckého, Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, směrem na Promin, u Lysivky, Novoukrajinky, ve Zvirovém, Kotlyném, Udačném a u Kolodjazného. Ukrajinské údery dronů v této oblasti potvrdily pokračující přítomnost ruských jednotek v jižní části Pokrovsku.
Ve směru na Novopavlivku okupanti tlačili u Horikového, Novoukrajinky, Filije a Jalty. Ve směru na Oleksandrivku pokračovaly boje v Ivanivce, Zeleném Haji, směrem na Andrijivku-Klevtsové, směrem na Oleksandrohrad, u Janvarského, Voroného, Sosnivky, Verbového, Novomykolajivky, Malijivky a Poltavky.
Jižní fronta: Ve směru Orichiv pokračovaly boje u Stepového, v Plavném a Stepnohirsku. Frontová linie zde zůstává stabilní.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Česká republika od začátku ruské invaze poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 17,4 miliardy korun, zahrnující dodávky techniky, munice i výcvik ukrajinských vojáků, přičemž zpět získala zhruba 25 miliard korun prostřednictvím evropských a aliančních mechanismů a darů techniky od Německa a USA. Premiér Petr Fiala uvedl, že Česko od roku 2022 dodalo Ukrajině více než 3,7 milionu kusů velkorážové munice, z toho 1,3 milionu letos, a do konce roku plánuje dosáhnout závazku 1,8 milionu kusů. Klíčovou roli v této pomoci hraje česká muniční iniciativa, do níž přispěli zahraniční dárci částkou 93,3 miliardy korun, zatímco český podíl činí 1,7 miliardy. Podle ministryně obrany Jany Černochové jde o projekt, který posiluje postavení Česka v rámci evropských obranných struktur a přináší významný ekonomický efekt; český obranný průmysl se podílel na dodávkách materiálu v hodnotě přes 261 miliard korun, z toho 93 miliard tvoří zahraniční příspěvky na munici. Česká armáda darovala Ukrajině 390 kusů techniky (včetně tanků, BVP, houfnic a vrtulníků) a vycvičila téměř 10 000 ukrajinských vojáků. Současně se díky této aktivitě české zbrojovky staly významnými dodavateli v rámci evropských obranných iniciativ, vytvořily zhruba 2 600 nových pracovních míst a do roku 2030 plánují investovat více než 15 miliard korun do rozšíření výrobních kapacit.
Česká společnost Excalibur Army 19. září slavnostně otevřela nový výrobní a servisní závod ve Šternberku o rozloze 6 600 m², který se stane klíčovým centrem pro údržbu a servis tanků Leopard 2A8 určených pro českou armádu. Během ceremonie bylo podepsáno memorandum o porozumění s firmou KNDS Deutschland, čímž se Excalibur Army oficiálně zařadila mezi průmyslové partnery evropského konsorcia KNDS. Nové středisko bude sloužit k výrobě, montáži i opravám pásové a kolové techniky, včetně houfnic, tanků, bojových vozidel pěchoty, podpůrných vozidel a raketometů, a má zaměstnat přibližně 150 pracovníků ve dvou až třech směnách. Projekt zároveň zahrnuje výstavbu administrativní části pro 60 zaměstnanců. Otevření závodu představuje významný posun českého obranného průmyslu směrem k evropským standardům, protože Excalibur Army se tak definitivně posouvá od specializace na opravy a modernizaci postsovětské techniky k výrobě a údržbě moderní západní obrněné techniky.
Bundeswehr schválil první velkou objednávku kolové obrněné techniky; v rámcovém balíku za téměř 7 mld. eur má být pořízeno 150 kolových bojových vozidel pěchoty „Schakal“ (vývoj KNDS/Artec na podvozku Boxer) za přibližně 3,4 mld. eur a 274 průzkumných vozidel „Luchs 2“ na 6×6 Piranha od GDELS za zhruba 3,5 mld. eur (s opcí na dalších 82 průzkumných vozidel a potenciálem rozšíření Schakal objednávky), včetně rozsáhlých balíků výcviku, simulátorů, náhradních dílů a logistiky; první sériové dodávky Schakal jsou plánovány od konce roku 2027, Luchs 2 pak od roku 2028, zatímco zbraňové systémy pro Luchs budou pořízeny samostatně (rámcová dohoda na kanóny Oerlikon KBA 25×137 mm u Rheinmetallu okolo 100 mil. EUR s možností nákupu až 310 hlavní). Tento paket konsoliduje koncepci „středních sil“ a zvýší mobilitu a průzkumné schopnosti pozemních sil, zároveň však znamená velké závazky pro průmyslové kapacity a dlouhé časové okno mezi objednávkou a plnou operační dostupností.
Francouzská společnost Arquus a německý výrobce Daimler Trucks představily první výsledek své obranné spolupráce uzavřené v červenci 2025; novou francouzskou verzi vysoce mobilního vojenského nákladního vozidla Zetros 6×6. Vozidlo kombinuje osvědčený podvozek Mercedes-Benz Zetros od Daimler Truck s technologiemi Arquus v oblasti militarizace, integrace zbraňových systémů a vybavení, čímž vzniká modulární platforma vhodná pro různé úkoly, od přepravy materiálu a vojska po specializované logistické a podpůrné mise. Nová verze Zetrosu má trvalé užitečné zatížení přes 6 tun a nabízí varianty s pancéřovanou i nepancéřovanou kabinou pro dvoučlennou posádku, přičemž prioritou je kombinace ochrany, mobility a spolehlivosti v náročných provozních podmínkách. Francouzsko-německý projekt je součástí širší snahy o posílení evropské obranné průmyslové základny a vytvoření konkurenceschopného evropského řešení v oblasti vojenské logistiky. Vozidla Zetros již slouží v armádách Kanady, Litvy či Ukrajiny a od roku 2008 bylo vyrobeno přes 15 000 kusů.
Podle návrhu státního rozpočtu pro rok 2026 Polsko plánuje snížit výdaje na obranu na 118,6 miliardy zlotých, což je pokles oproti letošnímu rozpočtu ve výši 123,5 miliardy zlotých. Ačkoli je částka stále vyšší než v letech 2023 (97,1 mld) a 2024 (114,5 mld), představuje první zaznamenané snížení od začátku rozsáhlého přezbrojovacího programu spuštěného po ruské invazi na Ukrajinu. Podle dostupných informací mohou být sice další prostředky pro obranu čerpány z jiných fondů, například prostřednictvím Fondu podpory ozbrojených sil, nicméně pokles hlavní rozpočtové položky naznačuje, že fiskální možnosti Polska začínají být vyčerpané. Tento trend potvrzuje i zpomalování některých akvizičních programů, například nákupů raket pro systém Chunmoo či munice pro F-35, a signalizuje, že současné tempo výdajů na obranu naráží na rozpočtové limity, přestože Varšava nadále deklaruje závazek udržet výdaje na úrovni přesahující 3 % HDP.
Vládní koalice CDU/CSU a SPD dosáhla dohody o kompromisním modelu nové vojenské služby, který kombinuje dobrovolný princip s prvky povinnosti a vychází z dánského vzoru. Podle návrhu bude každý mladý muž povinen vyplnit registrační dotazník, na jehož základě bude náhodně vybrána skupina uchazečů pozvaných k lékařské prohlídce a osobnímu pohovoru; pokud se nepřihlásí dostatek dobrovolníků, mohou být někteří z vybraných povoláni k minimálně šestiměsíční službě. Cílem kompromisu je zajistit doplnění personálních stavů Bundeswehru bez plného návratu k branné povinnosti, přičemž systém losování má snížit administrativní zátěž a zároveň zmírnit kritiku ohledně nerovného zacházení. Ministr obrany Boris Pistorius má brzy předložit konkrétní čísla a harmonogram realizace, první čtení návrhu v Bundestagu je naplánováno na čtvrtek. Iniciativa přichází v době, kdy většina německé veřejnosti opět podporuje návrat povinné služby – podle průzkumu agentury Forsa je pro 54 % občanů, zatímco 41 % je proti; podporu vyjadřují zejména voliči CDU/CSU (74 %) a SPD (58 %), zatímco největší odpor panuje mezi mladými lidmi do 29 let (63 % proti) a příznivci Levicové strany (80 % proti).
V naší ekonomické rubrice se věnujeme primárně makroekonomickým jevům v ruské ekonomice, pravidelně se ale snažíme nacházet i informace, jak sankce a další omezení, jakým čelí ruská ekonomika, ovlivňují život obyčejných Rusů. Nejinak tomu bude i dnes, kdy se zaměříme na to, jak se v Rusku vyvíjí situace u servisu výtahů. V minulosti jsme již informovali o tom, že z důvodu nedostatku importovaných náhradních dílů (většina výtahů instalovaných v Rusku po roce 2000 byla dodána západními společnostmi) i nedostatku prostředků vyčleněných na jejich údržbu se stav výtahů v Rusku značně zhoršil, a jak ukazují poslední údaje, tento trend dále pokračuje.
Meziroční nákupy nových výtahů, které měly nahradit ty na konci životnosti, meziročně poklesly o 17%, přičemž již v minulém roce bylo v Rusku instalováno nejméně nových výtahů za poslední desetiletí. Od ledna do počátku října tohoto roku bylo v Rusku zakoupeno pouze 9800 nových výtahů, to činí pokles o téměř 40% ve srovnání s odpovídajícím obdobím roku 2023. Pro srovnání, v celém Rusku je v současné době nainstalováno přibližně 605 000 výtahů.
Hlavní příčinou je jak nedostatek finančních prostředků ve fondech oprav bytových domů, tak i úspory regionálních administrativ, které na tyto účely vyčleňují stále méně prostředků. Již více než 50 000 ruských výtahů překročilo po 25 letech svou plánovanou životnost, a do roku 2030 bude za hranicí životnosti dalších 60 000 výtahů. Na počátku roku schválila ruská vláda vyhlášku, povolující prodloužení užívání stávajících výtahů o dalších pět let.
Pokud se do roku 2030 udrží stávající tempo výměny výtahů, dojde do té doby k výměně výtahů, které mají překročenou plánovanou životnost již nyní, a výtahy, kterým vyprší plánovaná životnost do roku 2030, budou nahrazovány až v příštím desetiletí. Názorně se tak ukazuje jeden z důsledků ukrytého dluhu Ruska způsobeného nedostatečnými investicemi, jehož důsledkem je chátrání infrastruktury a vzrůst počtu nehod a havárií.
Izrael: Podle deníku The Times of Israel by se hraniční přechod Rafáh mezi Gazou a Egyptem měl zítra znovu otevřít pod dohledem mise Evropské unie pro pomoc s ochranou hranic (EUBAM Rafah). Podle diplomatického zdroje bude přechod přístupný jak pro osoby, tak pro vozidla. Informaci potvrdily i dva nezávislé zdroje agentuře Reuters, podle nichž má k otevření dojít v ranních hodinách.
Velitel amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) admirál Brad Cooper vyzval hnutí Hamás, aby okamžitě ukončilo násilí vůči palestinským civilistům, které obviňuje ze spolupráce s Izraelem. Uvedl, že „žádná z nedávných poprav se neodehrála v oblastech Gazy, které jsou pod izraelskou kontrolou“, a zdůraznil, že Hamás musí respektovat základní principy příměří. Jeho prohlášení následovalo krátce po komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že mu „zásahy proti velmi nebezpečným gangům“ nevadí – čímž nepřímo reagoval na vnitřní represe Hamásu.
Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že dnes ve čtvrti Šudžajía ve východní Gaze zahájily palbu na několik osob, které překročily tzv. žlutou linii, tedy oblast, do které se izraelské jednotky stáhly v rámci příměří. Podle IDF se podezřelí přiblížili k izraelským pozicím a „porušili dohodu“, což vedlo k otevření palby kvůli „odstranění bezprostřední hrozby“. Palestinská média informují o dvou obětech na životech.
Sýrie: Na východě země dorazil velký konvoj sil Syrských demokratických sil (SDF) na okraj města Šahil v provincii Dajr az-Zaur. Pohyb jednotek přichází v době zvýšené aktivity letectva mezinárodní koalice a průzkumných dronů SDF, které sledují zbytky buněk tzv. Islámského státu v oblasti. V regionu Aqraba nedaleko Damašku odhalily ženijní jednotky ministerstva obrany rozsáhlé minové pole obsahující přibližně 2 700 výbušných zařízení. Odminování probíhá s cílem zajistit bezpečnost civilního obyvatelstva v dříve zaminovaných oblastech.
Prezident Ahmad aš-Šara v rozhovoru pro pořad 60 minut uvedl, že Sýrie čelila „více než tisícovce izraelských leteckých útoků“, z toho přes 500 během prvních 20 dnů. Tyto útoky podle něj zasáhly vojenské, bezpečnostní i civilní objekty a byly doprovázeny pozemními aktivitami IDF, které vedly k zatýkání a destabilizaci v pohraničních oblastech. Prezident aš-Šara také oznámil, že hodlá požádat Rusko o vydání bývalého prezidenta Bašára Asada. Do Moskvy dorazil na oficiální návštěvu, během níž jednal s prezidentem Vladimirem Putinem o bilaterálních vztazích, regionální bezpečnosti a situaci v Levantě.
Izraelské jednotky zároveň krátce vstoupily do vesnice Ofaníja v provincii Kunejtra, kde provedly domovní prohlídky. Podle místních zdrojů nikoho nezatkly a po zajištění prostoru se stáhly.V provincii Damašek proběhla rozsáhlá protidrogová operace. Bezpečnostní složky zadržely tři osoby a zabavily přibližně 186 000 tablet drogy Captagon určených k distribuci na domácím i zahraničním trhu. Podle syrských úřadů se jednalo o součást širší sítě pašeráků napojených na regionální struktury organizovaného zločinu.
Pákistán: Ministerstvo zahraničí oznámilo, že vláda Pákistánu a afghánský Tálibán se dohodly na 48hodinovém příměří, které vstoupí v platnost dnes v 18:00 místního času. Cílem je umožnit zahájení konstruktivního dialogu a zmírnit napětí na společné hranici. Mluvčí Tálibánu Zabihullah Mujahid potvrdil, že afghánské jednotky byly instruovány příměří dodržovat, pokud nedojde k nové agresi ze strany Pákistánu.
Prohlášení přichází krátce po oznámení přesných úderů pákistánských ozbrojených sil na území Afghánistánu. Podle státní televize PTV došlo k zásahu několika cílů v provinciích Kandahár a Kábul. Zasažena měla být velitelství Batalionu č. 4 a Hraniční brigády č. 6 v Kandaháru, která byla podle Pákistánu „zcela zničena“. V Kábulu byl cílem úderů komplex označený jako centrum vedení organizace Fitna al-Hindustan, jež je pákistánskou stranou označována za teroristickou.
Pákistánská armáda uvedla, že údery byly „chirurgicky přesné“ a zaměřené výhradně na vojenské objekty s cílem minimalizovat civilní ztráty. Současně podle armádních zdrojů pákistánské síly odrazily útok Tálibánu v Baločistánu, kde mělo být zabito 15 až 20 bojovníků. Šlo již o třetí rozsáhlejší střet za poslední týden, kdy předchozí incidenty se odehrály v oblastech Kurram a Severní Vazíristán. Podle oficiální bilance Pákistán ztratil 23 vojáků a 29 bylo zraněno, přičemž vláda tvrdí, že bylo zlikvidováno přes 200 ozbrojenců. Tato čísla však zatím nebyla nezávisle ověřena. Afghánistán obvinění odmítá a tvrdí, že jeho území není využíváno k útokům proti sousedům.
Afgánistán: Mluvčí Islámského emirátu Afghánistán Zabihullah Mujahid uvedl, že ještě před vyhlášením příměří provedly afghánské síly odvetné akce proti pákistánským jednotkám. Podle něj bylo zničeno několik vojenských postů, zabit „velký počet“ pákistánských vojáků a ukořistěno množství zbraní, munice i techniky, včetně obrněných vozidel. Nejtěžší střety probíhaly na hranici mezi Kandahárem a oblastí Spin-Boldak, kde Tálibán tvrdí, že ovládl pákistánské pozice. Na místě podle něj zůstala těla padlých vojáků a část pákistánských jednotek uprchla. Kábul zároveň prohlásil, že afghánské síly neutrpěly žádné ztráty.
Podle informací Tálibánu překročily jeho jednotky linii Duranda a postoupily na pákistánské území, konkrétně v oblastech Angur Adda a Dir v provincii Chajbar Paštúnchwá. Několik pohraničních stanovišť mělo být opuštěno, část vojáků se údajně vzdala. Pákistánská vláda tato tvrzení dosud nekomentovala. V oblasti Spin-Boldak afghánské jednotky oznámily, že převzaly plnou kontrolu nad hraničním přechodem, přičemž měly ukořistit značné množství výzbroje a zásob. Podle dostupných informací zde padly desítky pákistánských vojáků.
Libye: Zástupce velitele amerického velitelství AFRICOM John Brennan oznámil, že jednotky libyjské armády i Libyjské národní armády (LNA) se na jaře 2026 zúčastní mezinárodního vojenského cvičení Flintlock, které se uskuteční poblíž města Syrta. Prohlášení zaznělo během Brennanovy návštěvy v Tripolisu a Syrtě, kde spolu s dočasným americkým chargé d’affaires Jeremym Berndtem jednal s představiteli ministerstev obrany obou částí rozdělené Libye – západní i východní. Cílem je podpořit vojenskou koordinaci a výcvik v boji proti terorismu a organizovanému zločinu.
Organizaci cvičení bude podle dostupných informací koordinovat italské velení speciálních sil, o čemž se pravděpodobně diskutovalo už při nedávné návštěvě italských představitelů v Tripolisu. Zúčastnit se mají i jednotky z několika afrických a evropských zemí. Současně italský velvyslanec v Libyi Gianluca Alberini jednal s ministryní spravedlnosti vlády národní jednoty (PNU) Halimou Abdel Rahmanovou o prohloubení spolupráce v oblasti justice a právního vzdělávání. Alberini se dříve zúčastnil podpisu memoranda o porozumění mezi Italsko-libyjskou obchodní komorou a Centrem pro vládní komunikaci, které má posílit transparentnost a hospodářské vztahy mezi oběma státy.
Mali: Pod tlakem džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) ztratily mnohé jednotky provládní milice Dozo kontrolu nad svými oblastmi nebo byly nuceny se rozpustit. Přestože jde o krok, který měl zlepšit bezpečnostní situaci, odzbrojení těchto milicí zatím nepřineslo očekávané zklidnění. Místní komunity zůstávají uvězněny mezi útoky radikálních islamistů a represivními zásahy státem podporovaných sil, což dále zvyšuje napětí.
V centrální části země, konkrétně v oblasti Mopti, podnikli džihádisté útok na armádní vozidlo pomocí nástražného výbušného zařízení. K incidentu došlo na frekventované komunikaci, kterou malijské síly využívají k zásobování svých základen. Ve stejnou dobu v sousední Burkině Faso ozbrojenci obsadili vojenský post ve městě Tikare v provincii Kongoussi. Podle místních zdrojů došlo i k dalšímu útoku ve městě San v malijském regionu Segou, kde byla hlášena střelba, ale přesný cíl ani rozsah incidentu zatím nejsou potvrzeny.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že i po devadesáti letech dokáže Tomáš Haryk Masařík (zvítězil o jeden hlas nad JC) zvednout národu obočí. Tentokrát ne projevem z balkonu, ale tím dopisem. Po měsíci od slavnostního rozpečetění tajemné obálky je text konečně celý venku a ukázalo se, že nejde o dopis národu, ale o osobní promluvu Eddymu Bý, sepsanou ve chvíli, kdy prezident cítil, že mu čas dýchá na záda. A jak se ukázalo, Masaryk nebyl jen filozof a státník, ale i sarkastický prorok české povahy. Zveřejněný text je ale překvapivě aktuální. Masaryk píše, že Češi jsou pracovití, ale kradou, Němci jsou poctiví, ale kradou víc, a lidé mají rádi funus, tak ať ho mají. Těžko říct, jestli mluvil o přítomnosti v roce 1934, nebo té v roce 2025. Každopádně by se jeho poznámky daly tesat do mramoru před každé ministerstvo, možná i do jednacího sálu Sněmovny. A když dodává, že „lidé jsou hloupí“ a že „je třeba se hádat“, člověk má chuť si povzdechnout… kdyby žil dnes, měl by zřejmě partnerský profil s Čapkem na X a psal by: „Hádejte se, ale s rozumem. Hloupých je dost i bez vás.“ Absolutně Cimrmanovské.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
