(3 486 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 27. října, od večerních hodin 26. října, provedla ruská armáda vzdušný útok přibližně 100 útočnými drony typu Šáhed, Geran a dalšími modely ze směrů Kursk, Orel a Primorsko-Achtarsk. Přibližně 70 z nich tvořily drony Šáhed. Na obranu byly nasazeny letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny. Podle předběžných údajů Vzdušných sil Ukrajiny bylo k 9. hodině ráno zničeno či potlačeno 66 nepřátelských dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 26 zásahů v devíti lokalitách
Ruský proválečný letecký kanál Fighterbomber oznámil ztrátu další posádky se slovy „věčný let“, což podle dosavadní praxe signalizuje zničení útočného vrtulníku Ka-52 a smrt jeho osádky. Vzhledem k tomu, že kanál má úzké vazby na ruské letecké síly, bývá tento způsob sdělení považován za nepřímé potvrzení ztráty techniky na frontě. Ka-52 patří mezi nejcennější typy ruského bitevního letectva a je pravidelně nasazován k podpoře mechanizovaných útoků.
Se změnou počasí došlo v okolí Pokrovska k úpravě ruské taktiky, kdy ruské síly po měsících hromadění opět nasadily větší množství obrněné techniky, včetně stovek tanků a transportérů. Podzimní podmínky (déšť, mlha a nízká oblačnost) dočasně omezily činnost ukrajinských bezpilotních prostředků, čímž vytvořily příznivější podmínky pro pohyb těžké techniky, jež je jinak vysoce zranitelná vůči dronovým útokům. Stejné podmínky však zároveň omezily i nasazení ruských dronů, což naopak umožnilo ukrajinským jednotkám bezpečněji zásobovat své pozice. Navzdory snaze o využití povětrnostních podmínek se ruské mechanizované útoky setkaly s odporem; všechny čtyři hlavní pokusy o průlom v oblasti Pokrovska byly v posledních týdnech zastaveny kombinací ukrajinského dělostřelectva, minových polí a stále částečně funkčního dronového průzkumu. Zůstává však otázkou, zda zhoršující se počasí nepřinese v následujících týdnech změnu rovnováhy.
Ukrajinské síly však získaný čas díky počasí využily k systematickému budování vícevrstvých obranných linií v celém Ukrajinci bráněném Donbasu, jejichž rozsah a struktura podle dostupných snímků připomíná obranné systémy vysoké hustoty s protitankovými překážkami, zákopy a palebnými sektory, čímž výrazně zvyšují cenu jakéhokoli ruského pokusu o průlom. Tato realita na zemi zároveň vysvětluje, proč ruské vedení politicky usiluje o získání Donbasu bez boje – jeho obsazení by Kremlu předalo připravené obranné pozice a ušetřilo značné lidské a materiální ztráty. V opačném případě bude postup přes takto zajištěné území extrémně náročný, s vysokou mírou opotřebení a minimálním taktickým ziskem za cenu značných ztrát.
Směr Belgorod: Ukrajinské síly provedly cílený raketový úder systémem HIMARS na přehradu vodní nádrže u obce Maslova Pristan v ruské Belgorodské oblasti, přičemž použití munice GMLRS způsobilo výrazné narušení těsnosti přehrady a pokles hladiny o přibližně jeden metr. Následné zvýšení průtoku řeky Siverský Donec po proudu vedlo k záplavám, které zasáhly ruské obranné linie v okolí Vovčanska na severní části charkovské fronty. Ruské jednotky, které překročily řeku a operují na jejím západním břehu, jsou nyní fakticky odříznuty od zásobovacích tras, přičemž zaplaveny byly zákopy, kryty i logistická infrastruktura. Ohroženy jsou především pozice 6. vševojskové armády, konkrétně 68. a 69. divize, spolu s 44. armádním sborem a několika brigádami, jejichž personál i technika se nyní nacházejí v přímém ohrožení. Situace vyvolala rozsáhlou paniku na ruských komunikačních kanálech.
Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly intenzivní boje ve Vovčansku, směrem na Odradné, dále u Bolohivky, Strojivky a Kamjanky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo ve směru na Petropavlivku a u Piščaného. Ruské jednotky se snaží upevnit své pozice v okolí řeky Oskil, zatímco ukrajinská armáda podniká lokální protiútoky k zastavení jejich postupu.
V lymanském směru se okupanti pokusili postoupit u Karpivky, Seredného, Děrylového a Torského.
V slavjanském směru ruské jednotky se dostaly do Dronivky , kde probíhají těžké boje. Střety pokračovaly i u Serebranky, východně od Siversku, dále u Vijmky, Perejzného a Fedorivky.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk okupanti neprováděli žádné útočné akce. Aktivita byla omezena na dělostřelecké přestřelky a průzkumné akce pomocí dronů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Pleščijivky, východně od Kosťantynivky, ve Ščerbynivce, u Kleban-Byku, Rusyn Jaru, směrem na Sofijivku a u Pankivky.
V pokrovském směru pokračují tvrdé střety u Ivanivky, přičemž okupanti silně tlačí u Rodynské, kde mají pod kontrolou většinu vesnice. Další boje probíhaly u Krasného Lymanu, Mirnohradu, Novoekonomičného, Lysivky, Novopavlivky, Zvirového, severně od Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
Střety pokračují i přímo v Pokrovsku, kam ukrajinské velení přesunulo jednotky Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (HUR MO).
Ve směru na Novopavliku okupanti útočili západně od Kotljarivky.
V oleksandrivském směru se pokračovalo v bojích u Piddubného, Oleksandrohradu, Sosnivky a Stepova. Ukrajinské síly provedly protiútok v Jehorivce a střety probíhaly i u Novohryhorivky a Pavlivky.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje u Malynivky a Zeleného Haje.
V orichivském směru Rusové tlačili směrem na Novoandrijivku, boje se vedly také u Stepového, Kamjanského a ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
V polských Katovicích byli zadrženi dva ukrajinští občané (32letý muž a 34letá žena), kteří jsou podezřelí ze spolupráce se zahraniční zpravodajskou službou. Podle mluvčího koordinátora polských speciálních služeb Jacka Dobrzyńského měli provádět zpravodajskou činnost zaměřenou na sledování vojenského potenciálu Polska a instalaci sledovacích zařízení u kritických objektů. Shromážděné informace se měly týkat jak polského vojenského personálu, tak klíčové infrastruktury na území celého Polska, včetně dopravních tras sloužících k logistické a vojenské podpoře Ukrajiny. Oba podezřelí byli rozhodnutím soudu vzati do vazby na dobu tří měsíců.
Ukrajina si pro finální přezbrojení své mechanizované pěchoty vybrala německá bojová vozidla pěchoty Lynx KF41, přičemž podle informací Defense Network byl první kus vyrobený v Maďarsku testován ukrajinskými silami již v loňském roce včetně nasazení v bojových podmínkách. V rámci posledního zasedání kontaktní skupiny Ramstein podepsaly ukrajinská a německá strana dohodu o společné výrobě těchto vozidel na ukrajinském území. Společnost Rheinmetall plánuje otevřít montážní závod na Ukrajině ještě do konce roku 2025 a podle jejího generálního ředitele Armina Papergera má být následně vyrobeno v licenci několik stovek kusů.
Litevský prezident Gitanas Nausėda vyzval k omezení tranzitu do ruské exklávy Kaliningrad a k dlouhodobému uzavření hranic s Běloruskem, které označil za nástroj hybridní agrese vůči Litvě. Reagoval tak na narušení provozu civilních letišť ve Vilniusu a Kaunasu, způsobené nedávnými incidenty s balóny vypuštěnými z běloruského území, jež byly neseny za hranici a zasáhly řízený vzdušný prostor. Prezident incidenty označil za součást širšího hybridního útoku, který podle něj vyžaduje jak symetrické, tak asymetrické reakce ze strany státu.
Podle analýzy společnosti Redburn evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu výrazně zintenzivnily zbrojní investice a při současném tempu výdajů může Evropa do roku 2035 překonat Spojené státy v objemu konvenčních zbraní. Zatímco USA sice na obranu vydávají celkově více finančních prostředků, až 60 % jejich rozpočtu je alokováno na personální výdaje a údržbu existujících kapacit, zatímco evropské státy nyní alokují vyšší podíl HDP na přímé nákupy nové výzbroje (1,4 % oproti americkým 1,0 %). V roce 2025 tak Evropa poprvé investovala do nových zbraní více než USA – 170 miliard dolarů oproti americkým 168 miliardám – a tento rozdíl má dle prognóz dále narůstat. Z vývoje nejvíce profitují domácí zbrojařské firmy, přičemž nejrychlejší růst zaznamenávají podniky ve střední a východní Evropě a v Německu. Studie však upozorňuje, že navzdory rostoucímu objemu výzbroje Evropa zůstává v některých oblastech závislá na amerických schopnostech, zejména v oblasti jaderného odstrašení, satelitního navádění a průzkumu, což omezuje její autonomii při vedení vysoce technologicky náročných operací.
Francie opět navýšila cílový počet víceúčelových stíhacích letounů Dassault Rafale, a to ze dříve plánovaných 225 na celkových 286 kusů, přičemž 40 z nich bude určeno pro námořnictvo a zbytek pro letectvo. Po lednovém oznámení o navýšení o 30 strojů jde o další významnou úpravu plánu, která má umožnit kompletní vyřazení stíhaček Mirage 2000, jichž bylo na počátku roku v provozu přibližně 90, a které by poté mohly být například převedeny na Ukrajinu. Přestože nebyl stanoven konkrétní harmonogram dosažení nového cílového počtu, původně se počítalo s dosažením 225 kusů do roku 2035, což naznačuje, že nový cíl by mohl být rovněž směrován k tomuto horizontu. Současná výrobní kapacita činí přibližně 24 Rafalů ročně, přičemž na domácím a exportním trhu zbývá dodat přibližně 150 objednaných kusů. Plánované navýšení výrobních kapacit na 48 letounů ročně a případné zapojení indického průmyslu do dodavatelského řetězce by mohly umožnit naplnění ambiciózního cíle. Celkový počet objednaných Rafalů se tím přibližuje hranici 600 kusů, čímž se francouzský typ přibližuje výrobním číslům konkurenčního Eurofighteru Typhoon.
Představitelé několika německých spolkových zemí vyzvali spolkovou vládu, aby při pořizování výzbroje pro Bundeswehr upřednostňovala domácí zbrojní průmysl (konkrétně Bádenska-Württemberska, Bavorska, Hesenska, Severního Porýní-Vestfálska a Dolního Saska), a to zejména v souvislosti s programem CAVS (Common Armoured Vehicle System), ke kterému se Německo připojilo v roce 2022. V jeho rámci má být dodáno 350 finských obrněných transportérů Patria XA-300 6×6, přičemž celkový plán počítá až s 3 500 vozidly. Zemští politici se staví proti nákupu zahraničních vozidel a apelují na federální vládu, aby upřednostnila výrobce působící na německém území, čímž chtějí podpořit domácí zaměstnanost a posílit kapacity národního obranného průmyslu.
Švédská společnost Saab oznámila připravenost výrazně navýšit výrobu víceúčelových stíhacích letounů JAS-39 Gripen v případě uzavření dodavatelské dohody s Ukrajinou. Podle generálního ředitele Micaela Johanssona by firma v takovém scénáři musela zvýšit produkci až na 40 až 60 kusů ročně, přičemž již nyní probíhá škálování výrobních kapacit s cílem dosáhnout 20 až 30 letadel ročně. Johansson neuvedl aktuální produkční objem, avšak zvýšení tempa by si vyžádalo další investice do infrastruktury i personálu. Saab, jehož portfolio zahrnuje vedle stíhaček také raketové systémy, senzory a námořní techniku, aktuálně těží ze zvýšených obranných výdajů evropských států – ve třetím čtvrtletí 2025 zaznamenal meziroční růst provozního zisku o 16 % na 1,37 miliardy švédských korun a tržby vzrostly o 18 %.
Německo připravilo rozsáhlý víceletý obranný plán v hodnotě 377 miliard eur, který představuje zásadní obrat v přístupu k obranným výdajům a strukturální modernizaci Bundeswehru. Interní 39stránkový dokument, jenž bude základem rozpočtového cyklu od roku 2026, zahrnuje přibližně 320 nových projektů v oblasti pozemních, vzdušných, námořních, vesmírných a kybernetických kapacit. Z nich má 178 již určeného dodavatele, zbytek zůstává otevřený, což ukazuje na stále probíhající fázi plánování. V oblasti mechanizace je klíčovým projektem dodávka 687 bojových vozidel pěchoty Puma do roku 2035. Výrazné investice směřují také do protivzdušné obrany; plánováno je pořízení 561 systémů Skyranger 30, 14 systémů IRIS-T SLM s téměř 700 raketami středního i krátkého doletu v celkové hodnotě 4,2 miliardy eur, přičemž hlavními dodavateli jsou společnosti Rheinmetall a Diehl Defence. Kromě toho plán zahrnuje satelitní a kosmické programy v hodnotě přes 14 miliard eur, masivní nákupy munice a růst flotily bezpilotních prostředků. V souladu s novým strategickým směrem spolková vláda preferuje domácí průmysl, přičemž pouze 5 % prostředků připadne americkým systémům (zejména stíhačkám F-35, střelám Tomahawk a hlídkovým letounům P-8A Poseidon) s cílem udržet účast Německa v systému jaderného sdílení NATO.
V dnešním přehledu útoků na ruský ropný sektor vidíme sice oslabení přímých ukrajinských útoků (částečně proto, že byly tyto přesměrovány na jiné sektory, jak uvedeme níže), po dlouhé době došlo ale k utužení západních sankcí, což lze také považovat za útok, neboť stejně jako ukrajinské útoky na rafinerie snižují tyto sankce možnosti ruského ropného sektoru získávat prostředky.
Podniky ruského zbrojního sektoru
Zde uvedeme pouze několik případů, neboť pokud bychom měli zmínit všechny objekty spojené s ruskou zbrojní výrobou, na které Ukrajinci provedli v minulém týdnu úspěšný útok, nezůstal by pak prostor na nic jiného.
Na prvním místě zmíníme kombinovaný útok na chemický kombinát v Brajnsku, který produkuje (nebo lépe řečeno, produkoval) kromě jiného střelný prach a výbušniny. Vzhledem k tomu, že k útoku byly využity kromě ukrajinských dronů i západní střely Storm Shadow, které mají ve srovnání s drony přibližně desetkrát těžší bojovou hlavici, byly škody způsobené tomuto podniku dosti značné.
K dalšímu výbuchu došlo v továrně Plastmass, která se nachází v Kopejsku v Čeljabinské oblasti, tedy přibližně 1800 km od ukrajinských hranic. Jak naznačuje název podniku, byly zde produkovány výbušniny jako TNT nebo hexogen, a také plastické trhaviny na jejich základě. Podnik se specializuje na regeneraci munice, která je již po termínu použitelnosti, a tak vyřazení tohoto závodu dále zhorší zásobování ruské armády municí.
Ke dnešnímu dni bylo ohlášeno 13 potvrzených úmrtí pracovníků závodu, přičemž dalších 27 je stále nezvěstných a mnoho dalších pracovníků utrpělo zranění. Vzhledem k množství ztrát byl tak tento výbuch jedním z nejničivějších v Rusku za poslední roky.
Rafinerie
Ráno 22.10. došlo k hloubkovému útoku na rafinerii Dagnefteprodukt, která se nachází v Dagestánu. Nejednalo se o velký útok a samotná rafinerie je jednou z menších rafinerií, úrok ale naruší stav zásobování palivy na regionální úrovni.
Mnohem významnější byl další z řady útoků na Rjazaňskou rafinerii, což je jedna z největších ruských rafinerií a podílí se na zásobování moskevské oblasti a obecně centrálního Ruska palivy. Její další poškození, spolu s potvrzeným úplným odstavením Novokujbyševské rafinerie (o útoku na ni jsme informovali v minulé svodce) má na zásobování palivy značný vliv.
Sklady paliv
V rámci útoků na ruské sklady nejprve zmíníme, že útok na sklad v Gvardijsku, který se nachází na okupovaném Krymu, a o kterém jsme informovali v minulé svodce, trval čtyři dny, což znamená, že došlo k úplnému vyhoření poškozených zásobníků paliv. Podle posledních zpráv se podařilo zásobování Krymu palivem stabilizovat, a benzín je tam nyní dostupný na 270 čerpacích stanicích, a to pomocí posílených dodávek z centrálního Ruska.
V neděli 26.10. byl zasažen sklad paliv u Serpuchova v Moskevské oblasti. Vzhledem k narušení produkce rafinerií vykrývá Rusko výkyvy zásobování právě pomocí skladů paliv, a tak má vyřazení každého z nich okamžitý vliv na to, kolik paliva je k dispozici v daném regionu.
Sankce
Jak jsme již zmínili v úvodu, minulý týden ale přinesl i od počátku nástupu Donalda Trumpa do funkce prezidenta USA nevídané kroky, a sice zostření sankcí proti Rusku. Přičemž tyto sankce jsou zaměřeny na dva největší exportéry ruské ropy, Rosněft a Lukoil, a ve zkratce znamenají, že si každá společnost ze třetí země bude muset vybrat – buď bude obchodovat s těmito společnostmi, nebo bude mít přístup na americký a na něj navázané trhy. A vzhledem k tomu, jaký je výkon americké ekonomiky ve srovnání s ruskou, znamená odmítnutí přístupu na americký trh pro drtivou většinu společností značné škody, což je krok, který nebudou ochotné učnit.
Samozřejmě to neznamená, že bude prodej ruské ropy ze dne na den ukončen, Rosněft a Lukoil ale nyní nebudou moci obchodovat přímo – a využívání prostředníků znamená, že si tito ukrojí podíl z koncové ceny, což zisky ruských ropných společností dále sníží.
Spolu se sankcemi USA byly v minulém týdnu zavedeny i další sankce vůši Rusku ze strany EU. 19. balíku sankcí jsme se blíže věnovali minulý pátek, zde pouze dodáme, že kromě již zmíněných sankcí bylo na sankční seznam dodáno dalších 117 tankerů, které nyní není možné využít pro obchod s EU (například import LNG do některých zemí). Obdobně jako u amerických sankcí ani sankce EU neznamenají přerušení nákupu ruské ropy, LNG a dalších produktů, i tyto sankce ale redukují potenciální zisky ruských ropných společností.
Import benzínu z Běloruska
Již delší dobu probíhá v rámci náhrady poškozeného ruského výrobního potenciálu zvýšený import ropných produktů z běloruských rafinerií. Ruský vicepremiér Alexander Novak se vyjádřil v tom smyslu, že by Rusko z Běloruska rádo dováželo přibližně 300 000 tun benzínu měsíčně, to je ale vysoko nad možnostmi běloruských rafinerií. Reálné je, že bude z Běloruska do Ruska vyvezeno přibližně 300 000 tun do konce roku – i proto, že obě Běloruské rafinerie produkují ročně pouze asi 3,4 milionu tun benzínu a většina jejich produkce slouží pro pokrytí vnitřního běloruského trhu. Zvýšený export běloruského benzínu by tak znamenal zásobovací potíže podobných rozměrů, jaké můžeme nyní sledovat v některých ruských regionech.
Izrael: Velení IDF oznámilo, že dnes zasáhlo skupinu palestinských ozbrojenců, kteří překročili tzv. „žlutou linii“ vymezující oblast stažení izraelských sil na jihu Pásma Gazy. Podle IDF muži kopali v zemi a přibližovali se k izraelským jednotkám u Chán Júnisu, který je pod kontrolou armády v rámci příměří. Armáda uvedla, že představovali „bezprostřední hrozbu“, a proto byli zasaženi leteckým úderem. Podle palestinských médií při útoku zahynuli dva lidé.
Podle úřadu izraelského premiéra působí na izraelské straně tzv. „žluté linie“, která odděluje Gazu, pouze jeden zástupce Hamásu – spolupracuje s egyptskými týmy a určuje místa k vykopávkám. „Jen ukazuje, kde kopat, nic víc,“ uvedl zdroj. Izrael zároveň povolil egyptským a týmům Červeného kříže pátrat po tělech rukojmích i za „žlutou linií“, tedy v oblastech, odkud se izraelská armáda stáhla. Egyptské týmy nejsou vojáci, zdůraznil úřad: „Jsou to civilisté, třeba někdo s bagrem.“
Sýrie: V oblasti Dejr ez-Zor policie ve městě Al-Ašara zadržela několik místních obyvatel kvůli šíření padělané měny. Při zásahu zabavila asi 5700 falešných dolarů a devět milionů syrských liber.
Podle televize Syria TV rozmístily izraelské síly miny na okraji přírodní rezervace na severu provincie Kunejtra, poblíž nově vybudovaného vojenského stanoviště. Deník Daraa 24 pak informuje, že izraelské jednotky provedly v noci razii v domě dopravního policisty ve vesnici Marija. Pátraly po zbraních, nic však nenašly a oblast brzy opustily.
Do Saúdské Arábie dorazila syrská vládní delegace složená z ministrů financí, hospodářství, komunikací, energetiky a zástupců ministerstva zahraničí.
Ministerstvo zahraničí USA oznámilo, že poskytne humanitární pomoc drúzským, křesťanským a beduínským komunitám na jihu Sýrie. Podrobnosti o výši pomoci nebyly zveřejněny, ale má pokrýt základní potřeby asi 60 000 lidí – potraviny, vodu, hygienické prostředky a opravy domů a vodních systémů pro návrat obyvatel. Podle prohlášení sice boje většinou ustaly, ale bezpečnostní situace zůstává nestabilní, což omezuje dodávky a brání návratu přibližně 187 000 vysídlených osob. USA zároveň vyzvaly další země, aby se k této pomoci připojily.
Burkina Faso: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že obsadili dvě stanoviště milice VDP (Dobrovolnické obranné síly) ve městě Gaoua.
Sudán: Situace v El Faširu se zhroutila poté, co jednotky Sil rychlého nasazení (RSF) dobyly velitelství 6. pěší divize. Povstalci následně ovládli celou východní část města včetně základen 23. pěší brigády, dopravního sboru, 1019. a 271. protiletadlového praporu a 157. dělostřelecké brigády u letiště. Jednotky Súdánské armády (SAF) se stáhly k letišti a do několika zbývajících základen. O situaci na severu města nejsou žádné informace, ale El Fašir je prakticky považován za padlý. Zásobování ze vzduchu je vzhledem k malému kontrolovanému území nereálné. Jednotky Sil rychlého nasazení (RSF) navíc zatkly Muammara Ibráhíma, posledního novináře působícího ve městě, který se pokusil o útěk. El Fašir se tak ocitl v úplném informačním blackoutu. Civilisté se údajně snaží uprchnout, ale město je obklopeno pískovým valem dlouhým přes 30 kilometrů, který nyní brání úniku obyvatel. Panují obavy z masakrů a porušování lidských práv ze strany RSF vůči civilistům i zajatým vojákům.
Humanitární pracovnice a bývalá poslankyně Siham Hasan Hasaballah byla popravena bojovníky Sil rychlé reakce (RSF) v El Fašíru. Siham byla známá tím, že během obléhání organizovala dodávky potravinové pomoci a odmítla město opustit.
Mali: V Gao se palivo stále prodává za běžné ceny — blokáda se ho nedotkla, protože přichází z Nigeru. Trasu dodávek kontrolují bojovníci ISIS, kteří na rozdíl od džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) nezakazují obchod s palivem. Přesto byly školy ve městě uzavřeny, aby „všichni pocítili bolest Bamaka“.
Skupina JNIM mezitím oznámila, že v noci údajně převzala kontrolu nad armádním kontrolním stanovištěm ve městě Bugula v regionu Sikasso. Město leží mimo trasu, kterou běžně projíždějí cisterny s palivem z Pobřeží slonoviny do Buguni.
Dnešní Třešnička™ bude mít chuť Shanghaj Coly a svítit jak Váňa z Vorkuty po noční směně, kdyby pracoval v Batumi. Gruzínská kontrarozvědka tam zadržela trojici Číňanů, kteří chtěli koupit dvě kila uranu. Jop, 2 kg. Ne kilo mouky, ne kilo hašiše… dvě kila svítícího pekla za čtyři sta tisíc dolarů. Měli kufr, špatnej překladač v mobilu a tři mozkové buňky, protože tak geniální plán, že to převezou přes Rusko („tam projde všechno“), by nedala ani sklenička vody. Vesmír si otevřel plechovku piva, pohodlně se posadil a řekl si: „Tohle chci vidět.“ Jenže vesmír, jak známo, je svině nepřející. Než stihli zaplatit a rozjet svůj čínský jaderný e-shop, dveře se rozletěly a dovnitř vtrhli gruzínští agenti. Žádná bondovka, žádná přestřelka, jen tři překvapené ksichty a kufr, který cvrkal víc než cikáda po třech Red Bullech. Jeden z Číňanů se prý pokusil vysvětlit, že to není uran, ale „minerál pro zdraví“. Tak určitě. Svět si může na chvíli oddychnout, že Batumi nezáří jako lampionový průvod, ale jedno je jisté… blbost má poločas rozpadu delší než plutonium.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
