(3 381 slov, doba čtení 18 minut)
Dnes 28. října si připomínáme 107 let od vzniku samostatného Československa, kdy se díky úsilí nejen Masaryka, Beneše, Štefánika a tisíců legionářů zrodila moderní česká státnost. Legionáři, kteří bojovali na frontách Evropy i Sibiře, tehdy potvrdili, že svoboda a státnost nejsou samozřejmostí, ale výsledkem odvahy, odhodlání a víry v lepší budoucnost. Odkaz první republiky nám připomíná význam pravdy, odpovědnosti a kritického myšlení, které tvořily základ demokratické tradice. Stejně jako tehdy je i dnes potřeba hájit skutečnost a rozum proti lžím, manipulaci a ideologii. Projekt Valka.online se k tomuto odkazu hlásí snahou zachycovat fakta, ověřovat informace a chránit historickou paměť v době, kdy se o pravdu znovu bojuje, tentokrát v prostoru médií a dat. Tak jako tehdejší legionáři nesli ideu svobodného státu do světa, je dnes naším úkolem nést ideu pravdy a otevřené společnosti do prostoru, kde se vede novodobý boj o mysl a vnímání reality.
V noci na 28. října, od 20. hodiny předchozího dne, zaútočila ruská armáda 38 útočnými drony typu Šáhed, Geran a dalších modifikací ze směrů Kursk a Orel. Přibližně 25 z nich tvořily drony Šáhed. Proti vzdušnému útoku zasáhly letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny sil obrany Ukrajiny. Podle údajů Vzdušných sil bylo k 9. hodině ráno zničeno či potlačeno 26 nepřátelských dronů nad severními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 12 zásahů do čtyř lokalit a pád trosek na jedné z nich.
Ruská federace pokračovala v období od 20. do 28. října 2025 v intenzivním hromadění a používání bezpilotních prostředků typu Geran-2/3 („Šáhed“) a imitátorů Gerbera/Parodie. V tomto období bylo proti Ukrajině nasazeno přibližně 1 122 útočných a imitativních dronů, přičemž při odhadované výrobní kapacitě kolem 230 kusů denně mohla ruská výroba za devět dní dosáhnout asi 2 070 dronů, z nichž část zůstává v záloze. OSINT zdroje odhadují, že Rusko k 28. říjnu disponovalo přibližně 700 drony připravenými k odpalu a dalšími 500 kusy uloženými ve skladech či hangárech. Současně dochází k vyzbrojování raketových systémů Iskander-M a KN-23, zejména v Brjanské, Voroněžské a Rostovské oblasti. Podle téhož zdroje ruské strategické letectvo (Tu-95MS, Tu-160) dokončilo přípravu na další vlnu útoků, přičemž bombardéry byly vyzbrojeny střelami Ch-101 a Ch-55SM. Očekává se, že cílem případného masivního úderu budou objekty ukrajinské energetické infrastruktury a průmyslu, včetně podniků zbrojního sektoru.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly těžké boje ve Vovčansku, ve směru na Bočkové, u Bolohivky a Odradného. Podle dostupných informací se skupina ruských vojáků dostala do Fyholivky, kde na ně útočí ukrajinské drony.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Stepové Novoselivky, podél železniční tratě vedoucí do Piščaného, a také u Zeleného Haje. Ruské jednotky se zde snaží postupovat v pásmu mezi Kupjanskem a Lymanem.
V lymanském směru okupanti útočili u Nadje, Seredného, Šandryholového, Mirného, v Zařičném a u Jampilu.
V slavjanském směru střety pokračovaly u Serebrjanky, Vimky, Fedorivky a směrem na Zvanivku. Ruské jednotky se snaží zlepšit své pozice v okolí Siversku, avšak bez výraznějších úspěchů.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Zalizňanského, Orichovo-Vasilivky a západně od Časiv Jaru.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se Rusové snažili postoupit u Oleksandro-Kalynového, Pleščijivky, Ščerbynivky, Jablunivky, Rusyn Jaru a Pankivky. Podle ukrajinského velení skupiny okupantů nadále pronikají do Kosťantynivky, kde se situace stává kritickou.
V pokrovském směru se ukrajinským silám podařilo vytlačit okupanty z Kučeriv Jaru a od Nového Šachového. Další střety probíhaly u Zapovidného, Sucheckého, Rodynského, Myroljubivky, ve směru na Promyn, u Lysivky, Novoukrajinky, Zvirového, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Bojové střety nadále pokračují i v samotném Pokrovsku, kam jsou přesouvány záložní jednotky obou stran.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo západně od Horikového a u Filije.
V oleksandrivském směru okupanti tlačili u Zeleného Haje, Piddubného, Oleksandrohradu, směrem na Novoselivku, u Verbového, Novohryhorivky a Uspenivky. Ruské jednotky vytlačily ukrajinské obránce z Privilného, Pavlivky a Novomykolajivky, čímž mírně rozšířily kontrolované území v této oblasti.
Jižní fronta: Na huljajpilském a orichivském směru pokračovaly boje u Malynivky, směrem k Novomykolajivce, Novodanylivce, Novoandrijivky, u Stepového a Kamjanského. Údery ukrajinských dronů naznačují, že se okupanti dostávají stále hlouběji na sever v oblasti Plavného.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Politický ředitel kanceláře maďarského premiéra Balázs Orbán oznámil snahu Budapešti vytvořit v rámci EU nový alianci států skeptických vůči další podpoře Ukrajiny, a to ve spolupráci se Slovenskem a Českou republikou. Cílem iniciativy je podle něj koordinovat postoje před summity Evropské rady a vytvořit blok schopný ovlivňovat unijní rozhodování. Zmíněná spolupráce by stavěla na politické konvergenci s Robertem Ficem a Andrejem Babišem, jejichž postoje k Ukrajině jsou bližší maďarské linii – prosazují dialog s Ruskem a zdrženlivost v oblasti vojenské či finanční podpory Kyjevu. Tuto hypotetickou situaci jsme zhruba před měsícem komentovali a rozebírali pro deník Forum24. Orbán zároveň připomněl předchozí roli Visegrádské čtyřky, která se po roce 2022 de facto rozpadla kvůli zásadnímu rozkolu mezi Polskem a Maďarskem v postoji k Rusku. Nově formovaný trojčlenný blok by tak vylučoval současné Polsko, jehož premiér Donald Tusk je výrazně prozápadní a jednoznačně podporuje Ukrajinu.
Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že již v listopadu 2025 má být spuštěn program kontrolovaného exportu ukrajinských zbraní, čímž Ukrajina signalizuje přechod do nové fáze obranného průmyslu s důrazem na soběstačnost i zahraniční spolupráci. Zároveň zadal ministrovi obrany úkol do konce roku plně zajistit výrobu a dodávky různých typů dronů – včetně FPV, záchytných a útočných bezpilotních prostředků – a stanovil cíl, aby více než 50 % výzbroje v aktivní obraně tvořila domácí produkce. Po zákazu vývozu vojenského materiálu v roce 2022 kvůli prioritnímu zásobení vlastních ozbrojených sil se nyní Ukrajina připravuje na částečné obnovení exportu, a to ve formě licencovaného prodeje nebo přesunu výrobních kapacit do partnerských zemí. Již dříve byla uzavřena dohoda s Dánskem, probíhala jednání s Norskem a Německem a o ukrajinské technologie projevily zájem i Spojené státy.
Ministr zahraničí Nizozemska David van Weel během návštěvy Kyjeva oznámil poskytnutí 25 milionů eur na podporu ukrajinského energetického sektoru, který čelí systematickým ruským útokům na civilní a průmyslovou infrastrukturu. Prostředky budou rozděleny následovně: 10 milionů eur poputuje do Fondu na podporu ukrajinské energetiky, dalších 10 milionů poskytne Evropské bance pro obnovu a rozvoj na nákup dodatečných objemů plynu a zbývajících 5 milionů bude určeno na pořízení zařízení včetně kompresorů. Nizozemsko tímto krokem reaguje na rozsáhlé škody způsobené nedávnými útoky, které vedly mimo jiné ke ztrátě až 60 % domácí těžby plynu a k výpadkům elektřiny ve více než deseti regionech. Van Weel zároveň oznámil, že Nizozemsko bude hostit počáteční fázi zřizování zvláštního tribunálu pro vyšetřování ruské agrese, čímž zdůraznil, že trestní odpovědnost za válečné zločiny nesmí zůstat bez odezvy.
Podle investigativního šetření médií LRT, 15min, Eesti Ekspress a Neka personīga se ukázalo, že síť firem z Litvy, Lotyšska a Estonska pomáhá tankovat plavidla ruského „stínového loďstva“ operujícího v Baltském moři. Klíčovou roli v této činnosti hrají tankery Rina a Zircone, formálně vlastněné dubajskou firmou FB Trade, která je však napojena na pobaltskou společnost Fast Bunkering, založenou estonským podnikatelem Olexijem Čulcem. Jeho dceřiné firmy působí v Rize a Klaipedě. V období od června 2024 do března 2025 tyto tankery provedly 177 operací zásobování lodí převážejících ropu a ropné produkty, přičemž nejméně 159 z nich navštívilo ruské přístavy, včetně transportů z Primorsku do Brazílie a Libye.
Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) obvinil dva představitele Státní služby speciální komunikace a ochrany informací (DSSZZI) a dva zástupce soukromého sektoru ze zpronevěry více než 90 milionů hřiven při nákupech dronů pro ozbrojené síly. Podle zjištění vyšetřovatelů měly předem určené firmy dodat bezpilotní prostředky za výrazně nadhodnocené ceny, přičemž skutečnou soutěž v tendrech zajišťovaly nastrčené společnosti a zfalšované marketingové analýzy. Ve sledovaném období od května do září 2023 byly zakoupeny stovky dronů DJI Mavic 3 a Autel Evo Max 4T za ceny převyšující tržní hodnotu o 70 až 90 %, čímž státu vznikla škoda přes 90 milionů hřiven. Část prostředků byla následně vyvedena na účty v zahraničí. Antikorupční složky zajistily více než 4 miliony dolarů v zahraničí a dalších 17 milionů hřiven na domácích účtech.
Kanadská vláda přehodnocuje svou dřívější zakázku na 88 víceúčelových stíhacích letounů F-35A v hodnotě přibližně 27,7 miliardy dolarů a zvažuje její výrazné snížení, přičemž jako možnou alternativu analyzuje švédské letouny Saab Gripen E/F. Přezkum smlouvy probíhá od března 2025, krátce po nástupu premiéra Marka Carneyho, a odehrává se na pozadí rostoucího napětí ve vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy. Vláda zvažuje dvě hlavní varianty – buď vyjednat s firmou Lockheed Martin větší ekonomické přínosy výměnou za zachování plného objemu nákupu, nebo objednávku výrazně zredukovat. Kanada je aktuálně smluvně vázána pouze k nákupu 16 letounů, zatímco zbývajících 72 zůstává otevřenou otázkou. Projekt čelí kritice kvůli rozpočtovým přetahům – podle dostupných informací došlo ke zvýšení nákladů až o 45 % oproti původním odhadům, navíc v kombinaci s problémy v oblasti výcviku pilotů.
Jiná situace je ale v Německu. To podle důvěrného dokumentu určeného pro německý Bundestag zvažuje nákup dalších 15 letounů F-35A Lightning II v hodnotě přibližně 2,5 miliardy eur, čímž by celkový počet objednaných strojů vzrostl na 50. Tato úvaha navazuje na zjištění, že z dosud objednaných 35 letadel postačuje pouze 27 k náhradě stárnoucích strojů Tornado IDS dislokovaných na základně Büchel, zatímco zbývajících osm je určeno pro výcvik v USA. Rozšíření flotily by Luftwaffe umožnilo nejen úplné nahrazení všech 46 Tornad IDS, ale i širší operační využití F-35 mimo rámec sdílení jaderných zbraní v rámci NATO. Ministerstvo obrany sice oficiálně informace zatím nepotvrdilo, nicméně nepopřelo, že se o rozšíření uvažuje, čímž se zvýšila pravděpodobnost realizace. V případě potvrzení by německé letectvo disponovalo celkem 213 víceúčelovými bojovými letouny: 128 Eurofightery, 50 F-35A a 35 elektronickými Eurofightery EK. Program je doprovázen rozsáhlými modernizacemi infrastruktury na základně Büchel, jejichž náklady podle německých médií dosahují až 2 miliardy eur. První F-35 pro Luftwaffe mají být dodány v roce 2027 s plánovaným dosažením plné operační způsobilosti později v tomto desetiletí.
Britské královské námořnictvo čelí závažným problémům s udržováním operační připravenosti své jaderné ponorkové flotily, přičemž z deseti plavidel jsou aktuálně plně provozuschopné pouze dvě – jedna útočná ponorka třídy Astute (HMS Anson) a jedna strategická ponorka třídy Vanguard. Zbývající plavidla jsou dlouhodobě mimo provoz kvůli rozsáhlým opravám, nedostatku personálu a zastaralé údržbové infrastruktuře, která nedokáže efektivně pokrýt servisní potřeby flotily. Například HMS Ambush je mimo provoz více než tři roky a další jednotky strávily v doku stovky dní. Kritický nedostatek kvalifikovaných techniků a zpoždění v údržbě ohrožují schopnost Británie udržovat požadovanou úroveň odstrašení v rámci její jaderné triády. Přesto Spojené království pokračuje v programu výstavby čtyř nových ponorek třídy Dreadnought, které mají postupně nahradit stárnoucí Vanguardy a zajistit kontinuitu strategické jaderné síly v příštích dekádách.
Dnes si přiblížíme další ze způsobů, jakým plánuje ruská vláda získat dodatečné rozpočtové příjmy. Tentokrát se bude jednat o poplatky za dodávky elektřiny, neboť FAS (federální antimonopolní služba) usoudil, že tyto nejsou účtovány spravedlivě, a požaduje vyrovnání trhu. FAS dospěl při analýze ruského energetického trhu dospěl k závěru, že příliš mnoho slev a jiných snížených tarifů způsobuje disproporce, a to zejména mezi tarify pro domácnosti a pro průmysl.
Hlavním cílem je získání dodatečných 160 miliard rublů do federálního rozpočtu do roku 2032, čehož má být dosaženo zvýšením cen elektrické energie pro průmysl, malé společnosti i státní organizace pomocí odstranění nejrůznějších subvencí. Tento záměr představuje další zátěž zejména pro malé společnosti – připomeňme, že to je již několikáté zvýšení finanční zátěže pro tento sektor, od počátku tohoto roku včetně teprve zaváděných opatření došlo k následujícím úpravám:
- zvýšení daně ze zisku z 20 na 25%
- snížení prahu pro povinnost odvodu DPH z 60 na 10 milionů ročního obratu
- zvýšení DPH z 20 na 22%.
- redukce nejrůznějších daňových úlev
- vyšší pokuty
- vzrůst nejrůznějších lokálních poplatků, které jsou stanoveny jednotlivými regiony
- a nyní i vyšší poplatky za energie
Uvažováno je také o snížení prahu pro subvence domácností, nově má být práh snížen z 1200 kWh do 220 kWh. Podle analytiků by pak stále 62% ruských domácností (na místo současných přibližně 92%) mělo nárok na subvencované tarify, což by přineslo další úspory federálnímu rozpočtu, a to ve výši přibližně dalších 80 miliard rublů. Ruská vláda se současně připravuje k dalšímu zvýšení poplatků za energie, přičemž se odhaduje, že výdaje domácností na energie mají vzrůst o přibližně 10% v roce 2026, o přibližně 9% v roce 2027 a o téměř 7% v roce 2028.
Přičemž zvýšení cen energií pro společnosti se nutně promítne do zvýšení cen jejich produkce, a je tedy jednoznačně proinflačním činitelem. Z jedné strany se tak jedná o další torpédování snah centrální banky, která se pokouší inflaci redukovat, z druhé strany se to projeví na dalším zhoršení situace ruských domácností, na které stát přenáší stále větší podíl nákladů na vedení války na Ukrajině. Zejména pro chudší část ruské populace (připomeňme, že přibližně 20% ruské populace má příjem nižší než 35 000 rublů měsíčně, tedy v přepočtu méně než 9000 Kč) znamená každé další zvýšení finanční zátěže značné zhoršení jejich finanční situace, a nové kroky ruské vlády k jejich finanční stabilitě rozhodně nepřispívají.
Izrael: Podle místních zdrojů Izrael odmítl návrh zprostředkovatelských zemí příměří v Gaze, který počítal se vznikem mnohonárodního týmu pro vyhledání a odvoz těl zesnulých rukojmích ze zóny Gazy. Podle plánu měli společně působit zástupci Izraele, USA, Kataru, Turecka a Egypta, sdílet zpravodajské informace a technologické prostředky k nalezení statků. Izrael však rozhodně odmítl účast tureckých a katarských jednotek v Gaze. Mediátoři proto navrhli kompromis – aby úkol převzal pouze egyptský pátrací tým. Ten do Gazy vstoupil začátkem týdne, ale zatím nedosáhl žádných výsledků. Podle diplomatů Káhira nemá dostatečné kapacity pro tento úkol. Izrael podle zdrojů trvá na tom, že taková iniciativa není nutná, protože Hamas ví, kde se nachází většina – nebo všech 13 – těl rukojmích, a zdržuje jejich vydání.
Podle palestinských médií Izrael nedávno provedl vlnu leteckých úderů na město Gaza. IDF zatím neposkytly žádný komentář. Údery přišly po tom, co izraelské úřady slíbily reakci na dnešní útok na své jednotky v jižní Gaze a kvůli tomu, že Hamás dosud nevrátil těla rukojmích zadržených v pásmu Gazy.
Mluvčí izraelských ozbrojených složek uvedl, že jednotka Jamam během razie ve vesnici Kafr Qud nedaleko Dženínu zabila tři palestinské teroristy. Akce byla podle policie podle zpravodajských informací Shin Bet a za podpory IDF, aby zabránili útoku plánovanému teroristickou buňku. Teroristé vyšli z jeskyně, kde na ně odstřelovači Jamam zahájili palbu. Krátce poté izraelské letectvo podniklo v oblasti letecký úder, cílilo přitom na jeskyni, z níž operativci vyšli. IDF útok potvrdily, další detaily však neposkytly.
Sýrie: Po předchozích přesunech izraelských jednotek v oblastech Ajn Iša a Ajn Núrija se jednotky IDF posunuly dále v provincii Kunejtra. Pomocí tanků a těžké vojenské techniky obsadily oblasti Tell Ahmar a Ajn Núrija, kde zaujaly pozice podél klíčových komunikací. Syrská vláda v Damašku tato opakovaná narušení územní suverenity ostře odsoudila a označila je za porušení mezinárodního práva.
V Homsu protidrogové jednotky zadržely automobil z Libanonu, v němž bylo nalezeno přibližně 11 milionů tablet kaptagonu. Vozidlo bylo zabaveno a syrské úřady zahájily vyšetřování pašerácké sítě napojené na regionální organizovaný zločin.
V Damašku se náměstek syrského ministra spravedlnosti, soudce Mustafa al-Kásim, setkal s arménským velvyslancem Rubinem Charazjanem, aby projednali posílení právní a justiční spolupráce mezi Sýrií a Arménií. Prezident Ahmad aš-Šara zahájil pracovní návštěvu Saúdské Arábie, kde se účastní Fóra budoucích investic (FII). Během pobytu plánuje setkání s korunním princem Muhammadem bin Salmánem, několika ministry a investory, s cílem podpořit nové hospodářské a investiční dohody. Ministr vnitra Anas Chatáb se zároveň setkal s delegací Ženské poradní rady OSN (WAP), s níž projednal posílení spolupráce v oblasti lidských práv mezi syrským ministerstvem a mezinárodními institucemi.
Podle bezpečnostního zdroje došlo na silnici Damašek–Suvajda k útoku na civilní autobus. Čtyři ozbrojenci na dvou motocyklech zahájili palbu na vozidlo, při níž zahynuli dva lidé – Ajja Salám a Kamál Abd al-Bakkí. Několik dalších cestujících bylo zraněno a převezeno do nemocnic v provincii Suvajda. Úřady útok vyšetřují jako teroristický čin.
Pákistán: Teroristická skupina Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP) se přihlásila k útoku na konvoj bezpečnostních sil v provincii Chajbar. Podle jejich tvrzení při přepadu zahynulo šest vojáků a sedm bylo zraněno. TTP oznámila, že zveřejní videozáznam útoku.
Somálsko: Při útoku džihádistů z hnutí Al-Šabáb zahynulo pět vojáků vládních sil a dalších pět bylo zraněno. Terčem útoku se staly vojenské konvoje na okraji města Kismayo v provincii Dolní Džuba na jihu země. Při současných explozích byly zničeny dva obrněné vozy s těžkými kulomety, zatímco třetí vozidlo spadlo do řeky Doba při pokusu o ústup.
Sudán: Ve všeobecném mlčení mezinárodního společenství padlo město El Fašír do rukou jednotek Sil rychlého nasazení (RSF). Už včera večer byla situace zoufalá – jednotky súdánské armády (SAF) se pokusily evakuovat civilisty, čímž však otevřely průlom na východní straně města. Po noci těžkých bojů se vojáci pokusili o ústup, ale písečný val obklopující město zablokoval jejich vozidla. Mnozí byli zajati nebo zabiti. Ztráty jsou vysoké a osud celé posádky, která město bránila od května 2024, zůstává nejasný.
Podle zpráv RSF spáchaly masakr více než dvou tisíc civilistů ve městě El-Fášer během dvou dnů (26.–27. října). Podle sjednocených sil ozbrojených hnutí Dárfúru šlo převážně o ženy, děti a starší osoby. Tyto organizace označily událost za válečný zločin a akt genocidy, vyzvaly OSN a Radu bezpečnosti, aby RSF prohlásily za teroristickou organizaci a její vedení postavily před mezinárodní soud.
Milice RSF dále postupují západně od města Bara, které nedávno dobývaly, a nyní směřují tlak na město Al-Obeid, jež se zdá být jejich dalším strategickým cílem.
Mali: Po 48hodinovém ultimátu džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) k obnovení blokády města Léré většina obyvatel uprchla. Město je nyní téměř zcela opuštěné, navzdory přítomnosti malijské armády (FAMa) a ruských žoldnéřů z Africa Corps. Po vyčerpání zásob paliva a zastavení dopravy se vláda rozhodla nasadit autobusy, aby umožnila evakuaci civilistů a předešla lidovým protestům proti blokádě JNIM.
Skupina JNIM se přihlásila k dnešnímu útoku na konvoj s cisternami a vojenským doprovodem mezi Sóribugu a Néguelou na trase Kati–Bamako. Podle dostupných zpráv bylo při přepadu zničeno 30 až 50 cisternových vozů a vládní jednotky ustoupily po těžkých ztrátách.
Nigérie: V rámci operace Hadin Kai nigerijská armáda přepadla a zneškodnila čtyři logistické zásobovače bojovníků ISIS v oblasti Konduga během akce Desert Sanity IV. Armáda zabavila munici, komunikační zařízení a zásoby potravin určené pro islamisty operující v regionu Borno.
Togo: Na hranici s Burkinou Faso se vojenská hlídka Toga stala terčem nastražené výbušniny v oblasti Koumpanté. Jeden voják zahynul a dva další byli zraněni. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, avšak podezření směřuje na džihádistickou skupinu JNIM, která je aktivní v pohraničních oblastech západní Afriky.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že někdy je lepší držet hubu, modlit se… a hlavně nepřepínat. Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin totiž prohlásil, že „Čína má co říct“ a že by měla pomoci ukončit válku na Ukrajině. Zní to hezky, skoro jako pohádka o míru a porozumění, dokud si člověk neuvědomí, že Čína právě dodává Ruské federaci obráběcí stroje, speciální chemikálie, výbušniny, komponenty pro obranný průmysl a přes prostředníky ji zásobuje drony. To je asi jako kdyby v roce 1939 papež požádal Mussoliniho, aby zprostředkoval mír ve střední Evropě. Historie má krátkou paměť a Vatikán zjevně zase čte dějiny jen po úvodní kapitolu. Pořád věří, že když se všichni chytí za ruce a zazpívají “Dona nobis pacem kumbaya”, diktátor se rozpláče a složí zbraně. Jenže s říší, která bombarduje porodnice, se nediskutuje; ta se zastavuje. A Čína už dávno není neutrální pozorovatel, ale spokojený dodavatel technologie, který na válce vydělává, zatímco svět se tváří, že to nevidí. Možná by měl Vatikán vzpomenout, jak kdysi mlčel, když hořela Evropa. A možná by měl přestat hrát morální orchestr, když už dávno neví, kdo drží taktovku. Protože jestli někdy dějiny něco naučily, pak to, že když se duchovní začnou míchat do válek, většinou skončí tím, že žehnají zbraním místo obětem.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
