(4 354 slov, doba čtení 23 minut)
V noci na 31. října, od 19. hodiny předchozího dne, podnikla ruská armáda další rozsáhlý útok na území Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 145 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modifikací, vypuštěných ze směrů Kursk, Orel, Primorsko-Achtarsk (RF) a z okupovaných lokalit Čauda a Gvardijske na Krymu, a také jedna balistická střela Iskander-M odpálená z Rostovské oblasti. Přibližně 90 dronů tvořily „Šáhedy“. Do obrany byly nasazeny letectvo, jednotky protivzdušné obrany, prostředky radioelektronického boje a mobilní palebné skupiny sil obrany Ukrajiny. Podle předběžných údajů k 9. hodině ranní se podařilo zničit nebo potlačit 108 vzdušných cílů, z toho 107 dronů a 1 balistickou střelu. Zaznamenáno bylo 36 zásahů dronů ve 20 lokalitách.
Říjen se stal jedním z nejintenzivnějších měsíců současné fáze války, zejména z pohledu masivního nasazení bezpilotních prostředků a leteckých pum. Podle dostupných údajů použilo Rusko během měsíce 5 330 dronů, z nichž přibližně 1 109 (asi 20 %) zasáhlo cíl, zatímco část z nich dopadla jako trosky. Počet dělostřeleckých přepadů nadále klesá, stejně jako aktivita FPV dronů, kterou v říjnu výrazně ovlivnilo počasí, přesto trend zůstal podobný jako v předchozím měsíci. Naopak použití leteckých pum dosáhlo historického maxima, jelikož jejich nasazení nebylo povětrnostními podmínkami téměř ovlivněno. Použití salvových raketometů (MLRS) se stabilizovalo na úrovni přibližně 100 útoků denně, což může naznačovat stálé zásobování municí. Celkové měsíční počty činí: 138 319 dělostřeleckých úderů (pokles), 169 443 FPV dronů (pokles), 5 308 pum (výrazný nárůst) a 3 325 salv z MLRS (mírný nárůst).
Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v cílených útocích na ruskou energetickou infrastrukturu s cílem narušit zásobování okupovaných území a vyvolat tlak na vnitřní stabilitu Ruské federace. V Luhanské oblasti došlo k masivnímu útoku na tepelnou elektrárnu Ščasťa, po kterém zůstala bez elektřiny velká města jako Luhansk, Rovenky, Alčevsk, Krasnodon, Starobilsk a další. Útok měl rozsáhlý dopad na okupované území, které je závislé na centrálním zásobování. Zasažena byla také klíčová kogenerační tepelná elektrárna Orjol, která zajišťuje až 40 % spotřeby elektřiny a přibližně 65 % tepla pro město Orjol. Útok na zařízení s instalovaným výkonem ~330 MW a tepelnou kapacitou ~725 Gcal/h má okamžité dopady – výpadky elektřiny, přerušení dodávek teplé vody a narušení topného systému v době přicházející zimy. Dalším strategickým cílem se stala rozvodna Vladimirskaja (750 kV), která je považována za nejvýkonnější energetické zařízení v Evropě. Tato rozvodna hraje klíčovou roli ve stabilizaci dodávek pro centrální Rusko – napájí regiony Vladimir, Moskvu, Ivanovo a Jaroslavl. Její vyřazení nebo poškození může mít významné systémové důsledky, jelikož zajišťuje propojení prostřednictvím 20 přenosových vedení vysokého napětí.
Podle nejnovější zprávy amerických tajných služeb, předložené Kongresu, je Vladimir Putin více než kdy dříve odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině. Kreml podle analýzy nevykazuje žádné známky ochoty ke kompromisu a Putinova strategie zůstává jasná: i přes vysoké ztráty na bojišti a ekonomické problémy hodlá nadále usilovat o územní zisky a posílení vlivu Ruska, aby mohl ospravedlnit lidské a finanční náklady války. Tento postoj je v souladu s dlouhodobým hodnocením amerických i západních zpravodajských služeb od začátku ruské invaze v roce 2022. Současně však americké služby docházejí k závěru, že Rusko nemá technicko-vojenské předpoklady k dosažení vítězství. Jako klíčové slabiny označují: za prvé, nedostatečně vycvičené záložníky a klesající tempo náboru; za druhé, neschopnost dosahovat větších zisků na frontě vzhledem k vysokým ztrátám lidí a techniky; za třetí, negativní dopady války na ekonomiku – obrovské válečné výdaje odhadované na 150 miliard dolarů, inflace přes 10 %, úrokové sazby na 17 % a velmi slabý hospodářský růst (0,6 % HDP); a za čtvrté, rostoucí technologickou převahu Ukrajiny, která prudce zvyšuje domácí výrobu dronů (ze zhruba 1,5 na 3 miliony ročně) a zavádí nové zbraňové systémy.
Směr Sumy: Ukrajinské síly údajně zaútočily v oblasti obce Kostjantynivka a rozšířily svou kontrolu nad územím severně od obce Kindrativka. Podrobnosti o situaci na místě nebylo možné nezávisle ověřit z důvodu omezené dostupnosti informací.
Boje pokračují také v okolí obce Oleksijivka, avšak další detaily zatím nejsou k dispozici.
Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Fyholivky a směrem na Kolodjazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje v Kupjansku, ve směru na Petropavlivku a u Stepové Novoselivky a Piščaného.
V limanském směru se okupanti snažili postoupit na Novovodjané, směrem na Korovij Jar, u Šandryholového, v Zaričném a u Jampilu.
Ve směru na Slovjansk Rusové tlačili u Serebrjanky, Vyjimky, Perejzného a směrem na Zvanivku.
Bachmutská fronta: Na Kramatorském sektoru fronty probíhaly boje u Stupoček.
Doněcká fronta: Ve směru na Konsťantynivku se bojovalo ve Ščerbinivce, Jablunivce, u Rusyn Jaru a u Šachového. Ruské průzkumné a útočné skupiny stále pronikají do východní části Konsťantynivky.
V pokrovském směru pokračovaly střety u Zapovidného, Rodynského, Novoekonomičného, Myrnohradu, severně od Zvirového, Kotliného, Udačného a Molodeckého.
Těžké boje nadále probíhají v Pokrovsku; dostupná videa ukazují, že se střety odehrávají po celé jižní části města. Záběry z dřívějších dnů zároveň dokazují, že se malým ruským skupinám podařilo proniknout až k severní hranici města, než byly zlikvidovány.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti snažili postoupit k Novomykolajivce a u Filjije.
V oleksandrivském směru pokračovaly boje u Zeleného Haje, Verbového a Stepového.
Ruské jednotky vyvěsily své vlajky v Krasnohirském a dále postupovaly u Novohryhorivky, Uspenivky a Novomykolajivky.
Je nutné zdůraznit, že po Pokrovsku nedojde k žádnému zásadnímu zlomu na dynamiku války. Ano, jedná se o ztrátu většího města se všemi nepříjemnostmi, které z toho pro ukrajinskou obranu plynou, a je zřejmé, že Rusové jej využijí jako odrazový můstek pro další operace směrem na západ. Přesto je v této fázi pro Ukrajinu důležitější minimalizovat ztráty na lidské síle než udržet symbolickou kontrolu nad každým městským centrem. Ruský postup zůstane metodický, pomalý a vytrvalý, typicky stovky metrů denně; jeho síla spočívá v rozprostření tlaku podél zhruba 60km úseku, obcházení uzlových bodů a postupném žvýkání obrany s využitím vesnic jako přískoků. Ukrajinská armáda nemá dost strategických rezerv, takže zůstává u uzlové obrany, která je sice racionální, ale v současné podobě neefektivní. Sídla je totiž třeba připravit nejen zákopy, ale i vnitřními palebnými sektory až po jednotlivé domy, vesnice totiž musí být pasti, nikoli útočiště. Útoky na vypálená, „neživá“ sídla je třeba omezit a útočné týmy šetřit pro čištění čerstvých průlomů dříve než se rozšíří. Dodejme, že stálé riziko představují místní, kteří zůstávají a předávají informace rusům, proto jsou klíčové technologie; FPV a průzkum i dálkové zásobování, které kryjí mezery mezi uzly tam, kde není dost mužů. Pravděpodobná nová obranná linie se pak rýsuje přes osu Dobropillije–Mežova–Prosa–Družkivka.
- Hlavní hrozby jsou průnik po M04 směrem k Andronivce, či možný obchvat Dobropillije.
- Mezera mezi Prosou a Mežovou s rizikem proklouznutí u Ivanivky nebo přes Solonu u Filije.
- Tlak směrem na Družkivku napojený na boje o Konsťantynivky s postupem údolím u Torského a snaha o ovládnutí výšin u T0514, jež by řídily tempo operací a omezily zásobování Kramatorsku.
- Uprostřed hřebenů kde leží Očeretyné je velmi otevřený terén, který může být pro obránce darem i prokletím.
- Uzlová pozice Šachtarské je klíčová pro bezpečí Pavlohradu; pokud Ukrajinské síly neudrží břehy Sámary, hrozí opakování vzorce z Vovčy.
Celkově jsou mezery mezi uzly příliš velké pro souvislou kontrolu, ale je pravda, že ideální pro drony a dálkový průzkum. Rusové jsou nicméně spokojeni s pomalým postupem, maso je pro ně stále nejlevnějším zdrojem, takže nečekejte časové rámce; boj potrvá, dokud to bude potřeba.
Jižní fronta: V huljajpilském směru probíhaly střety směrem na Novouspenivku. V orichivském směru se boje odehrály jižně od Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha oznámil, že Rusko použilo proti Ukrajině zakázané střely s plochou dráhou letu 9M729, jejichž vývoj probíhal v utajení a které byly hlavním důvodem, proč Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v roce 2019 odstoupily od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury Reuters ruské síly od srpna letošního roku odpálily už 23 těchto střel, přičemž první útoky se odehrály krátce po summitu Trumpa a Putina na Aljašce. Letos 5. října dopadla jedna z raket 9M729 do vesnice Lapaivka ve Lvovské oblasti, více než 600 kilometrů od ruského území, kde zabila čtyřčlennou rodinu; analýza trosek jasně potvrdila označení 9M729 na součástech střely. Tento typ rakety, známý také pod západním označením SSC-8, má podle serveru Missile Threat dolet až 2 500 kilometrů a je schopen nést konvenční i jadernou hlavici. Její nasazení proti Ukrajině představuje první doložené použití zbraně, která byla přímo zakázána smlouvou INF, a potvrzuje, že Moskva zcela rezignovala na omezení svého raketového arzenálu. Z vojenského hlediska jde o významnou eskalaci, neboť střely 9M729 díky svému doletu mohou zasáhnout cíle nejen na Ukrajině, ale i hluboko v Evropě.
Pentagon dal Bílému domu zelenou k dodávkám dálkových střel Tomahawk pro Ukrajinu, přičemž konečné rozhodnutí nyní závisí na prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle informací CNN dospělo americké ministerstvo obrany k závěru, že předání této zbraně neohrozí americké zásoby a nebude mít negativní dopad na obranné schopnosti USA. Trump přitom otázku dodávek ze stolu nesmetl a jeho administrativa už připravila plán, jak střely rychle předat Kyjevu, pokud dá prezident souhlas. Server Axios dříve uvedl, že Trump a Zelenskyj o možné dohodě hovořili během telefonátu 12. října, přičemž diskutovali i o počtu střel, které by mohly být Ukrajině poskytnuty. Následující den Trump připustil, že by mohl Tomahawky Ukrajině předat, pokud Rusko nebude chtít ukončit válku, a zároveň dodal, že je připraven o celé záležitosti osobně jednat s Vladimirem Putinem.
Litevské železnice (Lietuvos geležinkeliai, LTG), které dosud zajišťovaly tranzit ropných produktů ruské společnosti Lukoil do Kaliningradské oblasti, oznámily, že v souladu s novými sankcemi USA a Velké Británie tyto přepravy zcela zastaví. Podle litevského portálu LRT přepravila LTG v loňském roce do Kaliningradu 371 tisíc tun ropných produktů, z čehož 345 tisíc tun tvořila produkce Lukoilu. Letos objem činil 194 tisíc tun, přičemž ropa Rosněfti přes Litvu přepravována nebyla. Nové sankce proti Lukoilu a Rosněfti, dvou největším ruským ropným společnostem, vstoupí v platnost 21. listopadu, a všechny firmy proto musí do té doby ukončit stávající smlouvy s těmito podniky. LTG uvedla, že se bude řídit doporučeními zahraničních partnerů, aby minimalizovala podnikatelská rizika. Přestože od prosince 2022 platí v rámci sankcí EU zákaz přepravy ruských ropných produktů přes území Unie (s výjimkou potrubí), Litva měla zvláštní výjimku pro tranzit do Kaliningradu, která se vztahovala pouze na základní zboží přepravované po železnici.
Ruská Státní duma schválila nový zákon, kterým se zavádí celoroční branná povinnost, čímž ruší dosavadní jarní a podzimní odvodní období. Tento krok přichází v reakci na dlouhodobý nedostatek nováčků způsobený jednak vysokými ztrátami na frontě, jednak častým vyhýbáním se povinné vojenské službě. Zatímco dosud probíhaly odvody pouze dvakrát ročně (na jaře a na podzim), nová legislativa umožňuje povolávat brance kdykoliv během roku. Tento trvalý nábor má usnadnit doplňování ztrát v armádě, zejména v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině a nutností udržovat masové útoky. Zajímavé je, že v oficiálním popisu zákona se již explicitně nezdůrazňuje, že noví branci nebudou posíláni do válečných zón mimo území Ruské federace, což může naznačovat postupné uvolňování tohoto omezení. Zákon zároveň otevírá nové možnosti pro korupci, jelikož rozhodnutí o odkladech nebo osvobození od služby mohou nyní padat i bez osobní přítomnosti dotyčných, čímž se vytváří prostor pro manipulace, úplatky a zneužívání systému.
Spojené státy zahájily snižování své vojenské přítomnosti na východním křídle NATO, což se konkrétně týká stažení části jednotek z Rumunska, Bulharska, Maďarska a Slovenska. Nejviditelněji se změna dotkne Rumunska, kde ministerstvo obrany potvrdilo, že 1 000 až 1 200 amerických vojáků, kteří byli původně vysláni jako posílení, nebude po rotaci nahrazeno. Po stažení zůstane v zemi přibližně 1 000 amerických vojáků. Krok vzbudil silnou kritiku mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu, kteří od Pentagonu požadují vysvětlení, což je v této formě neobvyklé. Ukrajinský deník Kyiv Post uvedl, že se původně diskutovalo i o možném snížení počtů v Polsku, ale podle posledních informací se současné rozhodnutí týká výhradně Rumunska. Během nedávné schůzky s polským prezidentem Trump naznačil, že americká vojenská přítomnost v Polsku zůstane zachována, což by mohlo být strategickým signálem vůči Moskvě.
Na Ukrajině byla zahájena sériová výroba tankové munice ráže 120 mm pro západní tanky Abrams a Leopard 2. Výrobu spustila společnost Ukrainska Bronetechnika na základě licence od české Czechoslovak Group (CSG), která poskytla nejen technickou dokumentaci, ale i klíčové komponenty. V rámci tohoto česko-ukrajinského partnerství se počítá s rychlým navýšením výrobních kapacit – v prvním roce by měly být spuštěny také linky na dělostřeleckou munici ráže 155 mm a 105 mm. Cílem je roční produkce až 100 000 kusů munice ráže 155 mm a 50 000 kusů ráže 105 mm, s výhledem na zvýšení celkového objemu výroby až na 300 000 kusů ročně. Lokalizace výroby na Ukrajině aktuálně činí přibližně 50 %, přičemž ambicí je dosáhnout 80% podílu domácích komponentů. Výroba západní munice běží paralelně s pokračujícím provozem linek na sovětské kalibry 122 mm a 152 mm, které zůstávají pro ukrajinskou armádu stále důležité.
Francouzská společnost Alta Ares ve spolupráci s ukrajinskými inženýry zahájila ve Francii sériovou výrobu stíhacích dronů nové generace vybavených umělou inteligencí. Tyto drony jsou speciálně navrženy k ničení naváděných bomb a leteckých hrozeb, čímž posilují schopnosti protivzdušné obrany proti ruským útokům. Projekt je důkazem hluboké technologické spolupráce mezi Francií a Ukrajinou, přičemž se počítá i s částečným přesunem výroby přímo na ukrajinské území.
Bundeswehr výrazně urychluje modernizaci svých ozbrojených sil v oblasti bezpilotních systémů a plánuje pořídit 12 000 kusů tzv. loiteringové “vyčkávací” munice. Generální inspektor Bundeswehru Carsten Breuer označil tento typ výzbroje za „zásadní zlom v moderním válčení“, srovnatelný s nástupem kulometů nebo tanků v první světové válce. Tři německé firmy; startupy Helsing (HX-2), Stark Defense (Virtus) a překvapivě i zbrojovka Rheinmetall (FV-104) si mezi sebou rozdělí zakázky v hodnotě přibližně 900 milionů eur. Rheinmetall, původně mimo hlavní výběr, se rychle adaptoval a rozšířil své výrobní kapacity, čímž si zajistil účast. Celkový počet dronů má dosáhnout 12 000 kusů, přičemž první jednotkou vybavenou těmito systémy bude nově vznikající 45. tanková brigáda, dislokovaná v Litvě. První testovací nasazení a ostré střelby jsou plánovány už na konec tohoto roku. Bundeswehr přitom přistupuje k dodávkám netradičně – většina dronů zůstane zpočátku u výrobců, aby mohly být průběžně vylepšovány. Tento model se osvědčil na Ukrajině, kde inovace probíhají v řádu týdnů, a klasické skladování tak ztrácí smysl.
Francouzská armáda má obdržet první dodávku 10 modernizovaných samohybných houfnic CAESAR MkII v roce 2026. Tyto nové verze budou vylepšením oproti současným houfnicím CAESAR MkI, které se již osvědčily v bojových podmínkách, například na Ukrajině. Modernizace zahrnuje zvýšenou balistickou ochranu, vylepšenou mobilitu a moderní elektroniku včetně nového systému řízení palby. Celkově má Francie objednáno 109 kusů CAESAR MkII s plánovanými dodávkami rozloženými mezi roky 2026 a 2030. Tyto houfnice tak budou páteří dělostřelectva francouzských ozbrojených sil v příštím desetiletí.
Polsko podniká konkrétní kroky ke zvýšení výroby dělostřelecké munice a v rámci tohoto úsilí byl v závodě Mesko SA v Kraśniku položen základní kámen nové továrny zaměřené na produkci granátů ráže 155 mm. Cílem projektu je dosáhnout výrobní kapacity 150 000 kusů ročně, což představuje výrazné posílení schopnosti domácího obranného průmyslu reagovat na rostoucí poptávku. Výstavba závodu má začít v roce 2025 a dokončení se očekává ve třetím čtvrtletí roku 2027.
Itálie plánuje významné posílení svých dělostřeleckých kapacit a vyčlení 1,81 miliardy eur na pořízení kolových samohybných houfnic, které postupně nahradí dosluhující tažené houfnice FH70. Ministerstvo obrany zvažuje buď nákup německých RCH 155, nebo vývoj vlastního domácího řešení. Investice je rozložena do let 2025 až 2034, přičemž první fáze počítá s částkou 202 milionů eur. Ta bude využita na nákup prvních systémů včetně logistické podpory, výcvikových programů a munice. Nové dělostřelecké systémy by měly být přiděleny brigádám granátníků Pinerolo, Aosta, Sassari a Sardinie.
Včera jsme se věnovali jednomu ze dvou sektorů ruské ekonomiky, který byl ještě v roce 2024 považován za silně ziskový, tedy ropnému sektoru, a ukázali jsme, že v tomto roce se situace již i tohoto sektoru ruské ekonomiky značně zhoršila. Druhým sektorem ruské civilní ekonomiky, který byl v roce 2024 zmiňován jako značně ziskový, byl bankovní sektor. Údaje z tohoto roku ale ukazují, že i tento sektor se v roce 2025 potýká se značnými potížemi.
Některé se bankám podařilo vyřešit tím, že převzaly kontrolu nad nebankovními společnostmi, které poskytují ruským obyvatelům výrazně méně regulované půjčky. Poté co ruská centrální banka zavedla v roce 2024 přísná regulační opatření pro bankovní úvěry, staly se tyto pro mnoho ruských občanů nedostupné, a tak se byli nuceni obrátit na nebankovní společnosti. Ty v Rusku poskytují úvěr s průměrným ročním úrokem 280% (zákonný strop úroků u nebankovních půjček je v Rusku 365% ročně) což znamená i při značném riziku nesplácení úvěru vysoké zisky, které po proběhlé konsolidaci tohoto sektoru nyní opět náleží bankám.
Z druhé strany je však možné sledovat, že se i situace v bankovním sektoru v tomto roce zhoršila. Například nebyla zavedena na počátku tohoto roku uvažovaná daň z nadměrného zisku bank, a centrální banka také umožnila komerčním bankám, aby nezveřejňovaly část svých účetních uzávěrek, které byly dříve bez obtíží dostupné. Jako u jiných sektorů ruské ekonomiky i zde snaha o utajení ekonomických výsledků znamená, že by mohly ukázat reálný stav ruské ekonomiky, a tak se od jejich zveřejňování upustilo.
Přičemž zhoršující se stav ruských společností, který jsme zmiňovali včera, znamená potíže i pro banky, neboť roste podíl nesplácených úvěrů, a nové investiční projekty jsou realizovány v objemech, které nelze nazvat jinak než homeopatickými. Vzhledem k poklesu reálných mezd populace (například z důvodu plošného přechodu průmyslu na čtyř nebo i třídenní pracovní týden) se pak zvětší i podíl nesplácených úvěrů ruských občanů, což dále zhoršuje ekonomický výsledek bank.
Zatím nemůžeme v tomto sektoru sledovat bankroty podobné těm, které můžeme vidět například v ruském uhelném průmyslu, ruský stát však již zahájil sanaci některých velkých ruských bank prostředky z rozpočtu, což ukazuje, že ani situace v tomto sektoru není dobrá, a výhled pro následující období nenaznačuje žádné zlepšení.
Izrael: Podle kanálu Kan, který cituje zdroj obeznámený se situací, operativci Hamásu znovu pátrají po tělech zemřelých zajatců na území kontrolovaném izraelskými silami. Jde o první případ od úterního útoku na izraelské jednotky v Rafahu, kdy byli členové Hamásu do těchto oblastí vpuštěni. Předchozí vyhledávání podle stanice Channel 12 ukázala, že Hamás již v zónách držených IDF nalezl také zbraně. Kan uvádí, že operativce Hamásu doprovází personál Červeného kříže a že pátrání probíhá v oblasti Chán Júnis.
Vrchní právnička izraelské armády, generálmajor Yifat Tomer-Jerušalmi, v pátek oznámila svou rezignaci. Přiznala, že schválila únik videa z detenčního zařízení Sde Teiman, které údajně zachycuje týrání palestinského zadrženého izraelskými vojáky. Tomer-Jerušalmi byla od začátku týdne na dovolené, poté co policie zahájila trestní vyšetřování úniku. Očekává se, že bude v nejbližších dnech vyslýchána. Ve čtvrtek připravila rezignační dopis, který v pátek ráno předala náčelníkovi generálního štábu IDF, generálovi Eyalovi Zamirovi. Během setkání přiznala, že osobně odpovídá za zveřejnění záznamu v médiích. Ve svém dopise uvedla:
„Schválila jsem zveřejnění materiálu v médiích, abych čelila falešné propagandě namířené proti vojenským orgánům činným v trestním řízení.“
Libanon: Izraelský dron dnes zabil v městě Kounine na jihu Libanonu člena Hizballáhu, uvedla izraelská armáda. Podle IDF šlo o Ibrahima Muhammada Raslana, který měl na starosti údržbu a obnovu infrastruktury této organizace. Armáda uvedla, že „aktivity tohoto teroristy představovaly hrozbu pro Izrael a jeho civilisty a porušovaly dohody mezi oběma zeměmi“.
Podle zdrojů z izraelských i arabských zpravodajských kruhů Hizballáh dopňuje zásoby raket, protitankových střel a dělostřelecké munice, čímž zvyšuje riziko obnovení konfliktu s Izraelem. Zbraně jsou údajně pašovány přes přístavy i syrské trasy, což podle Izraele dokládá nedostatečnou vůli Libanonu Hizballáh odzbrojit. Libanonské vedení prostřednictvím zprostředkovatelů žádá Izrael o trpělivost a deklaruje ochotu posílit spolupráci při procesu odzbrojení.
Příměří, zprostředkované USA v listopadu 2024, následovalo po dvou měsících otevřeného konfliktu v jižním Libanonu. Izrael tehdy vstoupil do oblasti, aby zajistil návrat přibližně 60 000 obyvatel severního Izraele, kteří byli přesídleni kvůli útokům Hizballáhu. Příměří stanovilo stažení obou stran z pohraniční oblasti a její předání libanonské armádě, přičemž Izrael si ponechal pět strategických pozic u hranic. Od té doby IDF podle vlastních údajů zabila přes 330 operativců Hizballáhu, zasáhla stovky jeho objektů a provedla více než 1 000 menších operací v jižním Libanonu. Hizballáh, oslabený válkou a opakovanými izraelskými útoky, je nyní pod vnitřním i mezinárodním tlakem, aby odevzdal své zbraně. Libanonská armáda již připravila plán postupného odzbrojení této organizace.
Sýrie: V provincii Tartús se uskutečnilo rozšířené jednání pod vedením náčelníka generálního štábu generálmajora Alího An-Naásana a velitele 56. divize brigádního generála Muníra Aš-Šajcha. Jednání se zúčastnil také guvernér Ahmad Aš-Šámí a představitelé bezpečnostních a civilních složek. Cílem schůzky bylo posílit koordinaci mezi armádou, správními orgány a bezpečnostními složkami se zaměřením na zajištění stability a rozvoje regionu.
Syrský ministr obrany, generál Murháf Abú Kasra, dokončil třídenní oficiální návštěvu Ruska, během níž jednal s ruským ministrem obrany Andrejem Belousovem o posílení vojenské spolupráce, zejména v oblastech výcviku a technického rozvoje. Návštěva byla součástí širších snah o prohloubení strategických vztahů mezi Damaškem a Moskvou.
Izraelské síly mezitím pokračují v zemních pracích v obcích Bírka a Bír Adžam v provincii Kunejtra, pravděpodobně v rámci systému pohraničního opevnění označovaného jako „Sofa 53“.
V pátek se po celé Sýrii konaly demonstrace pod heslem „Syrská Džazíra není sama“. Protesty proběhly v Damašku, Aleppu, Homsu, Dajr az-Zauru, na venkově provincie Rakka a dalších oblastech. Účastníci odsoudili porušování práv civilistů ze strany Syrských demokratických sil (SDF) a požadovali ukončení jejich kontroly nad severovýchodní částí země.
Sudán: Velitel Sil rychlé reakce (RSF) Muhammad Hamdan Dagalo, známý jako Hamídtí a napojený na Spojené arabské emiráty (SAE), představil propagandistickou „inscenaci“, v níž oznámil údajné zadržení Isy „Abú Lúlua“, obviňovaného z masakrů civilistů v El-Fáširu v Dárfúru. Ve skutečnosti šlo pouze o snahu odvést pozornost a najít obětního beránka, aby byli skuteční viníci kryti. Tento krok přichází v době, kdy roste tlak médií a lidskoprávních organizací, které požadují vyvození odpovědnosti vůči SAE za podporu milic odpovědných za zločiny proti súdánskému obyvatelstvu. Pokusy svalit vinu na jednoho člověka jsou podle pozorovatelů průhledným úsilím očistit pověst těch, kteří skutečně nesou odpovědnost – od prezidenta SAE Muhammada bin Zájda až po samotného Hamídtího. Válka, která od dubna 2023 zabila desítky tisíc lidí a vyhnala z domovů přes 15 milionů Súdánců, je důsledkem jejich cynických spojenectví a mocenských zájmů.
Uganda/Somálsko: Ugandská vláda oznámila, že v nadcházejících dnech vyšle do Somálska nový kontingent vojáků v rámci mírové mise Africké unie (AUSSOM) a boje proti terorismu. Zástupce velitele pozemních sil Ugandy při rozloučení s odcházejícími jednotkami zdůraznil, že cílem mise je podpora stability a africké jednoty a vyzdvihl význam disciplíny a vlastenectví při plnění úkolů. Uganda patří mezi klíčové země zapojené do operací v Somálsku – její jednotky působí především na jihu země, kde hrají zásadní roli v boji proti džihádistům z hnutí Aš-Šabáb a při zajišťování regionální bezpečnosti.
Kongo: Navzdory formálnímu příměří, z jehož porušování se obě strany vzájemně obviňují, pokračují střety mezi povstaleckým hnutím M23 a konžskou armádou spolu s jednotkami Wazalendo. V posledních dnech jednotky M23 obsadily vesnice Tonga a Ndere, čímž dále posílily svou pozici v regionu.
Mali: Skupina Džamaat Nusrát al-Islám wal-Muslimin (JNIM) propustila dva občany SAE a jednoho Íránce, kteří byli uneseni v září poblíž Bamaka. Na oplátku získali teroristé 70 milionů dolarů a propuštění přibližně dvaceti svých členů z malijského vězení. Původní požadavek činil 100 milionů dolarů, později 50 milionů a dodávku zbraní. Nakonec se vyjednavačům podařilo dosáhnout dohody na finanční kompenzaci 70 milionů bez zbraní. Podle médií se jednání účastnili zástupci Mauritánie a vlivný Tuareg Ahmad Ag Bibi, který už dříve pomáhal při osvobození Francouzky Sophie Pétroninové – tato informace však nebyla potvrzena.
Džihádisté z JNIM dále obvinili malijské jednotky FAMa z krádeže paliva, když údajně vojáci plnili své batohy benzinem. Podle nich jde o „jasný důkaz plenění na úkor civilního obyvatelstva“, přičemž při kontrole bylo nalezeno několik desítek kanystrů s palivem. Současně nigerská vláda oznámila, že do Bamaka posílá 60 cisteren paliva jako projev solidarity. Tento krok má převážně symbolický charakter a cisterny projedou severní částí Burkiny Faso.
Podle místních zdrojů společná hlídka FAMa a ruského „Afrického sboru“ v obci Šanti mezi Lere a Diurou spálila všechny obchodní stánky. Důvody incidentu zatím nejsou známy.
Kvůli rostoucímu napětí vyzvala Velká Británie své občany, aby okamžitě opustili Mali.
Nigérie: Skupina Džamaat Nusrát al-Islám wal-Muslimin (JNIM) poprvé převzala odpovědnost za útok na území Nigérie. Útočníci napadli vojenský kontrolní bod ve státě Kwara, při čemž zabili jednoho vojáka a získali zbraně, komunikační prostředky i motocykl. JNIM je nejaktivnější v Mali, Burkině Faso a Nigeru, ale útoky byly v minulosti hlášeny i v Togu a Beninu. V létě 2025 džihádisté zveřejnili záběry svých bojovníků údajně pořízené v Nigérii a oznámili, že rozšíří své operace do Toga, Beninu a Ghany. Nedávno nigerijské úřady informovaly o vzniku nové ozbrojené skupiny ve státě Kwara, pravděpodobně napojené na Islámský stát (IS). Podle analytiků tak může dojít ke konkurenčnímu střetu mezi JNIM a novou skupinou přímo na území Nigérie.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že každý někdy dostane svůj výpovědní dopis. Někdo e-mailem, někdo přes advokáta a někdo si ho prostě přijede vyzvednout osobně – třeba do Pokrovsku. Prezident Zelenskyj dnes s ledovým klidem oznámil, že Putin prý plánuje návštěvu fronty. „Та залюбки, усі будуть аплодувати,“. Pokrovsk je totiž místo, kde se ruská armáda už přes rok snaží postoupit a po 170 tisících ztrát a desetitisících mrtvých se jim to povedlo. A teď tam prý má přijet Putin. Nebo aspoň jeden z nich. Protože už ani v Kremlu si nejsou jistí, který z těch voskových dvojníků je ten pravý… a nikdo nemá koule to ověřit. Výpověď je prý připravená, ale všichni se bojí ji předat, co kdyby to byl zrovna ten pravý. Takže leží v šuplíku, obálka s razítkem, připravená k odeslání. Jestli Putin opravdu dorazí na frontu, pošťák už čeká. Převezme si ji sám, v Pokrovsku, s potvrzením o doručení.
V zákopech i daleko od fronty probíhá tichý boj o návrat k běžnému životu. Tisíce Ukrajinců – vojáků i civilistů – přišly vinou války o ruku nebo nohu. Díky nejnovějším technologiím ale můžeme dát jejich příběhům nový směr. Proto bychom opět ve spolupráci s Česká stopa z. s. rádi představili novou sbírku.
Díky iniciativě Victoria Hand Project už dnes na Ukrajině vznikají odolné, na míru navržené protézy. Na místě se tisknou pomocí tiskáren od české firmy Prusa Research – rychle, levně a tam, kde je to nejvíce potřeba. Staňte se součástí projektu, který spojuje české know-how a neotřesitelnou ukrajinskou odvahu. Váš příspěvek – malý či velký – promění plastové vlákno v ručně vyrobenou šanci na nový začátek.
Přispět můžete zde: https://donio.cz/3d-tiskarny-na-tisk-protez
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
