(2 437 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 5. listopadu provedla ruská armáda další vzdušný útok bezpilotními prostředky na území Ukrajiny. Celkem bylo vypuštěno 80 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modelů ze směrů Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk (Rusko), přičemž přibližně 50 z nich tvořily drony Šáhed. Podle předběžných údajů k 9. hodině ranní se podařilo zničit nebo potlačit 61 nepřátelských dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 18 zásahů dronů v sedmi lokalitách a dopady trosek na dvou dalších místech.
Podle předběžných informací provedlo ruské letectvo pět leteckých úderů řízenými pumami, které zasáhly objekty několika uhelných podniků v Doněcké oblasti. Poškozena byla kotelna, administrativní a skladové budovy, přičemž provoz závodů byl zastaven. Ukrajinské Ministerstvo energetiky uvedlo, že nedošlo k obětem ani zraněním, nicméně škody jsou značné a zařízení jsou mimo provoz.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že protivzdušná obrana sestřelila přibližně 40 ukrajinských dronů nad několika oblastmi Ruska a nad okupovaným Krymem, aniž by uvedlo informace o škodách. Podle dostupných zpráv se útoky soustředily na energetickou infrastrukturu ve střední části Ruska. V Jaroslavli, asi 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy, zasáhl jeden z dronů energetický objekt, přičemž podle gubernátora Michaila Jevrajeva došlo jen k „menším škodám“ a nikdo nebyl zraněn. Ve městě se nachází ropná rafinerie zásobující Moskvu, která se již v minulosti stala cílem ukrajinských útoků. Další údery zasáhly okolí Vladimira, zhruba 200 kilometrů východně od hlavního města, kde byl podle gubernátora Alexandra Avdějeva poškozen jeden z klíčových uzlů elektrické sítě. V Rostovské oblasti gubernátor Jurij Sľusar potvrdil zničení několika dronů, zatímco v Orlu útoky poškodily několik obytných domů a hospodářský objekt. Tamní guvernér Andrej Klyčkov dodal, že v noci byly pomocí prostředků radioelektronického boje zneškodněny dva proudové drony.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Synelnykového, ve Vovčansku, a u Dvořičanského. Ukrajinský DeepstateUA na tomto sektoru fronty začíná přiznávat ruský postup u Bolohivky a Kamjanky, který se zde udál v průběhu minulého měsíce.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly pokusy okupantů o postup na Petropavlivku, u Piščaného a Borivské Andrijivky. Nové informace o ukrajinských pokusech o odříznutí okupantů severně od Kupjansku bohužel nemáme.
V lymanském sektoru se bojovalo u Hrekivky, směrem na Korovij Jar, Novoselivku, Drobyševo a u Lymanu.
Ve slovjanském směru došlo k útokům u Dronivky, Serebrjanky, Siversku, Vjymky a Perejzného.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo k jednomu bojovému střetu u Stupoček.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilje, ve Ščerbynivce, severně od Jablunivky, směrem na Berestok a Sofijivku. Ukrajinským ozbrojeným silám se podařilo zatlačit okupanty u Šachového a okupanti postoupili u Volodomirivky.
Ve směru na Pokrovsk okupanti útočili u Nového Šachového, Rodynského, Krasného Lymanu, Novoekonomičného, v jižní části Mirnohradu, u Lysivky, Novopavlivky, severně od Zvirového, u Udačného a Molodeckého. V Pokrovsku pokračují těžké boje a videa útoků ukrajinských dronů ukazují, že jsou okupanti roztažení prakticky po celém městě, včetně severní části.
Ve směru na Novopavlivku se Rusové snažili postoupit u Novomykolajivky a Dačného. V oleksandivském směru probíhaly boje u Jalty a Sičnevého. Ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo Oleksijivku, což naznačuje, že jsou v ní opět okupant. Více na jih se bojovalo u Verbového, okupanti postupovali u Jehorivky a tlačili směrem na Višněvé a v okolí Novohryhorivky.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru okupanti tlačili u Novomykolajivky a v orichivském směru se snažili postoupit na Novoandrijivku a u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americká federální vláda je již 36. den v částečné paralýze, čímž se současný „shutdown“ stal nejdelším v historii Spojených států. Donald Trump, který krizi opakovaně označil za „absurdní“, nyní vyzývá republikány, aby přijali takzvanou „jadernou volbu“ a zrušili filibuster – procedurální pravidlo, které v Senátu blokuje projednávání většiny návrhů, dokud pro jejich posun dále nehlasuje alespoň 60 senátorů ze sta. O situaci informují server Politico a stanice PBS. Ještě před měsícem Trump tvrdil, že rozpočtová krize je „bezprecedentní příležitostí“ k omezení vládních institucí, které podle něj ovládají demokraté. V posledních dnech však obrátil a vyzval k okamžitému ukončení patové situace. Na své sociální síti Truth Social napsal, že republikáni by měli „okamžitě zrušit filibuster, ukončit tento nesmyslný shutdown a konečně prosadit všechny skvělé republikánské iniciativy, o kterých jsme snili roky“. Filibuster je tradiční parlamentní taktika, kdy senátoři mohou nekonečně prodlužovat rozpravu a tím blokovat hlasování o návrzích zákonů. K ukončení debaty je nutné získat kvalifikovanou většinu 60 hlasů. Tento mechanismus v minulosti brzdil legislativní priority obou hlavních politických stran, ale zároveň sloužil jako pojistka proti jednostrannému prosazování zákonů. Trumpova výzva ke „zrušení filibusteru“ vyvolala odpor i mezi částí republikánů, kteří se obávají, že by ztrátou této procedury přišli o možnost brzdit demokraty v případě, že by se strany v budoucnu vystřídaly v opozici. Většinový lídr Senátu John Thune potvrdil, že v současnosti neexistuje dostatek hlasů pro změnu pravidel. Americká vláda tak zůstává částečně uzavřená a statisíce federálních zaměstnanců jsou již více než měsíc bez platu. Krize, která původně začala sporem o financování, se tak mění v politickou zkoušku síly mezi Trumpovým křídlem a umírněnější částí Republikánské strany.
Ukrajinský parlament schválil v prvním čtení návrh zákona č. 14057 o modernizaci druhé knihy občanského zákoníku, která se týká práv člověka a má zásadně aktualizovat jejich pojetí po více než dvaceti letech. Návrh, který osobně představil předseda parlamentu Ruslan Stefančuk, představuje podle jeho slov „výsledek pětileté práce“ a přináší novou interpretaci základních práv; od důrazu na lidskou důstojnost a soukromí až po zavedení reprodukčních a digitálních práv, včetně práv spojených s umělou inteligencí, digitální identitou, hlasem či obrazem. Dokument zároveň vyvolal ostrou kritiku novinářské komunity, která v něm spatřuje riziko cenzury a ohrožení investigativní žurnalistiky. Sporným bodem je zejména ustanovení, že informace, jež porušuje presumpci neviny, se automaticky považuje za nedůvěryhodnou, a že každý, o kom média zveřejní jakoukoli informaci, má právo na odpověď bez ohledu na její pravdivost. Mediální experti varují, že by to mohlo proměnit média ve „formální platformy pro jakékoli vyjádření“, zatímco část poslanců obhajuje potřebu zabránit zneužívání tisku k diskreditačním kampaním. Stefančuk i předseda výboru pro svobodu slova Jaroslav Jurčyšyn ujistili, že návrh bude před druhým čtením zásadně přepracován po konzultacích s právníky a novináři, aby nedošlo k ohrožení svobody médií a zároveň byl zachován moderní rámec ochrany lidských práv.
V Belgii byl 4. listopadu večer dočasně uzavřen bruselský mezinárodní letištní provoz poté, co nad areálem byly zaznamenány neznámé drony, což vedlo ke zrušení 16 letů společnosti Brussels Airlines a k chaosu mezi cestujícími. Podle belgických médií VRT NWS a Nieuwsblad byly pozorovány tři drony nad letištěm, zatímco další drony se objevily nad vojenskou základnou Kleine-Brogel, kde je umístěna americká jaderná munice. Obyvatelé okolí nahlásili až šest dronů, z nichž dva byly potvrzeny policií. Baza přešla do stavu zvýšené pohotovosti a federální policie prohledala oblast včetně podezřelých vozidel. Belgický ministr vnitra Bernard Quintin požádal premiéra Barta De Wevera o okamžité svolání Národní bezpečnostní rady, varoval před rizikem narušení kritické infrastruktury a vyzval k vytvoření koordinované celostátní reakce na hrozbu nelegálních dronů. Incident přichází jen několik dní po obdobné události, kdy byly nad Kleine-Brogel zaznamenány neznámé drony poprvé, což vyvolalo spekulace o možných špionážních aktivitách zaměřených na sledování rozmístění amerických F-16, F-35 a jaderných zbraní.
Gruzínské ministerstvo zahraničních věcí ostře zareagovalo na letošní hodnotící zprávu Evropské komise o rozšíření EU, která popisuje „prudké zhoršení situace v Gruzii“ a označuje ji za jedinou kandidátskou zemi, jež vykazuje regres v procesu přistoupení. Podle prohlášení ministerstva není kritický tón zprávy překvapením, ale považuje jej za politicky motivovaný a za pokus ovlivnit vnitřní záležitosti země. Gruzínská diplomacie obvinila instituce EU z používání tématu členství jako „politického nástroje“, který poškozuje vzájemné vztahy, a zdůraznila, že Tbilisi zůstává formálně oddané dohodám s Unií a nadále plní své závazky. Zpráva EU o rozšíření pro rok 2025 naopak vyzdvihla pokrok Ukrajiny v oblasti reforem, zatímco Gruzii vytkla omezování médií, tlak na občanskou společnost a odklon od evropských hodnot. Tento rozpor ještě více prohlubuje napětí mezi Tbilisi a Bruselem, které se vystupňovalo po přijetí kontroverzního zákona o „zahraničních agentech“ a posunu gruzínské vládní politiky směrem k Moskvě.
Dnes vám přinášíme pro změnu pozitivní zprávu z ruského ekonomického prostoru – Automobilka AvtoVAZ, známá u nás pod značkou Lada, byla až do roku 2028 osvobozena od platby daně ze zisku. Rozhodnutí bylo přijato na regionální administrativou Samarské oblasti, neboť AvtoVAZ odvádí daně v tomto regionu a daň ze zisku společností je v Rusku z velké většiny odváděna právě do regionálních rozpočtů. Zástupce administrativy zodpovědný za průmysl regionu, Sergej Tišin, uvedl, že prodloužení daňových úlev pomůže společnosti AvtoVAZ snížit závislost na úvěrech a zajistí rovnováhu produkčního cyklu.
Administrativa odhaduje, že rozpočet regionu v důsledku této daňové úlevy přijde o přibližně 133 milionů rublů v roce 2026, a v následujících letech lze očekávat obdobný výpadek v příjmech regionu. Připomeňme, že koncern AvtoVAZ se skládá z přibližně čtyř set subjektů a celkově zaměstnává přibližně 300 000 lidí, je tedy jedním z nejdůležitějších zaměstnavatelů v regionu a pro zastupitelstvo Samarské oblasti by jeho kolaps znamenal zásadní potíže.
Tato iniciativa tak vypadá na první pohled jako velmi štědré gesto regionální administrativy, je ale potřeba pamatovat na to, že koncern AvtoVAZ se již delší dobu nachází ve ztrátě, což kromě jiného znamená, že neplatí daň ze zisku, a nepředpokládá se, že se ke ziskovému hospodaření vrátí dříve než v roce 2028. Ve výsledku se tak jedná o gesto, které se dá velmi dobře politicky prodat, regionální administrativu ale nic nestojí.
Izrael: Izraelské a řecké letectvo dokončily začátkem týdne společné cvičení tankování za letu nad územím Řecka. Během pondělního výcviku jednotka izraelského letectva č. 120 procvičila doplňování paliva desítek řeckých stíhaček při simulovaném dlouhém operačním letu. Po několik hodin se stíhací letouny připojovaly k tankovacímu letadlu, aby mohly pokračovat v „bojové“ misí. Podle izraelské armády jde o součást každoročního výcvikového programu a potvrzení úzké regionální spolupráce mezi Izraelem a Řeckem.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že dnes v centrální části Pásma Gazy zabila dva ozbrojence, kteří překročili takzvanou Žlutou linii – hranici území kontrolovaného IDF po částečném stažení – a přiblížili se k izraelským jednotkám. Podle armády představovali „bezprostřední hrozbu“ a byli zneškodněni krátce po odhalení.
Ministr obrany Jisra’el Katz prohlásil, že izraelská armáda bude „bez jakýchkoliv omezení“ ničit tunely a zabíjet členy Hamasu v částech Pásma Gazy, které kontroluje. Reagoval tak na zprávy, že Izrael zvažuje umožnit ozbrojencům z Rafáhu návrat do oblastí držených Hamásem. „Politika Izraele je jasná: IDF působí v takzvané žluté zóně, aby zničila tunely a eliminovala teroristy Hamasu,“ uvedl Katz. Cílem podle něj je kromě navrácení těl všech padlých rukojmích také odzbrojení Hamasu a demilitarizace Gazy. Podle izraelských odhadů se v tunelech pod jižní Gazou, zejména v Rafáhu, ukrývá kolem 200 bojovníků Hamasu, kteří se nemohou vrátit bez odhalení izraelskými jednotkami. Spojené státy údajně tlačí na Izrael, aby těmto ozbrojencům umožnil bezpečný odchod, což má být součástí příprav na další fázi příměří podle Trumpova plánu. Premiér Benjamin Netanjahu to však odmítá. Náčelník generálního štábu Ejal Zamir navrhl, aby Izrael případný bezpečný průchod podmínil vydáním těla poručíka Hadara Goldina, zabitého v Gaze v roce 2014.
Libanon: IDF potvrdilo, že dnes provedlo útok dronem na jihu Libanonu. Cílem byl člen elitní jednotky Hizballáhu Radwan, Husajn Džábir Díb, který podle armády plánoval útoky proti Izraeli a jeho obyvatelům. Zabit při zásahu auta poblíž města Burdž Rahál.
Sýrie: Izraelské jednotky, včetně dvou tanků a čtyř vojenských vozidel, provedly nájezd na město Džabata al-Hašab v severní části provincie Kunejtra. IDF případ tradičně nekomentovalo.
Vnitřní bezpečnostní složky mezitím zadržely v oblasti Húla (provincie Homs) muže podezřelého z nelegálního obchodu se zbraněmi.
Protinarkotické oddělení v provincii Dejr ez-Zour podniklo několik razií, při nichž zabavilo různé druhy drog. Ve stejném městě byl za pomoci protiteroristické jednotky zatčen Munzir Nasir al-Maslat, hledaný za těžké zločiny proti civilnímu obyvatelstvu, včetně zneužívání těl padlých během revoluce.
Mali: Podle místních zpráv včera džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin JNIM) zapálili asi deset cisternových vozů poblíž Bamaka. Přičemž dnes do hlavního města dorazil velký konvoj více než 300 cistern ze směru od Sikasso byt i zde bylo několik vozidel po cestě zničeno, většina však dorazila bez újmy. Zdali 10 zničených cisteren patřilo ke konvoji není jasné i když je zde korelace možná.
Prezident Goita se sice snaží přesvědčit obyvatelstvo, že “cesty jsou bezpečné a džihádistů se nemají bát” což je ale idea která vypadá hezky při psaní z vrtulníku a za využití minimálních bezpečnostních opatření.
Nigérie: Na silnici mezi městy Babanna a Luma ve státě Niger přepadli údajně džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) kolonu s poslancem, kterou doprovázela nigerijská armáda. Při útoku byl zabit jeden voják a několik dalších utrpělo zranění. Oblast je známá jako zóna působnosti JNIM.
Kongo: Islámský stát oznámil velké střetnutí v Demokratické republice Kongo. Podle jeho prohlášení bojovníci zaútočili na jednotky konžské armády a ugandských sil, které prováděly protiteroristickou operaci v provincii Severní Kivu. Propagandisté tvrdí, že při boji zahynulo čtrnáct vojáků a devatenáct bylo zraněno – jde prý o jedny z největších ztrát od začátku operace proti IS. V posledních měsících výrazně vzrostl počet útoků islamistických bojovníků, zejména v provinciích Severní Kivu a Ituri. Koncem října například napadli křesťanskou vesnici, kde zabili třicet lidí a zapálili přes třicet domů. Útočí hlavně v odlehlých oblastech, kde jsou civilisté nejzranitelnější.
Dnešní Třešnička™ bude o tom, že ruská víra ve wunderwaffe je věčná jako Leninův voskový úsměv. Putin nedávno slavnostně oznámil, že Rusko vyvinulo „nejpokročilejší zbraně na světě“, které prý mají jaderný pohon, létají rychleji než některé zvuky a ruku na srdce, i rychleji než zdravý rozum. Buřňák a Poseidón zní hrdě, skoro poeticky, než si člověk uvědomí, že jde o zbraně, které buď nikdy nefungovaly, nebo při testech explodovaly (jako tehdy v Ňonokse), kde “vítězný pokrok“ svítil ještě týdny poté. Ruské wunderwaffe je teď tank Maus doby jaderné: monstrum technického obdivu, na plakátu vypadá skvěle, v reálu stojí v blátě a pohlcuje zdroje, zatímco neproniknutelná propaganda to vyhlíží jako zázrak spásy. Každé impérium má své sny o zázračné zbrani, která zachrání to, co zničila realita, a Rusko v tomhle směru drží tradici poctivě. Ale nebojte! Jak říká Vladimír Vladimirovič, „Rusko nikomu nevyhrožuje“. Jen zrovna vyrábí další apokalypsu. Pro mír, pochopitelně.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
