(3 736 slov, doba čtení 20 minut)
V noci na 5. listopadu podnikla ruská armáda další vzdušný útok bezpilotními prostředky proti cílům na území Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 80 útočných dronů typu Šáhed, Geran a dalších modelů, vypuštěných ze směrů Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk (Rusko). Přibližně 50 z nich tvořily drony Šáhed. Podle předběžných údajů k 9. hodině ráno bylo zničeno nebo potlačeno 61 nepřátelských dronů nad severními, jižními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 18 přímých zásahů v sedmi lokalitách a pád trosek na dalších dvou místech.
Podle dat zveřejněných velitelem ukrajinských Sil bezpilotních systémů (SBS), plukovníkem Robertem Brovdim (volacím znakem „Maďar“), výrazně roste podíl SBS na celkovém počtu zaznamenaných zásahů proti nepříteli. Zatímco v období leden–květen 2025 se podíl SBS pohyboval mezi 18–21 %, od června – tedy po Brovdiho nástupu do funkce – dochází k prudkému nárůstu až na 36 % v červenci, s udržením této úrovně i v dalších měsících. Z celkového počtu registrovaných zásahů, které se pohybují mezi 53–78 tisíci měsíčně, tvoří SBS od léta více než třetinu. Klíčovým faktorem vysoké hodnoty těchto dat je vizuální fixace zásahů, která zajišťuje jejich důvěryhodnost a auditovatelnost, na rozdíl od tradičních hlášení používaných Generálním štábem. SBS navíc sleduje širší spektrum cílů (včetně antén a úkrytů), což částečně vysvětluje nesoulad s konzervativnějšími oficiálními statistikami. Brovdi tvrdí, že SBS verifikovalo přibližně 33 % všech ztrát protivníka, což by v absolutních číslech odpovídalo 24 000 případům, tedy přibližně 75 % oproti hodnotám hlášeným GŠ. Tyto trendy přicházejí v době, kdy se poprvé objevují náznaky zavedení výkonnostních ukazatelů (KPI) pro měření efektivity jednotek, což vyžaduje transparentní datové struktury a plnou digitalizaci armády.
Podle geosint analytika (známého na twitteru pod přezdívkou Jompy), který se roky specializuje na satelitní snímky uskladněné techniky, se letošní podzim stal skutečným „bodem zlomu“ pro ruské skladové zásoby obrněné techniky. Satelitní a průmyslové indicie podle něj potvrzují, že Rusko začalo systematicky sešrotovávat starší a zchátralé trupy tanků a obrněných vozidel, aby získalo dostatek náhradních dílů pro udržení provozu modernějších typů. Tento krok ukazuje, že Moskva zřejmě dosáhla hranice, kdy už není dostatek vhodných trupů pro dlouhodobé opravy a obnovu a zbylá technika slouží hlavně ke „kanibalizaci“. Současně se mají začít vážně zvažovat pro službu i starší, dříve ignorované typy obrněnců – především T-72A, u nichž se nyní přistupuje k jejich renovaci po dekádách odstavení. Jompy upozorňuje, že původní cíl ruského ministerstva obrany z roku 2014, sešrotovat 10 000 vozidel, byl po anexi Krymu snížen na 4 000, avšak dnešní realita ukazuje, že počet uskladněných kusů neodpovídá reálným rezervám, jelikož většina je ve špatném technickém stavu. Neočekává se sice, že by Rusko masově znovu zavádělo do služby silně zastaralé a nemodernizované modely BRDM-2, MT-LB či T-64, avšak celkový trend ukazuje, že zásoby vhodné pro opravy se rychle vyčerpávají a Kreml se nachází v logistickém bodu, kdy udržitelnost mechanizovaných sil začíná být vážně ohrožena.
Ukrajinská tažená houfnice 2P22 Bohdana-BG se stále více prosazuje ve výzbroji ukrajinského dělostřelectva, které rozšiřuje svůj arzenál i o jednodušší, logisticky méně náročné systémy. První potvrzené záběry z jejího nasazení zveřejnila letos v březnu 47. samostatná dělostřelecká brigáda, přičemž jako tahač slouží nákladní vůz Daewoo Novus 4×4, který zároveň zajišťuje přepravu obsluhy. Postupně se tažená verze Bohdany začala objevovat také u dalších jednotek, například 13. brigády Národní gardy „Charta“ a 2. dělostřeleckého praporu 3. útočné brigády, což naznačuje zrychlující se sériovou výrobu. Aktuální produkce se odhaduje na zhruba 10 kusů měsíčně. Výběr tažené varianty má v současné fázi války pragmatické důvody: při přibližně vyrovnaném počtu dělostřeleckých systémů na obou stranách fronty představuje Bohdana-BG snadněji maskovatelný, levnější a jednodušší systém pro údržbu i obsluhu, který umožňuje rychlé rozptýlení palebných jednotek a snižuje jejich zranitelnost vůči ruským protiútokům a průzkumným dronům.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve Vovčansku, směrem na Dvoričanské a u Kamjanky.
Ruské síly nadále pokračují ve své propagandistické taktice tzv. „vyvěšování vlajek“. Dne 5. listopadu zveřejnily video, na němž skupina ruských vojáků vztyčuje ruskou vlajku ve Vovčansku, v prostoru působnosti 57. ukrajinské brigády. Ve skutečnosti však šlo o krátkou inscenaci – ruští vojáci vylezli na budovu, vyvěsili vlajku, pořídili několik záběrů a následně byli i s budovou zničeni po úderu ukrajinského letectva.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Petropavlivku, u Piščaného a u Hluškivky.
V lymanském sektoru probíhaly boje u Borivské Andrijivce, směrem k Novojehorivce, u Hrekivky, směrem na Korovyn Jar, u Novoselivky, v Zařičném a u Jampilu.
Ve slovjanském směru se bojovalo u Dronivky, Serebrjansky, Siversku, Vijimky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo ke střetům u Novomarkova a Vyroljubivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ščerbynivky, Rusyn Jaru, ve směru na Sofijivku a u Šachového. Menší skupiny okupantů se nadále pokoušejí pronikat do Kosťantynivky, kde jsou okamžitě napadány ukrajinskými drony a dělostřelectvem.
V pokrovském směru se intenzivně bojovalo u Zapovidného, Dorožného, Krasného Lymanu, Rodynského, Myrnohradu, Novoekonomičného, Lysivky, Novopavlivky, u Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
Těžké boje pokračují především v samotném Pokrovsku, kde se střety vedou jak v severní, tak v jižní části města. Okupanti zde postupují po malých skupinách a využívají městskou zástavbu ke krytí. Nově geolokované záběry potvrzují, že ruské jednotky postoupily v západním Rodynském severně od Pokrovska. Současně se ruské síly snaží proniknout i v jižním Pokrovsku, kde se podle obránců ruští vojáci uchylují k nošení civilního oblečení, aby se infiltrovali do ukrajinských linií. Do jižní části Pokrovsku už se okupanti dokáží dostat i s automobily.
Moskva do pokrovské operace nasadila značné síly, včetně jednotek ze tří kombinovaných armád (2., 41. a 51.) přičemž jejich části operují v různých sektorech města i v jeho okolí. Ve západní části Pokrovska působí jednotky 35. a 74. motostřelecké brigády a 1441. pluku, zatímco východní část města drží jednotky 30. motostřelecké brigády a několik pluků z 27. divize. Další ruské útvary jsou rozvinuty v širším oblouku za městem (u Rodynského, Myrnohradu, Zvirového a Udačného) s cílem sevřít ukrajinskou obranu ze severu i jihozápadu. Přestože Rusko do operace vložilo značné prostředky a lidskou sílu, tři kombinované armády zapojené do bojů po více než dvaceti měsících vykazují známky vážného opotřebení. Mechanizovaná technika je používána jen omezeně, převážně v prostoru Myrnohradu, zatímco většina útoků má nadále charakter pěchotních náporů.
Ve směru na Novopavlivku Rusové tlačili u Filije, zatímco v oleksandrivském směru se okupanti pokoušeli postoupit u Sičnevého, Voroného, Sosnivky, Solodkého, Přivilného, Verbového, Peršotravnevého a Pavlivky.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru proběhly střety ve směru na Novomykolajivku a Nové.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Včerejší prohlášení generálního tajemníka NATO Marka Rutteho o tom, že aliance v oblasti produkce dělostřelecké munice předstihla Rusko vyvolalo určitou skepsi, avšak dostupné údaje jeho tvrzení potvrzují. Podle odhadů Ukrajiny a západních zpravodajských služeb Rusko v roce 2024 vyprodukovalo přibližně 2 až 2,3 milionu granátů, což představuje výrazný nárůst oproti roku 2022, kdy objem činil cca 1,25 milionu kusů, přičemž růst je výsledkem státních investic do rozšíření výrobní kapacity. Na druhé straně Evropská unie do konce roku 2025 téměř dosáhla svého cíle vyrábět 2 miliony granátů ročně, přičemž plného tempa má být dosaženo v roce 2026, kdy se očekává odstranění úzkých hrdel ve výrobě a stabilizace dodávek. Spojené státy sice plánovaly produkovat 1,2 milionu granátů ročně již do října 2025, ale podle červencového vyjádření mluvčího armády zůstává reálná produkce na úrovni 40 000 ks měsíčně, tedy pod 0,5 milionu ročně, a cílové kapacity 100 000 ks/měsíc bude pravděpodobně dosaženo až v polovině roku 2026. K celkové produkci NATO přispívají i další členové – například Velká Británie navyšuje kapacitu na cca 100 000 granátů ročně a určitý objem vyrábějí i Kanada nebo Norsko. I přes dodávky munice z KLDR pro ruskou armádu, které zatím zmírňují dopady omezené domácí výroby, se zdá, že kombinovaná kapacita NATO v roce 2025 skutečně začíná převyšovat ruskou produkci.
Lotyšsko dokončilo dodávku všech 42 obrněných transportérů Patria 6×6, které slíbilo Ukrajině, přičemž poslední sada 21 vozidel zahrnovala rovněž kulomety ráže 12,7 mm s municí, náhradní díly, specializované nářadí, mobilní dílnu, údržbovou dokumentaci a sady pro opravy bojového poškození. Transportéry sjíždějí z nové montážní linky firmy Defence Partnership Latvia ve Valmierě, která byla otevřena v květnu 2024 v rámci mezinárodního programu CAVS zaměřeného na společný vývoj kolových obrněnců. První vozidlo vyrobené na lotyšské půdě bylo předáno již v srpnu 2024.
Německá zbrojovka Rheinmetall ve spolupráci s Litvou zahájila výstavbu závodu na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 mm v obci Baisogala, přičemž slavnostní položení základního kamene proběhlo 4. listopadu 2025 za účasti nejvyšších představitelů obou zemí. Podle litevského prezidenta Gitanase Nausėdy jde o největší obrannou investici v historii země a zároveň o strategický krok k posílení schopnosti odstrašení. Závod provozovaný společným podnikem Rheinmetall Defense Litva bude zahrnovat kovárnu a plnicí linku s kapacitou několika desítek tisíc nábojů ročně a přímo v Litvě bude investováno až 300 milionů eur, čímž vznikne přibližně 150 pracovních míst. Zahájení provozu se očekává v roce 2026, přičemž první plná výroba má následovat od roku 2027 podle objemu zakázek.
Itálie zadala první objednávku na 21 bojových vozidel v rámci programu A2CS (Army Armoured Combat System), která kombinují pásovou platformu KF41 Lynx od Rheinmetallu s věží Hitfist od společnosti Leonardo, přičemž vozidla dodá společný podnik Leonardo Rheinmetall Military Vehicles, vlastněný oběma firmami v poměru 50:50. Pilotní série má ověřit konfiguraci a průmyslové procesy, přičemž první dodávky se očekávají do konce roku 2025 a jeden KF41 již dorazil do Itálie ke zkouškám v prosinci 2024. Součástí balíčku jsou i simulační a výcvikové systémy a opce na dalších 30 vozidel. Vozidla A2CS mají postupně nahradit zastaralé typy VCC-80 Dardo a deriváty M113 a tvoří páteř plánované modernizace těžkých sil italské armády, která kromě pásových bojových vozidel počítá i s pořízením nových hlavních bojových tanků v rámci téhož společného podniku. Celkový záměr programu A2CS, dříve označovaného AICS, zahrnuje přibližně 1050 vozidel v různých variantách.
Německo předložilo Řecku komplexní nabídku na modernizaci mechanizovaných sil, která zahrnuje dodávku 205 nových bojových vozidel pěchoty KF41 Lynx a 200 repasovaných Marder 1A3 z výzbroje Bundeswehru, čímž by Atény získaly celkem 405 vozidel za více než 2 miliardy eur. Součástí návrhu je zapojení řeckého obranného průmyslu ve výši 25 % prostřednictvím zřízení výrobní linky v Řecku a také možnost dlouhodobého splátkového kalendáře pro usnadnění financování. Zároveň společnosti Rheinmetall a KNDS Deutschland jednají o spolupráci s řeckou firmou EODH na modernizaci tanků Leopard 1 a Leopard 2, přičemž náklady na upgrade 183 tanků Leopard 2A4 by se pohybovaly mezi 700 miliony a 1,5 miliardy eur v závislosti na rozsahu přestavby až na standard Leopard 2A7 HEL. Nabídka navazuje na mechanismus Ringtausch z roku 2022, v jehož rámci Řecko již vyměnilo své BMP-1 za 40 německých Marderů.
Britský Královský obrněný sbor dokončil první ostré střelby s obrněnými vozidly Ajax, čímž vozidlo přešlo z testovací fáze do výcviku na úrovni pluku, což představuje zásadní milník na cestě k jeho operačnímu nasazení. Program Ajax, který byl dříve kritizován pro technické nedostatky a zpoždění, tak dosahuje fáze taktického ověřování a postupně se blíží k plné připravenosti. Britská armáda plánuje zavést celkem 589 vozidel této rodiny ve šesti variantách (od průzkumných Ajax přes obrněné transportéry Ares, velitelská Athena, ženijní Argus, opravárenská Apollo až po vyprošťovací Atlas) s cílem postupného přezbrojení vybraných jezdeckých pluků. Plné operační kapacity se očekávají mezi lety 2028 a 2029.
Německo schválilo financování ve výši 490 milionů eur na vývoj a pořízení nové protiletadlové obrany DefendAir, vyvíjené společností MBDA Germany, přičemž více než dvě třetiny prostředků jsou určeny na vývoj a kvalifikaci speciálních protidronových střel, dříve známých jako SADM (Small Anti-Drone Missiles). Zbývající částka bude využita na pořízení prvních sériově vyráběných kusů. Vedle samotných střel má být vyvinuta také potřebná výrobní infrastruktura včetně odpalovacích kontejnerů. Zahájení sériové výroby je plánováno na rok 2029, přičemž první dodávky pro Bundeswehr se očekávají od roku 2030. Projekt DefendAir představuje klíčovou součást posilování obranyschopnosti proti bezpilotním prostředkům, jejichž význam roste v souvislosti s vývojem moderních konfliktů, a zapadá do širší strategie modernizace německé protivzdušné obrany.
Německá armáda v červenci 2025 zásadně reformovala systém výcviku zavedením nové šestiměsíční základní přípravy, která nahrazuje dřívější model tří měsíců základního a tří měsíců specializačního výcviku. Nová struktura sjednocuje a rozšiřuje výuková témata, která byla dříve rozdělena do několika kurzů, s cílem poskytnout ucelenější dovednosti v oblasti národní a kolektivní obrany. Všichni vojáci po absolvování tohoto výcviku dosáhnou jednotné úrovně připravenosti a mohou být následně zařazeni buď jako záložníci v rámci obrany území, nebo jako aktivní příslušníci polní armády. Výcvik probíhá decentralizovaně na celé řadě základen po Německu a reforma má za cíl zvýšit atraktivitu služby i míru setrvání v armádě. První výsledky ukazují výrazný pokles počtu předčasných ukončení výcviku, což naznačuje vyšší efektivitu nového modelu a jeho přínos pro dlouhodobou stabilizaci personálních kapacit Bundeswehru.
Francouzské námořnictvo rozhodlo o výrazném posílení palebné síly fregat třídy FDI (Frégate de Défense et d’Intervention), když poslední dvě jednotky z plánované pětikusové série budou vybaveny 32 vertikálními odpalovacími systémy Sylver A50, čímž se jejich výzbroj přiblíží fregatám FDI objednaným Řeckem. První tři fregaty, z nichž první již byla dodána a další dvě mají následovat do roku 2030, budou zpětně modernizovány, neboť původně nebyly vybaveny systémem A70 pro odpalování řízených střel, což bylo důsledkem rozpočtových omezení. Nový přístup navyšuje bojový potenciál FDI č. 4 a č. 5, jejichž dodání je plánováno na roky 2031 a 2032, a představuje dílčí krok k naplnění dřívějšího cíle mít 15 fregat „první třídy“, přičemž současného počtu je dosahováno jen formálně započtením fregat třídy FLF s omezenými schopnostmi. Debata o rozšíření flotily až na 18 fregat této kategorie, jak navrhoval ministr obrany Sébastien Lecornu, zůstává otevřená, přičemž průmyslové kapacity loděnice Naval Group by případné rozšíření zvládly – staví totiž jednu fregatu FDI zhruba každých 18 měsíců. Rozhodující však zůstává dostupnost rozpočtových prostředků, přičemž zvolené řešení reflektuje snahu udržet schopnosti francouzského námořnictva bez navyšování počtu lodí nad aktuální plán.
Dnes se zaměříme na důsledky regresivních tendencí růstu exportu ruské ropy. Podle údajů za měsíc říjen klesly rozpočtové příjmy z prodeje ropy meziročně o 26%, tedy z 908,1 miliard na 671,3 miliard rublů. Připomeňme, že příjmy z daně z těžby nerostných surovin tvoří jeden ze základních pilířů rozpočtových příjmů, a takto výrazný pokles představuje jen za říjen výpadek ve výši přibližně 0,6% veškerých ročních rozpočtových příjmů Ruska.
Příčinou poklesu rozpočtových příjmů byl z části pokles ceny ruské ropy na světových trzích (připomeňme, že daň z těžby nerostných surovin je v Rusku progresivních, a při cenách pod 50 USD za barel jsou rozpočtové příjmy téměř nulové), dalšími aspekty poklesu zisku z exportu ropy byl růst směnného kurzu ruského rublu (který od počátku května tohoto roku setrvává okolo hodnoty 80 rublů za USD, oproti přibližně 100 rublů za USD před rokem), a nezanedbatelný vliv mají i sankce ze strany EU a USA, které po posledním balíku sankcí dále zesílily a které komplikují možnosti ruského exportu ropy.
Pro celkový obraz je dále potřeba zahrnout i to, že celosvětové zásoby vytěžené ropy v roce 2025 znatelně vzrostly. Přičemž rostou nejen zásoby importérů například Číny, ale i objem zásob v Rusku, což ukazuje limity možností ropu dodat zákazníkům. Jen část zásob je přitom uložena v pozemních zásobnících, část byla již naložena na tankery, ale není pro ni možné nalézt kupce – což dodatečně snižuje ruské možnosti exportu ropy kvůli redukci počtu dostupných tankerů.
Pokud se pak podíváme na dlouhodobé trendy, uvidíme, že pokles výběru daně z těžby nerostných surovin v posledních měsících viditelně zrychlil. Od ledna do května tohoto roku byl meziroční pokles 14%, ke konci června již 17%, v červenci dosáhl pokles 18% a v srpnu dosáhl meziroční pokles 20%.Přičemž dvě ruské společnosti, které zodpovídají za polovinu celkového objemu exportu ruské ropy, tedy Rosněft a Lukoil, se staly primárními cíli posledního balíku sankcí. Ty se stejně jako předchozí sankce plně projeví až s určitým zpožděním, umožňuje to ale předpokládat, že se propad příjmů z exportu ropy dále prohloubí.
Izrael: Pokus o pašování zbraní z Egypta do Izraele pomocí dronu byl dnes ráno zmařen, oznámila izraelská armáda. Dron byl zachycen při překročení hranice vojáky sledujícími kamerový systém a následně sestřelen jednotkami regionální brigády Paran. Na palubě byly tři útočné pušky, které byly předány policii k vyšetření. Podle IDF v posledním roce přibylo pokusů o pašování zbraní a drog přes egyptskou hranici pomocí dronů. Ministr obrany Israel Katz ve čtvrtek prohlásil, že vyhlašuje „válku“ těmto aktivitám, nařídil uzavření oblasti jako vojenské zóny a označil podobné pokusy za terorismus. Náčelník generálního štábu Ejal Zamir uvedl, že armáda soustředí své síly a prostředky na potírání této hrozby.
Dva Palestinci, kteří v noci házeli molotovovy koktejly na dálnici u Ramalláhu na Západním břehu, byli podle IDF zastřeleni. Izraelská armáda uvádí, že vojáci 636. jednotky bojového zpravodajství čekali v záloze u palestinské vesnice al-Judeira, když podezřelé identifikovali. Ihned poté, co Palestinci zapálili a hodili koktejl, byli zastřeleni. Armáda k události zveřejnila i video.
Sýrie: Prezident USA Donald Trump uvedl, že plánuje setkání se syrským prezidentem Ahmadem al-Šaraou, při kterém by mohla být projednána i otázka Abrahámových dohod. „Myslím, že odvádí velmi dobrou práci. Region je složitý a on není jednoduchý partner, ale vycházíme spolu dobře a dosáhli jsme výrazného pokroku,“ řekl Trump.
Syrská armáda mezitím provedla rozsáhlá taktická cvičení za účasti dělostřelectva, raketových, tankových a pozemních sil i útočných rot.
Ministr vysokoškolského vzdělávání Sýrie na 5. frankofonní ministerské konferenci o univerzitní spolupráci představil plán rozvoje syrského vysokého školství a vědy, které se zúčastnilo přes 40 ministrů.
V městě Al-Báb u Aleppa pokračují armádní ženisté ve spolupráci s místními úřady v odminovávání východních čtvrtí, aby zajistili bezpečný návrat obyvatel po dřívějších tragických incidentech.
Na klimatické konferenci COP30 v brazilském Belému se francouzský prezident Emmanuel Macron setkal s přechodným syrským prezidentem Ahmadem al-Šarou. Hlavními tématy jednání byly jednota Sýrie, boj proti terorismu, potírání pašování drog a návrat uprchlíků. Macron vyzval al-Šaru, aby se Sýrie připojila k mezinárodní koalici proti ISIS, a zdůraznil, že nedávné hlasování OSN o zrušení sankcí potvrzuje správnost francouzské diplomatické strategie. Zároveň apeloval na přijetí soudních opatření v souvislosti s násilnostmi z března a července, aby bylo zajištěno zastoupení všech složek syrské občanské společnosti. Francie podle něj zůstane partnerem při obnově syrské jednoty prostřednictvím dialogu s Demokratickými silami Sýrie (SDF).
Írán: Prezident Masúd Pezeškján varoval, že Teherán čelí bezprecedentní krizi vody a energie, protože zásobníky klesly na nejnižší úroveň za posledních 60 let, což ohrožuje dodávky pitné vody i elektřiny. „Pokud do konce listopadu v Teheránu nezaprší, budeme muset omezit dodávky vody. A pokud déšť nepřijde ani poté, budeme muset město evakuovat,“ citovala prezidenta ve čtvrtek agentura SNN. Podle úřadů vstoupilo město do šestého roku sucha a některé přehrady jsou naplněny méně než z 10 %. Například přehrada Latyán, jedna z pěti hlavních vodních nádrží v okolí Teheránu, je pouze z 9 % plná, uvedl náměstek ministra energetiky Mohammad Džavánbacht, který situaci označil za kritickou.
Súdán: Súdánské letectvo dnes zničilo kolonu se zbraněmi, která dorazila z Libye a mířila k bojovníkům Sil rychlé reakce (RSF) podporovaným SAE. Letouny zasáhly cíl ještě před dosažením určeného místa, kolona byla zcela zlikvidována.
Libye: Společnost Todini SpA postaví úsek dálnice 4.3, který propojí Al-Azízíju a Ras Adždír na severozápadě Libye. Smlouva byla podepsána tento čtvrtek za účasti zástupců vlády PNE a italského náměstka ministra zahraničí.
Mali: Už deset dní je nezvěstný opoziční politik Šejch Umar Diallo, kterého 25. října v Bamaku zadrželi muži vydávající se za členy bezpečnostních složek. Organizace Human Rights Watch vyzvala malijské úřady k objasnění jeho zmizení.
Po tříleté přestávce se USA vracejí do Mali. Během nečekaného telefonátu 4. listopadu “ocenil”náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau činnost malijské armády a vyzval k „okamžnému posílení spolupráce“ v boji proti islamistické skupině Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM). Zájem USA pramení z rostoucí hrozby — bojovníci JNIM postupují k Bamaku, zároveň se země pyšní třetím největším zlatým dolem v Africe a na severu byly nalezeny zásoby ropy. Po loňském odmítnutí amerických jednotek se nyní zdá, že Mali znovu otevírá dveře spolupráci.
Bezpečnostní situace se ale prudce zhoršuje. JNIM dnes ráno zaútočili na armádu v Diabali (region Ségou) – už třetí útok během několika hodin. Podle místních zdrojů teroristé zároveň napadli čtyři města – Hérémakono, Fana, Diabali a Labézangu. Skupina tvrdí, že ve Faně, 140 km od Bamaka, se jí údajně podařilo převzít kontrolu nad vojenským postem. Na rostoucí nebezpečí reaguje i zahraničí. Francie doporučila svým občanům, aby Mali dočasně opustili, zatímco některé jiné země vydaly přímý příkaz k evakuaci. Námořní společnost MSC oznámila okamžité pozastavení všech silničních přeprav do Mali kvůli eskalaci násilí a nedostatku pohonných hmot způsobenému útoky JNIM.
Niger: Podle zpráv se bojovníci ISIS pokusili o druhé únosy přímo v centru Niamey, hlavního města země. Terčem byl německý občan, kterému se podařilo útočníkům uniknout ještě předtím, než ho stihli odvést. Událost vyvolala vážné obavy, protože i po předchozím únosu nebyla bezpečnostní opatření v metropoli posílena. Dříve byl unesen americký misionář a pilot Kevin Rideout, který od roku 2010 působí v Nigeru prostřednictvím organizace SIM International. Podle nepotvrzených informací odvezli únosci svého zajatce směrem k oblasti Tillabéri.
Dnešní Třešnička™ je o tom, jak se v Rusku likviduje medicína podle válečného plánu. Zatímco Putin posílá poslední zbytky armády umírat do ukrajinských polí, doma si zkusmo hraje na doktora… tedy nikoli v erotickém slova smyslu, ale ve stylu „zkusme dát fonendoskop pošťákovi a uvidíme, co to udělá“. V zemi, kde už dávno zanikly nejen nemocnice, ale i důvod k optimismu, si Duma odsouhlasila další státem řízený experiment: mladí doktoři budou posíláni do nejzapadlejších gubernií, protože proč ne, vždyť otroctví je přece tradiční ruská hodnota. Medicína se tak stává dalším oborem, který se má reformovat podle principu „čím horší, tím věrnější režimu“. Jako by nestačilo, že se sestry mění na kněze a pacienti na mučedníky, tak teď ještě i zdravotníci na vyhnance. Sovětský svaz tohle zkoušel s učiteli a inženýry. No a výsledkem byly kolchozy plné pitomců a paneláky, které spadly po pěti zimách. Ale jedno Rusko umí skvěle: místo rentgenu postavit chrám, místo chirurga poslat ikonu a místo léků modlitbu. V zemi, kde panuje Stalinův duch, se totiž ví tutově, že kdo neumře na frontě, ten aspoň nebude dělat potíže ve frontě na aspirin.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
