(2 510 slov, doba čtení 13 minut)
V noci na 9. listopadu podnikla ruská armáda další vzdušný útok proti Ukrajině. Od 18. hodiny 8. listopadu útočila 69 bezpilotními letouny typů Šáhed, Gerbera a dalšími drony z oblastí Kursk, Millerovo, Orel a Primorsko-Achtarsk. Přibližně padesát z nich tvořily drony Šahed. Podle předběžných údajů k deváté hodině ranní ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila nebo potlačila činnost 34 dronů nad severními a východními oblastmi země. Zaznamenáno bylo 32 přímých zásahů na devíti místech a pád trosek na jednom dalším místě.
Současně v ruské Voroněži došlo téže noci k sérii výbuchů během útoku dronů, které způsobily výpadky elektřiny a tepla. Podle gubernátora oblasti Alexandra Guseva bylo několik dronů nad městem sestřeleno, avšak na jednom z komunálních zařízení vypukl požár. Z bezpečnostních důvodů byly podle něj dočasně odstaveny části elektrické a tepelné infrastruktury, což vyvolalo kolísání teploty v systému centrálního vytápění. Místní úřady hlásily poškození střechy stavební firmy, rozbitá okna v několika budovách a poškozená vozidla i části topné sítě. Gusev uvedl, že nikdo nebyl zraněn a dodávky elektřiny se postupně obnovují. Podle ruského nezávislého kanálu Astra na Telegramu mohlo být cílem útoku zařízení CHP-1, což je největší teplárna ve Voroněži, která zajišťuje zásobování čtyř městských obvodů i více než tisícovky podniků, včetně strategického závodu Voronežsintezkaučuk. Pokud se tato informace potvrdí, šlo by o jeden z nejvážnějších útoků na ruskou energetickou infrastrukturu od začátku podzimní vlny náletů.
Hlavní zpravodajské ředitelství Ukrajiny (HUR) oznámilo, že členové ruského odbojového hnutí provedli sabotáže proti čtyřem logistickým zařízením ruské armády ve Vologdské oblasti a v Baškortostánu. Podle informací HUR k útokům došlo v průběhu října a listopadu. V Baškortostánu partyzáni zapálili zařízení tří komunikačních věží, zatímco u Vologdy byl zničen železniční reléový rozvaděč. Tyto sabotáže podle ukrajinské rozvědky představují cílený zásah proti infrastruktuře, která zajišťuje přepravu a koordinaci ruských vojenských jednotek. „Systematické vyřazování podobných objektů výrazně komplikuje vojenskou logistiku ruských okupantů,“ uvedla rozvědka ve svém prohlášení. Ve stejném týdnu HUR informovalo také o dalších akcích ruského hnutí odporu „Svoboda pro Rusko“, které se zaměřilo na železniční logistiku. Při sérii útoků byly zničeny nebo poškozeny lokomotivy využívané ruskou armádou k přepravě zbraní, munice a vojenské techniky na frontu proti Ukrajině. Podle ukrajinských zdrojů tyto akce dokládají rostoucí aktivitu ruských partyzánských skupin, které na území Ruské federace operují nezávisle na Kyjevu, ale s jeho vědomím a zpravodajskou podporou.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti okupanti tlačí směrem na jih u Synělnykového, boje pokračují ve Vovčansku, u Vovčanských Čutorů, směrem k Dvořičanskému a u Koloďaz.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postoupit v Kupjansku, u Petropavlivky a Piščaného.
V lymanském sektoru došlo k bojům ve směru na Korovyn Jar, Děrylového, v Zařičném a v Jampilu.
Ve směru na Slovjansk se bojovalo u Dronivky, Serebrjanky, Vjymky a Fedorivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupanti snažili postoupit u Zalizňanského.
Doněcká fronta: Ve směru Kosťantynivku pokračovaly boje u Ščerbinivky, severně od Jablunivky, směrem na Sofijivku a u Volodomyrivky. V pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, Rodynského, Krasného Lymanu, na jihu Myrnohradu, u Promynu, Lysivky, Zeleneho, Kotlyného, Udačného a Molodeckého.
V Pokrovsku pokračují těžké boje po celém městě a videa ukazují, že byli okupanti do města schopni dostat už i těžkou techniku. Zároveň se proslýchá, že se Ukrajinci budou snažit udržet hlavně severovýchodní část města, aby udrželi přístup do Myrnohradu otevřený.
Ve směru na Novopavlivku došlo ke střetům západně od Kotljarivky a Horikového.
V oleksandrivském směru se bojovalo severně od Zeleného Haje, u Orestopoilu, Sosnivky, Voroného, Novomykolajivky, Pryvilného, Krasnohirského a Uspenivky.
Jižní fronta: V orichivském směru se okupanti pokusili postoupit v Plavném.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Kvůli pokračující rozpočtové krizi ve Spojených státech byly pozastaveny vývozy zbraní v hodnotě přes 5 miliard dolarů, určené spojencům USA včetně Ukrajiny. Informoval o tom server Axios s odkazem na odhady amerického ministerstva zahraničí. Podle vysokého úředníka ministerstva zahraničí, kterého redakce cituje, se mezi zadržené kontrakty řadí mimo jiné dodávky řízených střel AMRAAM, určených pro západní stíhačky F-16, a také bojové systémy Aegis a HIMARS, které měly být poskytnuty Dánsku, Chorvatsku a Polsku. Přesný konečný účel těchto zbraní není veřejně znám, nicméně podle Axiosu se mnohé prodeje spojencům v rámci NATO formálně vedou jako součást podpory Ukrajiny. Mluvčí ministerstva zahraničí Tommy Pigott obvinil z blokace vývozů demokraty: „Demokraté blokují prodej klíčových zbraní, zejména našim spojencům v NATO, čímž poškozují americkou obrannou výrobu a ohrožují bezpečnost Spojených států i našich partnerů.“ Rozpočtová krize vznikla poté, co se americký Kongres nedokázal na konci září dohodnout na prodloužení vládního financování. Fiskální rok federální vlády začíná 1. října, a pokud do té doby nejsou schváleny nové rozpočtové zákony nebo alespoň krátkodobé rozpočtové opatření, nastává takzvaný shutdown – zastavení provozu části státní správy. K půlnoci 1. října Kongres termín zmeškal kvůli vleklým politickým sporům mezi demokraty a republikány. Demokraté chtěli využít hlasování k prosazení dodatečných financí pro zdravotnictví a kompenzaci dřívějších škrtů v programu Medicaid, zatímco republikáni požadovali přijetí rozpočtu bez změn. Jde o první „shutdown“ za současného funkčního období prezidenta Donalda Trumpa a celkově už třetí během jeho politické kariéry. Výpadek financování nyní blokuje nejen domácí agendy, ale i zahraniční obranné kontrakty, které jsou klíčové pro udržení vojenské pomoci Ukrajině i důvěry spojenců v rámci NATO.
Maďarský premiér Viktor Orbán po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tvrdil, že Maďarsko získalo „neomezenou výjimku“ z amerických sankcí na dovoz ruské ropy a plynu. Ve skutečnosti však podle informací CNN, BBC a Reuters Washington udělil Budapešti pouze jednoroční výjimku. Orbán po schůzce s Trumpem prohlásil, že Maďarsko „bude mít i nadále nejnižší ceny energií“ a že „v případě plynovodu Turkish Stream a ropovodu Družba byla Maďarsku udělena obecná a časově neomezená výjimka“. Podobně vystoupil i ministr zahraničí Péter Szijjártó, který uvedl, že USA udělily Maďarsku „plnou a neomezenou imunitu“ vůči sankcím v oblasti ropy a plynu. Podle zdrojů z Bílého domu je však tato interpretace nepravdivá. Výjimka, kterou Spojené státy skutečně poskytly, je platná pouze na jeden rok. V praxi jde o dočasné uvolnění části sankčních omezení, které mají umožnit Budapešti přechodné období pro diverzifikaci energetických dodávek. Trump rozhodnutí zdůvodnil geografickou situací Maďarska: „Pro Maďarsko je velmi obtížné získávat ropu a plyn z jiných regionů, protože nemá přístup k moři. Ostatní vnitrozemské země stále nakupují velké objemy energií z Ruska,“ uvedl americký prezident. Zdroje blízké vyjednávání tvrdí, že Washington se snaží udržet s Budapeští pracovní vztahy, ale zároveň ji tlačí k postupnému snížení závislosti na ruských surovinách.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve svých pamětech popsal, že rozhodnutí odmítnout žádost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o uzavření ukrajinského vzdušného prostoru v roce 2022 pro něj bylo „bolestivým okamžikem“. Úryvky z jeho knihy cituje deník The Times. Podle Stoltenberga se mu Zelenskyj ozval telefonicky z bunkru v Kyjevě v době, kdy město čelilo prvním útokům ruské armády. Ukrajinský prezident tehdy uvedl: „Přijímám, že neposíláte na Ukrajinu pozemní jednotky, i když s tím nesouhlasím. Ale prosím vás, uzavřete nebe. Nedovolte, aby nad námi létala ruská letadla, drony a vrtulníky.“ Dodal také: „Vím, že NATO to dokáže – už jste to udělali dříve.“ Stoltenberg přiznává, že žádost musel odmítnout. Vysvětlil, že uzavření vzdušného prostoru by znamenalo, že by aliance musela ničit ruské systémy protivzdušné obrany nejen na Ukrajině, ale i na území Běloruska a samotného Ruska, aby mohla zajistit bezpečí svých letounů. „A pokud by se ve vzduchu objevilo ruské letadlo nebo vrtulník, museli bychom ho sestřelit. To by znamenalo přímou válku NATO s Ruskem. Na to jsme nebyli připraveni. Jak tehdy řekl americký prezident Joe Biden, nebudeme riskovat třetí světovou válku kvůli Ukrajině,“ píše Stoltenberg. Bývalý šéf aliance přiznal, že měl tehdy obavu, že Zelenskyjův telefonát může být jeho poslední. Přesto se domnívá, že rozhodnutí nezasáhnout přímo bylo správné, i když dodává, že západní pomoc Ukrajině byla „příliš malá a přišla příliš pozdě“. Podle Stoltenberga mohla být plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu odvrácena, kdyby Kyjev měl už tehdy dostatečnou vojenskou podporu. „Putin by tehdy mohl dojít k závěru, že útok na ozbrojenou Ukrajinu je nemožný,“ uzavírá.
Dnes se zaměříme na výsledky ruské snahy stabilizovat domácí trh s benzínem. Je potřeba přiznat, že se to do značné míry podařilo, neboť v posledním týdnu vzrostly maloobchodní ceny benzínu pouze o 0,03%. Pro srovnání, v na přelomu září a října dosahoval týdenní vzrůst cen přes 0,8%. Velkoobchodní ceny benzínu ve stejném období dokonce poklesly, a to o 0,28%. Příčin stabilizace trhu je několik, mezi hlavní z nich lze řadit:
- Pokles intenzity ukrajinských útoků proti ruské ropné infrastruktuře
V posledních týdnech byly vedeny útoky převážně na menší rafinerie, jejichž poškození nemá takový vliv na celkovou nabídku benzínu v Rusku. Útok na Volgogradskou rafinerii, která patří k největším v Rusku a ke kterému došlo v minulém týdnu (bude zahrnut do zítřejší svodky) za do změny cen promítnou až v následujících týdnech.
- Zvýšený import benzínu ze zahraničí
Pomocí importu benzínu jak z Běloruska, tak především z Číny, se podařilo v současné době pokrýt výpadky v zásobování zejména dálněvýchodních regionů Ruska. Produkce ruských rafinerií byla přesměrována pro potřeby armády a také pro zásobování centrálního Ruska, tedy zejména Moskvy a Moskevské oblasti, vźvýšený import ale umožnil zajistit dostatek paliva v okrajových regionech.
- Zvýšené uvolňování benzínu z rezerv
V posledních týdnech byly také zvětšeny dodávky benzínu ze systému státních hmotných rezerv, což dále vylepšilo bilanci nabídky a poptávky po benzínu na ruském trhu.
- Zesílené regulace
Začaly být také pečlivěji uplatňovány regulační kroky, například limity na růst cen benzínu v maloobchodním prodeji. To ale znamená, že pro rafinerie není prodej benzínu za regulované ceny ekonomicky výhodný (a je tak dostupné menší množství na burze, což způsobuje, že jej nezávislé čerpací stanice nejsou schopny získat a musí přerušit dodávky), regulace ale zasáhla i čerpací stanice – ty v současné době prodávají benzín se ztrátou přibližně 6 rublů za litr, což činí přibližně 8% prodejní ceny.
Výš uvedený přehled ukazuje, že se Rusku sice podařilo krátkodobě stabilizovat ceny benzínu, tato opatření ale nejsou dlouhodobě udržitelná a tak lze v dohledné době očekávat opětovný růst cen, zejména pokud Ukrajina opětovně zvýší intenzitu útoků na ruské rafinerie.
Izrael: Izraelská armáda oznámila, že od zítřejšího rána proběhne třídenní vojenské cvičení na Západním břehu a v oblasti Jordánského údolí. Během manévrů bude v regionu zvýšený pohyb vojáků a vojenské techniky.
Izraelská policie na Západním břehu dnes zadržela pět izraelských osadníků, kteří při útěku před úřady narazili autem do policejního vozů. Podle policie, pohraniční stráže a IDF zasahovaly bezpečnostní složky ráno u osady Geva Binjamín kvůli útoku extremistů. Palestinská média uvedla, že při incidentu bylo zraněno sedm Palestinců a několik budov bylo zapáleno. Čtyři podezřelí se pokusili ujet autem, ale po nárazu do hlídkového vozu, při němž byl lehce zraněn jeden policista, uprchli pěšky. Helikoptéra policie pomohla pachatele vypátrat a zadržet. Pátý podezřelý byl dopaden přímo na místě.
Velení IDF oznámilo, že během večerní razie v uprchlickém táboře al-Faraa na severu Západního břehu jednotky IDF zastřelili Palestince, který údajně plánoval útok na vojáky. Podle IDF muže zabila průzkumná jednotka výsadkářské brigády. Žádní vojáci nebyli zranění. Palestinské ministerstvo zdravotnictví identifikovalo mrtvého jako šestadvacetiletého Abd al-Rahmana Ahmada Darawsheha.
Sýrie: Izraelské jednotky provedly operace v syrské provincii Kunejtra, vstoupily do několika vesnic a zaujaly tam pozice.
Prezident Ahmad aš-Šará navštíví Washington, kde se setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, s velitelem Centrálního velení Bradom Cooperem v Pentagonu a s ministrem zahraničí Markem Rubiem na ministerstvu zahraničí. Ministr energetiky Muhammad al-Bašír a Syrský investiční úřad se dohodli na sdílení dat o projektech, podpoře energetických investic a vytvoření společného výboru pro koordinaci a udržitelný rozvoj.
Syrské bezpečnostní síly a rozvědka podnikly útoky na pozice ISIS v provincii Dejr ez-Zor po důkladném sledování pohybu bojovníků. Skupina označující se za „Zbytky bývalého Asadova režimu“ převzala odpovědnost za výbuch automobilu u policejní stanice ve městě Banijas. K explozi, způsobené náloží připevněnou na zaparkované policejní auto, došlo 27. října a způsobil materiální škody. Incident byl součástí speciální operace, kterou v provincii Idlib provedlo Hlavní zpravodajské ředitelství spolu s oddělením vnitřní bezpečnosti. Syrské bezpečnostní síly během posledního týdne uskutečnily celkem 61 zásahů proti buňkám ISIS.
Pákistán: Na internetu se objevily záběry útoku pákistánského letectva na budovu s ozbrojenci v provincii Balúčistán. Armáda zasáhla celkem devatenáct cílů a zabila třicet bojovníků. Podle pákistánských úřadů patřily objekty organizaci „Fitna al-Hindustan“. Tento název Islámábád používá k naznačení, že skupiny působící v Balúčistánu, například „Armáda osvobození Balúčistánu“, údajně získávají podporu z Indie.
Sudán: V městě Al-Ubajd ve státě Severní Kordofán roste napětí kvůli obavám z blížícího se útoku jednotek Sil rychlé podpory (RSF). Armáda oznámila, že v sobotu sestřelila dron vypuštěný těmito jednotkami. Al-Ubajd leží na klíčové zásobovací trase mezi Dárfúrem a Chartúmem, a jeho ovládnutí by bylo pro RSF velkým strategickým vítězstvím po dobytí Al-Fašíru, posledního z pěti hlavních měst Dárfúru. Obyvatelé se obávají opakování tragédie z Al-Fašíru, kde podle OSN po pádu města došlo k masovým vraždám, sexuálnímu násilí a rabování. OSN varovala, že neexistují známky deeskalace, a očekává další vyhrocení bojů v Kordofánu. Mezinárodní organizace pro migraci uvedla, že kvůli postupu RSF v oblasti Bára bylo z domovů vyhnáno přes 36 tisíc lidí. Přestože úřady uklidňují veřejnost, obyvatelé Al-Ubajdu zůstávají v nejistotě. Napětí se stupňuje i kvůli tomu, že vláda dosud nevyjádřila postoj k návrhu „mezinárodní čtyřky“ na tříměsíční příměří. Guvernér Dárfúru prohlásil, že jakékoli příměří bez stažení vojsk a humanitárních záruk by znamenalo „rozdělení Súdánu“.
Nigérie: Podezřelí bojovníci z džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) včera zaútočili na kontrolní stanoviště nigerijské celní služby (NCS) ve městě Madje ve státě Kebbi, kde zabili jednoho důstojníka a způsobili materiální škody.
Mezitím nigerijská armáda provedla úspěšný přepad logistické skupiny ISIS v oblasti Kirawa ve státě Borno. Jeden z bojovníků byl zabit, ostatní uprchli se zraněními. Armáda zabavila zásoby – kola, potraviny, látky a nápoje. Ztráty mezi vojáky ani civilisty hlášeny nejsou. Operace zaměřené na přerušení zásobovacích tras teroristů v regionu pokračují.
Burkina Faso – Niger: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že se jim údajně podařilo zcela obsadit armádní stanoviště v provincii Loroum. Oficiální vládní kanály se k tomuto incidentu nevyjádřili.
Současně bojovníci ISIS dnes ráno údajně vyslali posily o síle 600–700 mužů směrem k městu Dori, pravděpodobně z oblasti Tillabéri v sousedním Nigeru. Zatím není jasné, jaký je jejich cíl – zda posílit frontu v Arbinde, nebo postoupit na jih k Sebbě a otevřít tak druhý front proti JNIM a vládním jednotkám.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
