(3 284 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 21. listopadu provedla ruská armáda další rozsáhlý vzdušný útok 115 útočnými drony typů Šáhed, Geran a dalších modelů, vypuštěných ze směrů Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Gvardijske na Krymu. Přibližně 70 strojů tvořily Šáhedy. Podle předběžných údajů se k 9:00 podařilo zničit či potlačit 95 dronů nad severními, jižními a východními oblastmi Ukrajiny. Zaznamenáno bylo 19 přímých zásahů na 12 místech a dopady trosek na dalších čtyřech lokalitách. Nejvážněji byly poškozeny objekty civilní infrastruktury a soukromé domy v Černihivské, Dnipropetrovské, Charkovské a Oděské oblasti. Ruská armáda rovněž podnikla letecký úder řízenými bombami na město Záporoží, při kterém zahynulo pět lidí a bylo poškozeno několik obytných domů, tržních prostor, supermarket a vozidla.
Ruské drony v noci znovu zasáhly Oděskou oblast, kde podle tamní vojenské správy vznikly škody na civilní infrastruktuře navzdory aktivní činnosti PVO. Zasaženy byly především obytné domy, servisní stanice, automobily a administrativní budova, přičemž na místě vypukly rozsáhlé požáry. Podobná situace panovala i v Dněpropetrovské oblasti, kde drony útočily na jihovýchod regionu. Útok si vyžádal jednu oběť na životě, několik zraněných a způsobil další škody na obytné zástavbě.
V Ternopilu pokračují již třetím dnem rozsáhlé záchranné práce po středečním ruském útoku, který zničil část vícepodlažního obytného domu. Podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace záchranáři na pátém a šestém podlaží doslova „prohledávají každý metr“ za pomoci techniky, nářadí i rukou. Během dne byly ze sutin vyproštěny tři další oběti, mezi nimi dvě děti. Počet potvrzených mrtvých tak stoupl na 31 lidí, včetně pěti dětí, a 94 osob utrpělo zranění. Třináct lidí zůstává nadále pohřešovaných.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci protivzdušná obrana údajně zneškodnila 33 ukrajinských dronů, z toho po sedmi nad Smolenskou a Rostovskou oblastí, šest nad Belgorodskem a další nad Černým mořem, okupovaným Krymem, Voroněžskou oblastí a Krasnodarským krajem. Z Krasnodarského kraje mezitím místní úřady hlásily dopad trosek dronu ve Slavjansku na Kubani, kde byli podle informací kanálu Astra zraněni dva lidé. V celém slavjanském okrese byla následně zrušena výuka ve školách i školkách kvůli pokračující hrozbě dronových útoků. Rusko opět nezveřejnilo informace o případných škodách na infrastruktuře a tradičně informovalo pouze o počtech sestřelených strojů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Synělnikového, ve Vovčansku, ve Dvořičanském a směrem na Koloďazné.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo informaci o zničení dvou raketometů HIMARS v Charkovské oblasti v souvislosti s útokem raketami ATACMS na Voroněžskou oblast, přičemž jako důkaz přiložilo videozáznam. Následnou analýzou však vyšlo najevo, že záběry pochází z 5. září 2024 a zobrazují zásah raketometu M270 MLRS v Sumské oblasti, nikoliv HIMARS v Charkově.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru ruské zdroje tvrdí, že se jim podařilo obsadit město Kupjansk a zveřejnily videa s vlajkami v několika částech města. Tyto záběry však nelze nezávisle ověřit a boje v oblasti pokračují stejně jako v předchozích dnech. Okupanti dále rozvěsili vlajky v Zaostkiliji a útočili u Piščaného a Novoplatonivky.
V lymanském směru se bojovalo u Novojehorivky, Hrekivky, Šandryholového, Mirného, Koloďaz, Novoselivky a Jampilu. Situace v tomto sektoru se zhoršuje pro ukrajinské obránce, kteří čelí rostoucímu tlaku okupantů.
Ve slovjanském směru pokračovaly střety u Dronivky, Serebrjanky, Siversku, Vjymky, ve Zvanivce a u Perejzného
Bachmutská fronta: V kramatorském směru probíhaly boje u Novomarkového, západně od Časiv Jaru, dále u Stupoček a Predtečiného.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku okupanti útočili u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, ve Ščerbynivce, u Kleban-Byku, Jablunivky, Rusyn Jaru a směrem na Sofiivku a Volodymyrivku. V pokrovském směru se bojovalo u Zapovidného, v Rodynském, Krasném Lymanu, Novoekonomičném, Myrnohradu, u Lysivky, Udačného a Molodeckého.
Boje pokračují i přímo v Pokrovsku, kde okupanti pravděpodobně ovládají naprostou většinu jižní části města a snaží se rozšířit svou kontrolu na severozápad, sever a severovýchod.
Informace z této části fronty nepotvrzují, že by se ukrajinské síly chystaly město vzdát bez boje. Naopak, jejich odhodlání bránit Myrnohrad zůstává silné, jak dokazuje nasazení elitního 1. sboru Národní gardy „Azov“ a nejznámější ukrajinské dronové jednotky „Maďarovo ptáčci“, tedy 414. samostatné úderné brigády bezpilotních prostředků. Obě formace jsou proslulé svou vysokou efektivitou při ničení ruských jednotek. Nasazená taktika je nemilosrdná, kdy cílem už není pouze „vyřazování“, ale systematická likvidace útočících ruských jednotek. Ruské pěší jednotky jsou běžně napadány dvěma kamikaze drony, kdy první má nepřítele znehybnit a druhý ověřuje výsledek a případně doráží zasažené vojáky. Ukrajina zde účinně využívá bodový systém, který motivuje operátory k přesným zásahům výměnou za přísun nových dronů. Podle dostupných údajů zlikvidovala 414. brigáda mezi 1. a 18. listopadem 1 807 ruských vojáků, přičemž většina zásahů je doložena obrazovým materiálem. Ani dodatečné pancéřování ruské techniky příliš nepomáhá. Na videích lze i vidět nová taktika nasazení; první vlna dronů obrněnce znehybní, druhá je ničí, a následně začíná lov unikajících členů osádky. Přes tyto ztráty Rusko pokračuje v útocích, jejichž intenzita dosahuje až stovky denně, což svědčí spíš o bezohledném přístupu než o promyšlené strategii. Přesto je třeba dodat, že ruské síly už pronikly do jižní části Myrnohradu a boje o město probíhají. Ukrajinci však stále kontrolují většinu území a využívají výhodu otevřených a podmáčených polí na východě, která brání ruskému postupu. Výsledkem je, že útoky z tohoto směru opakovaně selhávají a Myrnohrad se dosud ruským silám nepodařilo přeměnit v šedou zónu jako značnou část Pokrovska.
Ve směru na Novopavlivku okupanti tlačili u Novoserhijivky, Dačného a Filije. Ve směru na Oleksandrivku se bojovalo u Zeleného Haje, Pryvilného, Sosnivky, Sičnevého, Stepového, Rybného a Krasnohirského.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo u Jablukového a Rivnopilje, přičemž okupanti vyvěsili své vlajky ve Veselém.
V orichivském směru pokračovaly střety u Kamjanského, směrem na Stepnohirsk a v Primorském. Linie fronty zůstává bez zásadních posunů.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes oznámil, že jednal s lídry Francie, Velké Británie a Německa o novém 28bodovém mírovém návrhu, který předložila administrativa prezidenta Trumpa. Podle Zelenského evropští partneři „ocenili úsilí Spojených států, prezidenta Trumpa a jeho týmu, směřující k ukončení války“, zároveň však probíhá intenzivní koordinace s cílem zajistit, aby případné urovnání respektovalo základní principy ukrajinské suverenity. Z dostupných informací vyplývá, že americký návrh obsahuje mimořádně kontroverzní požadavky, včetně postoupení rozsáhlého území na východě, omezení velikosti Ozbrojených sil Ukrajiny a trvalého zablokování vstupu do NATO. Tyto body se výrazně překrývají s dlouhodobými ruskými podmínkami prezentovanými Kremlem od roku 2022. Moskva však prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova uvedla, že Spojené státy s ní plán zatím detailně nekonzultovaly. Evropské vlády sice věděly, že Washington pracuje na určitém návrhu, ale nepodílely se na jeho přípravě a podle diplomatických zdrojů nebyly až do čtvrtka seznámeny s konkrétním obsahem dokumentu. Zelenskyj proto zdůraznil, že Kyjev nyní společně s evropskými partnery provádí vlastní rozbor návrhu, a to s cílem zajistit, aby jakékoli urovnání poskytlo „skutečný a důstojný mír“, jenž nebude zpochybnitelný další ruskou agresí. Zelenskyj potvrdil, že již o plánu jednal i s viceprezidentem JD Vancem a v nejbližších dnech očekává přímý rozhovor s prezidentem Trumpem. „Plně si uvědomujeme, že americká síla a podpora mohou mír výrazně přiblížit. Nechceme o ni přijít,“ uvedl. Zároveň připomněl, že Rusko o skutečný mír neusiluje: „Kdyby ano, tuto válku by nikdy nezahájilo.“
Článek deníku Financial Times poukazuje na zásadní nedostatky v evropské vojenské logistice, které by mohly výrazně omezit schopnost NATO rychle přesouvat síly na východní křídlo. Přesun jediné lehké divize o 15 000 vojácích a 7 500 vozidlech vyžaduje přibližně 200 vlaků s celkem 8 400 vagony, přičemž první sled sil NATO čítá 100 000 vojáků a druhý až 300 000, což ilustruje enormní nároky na dopravní kapacity. Praktické problémy ukázal francouzský pokus o přesun tanků do Rumunska, který musel být realizován složitou námořní trasou přes Řecko kvůli technickým a byrokratickým omezením železniční dopravy přes Německo. Přestože NATO identifikovalo 2 800 klíčových bodů infrastruktury vyžadujících modernizaci, Evropská unie tento seznam zúžila na 500 a dosud neprovedla žádné konkrétní kroky. Koncept tzv. „vojenského Schengenu“ zůstává nerealizován navzdory dohodám mezi Polskem, Německem a Nizozemskem, a snaha zkrátit dobu přesunu jednotek ze současných 45 dnů na 3–5 dní naráží na chybějící investice a pomalou politickou koordinaci.
Polsko oznámilo uzavření posledního ruského konzulátu v Gdaňsku jako reakci na incident, který ministr zahraničí Radosław Sikorski označil za „akt státního terorismu“, s odkazem na pokus o útok s cílem způsobit lidské oběti, jenž měl podle dostupných informací přesáhnout dosavadní rámec sabotáží. Tato eskalace přichází v době, kdy byl v Petrohradu slovně a téměř i fyzicky napaden polský velvyslanec Krzysztof Krajewski, který označil útok za předem organizovaný a v souvislosti s ním zaslal protestní nótu ruským úřadům. Vzhledem k pokračujícímu zhoršování polsko-ruských vztahů a opakovaným bezpečnostním incidentům přistupuje Varšava k diplomatickým protiopatřením, která odrážejí nejen rostoucí napětí, ale i posun v hodnocení ruských aktivit jako systematicky agresivních vůči státním strukturám členské země NATO.
Ukrajinský obranný průmysl realizuje rozsáhlý modernizační program dělostřelectva, jehož jádrem je přestavba sovětských tažených houfnic 2A36 Hjacint-B na nový dělostřelecký systém 2P22 Bohdana-BG ráže 155 mm. Projekt, zahájený v roce 2024, reaguje na omezenou dostupnost specifické munice ráže 152 mm, která je určena výhradně pro původní verzi Hjacint-B a není kompatibilní s jinými sovětskými systémy. Modernizace spočívá v osazení lafet Hjacint-B novými hlavněmi standardu NATO, přičemž tento konkrétní podvozek byl zvolen díky své schopnosti unést těžkou hlaveň. Přestavbou již prošla většina z přibližně 180 houfnic, které Ukrajina měla k dispozici před válkou, přičemž část byla ztracena v bojích a další získána z Finska. První kusy nového systému obdržely v první polovině roku 2025 jednotky 47. dělostřelecké brigády, následované 13. brigádou Národní gardy, 3. leteckou útočnou brigádou a 147. výsadkovou dělostřeleckou brigádou. Projekt Bohdana-BG patří mezi největší ukrajinské iniciativy na poli transformace těžké techniky a umožňuje rychlé posílení palebné síly díky využití stávajících komponent.
Německá společnost ARX Robotics oznámila další významnou dodávku bezpilotních pozemních vozidel (UGV) typu GEREON na Ukrajinu, čímž rozšíří stávající flotilu těchto systémů na několik stovek jednotek. Vozidla budou integrována do operačního systému Mithra OS, který umožňuje jejich koordinované nasazení ve větším měřítku. Výroba bude rozdělena mezi evropská pracoviště a nově i výrobní kapacitu přímo na Ukrajině, což odráží rostoucí důraz na lokální průmyslovou spolupráci.
Německá vláda připravuje novelu zákona o letecké bezpečnosti, která umožní Bundeswehru aktivně zasahovat proti podezřelým dronům v případě bezprostřední hrozby, a to na základě žádosti policie. Podle dosavadní právní úpravy smí armáda v době míru na území státu působit pouze v omezené míře a zásahy do vnitřní bezpečnosti, jako je sestřelování dronů, spadají výhradně do kompetence policie. I přes existenci divize vnitřní bezpečnosti (HSchDiv) tak Bundeswehr dosud mohl v těchto případech poskytovat pouze technickou podporu, a to výlučně tehdy, pokud policie nedisponovala potřebnými kapacitami. Reaguje se tak na rostoucí počet incidentů s bezpilotními prostředky (jen za první čtvrtletí letošního roku jich bylo evidováno nejméně 270) a na potřebu rychlé reakce při ochraně civilní infrastruktury. Nové ustanovení má být právně zakotveno jako forma „administrativní pomoci“, čímž se obchází nutnost ústavní revize a zároveň se rozšiřují operační možnosti armády v oblasti vnitřní bezpečnosti, což může mít širší dopad na podobu civilně-vojenské spolupráce v Německu.
Společnost KNDS Germany oficiálně předala Bundeswehru první tank Leopard 2A8, který je prvním plně nově vyrobeným tankem pro německou armádu od roku 1992. Tento krok představuje významný milník v modernizaci německých obrněných sil a je součástí širší zakázky na 123 tanků Leopard 2A8, jejichž dodávky jsou plánovány mezi lety 2027 až 2030. Předaný prototyp projde v následujících letech důkladným ověřovacím a testovacím procesem včetně taktických zkoušek v jednotkách, přičemž prvními uživateli budou příslušníci 45. tankové brigády dislokované v Litvě. Ministerstvo obrany navíc zvažuje navýšení objednávky o dalších 75 kusů, čímž by se celkový počet tanků Leopard 2 v Bundeswehru mohl do roku 2030 zvýšit nad plánovaných 430.
Dnes se v návaznosti na včerejší zprávu o nízkých prodejních cenách ruského zemního plynu zaměříme na to, jak se pokles tržeb odrazil na hospodaření společnosti Gazprom. Tento koncern, který za rok 2024 vykázal ztrátu ve výši přibližně jednoho bilionu rublů, a situace se o mnoho nezlepšila ani v letošním roce. Gazprom je tak nucen rozprodávat část svých aktiv, aby získal prostředky na pokrytí alespoň části rostoucího dluhu této společnosti.
Nedávno bylo oznímeno, že je připravován prodej chemického kombinátu Gazpromněftechim Salavat, který se nachází v Baškirsku. Kombinát se největším svého druhu v Rusku a produjuje přibližně 150 sloučenin, například čpavek, močovinu nebo různé druhy plastů. Prodejní cena kombinátu má být 250 až 270 miliard rublů, přičemž samotný kombinát hospodaří i za současných podmínek se ziskem a jeho zisk tvořil v minulém roce přibližně 5% celkových příjmů Gazpromu. Lze tedy říci, že Gazprom získá prodejem prostředky na překlenutí nejbližších měsíců, vzledem k celkově ztrátovému jospodaření a výpadku jednoho z mála ziskových subjektů se jeho hospodaření v dlouhodobější perspektivě dále zhorší.
Kupujícím je holding Roschim, relativně mladá společnost (byla založena v únoru 2021), která v současnosti rozšiřuje své aktivity na ruském trhu a má snahu získat vedoucí pozici ve vypraném segmentu chemického průmyslu. V současné době koncern Roschim produkuje například oxidy titanu, sulfid železnatý nebo kyselinu sírovou. Jeho vlastník není veřejně znám, odhaduje se ale že jej vlastní Arkadij Rotenberg, jednám z přátel Vladimíra Putina a velmi majetným ruským oligarchou.
Izrael: Podle předběžného vyšetřování izraelské armády se dnes na dvou místech ve východní Rafáhu, oblasti na jihu Gazy pod kontrolou IDF, vynořilo z tunelů asi 15 členů Hamásu. Izraelské letectvo, navedené pozemními jednotkami, šest z nich zlikvidovalo. Dalších pět se vzdalo vojákům brigády Nahal, kteří je zajali a převezli do Izraele k výslechu zpravodajců z Šin Betu. Armáda pokračuje v pátrání po zbývajících ozbrojencích ze vzduchu i ze země. V oblasti Rafáhu, na izraelské straně tzv. Žluté linie, se podle odhadů skrývaly desítky členů Hamásu. USA údajně vyvíjely tlak na Izrael, aby jim umožnil bezpečný přesun zpět do částí Gazy ovládaných Hamásem. IDF uvádí, že v posledních týdnech vede v Rafáhu „soustředěné úsilí“, jehož cílem je zničit zbývající tunely a eliminovat v nich ukryté teroristy. Minulý týden armáda oznámila, že zabila tři až čtyři operativce Hamásu, kteří se v této oblasti rovněž objevili z podzemí.
Velení IDF uvedlo, že záložníci z 55. výsadkové brigády při nedávných pozemních operacích na jihu Sýrie zabavili zbraně. Brigáda byla v posledních měsících povolána k „proaktivním obranným misím“ pod 210. regionální divizí „Bašan“, aby posílila bezpečnost Izraele a zejména Golanských výšin. Během prohledávání oblasti vojáci našli části raket, RPG a další zbraně. Všechny byly následně zničeny.
V noci na dnešek napadla skupina radikálních židovských osadníků Palestince ve vesnici Markaz v jižních Hebronských vrších na západním břehu Jordánu. Vesnice se nachází v oblasti využívané IDF jako střelnice. Záběry z místa ukazují několik maskovaných útočníků, jak bijí místní obyvatele holemi. Podle jednoho Palestince, který si přál zůstat v anonymitě, útočníci přišli z několika okolních nelegálních osad. Při útoku bylo zraněno několik Palestinců; jeden byl převezen do nemocnice ve středně vážném stavu.
Sýrie: V noci byl kontrolní bod syrských sil v provincii Tartús napaden neznámými útočníky, kteří použili střelbu i granát.
V Damašku se konala demonstrace požadující osvobození regionu Džazíra od jednotek SDF. Podobné protesty vypukly i v pátek v Hasace, Rakká, Dajr az-Zauru a v hlavním městě. Šlo už o třetí takovou akci během měsíce.
Po půlnoci se izraelské jednotky přesunuly na okraj Sájdat al-Chanút na jihu Kunejtry a zřídily dočasný vojenský kontrolní bod. Podle zdroje Daraa 24 byl další dočasný blokpost umístěn na křižovatce Ajin al-Bajda severně od Kunejtry a oblast zároveň sledovala průzkumná letadla.
Somálsko: Africké centrum strategických studií při americkém ministerstvu obrany varuje, že Somálsko se blíží k „nejnebezpečnějšímu bodu zvratu ve své moderní historii“. Hrozí rozpad státních institucí a posílení vlivu hnutí Aš-Šabáb, které se přiblížilo k Mogadišu na méně než 50 kilometrů. Kapacity somálské armády i sil Africké unie (ATMIS) přitom výrazně oslábly.
Napětí roste i mezi federální vládou a jednotlivými státy. Plán prezidenta Hasana Šajcha Mahmúda změnit ústavu a volební pravidla před rokem 2026 může podle zprávy vyvolat další nepokoje. Armáda navíc v posledních třech letech přišla o 10–15 tisíc vojáků, potýká se s korupcí, slabým výcvikem a závislostí na pomoci Turecka, Kataru a západních zemí. Stažení části jednotek Africké unie vytvořilo bezpečnostní vakuum, které Aš-Šabáb rychle využil.
Zpráva také popisuje rostoucí regionální rivalitu: Turecko a Katar podporují centrální vládu, zatímco SAE, Etiopie a Keňa stojí více při federálních státech. Turecko od roku 2017 posílilo své vojenské i ekonomické působení, zatímco SAE upevňují vliv prostřednictvím přístavů Berbera a Bosaso či investic přesahujících 600 milionů dolarů. Somálsko se tak stává dějištěm otevřeného soupeření. Samostatně je zmíněn Somaliland, fakticky nezávislý od roku 1991, který posiluje spolupráci s Etiopií a SAE. Dohoda o poskytnutí etiopského námořního přístupu v roce 2024 může znovu vyvolat napětí, zejména pokud se situace na jihu země zhorší.
Centrum načrtává tři možné scénáře vývoje v příštích dvou letech:
- pád vlády a převzetí Mogadiša Aš-Šabábem,
- nová občanská válka mezi federací a státy,
- široká politická dohoda za podpory regionálních a mezinárodních aktérů, která umožní reformu státu i bezpečnostních složek.
Závěr zprávy je varovný, ale nikoli beznadějný: Somálsko lze stále stabilizovat, pokud vláda a státy začnou spolupracovat, omezí regionální konflikty a obnoví profesionální bezpečnostní instituce. Ignorování současné krize by však mohlo vést k nejhoršímu scénáři – přeměně Somálska v džihádistický stát sahající až k hranicím Keni a Etiopie.
Situaci dále zhoršil nedávný útok Al-Šabábu v Baidowe na jihozápadě země. Exploze mířila na rezidenci tajemníka regionální správy a přinesla oběti i škody. Další skupina džihádistů napadla základnu provládních milicí na okraji města.
Mali: Francie oznámila, že sníží počet svého diplomatického personálu v Mali. Krok navazuje na dřívější rozhodnutí evakuovat francouzské občany a na skutečnost, že řada dalších ambasád už své týmy v zemi omezila nebo stáhla.
Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) vyzvala Turecko, aby přestalo podporovat „diktátorské režimy“ dodávkami útočných dronů. Podle jejich prohlášení jsou turecké bezpilotní letouny používány v Mali k útokům na civilisty — ženy, děti a starší obyvatele. Údery údajně zasahují rozsáhlé oblasti na severu země a způsobily smrt desítek nevinných lidí.
JNIM také oznámili, že dnes odpoledne zaútočili na kolonu malijské armády pomocí nástražného výbušného zařízení mezi obcemi Kumantu a Buguni v regionu Sikasso.
Dnešní Třešnička™ bude takový to sorry jako. Hele, některé věci by nevymyslel ani Leoš Kyša (máváme) po půlnoci na conu. Američtí vojáci, zjevně vyzbrojení nejen puškami, ale i naprostou geografickou dezorientací, si spletli hranici a omylem vtrhli na mexickou pláž, kde postavili cedule Ministerstva obrany s výhružkou, že vstup zakázán a že území teď patří Pentagonu. Jako by šlo o DLC do Falloutu, kde už se USA nesnaží Mexiko koupit nebo vydírat, ale rovnou ho obsazují po kouskách… zřejmě po plážích, protože kdo by se chtěl prát ve vnitrozemí, že jo. Pentagon později přiznal chybu a svádí incident na „změny topografie“, tedy že se jim ztratila řeka, podle které se měli řídit. Přesně ten typ navigačního selhání, co se v minulosti osvědčil; viz 1846 a americko-mexická válka, kdy se „omylem“ překročilo Rio Grande a pak se Američané divili, že po nich někdo střílí. Jenže dnes už se nebojuje kvůli Alamu, dneska frčí pláže. A zatímco mexická prezidentka trvá na tom, že žádné cizí jednotky v Mexiku nebudou, Trump sní o leteckých úderech na kartely a zřejmě i na turistické destinace. Až příště Američané zase omylem vtrhnou někam jinam, můžou klidně rovnou do Kanady. Aspoň si zopakují tu slavnou válku o Washington D.C., kdy jim v roce 1814 Kanaďani vypálili Bílý dům. Třeba to tentokrát vezme i Pentagon.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
