(3 174 slov, doba čtení 17 minut)
V noci na 23. listopadu podnikly ruské síly další rozsáhlý útok proti Ukrajině, tentokrát s nasazením 98 bezpilotních prostředků. Ukrajinské vzdušné síly oznámily, že se podařilo zneškodnit 69 dronů, především typu Šahed, a také stroje Gerber a další UAV. Drony přilétaly z pěti směrů – z ruského Orel, Kursku, Millerova, Primorsko-Achtarsku a z okupované krymské Čaudy. Do obrany se zapojily jednotky PVO, prostředky elektronického boje, letectvo i mobilní palebné skupiny. Navzdory vysoké efektivitě obrany bylo zaznamenáno 27 zásahů v 12 lokalitách.
V Moskevské oblasti zasáhly ukrajinské drony Šaturskou GRES, jednu z nejstarších tepelných elektráren v Rusku. Podle gubernátora Andreje Vorobjova byla část dronů sice zničena ruskou protivzdušnou obranou, ale několik UAV dopadlo přímo v areálu stanice ve městě Šatura. Zásah způsobil požár, který se podle úřadů podařilo lokalizovat. Ruské ministerstvo pro mimořádné situace oznámilo, že vzplály hned tři transformátory. Na místě zasahovalo 137 hasičů se 49 kusy techniky. Moskva zároveň hlásila tři další drony sestřelené při letu směrem k hlavnímu městu. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že celkem bylo nad územím Ruské federace údajně zničeno nebo zachyceno 75 dronů. Nejvíce, tedy 36, prý nad Černým mořem. Další UAV byly sestřeleny nad okupovaným Krymem a v Brjanské, Voroněžské, Smolenské, Belgorodské, Kalužské a Rjazaňské oblasti, stejně jako v Krasnodarském kraji a Moskevské oblasti.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Synelnykového, ve Vovčansku a směrem k Lymanu.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat v Kupjansku, u Petropavlivky a Piščaného. Ukrajinské drony napadaly okupanty jižně pod Novou Kruhljakivkou
V lymanském směru probíhaly boje v Novoselivce.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Dronivky, Serebrjanky, Siversku, okupanti vyvěsili své vlajky ve Zvanivce a snažili se dostat ke Svjato-Pokrovskému a Pazenovému.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru pokračovaly boje u Stupoček.
Doněcká fronta: V prostoru Kosťantynivky ruské drony útočily v Ivanopiliji, ve které se okupanti včera předváděli s vlajkami. Dále se bojovalo v Pleščijivce, Ščerbinivce, u Jablunivky, směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském směru se bojovalo v Zapovidném, v severní části Rodynského, u Krasnéhoj Lymanu, v Novoekonomičném, v Myrnohradu, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a snažili se dostat do Novopidhorodného.
Těžké boje pokračují v Pokrovsku, kde se okupanti soustředí na postup v Rivném a severně od něj. Ukrajinské síly měli v posledních dnech nějaké úspěchy v centru Pokrovsku, podrobnosti však nejsou úplně jasné a situace je zde velice fluidní.
Ve směru na Novopavlivku se okupanti snažili postupovat u Dačného a Filije. Ve směru na Oleksandrivku Ukrajinci jako vykáceli nemalou část Novopavlivského lesa, aby se o něj nemohli okupanti při dalším postupu opřít a boje pokračovaly u Sosnivky, Stepového, Verbového, směrem na Jehorivku, u Krasnohirského a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru okupanti tlačili u Jablukového, směrem na Varvarivku, Zatyšišju a ve směru na Huljajpole. V orichivském směru pokračoval tlak u Malé Tokmačky, Stepnohirsku a Prymorského.
Podle dosud zveřejněných a ověřitelných informací z agentury Reuters, Washington Post, Politico a z přepisu návrhu publikovaného Kyiv Independent lze americký 28bodový mírový plán a evropský proti-návrh popsat jako dvě související, ale zásadně odlišné koncepce řešení války. Americký plán, vyjednávaný mezi Washingtonem a Moskvou, klade důraz na rychlé uzavření příměří a obsahuje výrazné ústupky ze strany Ukrajiny. Počítá se s tím, že Ukrajina se vzdá celého Donbasu a stáhne se i z částí Doněcké oblasti, které dosud kontroluje. Krym, Luhansk a Doněck by se staly de facto ruskými alespoň z pohledu Spojených států. Počítá se s fixací frontové linie v dalších regionech na současném stavu. Návrh také omezuje ukrajinskou armádu na 600 tisíc vojáků a blokuje vstup Ukrajiny do NATO, přičemž Aliance by se měla zavázat nerozšiřovat se dále a nestacionovat vojska na Ukrajině. Bezpečnostní garance jsou popsány velmi neostře a nevytvářejí závazek kolektivní obrany. Naopak návrh otevírá rozsáhlý prostor pro obnovu americko-ruské ekonomické spolupráce v energetice, infrastruktuře i technologických oblastech a předpokládá postupné rušení sankcí a návrat Ruska do G8. V několika bodech je plán výhodnější pro Ukrajinu – například počítá s návratem Záporožské jaderné elektrárny pod ukrajinskou kontrolu, s mezinárodním dohledem, a také se zajištěním volného průplavu po Dněpru. Celkově je však návrh vnímán jako zásadně prokremelský a vyžadující od Ukrajiny velmi rozsáhlé územní i vojenské ustupky.
Evropský proti-návrh, jehož plné znění zveřejnila agentura Reuters, vychází z amerického plánu, ale v řadě bodů ho upravuje či zmírňuje. Zdůrazňuje suverenitu Ukrajiny a počítá s uzavřením komplexní dohody o neútočení mezi Ruskem, Ukrajinou a NATO. Z textu mizí americký požadavek na omezení rozšiřování NATO, pouze se konstatuje fakt, že vstup Ukrajiny do Aliance vyžaduje konsensus členských států, který v současnosti neexistuje. Na rozdíl od politických prohlášení evropských lídrů, kteří dříve hovořili o tom, že ukrajinská armáda nesmí být omezována vůbec, evropský text předpokládá navýšený strop až 800 tisíc vojáků v době míru. Návrh dále počítá s tím, že ruská aktiva zůstanou zmrazena do té doby, než Moskva finančně odškodní Ukrajinu, a že poválečná rekonstrukce bude financována rozsáhlými mezinárodními nástroji. Teritoriálně je evropská verze méně radikální než ta americká: Ukrajina by se sice zavázala neusilovat o osvobození okupovaných území vojenskou cestou, ale jednání o hranicích by nezačínala automatickým uznáním celé ruské anexe – probíhala by od současné linie dotyku. Návrh také předpokládá, že Rusko nebude blokovat ukrajinské exporty obilí ani využívání řeky Dněpr pro obchodní účely. U Záporožské jaderné elektrárny však evropský proti-návrh počítá s kompromisem v podobě mezinárodního dohledu a rozdělením výroby mezi Ukrajinu a Rusko, což je v přímém rozporu s původními politickými signály evropských států, které požadovaly její plné navrácení pod ukrajinskou kontrolu. Dokument také obsahuje závazek komplexní výměny zajatců, návratu deportovaných civilistů a pořádání voleb po uzavření dohody. Oba návrhy obsahují prvky, které by fakticky znamenaly „zamrznutí“ konfliktu na současných liniích s otevřenými otázkami ohledně budoucího statusu okupovaných území. Evropané přitom veřejně trvají na tom, že mír nesmí znamenat kapitulaci ani legitimizaci změn hranic silou. Samotné znění evropského dokumentu však obsahuje kompromisy, které by takové riziko přinejmenším nevylučovaly. Výsledkem jsou dva konkurenční, ale částečně se překrývající návrhy, které vytvářejí rámec, nikoli však finální podobu mírové dohody. Obě verze jsou stále předmětem vyjednávání a jak americká, tak evropská strana oznámily, že texty dále upravují.
Rustem Umerov, tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny a člen ukrajinské delegace v ženevských jednáních s americkými představiteli, nicméně oznámil, že americké návrhy pro ukončení války už nyní „odrážejí většinu klíčových ukrajinských priorit“. Zároveň zdůraznil, že dokument není konečný, ale současná verze podle něj zapracovala podstatnou část ukrajinských připomínek. Umerov ocenil konstruktivní spolupráci s Washingtonem a uvedl, že díky otevřenosti americké strany k ukrajinským návrhům se jednání rychle posouvají. Krátce předtím prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že existuje „porozumění“, že americké návrhy mohou zahrnout několik zásadních prvků vycházejících z ukrajinské představy o spravedlivém míru. Podle Zelenského jsou tyto prvky kritické pro národní zájmy Ukrajiny. Ukrajinská delegace, vedená šéfem prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem, se účastní ženevských konzultací o dalším postupu k ukončení ruské agrese. V delegaci jsou kromě Jermaka a Umerova také šéf HUR Kyrylo Budanov, náčelník Generálního štábu Andrij Hnatov, ředitel Zahraniční zpravodajské služby Oleh Ivaščenko a první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslytsia. Podle oficiálních informací mají jednání v nejbližších dnech pokračovat.
Dnes si přiblížíme jeden z aspektů hospodářské spolupráce Ruska a Severní Koreje. Severní Korea nemá až na svou zbrojní produkci, tedy jak dělostřeleckou munici, tak i celé zbraňové systémy, téměř žádné výrobky nebo suroviny, které by mohla Rusku nabídnout v rámci vzájemného obchodu. Zdrojem, který je v Rusku velmi vítaný, je ale severokorejská pracovní síla, která pomáhá ekonomické aktivitě ruských dálněvýchodních regionů.
Severokorejská pracovní síla byla v Sovětském svazu využívána již od konce čtyřicátých let minulého století. V té době pracovalo v Sovětském Svazu přibližně 70 000 Severokorejců, později se jejich počet ustálil na úrovni okolo 30 000 pracovníků. Jejich primární prací byla v té době těžba dřeva, kdy žili v táborech zcela oddělených od sovětské populace, a kde měla přidělená severokorejská stranická reprezentace plnou kontrolu nad jejich kontakty s okolím.
Po rozpadu Sovětského Svazu s tím spojenému hospodářskému kolapsu Severní Koreje, který zde vedl až ke hladomoru, se počet severokorejských pracovníků v Rusku snížil. Dne 23.12.2017 pak byla schválena rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 2397, a její osmý bod stanovil, že žádný členský stát OSN nesmí umožnit zaměstnávání občanů Severní Koreje, přičemž tento bod vstoupil platnost dva roky po jeho schválení, tedy na konci roku 2019.
Rusko se však již od počátku nehodlalo touto rezolucí řídit, přičemž zpočátku bylo využito uzavření hranic z důvodu začínající epidemie Covid 19, a v roce 2023 pak došlo k plnému obnovení spolupráce mezi Ruskem a Severní Koreou v této oblasti, neboť Rusko, na které bylo již v té době uvaleno mnoho západních sankcí, se necítilo dále vázáno povinností dodržovat sankce OSN vůči Severní Koreji. Počet Severokorejců zaměstnaných v Rusku začal opět růst, v současné době jejich počet dosahuje přibližně 15 000 a v roce 2026 je plánováno zaměstnat v Rusku až 50 000 Severokorejců.
Přičemž Severokorejci nejsou k práci v Rusku nijak nuceni, hlásí se k ní dobrovolně a vzhledem k přetlaku dobrovolníků (jehož příčinu vysvětlíme vzápětí) je obvykle získání práva na práci v Rusku spojeno jak s potřebou mát příslušné kontakty, s podáním úplatku odpovědnému úředníkovi nebo nejlépe kombinací obojího. Přičemž dříve rozšířená práce při těžbě dřeva představuje v posledních letech jen malou část celkového podílu práce Severokorejců v Rusku, mnohem více jich nyní pracuje ve stavitelství.
Tam je práce organizována volněji než v případě lesnických táborů, severokorejské pracovní brigády jsou v přímém kontaktu se zákazníky nebo ruskými zaměstnanci. Jiný je i způsob, jak jsou Severokorejci za tuto práci odměňováni. Vzhledem k menší kontrole je Severokorejcům účtován pouze paušální poplatek, například 400 USD měsíčně, a cokoliv nad tuto částku si mohou Severokorejci ponechat. Ti jsou tak motivováni k vyššímu pracovnímu tempu a práci v daleko rizikovějších podmínkách (čemuž odpovídá i to, že pracovní úrazy jsou u Severokorejců registrovány čtyřikrát častěji, než u stejného podílu ruské populace), Severokorejec si ale může při dostatečné snaze naspořit přibližně 1500 USD ročně. Vzhledem k tomu, že výjezdy Severokorejců na práci v Rusku jsou obvykle tří až čtyřleté, může se Severokorejec vrátit domů s částkou přibližně 5000 USD.
Severní Korea tak pomáhá rozvoji ruských regionů, kde byl již dříve nedostatek pracovních sil, který se po zahájení invaze na Ukrajinu ještě prohloubil. Rusko tak získává potřebnou pracovní sílu, s severokorejský stát prostředky, které mu tito zaměstnanci odvádějí, je to tedy obchod výhodný pro obě strany a lze předpokládat, že se tento obchod bude v budoucnosti dále rozvíjet.
Izrael: IDF a Šin Bet potvrdily, že při včerejším náletu v Gaze zabily Aláa Hadídího, šéfa zásobování v centru pro výrobu zbraní Hamásu. Úder byl reakcí na útok palestinského ozbrojence na izraelské vojáky v jižní části Pásma Gazy. Podle armády byl Hadídí klíčovým expertem na zásobování a výrobu zbraní a během války zajišťoval dodávky výzbroje bojovníkům Hamásu.
Náčelník generálního štábu IDF generálporučík Ejal Zamir propustil několik vysokých důstojníků a další pokáral za jejich podíl na selháních z 7. října 2023. Rozhodnutí vycházejí ze závěrů vyšetřování nezávislé expertní komise. Část nižších velitelů předvolal i zástupce náčelníka štábu generálmajor Tamir Yadai.
Přijatá opatření:
- Bývalý šéf vojenské rozvědky generálmajor Aharon Haliva (rezignoval 2024) — propuštěn z aktivní i záložní služby.
- Bývalý šéf operační správy generálmajor Oded Basiuk (ukončil funkci 2025) — propuštěn ze zálohy.
- Bývalý velitel Jižního velitelství generálmajor Yaron Finkelman (rezignoval 2025) — propuštěn ze zálohy.
- Současný šéf rozvědky generálmajor Šlomo Binder — pokárán; ve funkci zůstává do konce mandátu (2028), poté odejde na vlastní žádost.
- Velitel izraelského letectva generálmajor Tomer Bar — pokárán za nedostatečnou obranu proti dronům a rogallům Hamásu; zůstává ve funkci do 2026.
- Velitel izraelského námořnictva viceadmirál David Sa’ar Salama — pokárán za selhání při odvrácení útoku z moře; mandát mu brzy končí.
- Brigádní generál „Gimmel“ (vedl operační složku vojenské rozvědky) — propuštěn z IDF.
- Bývalý velitel jednotky 8200 brigádní generál Yossi Sariel — propuštěn ze zálohy.
- Bývalý velitel Gázské divize brigádní generál Avi Rosenfeld — propuštěn ze zálohy.
- Bývalý šéf rozvědky Jižního velitelství plukovník Ariel Lubovski — propuštěn ze zálohy.
- Plk. Haim Cohen, velitel severní brigády Gázské divize — propuštěn ze zálohy.
- Podplukovník „Alef“, zpravodajský důstojník Gázské divize — propuštěn z IDF.
Zamir zároveň rozhodl, že nic nebrání povýšení brigádních generálů Eliada Moatiho a Manora Yanaie a plukovníka Efraima Avniho, jejichž jmenování byla dočasně zadržena kvůli podezřením z podílu na říjnových selháních.
Libanon: IDF v neděli oznámilo, že při cíleném náletu na jižní předměstí Bejrútu zabilo de facto náčelníka štábu Hizballáhu, Haythama Alího Tabatabaiho. Ten byl považován za druhého nejvýše postaveného muže organizace po generálním tajemníkovi Naimu Qassemovi. Podle izraelských představitelů byl útok úspěšný, ačkoliv to Izrael zatím oficiálně neoznámil.
V posledních týdnech Izrael zesiluje údery proti Hizballáhu, který podle něj porušuje roční příměří a obnovuje své schopnosti. Zároveň kritizuje Libanon za nedostatečné kroky k odzbrojení skupiny.
Úřad izraelského premiéra uvedl, že útok byl proveden „v srdci Bejrútu“ a zaměřil se na člověka, který vedl vojenské posilování Hizballáhu. Premiér Benjamin Netanjahu dal k úderu pokyn na doporučení ministra obrany a náčelníka generálního štábu.
Podle svědků zasáhly střely třetí a čtvrté patro devítipatrové budovy. Libanonská státní agentura NNA hlásila tři odpálené rakety a rozsáhlé škody v okolí. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo jednoho mrtvého a 21 zraněných, zatím jako předběžnou bilanci.
Spojené státy podle dvou vysokých představitelů o konkrétním útoku předem nevěděly, ačkoliv věděly, že Izrael plánuje údery v Libanonu zesílit.
Poslední izraelské nálety na Bejrút proběhly v červenci a mířily na infrastrukturu Hizballáhu. Tabatabai, narozený v Bejrútu v roce 1968, vedl dříve elitní jednotku Radwan, která se připravovala na možný útok na izraelské území. USA po něm pátraly od roku 2016 a nabízely odměnu 5 milionů dolarů.
Libanonský prezident Joseph Aoun vyzval mezinárodní společenství, aby „rozhodně zasáhlo a zastavilo izraelské útoky na Libanon a jeho obyvatele“.
Sýrie:Damašek uspořádá 26. zasedání Dopravního výboru ESCWA, které povede ministr Badr. Hlavními tématy budou udržitelná doprava, digitalizace, dopady klimatu a regionální spolupráce. Akce zároveň znamená návrat Sýrie do arabského dopravního dialogu po patnácti letech.
Po uzavření kvůli nedávným střetům mezi ministerstvem obrany a silami SDF byl dnes znovu otevřen přechod Rakka–Ghanim al-Ali pro civilisty i náklad.
V obci Zejdal jižně od Homsu došlo k brutální vraždě manželského páru. Tělo ženy bylo spáleno a na místě se objevily sektářské nápisy, zřejmě s cílem vyvolat náboženské napětí. Bezpečnostní složky zahájily rozsáhlé vyšetřování s cílem odhalit pachatele.
V křesťanské čtvrti Al-Arman v Homsu byly nasazeny síly vnitřní bezpečnosti, aby zajistily ochranu obyvatel a zabránily chaosu po nedávném napětí ve městě. Úřady také zadržely několik osob podezřelých z útoků na místní obchody.
Jemen: Během posledních 50 hodin podnikli bojovníci Ansár aš-Šaría (AQAP) druhý silný útok na vojenský komplex al-Kana’a, který patří 6. brigádě sil podporovaných Spojenými arabskými emiráty v rámci Jižní přechodné rady. Útok se odehrál v provincii Šabva. Útočníci použili kulomety a minomety, což vedlo k mrtvým a zraněným mezi jednotkami Přechodné rady. Několik zraněných bylo převezeno do města Atak. Místní zdroje potvrdily, že velitel praporu 6. brigády Abdalláh Šankúh al-Ma’sabí utrpěl těžká zranění; zraněn byl i jeden z jeho vojáků. Objevují se také informace, že útočníci převzali kontrolu nad objektem a zničili část techniky, avšak rozsah ztrát zatím není jasný.
Libye: Italský velvyslanec v Libyi Gianluca Alberini se setkal s ministrem zahraničí vlády národní jednoty Táhirem al-Baurem. Společně probírali stav politické „cestovní mapy“ navržené UNSMIL a také aktuální úroveň dvoustranných vztahů. Alberini se rovněž zúčastnil otevření čistíren vody a čerpacích stanic ve městě Jafran.
Generální ředitel Libyjského fondu pro rozvoj a rekonstrukci (východ) Belkasem Haftar, syn velitele LNA Chalífy Haftara, se dnes v Moskvě setkal s několika vysoce postavenými ruskými představiteli. Mezi účastníky byli místopředseda ruské vlády Alexandr Novak a ministři odpovědní za vysoké školství, energetiku, výstavbu, ekonomiku a obchod, stejně jako náměstek ministra obrany a další představitelé ruských institucí.
Hlavním tématem jednání bylo posílení strategické spolupráce mezi Libyí a Ruskem, zejména v oblasti obnovy a rozvoje. Belkasem Haftar se dnes rovněž setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Somálsko: Předseda Senátu Somálska Abdi Haši vyjádřil hluboké zklamání z aktuálního stavu vlády prezidenta Hasana Šajcha Mahmúda. Podle něj se země nachází na „nebezpečné křižovatce“ a vláda směřuje k „hlubokému rozpadu“.
Ve svém projevu před senátory uvedl, že pokud radikální hnutí al-Šabáb zahájí útok na Mogadišo, on i další představitelé mohou být nuceni opustit zemi. To podle něj odráží vážnost krize a rostoucí pocit ohrožení.
Na začátku letošního roku došlo v okolí Mogadiša k bojům, při nichž al-Šabáb obsadil několik měst a vládní jednotky ustoupily ze širokých oblastí. Haši závěrem zdůraznil, že jeho jediným přáním je žít v bezpečí a vychovávat své děti – a zároveň varoval, že události podobné pádu Kábulu by se mohly opakovat i v somálské metropoli.
Nigérie: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) poprvé oficiálně oznámilo útok na území Nigérie. Podle zpráv džihádisté dočasně ovládli vojenský stanoviště v oblasti Duruma.
Útok v oblasti Duruma není první, ale jde o vůbec první oficiální prohlášení JNIM k této operaci. Jedna z frakcí napojených na JNIM provedla už v dubnu útok na vesnici Karonji/Duruma v okrese Baruten ve státě Kwara.
Přestože v této oblasti dochází k útokům už měsíce – ne-li roky – Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) je dosud nikdy nepřiznalo prostřednictvím svého oficiálního kanálu az-Zalláqa. Skutečnost, že tak činí nyní, naznačuje, že skupina dosáhla vyšších operačních schopností, cítí se dostatečně silná otevřeně ukázat svou přítomnost a přímo vyzvat nigerijský stát.
Mali: Do Bamaka dorazil konvoj více než 80 cisternových vozů z Nigeru, doprovázený nigerskými i malijskými jednotkami.
Dnešní Třešnička™ bude přeletem nad kukaččím hnízdem. Shrňme si fakta: Americký 28bodový plán je šílený. Eurounijní protinávrh je, co si budeme povídat, méně šílený. Ale pořád šílený. Ale že reakce Ukrajiny bude “ok, deal, kde to máme podepsat?” je šílené? No asi ne. Zdá se totiž, že Ukrajinci ví něco víc. Jestli už ví, jak na Donalda, nevíme, ale zdá se, že v někom (a možná je to Marco Rubio) se pohnulo svědomí a Ukrajincům po americku zašeptal, jak se správně chovat, aby nevypadali “nevděčně”. Rubio totiž prohlásil, že o žádném mírovém plánu EU neví, a vzhledem k tomu, že podle Ukrajiny ten americko-(pro)ruský návrh “odráží většinu klíčových priorit” napadené země, je možné, že evropský návrh skončil zmuchlanej jak papír od sekaný. Celé to začíná připomínat atmosféru z kuloárů mnichovských opiových doupat roku 1938; “Tak podívejte, my jsme vám tady nachystali odevzdání Sudet včetně Jihlavy a Brna a vy ještě brbláte?” – “Cože? I Brna? No, tak to je ale jiná!” Jasně, unijní diplomacie pořád prokazuje určitou míru příčetnosti a my ji za to milujeme, ale nemůžeme se zbavit dojmu, že tentokrát hrajeme úplně jinou partii. Možná šachy. Možná ruletu. A co na to Jan Tleskač?
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
