(2 780 slov, doba čtení 15 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 30.11.2025
V noci na 26. listopadu pokračovaly ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu další kombinovanou vlnou balistických střel a útočných dronů. Z prostoru Rostovské oblasti byly odpáleny dvě balistické rakety Iskander-M, zatímco ze směru Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a okupovaného Krymu vzlétlo přibližně 90 útočných UAV typu Šáhed, Gerbera a dalších variant, z nichž zhruba 55 tvořily „šáhedy“. Ukrajinská protivzdušná obrana nasadila letectvo, pozemní protiletadlové systémy, prostředky radioelektronického boje i mobilní palebné týmy. Podle předběžných údajů bylo eliminováno 72 dronů nad severní, jižní a východní částí země. Zaznamenána byla také zásahová místa dvou balistických raket a deseti UAV na deseti lokalitách.
V noci pokračovala intenzivní ukrajinská kampaň proti ruským vnitrozemským cílům. Ruské ministerstvo obrany tradičně oznámilo pouze počet údajně sestřelených dronů (tentokrát 33 nad Belgorodskou, Voroněžskou, Lipeckou a Brjanskou oblastí a nad Černým mořem) bez zmínky o skutečných dopadech či škodách. Ty se však rychle objevily z regionů samotných. Nejvýraznější útok zasáhl Čeboksary v Čuvašské republice, stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Nezávislé kanály Astra a Meduza uvádějí, že hlavním cílem útoku byl závod VNIIR-Progress, klíčový producent elektroniky a navigačních systémů pro ruské řízené a balistické střely. Zásah potvrdil i ukrajinský generální štáb, který uvedl, že v podniku vypukl požár. VNIIR-Progress byl cílem už dříve; podle Ukrajiny zde vznikají antény Kometa a další komponenty používané v naváděných bombách a UAV.
Ukrajina v noci z 24. na 25. listopadu provedla přesný úder střelami s plochou dráhou letu na letecký závod a přilehlé letiště v Taganrogu, kde byly umístěny specializované stroje ruského leteckého průmyslu. Podle dostupných satelitních snímků byl zcela zničen experimentální letoun A-60, který sloužil jako nosič megawattového laseru projektu „Сокол-Эшелон“ určeného k oslepování nepřátelských satelitů. Útok zasáhl také těžký transportní Il-76 a způsobil rozsáhlé škody na montážní hale závodu Berijev, jenž se podílí na výrobě a modernizaci letounů A-50U a servisuje bombardéry Tu-95. Další střely a UAV údajně mířily i na vybraná zařízení uvnitř komplexu, což naznačuje snahu o paralyzování jeho výrobních kapacit. Poškozena byla rovněž pozice systému PVO S-400, i když rozsah škod nelze ze snímků přesně určit, nicméně Taganrog patří mezi lokality, které byly během války napadeny již opakovaně.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje v Synelnykovém, kam se okupantům podařilo proniknout, dále se bojovalo ve Vovčansku a u Kamjanky.
Severovýchodní fronta: Ve směru na Kupjansk probíhaly boje v samotném městě, u Petropavlivky a směrem na Novoplatonivku.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat u Stavek, Torecku, v Zaričném, u Lymanu a Jampilu. Situace v oblasti zůstává napjatá, obránci čelí opakovaným útokům.
Ve směru na Slavjansk pokračovaly střety u Dronivky, Serebrjanky, směrem na Svjato-Pokrovské a u Vijimky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru proběhly střety u Časov Jaru, kde obě strany využívají dělostřelectvo a drony k udržení pozic.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje v Pleščijivce, Ivanopiliji, Ščerbinivce, u Kleban-Biku, Rusyn Jaru, směrem na Sofiivku a u Šachového.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Nového Šachového, Dorožného, Zatišoku, Rodynského, u Krasného Lymanu, v Mirnohradu, u Zvirového, Udačného a Molodeckého.
Těžké boje pokračují i v samotném Pokrovsku, kde se situace mění každou hodinu.
Ve směru na Novopavlivku okupanti útočili u Muravky a Filije. Ruské jednotky se nadále snaží upevnit pozice v Novopavlivce, ale zatím se jim nepodařilo plně uchytit.
Ve směru k Oleksandrivce Rusové útočili u Zeleného Haje a postupují směrem k Ivanivce. Tlak pokračoval také u Voroného, Sosnivky, Krasnohirského a Pryvilného.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru probíhaly střety ve směru na Dobropiliji, Pryluky, Varvarivku, u Zatyššje, Zeleného Haje a Vysokého.
V orichivském směru se okupanti pokoušeli postupovat v Prymorském, přičemž ukrajinské jednotky zde nadále drží obranné linie na jihu města.
Polské zbrojovky dodaly 21. podhalské střelecké brigádě dalších 14 obrněných transportérů Rosomak osazených věží ZSSW-30, čímž se počet těchto vozidel v polské armádě zvýšil na 35 kusů, tedy zhruba na dvě třetiny praporního stavu, který vyžaduje 58 vozů. Dodávka je součástí rozsáhlého programu přezbrojení, v jehož rámci mají být do roku 2027 modernizovány či nově vyrobeny stovky Rosomaků s věží ZSSW-30, navazujícího na tři velké kontrakty z let 2022–2024 zahrnující 70, 58 a 80 vozidel Rosomak/Rosomak-L s dodávkami v letech 2024–2028. Paralelně běží rámcová smlouva na výrobu 341 věží ZSSW-30, z nichž 324 je určeno pro instalaci na různé varianty Rosomaku a zbytek připadá na pět prototypů a 111 sériových BVP Borsuk; současná produkce pěti věží měsíčně může být v případě potřeby až ztrojnásobena.
Satelitní snímky ukazují, že Polsko začalo budovat první segmenty obranných linií na hranici s Kaliningradskou oblastí, zahrnující protitankové příkopy, „dračí zuby“ a zákopové úseky, přičemž dosud byly identifikovány pouze tři menší lokality soustředěné výhradně na polském území. Přestože jde o reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, výstavba začíná až ve čtvrtém roce války a zároveň odhaluje výrazné zpoždění nejen Polska, ale i celého pobaltského regionu, kde jsou fortifikace buď minimální (Litva) nebo stále jen plánované (Lotyšsko, Estonsko, Finsko). Analytici zdůrazňují nezbytnost obrany do hloubky, protože přesun jednotek do bezprostřední blízkosti hranice v případě invaze představuje riziko, nicméně současně upozorňují na problematickou kvalitu budovaných pozic; podle kritických komentářů mají prvky připomínat zastaralá ukrajinská opevnění a jejich současné provedení by v případě reálného boje znamenalo vysoké ztráty pro pěchotu, která by je měla bránit.
Švédsko rozšiřuje své kapacity protivzdušné obrany o další systémy krátkého dosahu Iris-T SLS v hodnotě přibližně 320 milionů eur, čímž posiluje již zavedený systém EldE 98, zařazený do výzbroje v roce 2020 a určený primárně k ochraně brigádních uskupení před hrozbami z nízkých výšek. Nová zakázka navazuje na nedávné pořízení variant určených k obraně proti cílům ve větších vzdálenostech a výškách, což vytváří vícevrstvou strukturu PVO schopnou reagovat na široké spektrum vzdušných hrozeb.
První belgický víceúčelový vrtulník H145M uskutečnil 14. listopadu 2025 úvodní zkušební let v závodě Airbus Helicopters v Donauwörthu, čímž byl zahájen proces zavádění nové lehké vrtulníkové flotily, která má v belgických ozbrojených silách nahradit stárnoucí Agusty A109 Hirundo provozované od 90. let. H145M bude plnit široké spektrum úkolů včetně přepravy vojáků, zdravotnické evakuace, hašení požárů a podpory speciálních sil, přičemž první dodávky se očekávají v roce 2026 a plná operační způsobilost celé flotily do konce roku 2027. Belgie objednala 17 těchto strojů (15 pro armádu a 2 pro policii) s opcí na další tři policejní kusy.
Nizozemská společnost COBBS Industries BV představila první standardizovaný protidronový síťový systém určený pro houfnice PzH 2000NL, který reaguje na požadavky nizozemského ministerstva obrany na zvýšení ochrany dělostřelectva proti malým FPV dronům. Konstrukce využívá geometricky přesnou, vícevrstvou síťovou klec tvořící kopuli nad věží s rozšířenými panely chránícími čelo, boky i zadní část, čímž vytváří distanční prostor mezi pancířem a přilétající municí; tento princip má způsobit předčasné odpálení nálože, zachycení vrtulí nebo oslabení účinku kumulativních trysek ještě před dopadem na zranitelné části střechy. Řešení svým konceptem připomíná improvizované „želví“ konstrukce známé z rusko-ukrajinské války, avšak odlišuje se průmyslovou standardizací a modularitou, které mají umožnit rychlé a jednotné zavádění v rámci nizozemské armády.
Francouzská společnost Arquus vyvíjí ve spolupráci s armádou nový systém sebeobrany proti dronům pro obrněná vozidla Griffon a Serval, který má reagovat na urgentní potřeby vyplývající z masového nasazení FPV dronů na současném bojišti. Přestože Francie již dříve oznámila zavedení specializované varianty Serval LAD vybavené věží ARX30, 3D radarem, systémem řízení palby a RF detekcí, většina vozidel VBMR stále postrádá adekvátní ochranu proti nízkoletícím a rychlým dronům. Arquus proto nevyvíjí zcela nový systém, ale adaptuje stávající technologické moduly, aby bylo možné rychle dodat funkční řešení bez dlouhých vývojových cyklů. Nové schopnosti mají být otestovány již ve druhém čtvrtletí 2026, což odpovídá požadavku francouzské armády na co nejrychlejší zavedení proti-dronových prostředků do výzbroje a posílení ochrany jednotek.
Dnes si přiblížíme život ruských taxikářů, a sice důsledky toho, že po nich ruská vláda chce, aby vyměnili své ze západu importované vozy na ty, které byl vyprodukované v Rusku. Již v polovině května tohoto roku bylo v Rusku vydáno nařízení, aby taxikáři již od března 2026 začali využívat automobily vyrobené v Rusku, tedy primárně značku Lada. Od okamžiku představení tato iniciativa vyvolala značnou nevoli, neboť pro taxikáře jsou v Rusku produkované vozy, které se vyznačují výrazně vyšší poruchovostí, než jak je tomu u západních značek, výrazně méně atraktivní.
Národní rada taxislužeb nyní uvedla, že přibližně dvě třetiny ruských taxislužeb neplánují v příštím roce obměnu svého vozového parku, aby se přizpůsobily tomuto nařízení, oficiálním zdůvodněním je nedostatek finančních prostředků pro nákup nových vozů. Zdálo by se tak, že zbývající třetina se tomuto nařízení plánuje přizpůsobit – nicméně realita je taková, že tato třetina taxislužeb uvažuje o tom, že v průběhu roku 2026 ukončí činnost. Podle výzkumu, který publikovala druhá z ruských asociací taxislužeb, NTA, má v současné době 72% taxislužeb více než polovinu vozů, které nevyhovují nařízení vlády.
Přičemž vyhláška uvádí seznam značek, jaké mohou taxikáři do budoucna využívat. Jedná se o značky Lada, UAZ, Voyah (čínská značka luxusních automobilů), a Moskvič, který v současné době provádí pouze finální montáž automobilů čínského výrobce Sehol, nabídka dostupná pro taxislužby tak není příliš široká. Automobilka Lada přitom oznámila, že od nového roku dojde u jejích modelů k dalšímu zdražení, a tak bude její produkce pro případné zákazníky ještě méně atraktivní.
Již nyní se odhaduje, že při současných sazbách leasingů by musel automobil taxikáři sloužit přibližně 12 let nepřetržitého provozu, aby se jeho nákup zaplatil, to je však u ruských i čínských vozů nereálné. Vidíme tak, že se z této iniciativy, jejíž cílem byla podpora ruského automobilového průmyslu, stala další brzda ruské ekonomiky, podle hesla, že ruská vláda zvládne cokoliv, jen ne vyřešit problém, na který se zaměřila.
Izrael: Ministr obrany Jisra’el Katz podle izraelských médií během uzavřeného jednání Knesetu prohlásil, že útoky radikálních židovských osadníků na Palestince nepovažuje za „terorismus“, ale pouze za „narušování veřejného pořádku“. Poslanci opoziční strany Ješ Atid, Elazar Stern a Ram Ben-Barak, jeho výrok ostře odmítli a zdůraznili, že jde jednoznačně o židovský terorismus. V posledních týdnech přitom počet těchto útoků výrazně stoupl, a bezpečnostní složky je začaly intenzivněji vyšetřovat. Opozice požaduje, aby Katz obnovil možnost administrativní detence i pro židovské podezřelé, zatímco ministr trvá na tom, že násilí osadníků nepředstavuje bezpečnostní hrozbu, nýbrž pouze „veřejný problém“. Jeho výrok je ale v rozporu s postupem izraelské policie, která chystá teroristická obvinění proti dvěma osadníkům – jednomu za brutální napadení Palestinky při sklizni oliv a druhému za žhářské útoky mezi Tulkarmem a Nábulusem.
V samotné izraelské armádě (IDF) panuje nejistota kvůli blokaci jmenování důstojníků, kterou způsobuje právě Katz. Náčelník generálního štábu Ejal Zamir byl nucen přistoupit k dočasným personálním opatřením, protože ministr odmítl povýšit brigádního generála Manora Janaie do čela štábu pozemních sil — údajně kvůli jeho službě v Jižním velitelství během útoku Hamásu 7. října 2023. Externí prověrka přitom nenašla žádné pochybení. Pozemní síly tak od září fungují bez oficiálního šéfa, což komplikuje strategické plánování. Zamir proto neformálně pověřil funkcí dosavadního velitele dělostřelectva brig. gen. Jaira Natanse, který nahradil brig. gen. Ehuda Bibiho, a to zatím v dočasné roli.
Izraelské letectvo (IAF) oznámilo, že provedlo cílený nálet na severu Pásma Gazy, při němž zlikvidovalo člena Hamásu, který údajně připravoval „bezprostřední“ odstřelovačský útok proti izraelským jednotkám. Podle IDF byl zásah veden „k odstranění bezprostřední hrozby pro vojáky nasazené v souladu s příměřím“.
Sýrie: Izraelské jednotky dnes postoupily do severní části venkovského regionu Kunejtra. Podle agentury SANA se tři izraelské vojenské vozy přesunuly mezi vesnicemi Al-Adžraf a Um Batna, kde krátce zřídily kontrolní bod a poté oblast opustily. Damašek obviňuje Izrael z porušení dohody o rozdělení sil z roku 1974 a z pokračujících agresí na jihu země, včetně útoků na civilisty, svévolných zatýkání a ničení majetku. Sýrie požaduje úplné stažení izraelských sil a zásah mezinárodního společenství.
Po půlnoci provedla mezinárodní koalice letecký úder v oblasti Al-Zalzala východně od Dejr ez-Zoru, při kterém byli zadrženi dva lidé. Operace proběhla za účasti SDF, které místní obviňují z rabování a zastrašování civilistů. V provincii Idlib došlo u Kafr Taharímu k silné explozi ve zbrojním skladu, při níž bylo zraněno několik osob. Zásah syrské civilní obrany a evakuace obyvatel stále pokračují. V Daráji a Dúmě u Damašku zahájilo Centrum humanitární pomoci krále Salmána společně se Syrskou civilní obranou projekt odklízení sutin a obnovy infrastruktury. Bezpečnostní složky v Tartúsu zadržely Aliho Kassera Raslana, který je spojován s masakrem v Al-Baidě z roku 2011.
Somálsko: Během dnešního dne došlo k další eskalaci násilí. Při útoku džihádistů z hnutí Al-Šabáb na vojenskou základnu v jihozápadní provincii Bay byli zabiti tři etiopští vojáci a jeden další utrpěl zranění.
Mali: Džihádistické hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedlo, že v večer 25. listopadu údajně zastavilo postup malijské armády (FAMa) na okraji města Sikasso, zatímco vládní síly pokračují v čistící operaci v lese Mandela.
Nigérie: Džihádisté ze JNIM také zveřejnili záběry po útoku na nigerijskou armádu v oblasti Duru, na nichž jsou vidět těla několika zabitých vojáků a značné množství ukořistěné techniky a zbraní.
Dnešní Třešnička™ bude o smrtelné křeči jednoho impéria. Zítra máme další vyhlášení cen českého internetu Křišťálová lupa, kam jsme opět dostali jen díky vám, čtenářům. A za to vám patří obrovský dík, velmi si toho vážíme. Jak mnozí z vás ví, naše stránka vznikla za účelem hledání pravdy – tehdy na historických, mýty opředených nebo i zcela zapomenutých bojištích.
Před třemi lety jsme ale vyrazili do dalšího boje, tentokrát proti osvalené, masivní, fakta drtící ruské lži. Boj to byl zpočátku vyčerpávající. Od počátečních probdělých nocí, kdy jsme sledovali všechny možné i nemožné informační kanály a zodpovědně odpovídali našim čtenářům, ale i nejzarytějším dezolátům a falešným profilům, jsme se dostali k poctivé každodenní rutině, opakovaným vyhořením, obměnám v redakci, frustraci i vzplanutím naděje. A díky neskutečnému úsilí ukrajinského vojáka, jeho spojenců, dobrovolníků i obyčejných lidí se daří držet v koutě nejen ruskou válečnou propagandu, ale i mašinérii.
Proto si dovolíme malou rekapitulaci událostí k pochopení, jak žalostný je ruský válečný výkon jen pouhým pohledem na mapu. Tři roky bojů a linie fronty se pohla tempem, které by v jiných konfliktech sotva zaznamenaly prostřihy ve večerních zprávách. Většina médií teď, snad aby se nezapomnělo, dramatizuje situaci u Pokrovsku. „Padne Pokrovsk? Zhroutí se Ukrajina?“, je hlavní linkou titulků zpráv napříč Západem. Realita? Pokrovsk, který měl před válkou necelých 60 tisíc obyvatel, leží pouhých 50 kilometrů od Doněcku, který Rusko kontroluje už od roku 2014. Ruské armádě tedy trvalo přes tři roky, aby tuto vzdálenost urazila. Bacha, žádné Alpy, žádné pouště nebo bažiny – 50 km v rovné stepi, sem tam zákop. Pamatujete si na Bachmut? Na město, které plnilo titulky v roce 2023, než padlo? Od té doby se Rusové posunuli asi o 10 kilometrů. Za dva roky. Na severu, kolem Luhansku, se fronta od listopadu 2022 posunula o zhruba 35 kilometrů. Za tři roky. Víme, že to tak nefunguje ale s trochu nadsázky tímto tempem dorazí Rusové do Kyjeva někdy za čtyři, pět dekád.
Pro časové srovnání: Američané byli za 300 dní od vylodění v Normandii v Plzni, a to nepočítáme, že předtím vyhnali Němce z Afriky a půlky Itálie, zatímco skákali po ostrovech v Pacifiku. A samozřejmě současně zásobovali SSSR a další spojence obrovským množstvím techniky a (mimochodem) ještě stihli vyvinout atomovou bombu. Tři roky. Stejný časový úsek, během kterého se síly údajné jaderné velmoci dokázaly posunout o maximálně padesát kilometrů oproti svým původním pozicím – proti armádě, která musela čekat měsíce, než vůbec dostala první použitelné tanky a letadla ze Západu. Přitom cena, kterou Rusko za válku platí, je enormní: ekonomika pod sankcemi krvácí, průmysl se hroutí, úrokové sazby dusí obyvatelstvo i firmy a stát pálí astronomické částky jen proto, aby udržel válečný aparát v chodu. V reálu je to rozpad v přímém (i když pomalém) přenosu, nicméně každým měsícem se pro Moskvu situace jen zhoršuje. Země míří do závislosti na Číně a ekonomicky se propadá o desetiletí zpět. Jediná fronta, kde Rusko ještě zaznamenává úspěchy, je ta mediální. Hybridní a propagandistická.
Západ, tedy my, bychom však měli pochopit, že je potřeba Rusko strčit do propasti na jejímž okraji Rusové arogantně tancují, ne mu házet záchranné lano. Rusko, porušující veškerá psaná i zvyková pravidla bude „nařizovat“ pauzu a bude na nás, aby jsme mu nedali žádný oddechový čas. Protože, když mu ho dáme, udělá přesně to z čeho hlasitě podezírá Ukrajinu. Zneužije jej k nabytí síly před dalším útokem.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
