(3 777 slov, doba čtení 20 minut)
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na 3. prosince opět čelila rozsáhlému ruskému útoku, během něhož bylo vypuštěno 111 útočných dronů Šáhed, Gerbera a dalších typů z oblastí Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu. Přes šedesát z nich tvořily Šáhedy. Do obrany se zapojily prostředky PVO, jednotky elektronického boje i mobilní palebné týmy, kterým se podařilo zničit nebo potlačit 83 dronů v severních, jižních a východních regionech Ukrajiny. Přesto bylo potvrzeno 27 zásahů na třinácti místech a pády trosek na jednom dalším místě. Útok způsobil škody především na civilní infrastruktuře a rodinných domech v Dněpropetrovské, Záporožské, Charkovské a Oděské oblasti, kde si také bohužel vyžádal oběti mezi civilisty.
Ropovod Družba na území Ruské federace opět explodoval. Serveru Hromadske to potvrdily zdroje v HUR. Podle nich byl útok proveden v oblasti obce Kazinskyj Vysselky na úseku ropovodu Taganrog–Lipeck. K poškození části ropovodu byly použity nálože s dálkovou iniciací a také přídavné zápalné směsi, aby se dosáhlo intenzivnějšího hoření. Zástupce ukrajinské vojenské rozvědky uvedl, že ruská ropná infrastruktura – hlavní zdroj příjmů agresora a financování jeho vojensko-průmyslového komplexu – bude nadále vybuchovat a hořet, dokud se Rusko nevzdá pokusů útočit na Ukrajinu.
Podle dostupných údajů Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny provedly ruské síly v hodnoceném období (listopad) celkem 5 976 útočných akcí proti 229 sídlům, z nichž 59 nebylo od října vůbec zmiňováno a 36 se objevuje ve výkazech poprvé. Celkově došlo k rozšíření okupovaného území o 557 kilometrů čtverečních, přičemž 505 kilometrů čtverečních přešlo pod přímou kontrolu okupantů a zhruba 52 kilometrů čtverečních zůstává v takzvané šedé zóně bez jasné kontroly. Šlo o druhý nejintenzivnější měsíc z hlediska počtu útoků, nicméně dosažený územní zisk je až pátý nejvyšší a byl vykoupen odhadovanými ztrátami asi 31 190 vojáků ruské pěchoty v terénu příznivém pro pěší boj. V rozložení útočné aktivity podle směrů byl zaznamenán výrazný nárůst podílu útoků bez jednoznačného geografického zařazení a současně zvýšení intenzity bojů na toreckém směru, část aktivit z novopavlivského směru se navíc přesunula do oblasti Huljajpole, zatímco na charkovském směru došlo k poklesu útočné činnosti.
Od prosince 2022 tak Rusko podle ukrajinských odhadů ztratilo přibližně 1,1 milionu vojáků nasazených k dobytí převážně vylidněných území s předválečnou populací okolo 621 tisíc obyvatel, což již prakticky odpovídá počtu obyvatel okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Starycje, Synělnikového, ve Vovčansku a směrem na Koloďazné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Petropavliky, Senkivky a ukrajinské síly hlásí, že vyčistily jižní část Kupjansku. To zatím nedokážeme potvrdit a videa ukrajinských dronů toto tvrzení zatím nepodporují. Dále se bojovalo u Piščaného a Nové Kruhljakivky.
V lymanském směru se okupanti snažili postupovat na Novoserhijivku, Novojehorivku, Novovodjané, u Hrekivky, Novomychajlivky, Karpivky, Seredného, Šandryholového, Drobiševého, Koloďaz, Mirného a Zařičného.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Dronivky, Serebrjanky, Siversku a Fedorivky. Okupanti se infiltrují i na další místa, například ve Svjato-Pokrovském ruská průzkumná skupina zavraždila zajatého ukrajinského vojáka.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly za uplynulý den zaznamenány žádné střety.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku, ve které okupanti drží několik pozic pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ščerbynivce, severně od Jablunivky a u Rusyn Jaru.
V pokrovském směru se bojovalo u Volodymyrivky, Majaku, v Rodynském, u Krasného Lymanu, v Novoekonomičném, Mirnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého. V Pokrovsku pokračují těžké boje a okupanti vyvěšují vlajky v částech města, které kontrolují už několik týdnů. Části města ležící jižně od železnice je v podstatě pod ruskou kontrolou. Ruské síly rozšiřují šedou zónu směrem k Rivnému a podél severních linií, kde operují malé ruské průzkumné skupiny.
Ve směru na Novopavlivku okupanti útočili jižně od Kotljarivky a u Dačného.
V oleksandivském směru se bojovalo u Jalty, Zeleného Haje, Tolsteho, směrem na Oleksandrograd, u Sosnivky, Verbového, Krasnohirského a Privilného.
Jižní fronta: V huljajpioském směru se okupantům podařilo dostat do Dobropilije a obránci se stáhli jak ze Zeleného Haje, tak ze Zatyssije a bojovalo se východně od Huljajpole.
Ukrajinský 33. útočný pluk před několika dny oznámil, že přebírá odpovědnost za obranu v oblasti Huljajpole, čímž po zhruba třech letech nahradil velení 102. brigády územní obrany; obraně města nyní podle dostupných informací velí plukovník Manko. Taktická skupina 33. útočného pluku, tvořená 3. útočným praporem a 1. střeleckým praporem pluku, praporem Škval 225. útočného pluku, praporem 142. výsadkové brigády, 74., 75. a 76. praporem 102. brigády územní obrany a 86. praporem 106. brigády územní obrany, působí v rámci XVII. sboru a brání úsek od Dobropillji po Huljajpole v délce asi osmnáct kilometrů. Útok ruské 127. motostřelecké divize v tomto prostoru se zatím nepodařilo zcela zastavit, pouze zpomalit, a ruské jednotky se nadále přibližují k Varvarijivce se záměrem zablokovat silnici Pokrovsk–Huljajpole. Oblast Danylivka–Nečajivka–Radisne je na části map již značena jako okupovaná, podle dostupných zpráv se tam však útočící 37. motostřelecká brigáda dosud trvale neuchytila a do okolí těchto vesnic pronikají hlavně diverzní a průzkumné skupiny. V samotném Huljajpole se situace za poslední dny výrazně nezměnila, poté co 28. listopadu do města vstoupily jednotky ruského 114. motostřeleckého pluku pokračují boje v čtvrti Bočany na východním břehu řeky Hajčur. Ruské síly zde ovládají jižní část v okolí ulice Krásna a útočí na severní část, jejich útočné skupiny se denně snaží proniknout hlouběji do zástavby a zlikvidovat malé ukrajinské předmostí na východním břehu řeky, které nadále drží právě prapor Škval z 225. útočného pluku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski uvedl, že sto milionů dolarů, které Polsko poskytlo v rámci mechanismu PURL, bude použito na nákup raket Patriot určených k ochraně ukrajinských měst a energetické infrastruktury. Citovala ho stanice Polsat News. Podle ministra spojenci vyčlení na nejurgentnější potřeby Ukrajiny celkem 500 milionů dolarů, přičemž polský příspěvek tvoří právě zmíněných sto milionů. Sikorski poznamenal, že jde o „jeden milion dolarů za každý centimetr polské tratě vyhozený do povětří ruskými sabotéry“, čímž odkázal na nedávnou sabotáž na polské železnici, z níž jsou podezřelí dva Ukrajinci jednající na pokyn ruských služeb. Dodal také, že těchto sto milionů nejsou nové peníze navíc – původně měly směřovat do evropského obranného rozpočtu, jehož fungování však blokuje Maďarsko. Aby prostředky „nepřišly vniveč a skutečně pomohly zastavit Putina“, byly podle ministra převedeny na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu.
Ukrajinská Verchovna rada schválila návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2026. Uvedl to poslanec Jaroslav Železnjak s tím, že pro návrh hlasovalo 257 poslanců, 37 bylo proti a 24 se zdrželo. Podle předsedkyně rozpočtového výboru Roksolany Pidľasy je přijetí rozpočtu zásadní pro pokračování programu s Mezinárodním měnovým fondem v hodnotě přibližně 8 miliard dolarů na čtyři roky, protože umožní získat reparační úvěr. Pokud by zákon nebyl včas přijat, Ukrajina by podle ní nedokázala pokrýt celý deficit ve výši 45,5 miliardy dolarů. Opoziční poslanci návrh kritizovali kvůli některým výdajovým položkám. Železnjak označil schválený rozpočet za populistický a ostře se vymezil proti čtyřem miliardám hřiven na strategické komunikace a financování televizního maratonu. Iryna Heraščenko z Evropské solidarity zase kritizovala růst výdajů na bezpečnostní složky. Po hlasování prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval poslancům, kteří návrh podpořili, a označil jej za důležitý signál odolnosti Ukrajiny a zajištění stabilního financování příštího roku. Podle něj jsou priority jasné: obrana, sociální programy a možnosti obnovy života po ruských úderech. Ujistil také, že vláda spolupracuje se zahraničními partnery na získání potřebné finanční podpory.
Evropská unie trvale zastaví dovoz ruského plynu a přejde k postupnému ukončení dovozu ruské ropy. Vyplývá to z předběžné politické dohody mezi Evropským parlamentem a Radou EU, o níž informovala Evropská komise. Šéfka Komise Ursula von der Leyen prohlásila, že Evropa „definitivně zavírá kohoutky ruským fosilním palivům“ a označila rozhodnutí za začátek skutečné energetické nezávislosti. Evropská komise krok popsala jako historický, protože ukončí závislost na nespolehlivém dodavateli, který opakovaně destabilizoval evropský energetický trh, ohrožoval bezpečnost dodávek energetickým vydíráním a poškozoval evropskou ekonomiku.
Dohoda stanoví „postupné, ale konečné“ ukončení dovozu ruského plynu. Dovoz LNG má skončit k 31. prosinci 2026, dovoz potrubního plynu k 30. září 2027. Ve výjimečných případech mohou členské státy lhůtu prodloužit do 31. října 2027, pokud budou mít zásobníky naplněné pod stanovenou úroveň. Úpravy stávajících kontraktů budou povoleny jen v úzce vymezených provozních situacích a nesmějí vést ke zvýšení objemů ani cen. Nejpozději v listopadu 2027 tak EU definitivně ukončí dovoz ruského plynu.
Aby se zabránilo obcházení zákazu, nový předpis zavádí monitorovací mechanismy a povinnost spolupráce a výměny informací o dovozu zemního plynu. Evropská komise spolu s agenturou ACER, úřadem EPPO a OLAFem bude sledovat průběh i dopady postupného odpojování od ruského plynu a ropy. Komise zároveň plánuje zajistit úplné ukončení dovozu veškeré ruské ropy do konce roku 2027 a začátkem příštího roku předloží legislativní návrh na zákaz jejího dovozu. Po dosažení politické dohody musí být text přeložen do všech jazyků EU a formálně schválen Parlamentem a Radou, poté bude zveřejněn v Úředním věstníku.
Ukrajina se rozhodla ukončit používání amerických útočných dronů Altius od společnosti Anduril Industries poté, co se během roku 2024 opakovaně ukázalo, že systém není schopen spolehlivě fungovat v podmínkách fronty. Podle ukrajinských operátorů selhávaly mise už v počáteční fázi kvůli silné ruské elektronické válce, která způsobovala ztrátu spojení, a drony často nedokázaly vstoupit ani do cílové oblasti. Hlásily se také náhlé poklesy stability systémů, jež znemožňovaly plnohodnotné využití drahých a technologicky pokročilých prostředků v rychle se měnících bojových operacích. Kyjev proto dospěl k závěru, že efektivnější je spoléhat na levnější a konstrukčně jednodušší platformy, především domácí výroby, které lze vyrábět ve velkých sériích a rychle upravovat podle aktuálních potřeb bojiště.
Polská armáda 4. prosince oficiálně převezme prvních 15 bojových vozidel pěchoty Borsuk, která budou zařazena k 15. mechanizované brigádě v rámci 16. mechanizované divize, čímž začne praktická realizace výkonné smlouvy z 27. března 2025 na dodávku celkem 111 těchto vozidel v období 2025–2029. Kontrakt v hodnotě zhruba 6,57 miliardy zlotých zahrnuje také výcvikový a logistický balíček.
Polsko plánuje pořídit schopnosti vzdušného tankování prostřednictvím víceúčelových letounů Airbus A330 MRTT, a to s využitím evropských úvěrů z programu SAFE, který má vedle podpory domácího průmyslu umožnit i zapojení do mezinárodních projektů vedených zahraničními partnery. Získání tankerů představuje zásadní posílení polského letectva, protože doplňování paliva za letu výrazně prodlužuje dobu trvání misí PVO, umožňuje provádět hlubší údery na cíle v nepřátelském týlu a zvyšuje přežití letounů v krizových situacích, kdy je pobyt ve vzduchu často bezpečnější než na zemi. A330 MRTT dokáže tankovat jak pomocí hadicových systémů pod křídly, tak pevným výložníkem, takže je kompatibilní s evropskými i americkými letouny; jeho výroba probíhá ve Francii s následnou přestavbou na verzi MRTT ve španělském Getafe, která trvá přibližně rok. Program je součástí nadnárodní iniciativy, v níž osm států NATO – včetně České republiky – společně pořizuje a provozuje flotilu zatím dvanácti letadel, k nimž se má připojit i Finsko.
Švédsko objedná dalších 94 kolových obrněných vozidel Patria 6×6 v rámci programu CAVS, čímž rozšíří dosavadní objednávku 321 kusů a zvýší celkový plánovaný počet na 415 vozidel s dodávkami v letech 2025–2030. Do švédské výzbroje již bylo zařazeno 14 sériových strojů a 20 předprodukčních vozidel, která jsou ve službě zhruba rok a půl a prošla intenzivním testováním, což umožňuje rychlejší zavádění i optimalizaci konfigurace. Patria 6×6 slouží jako společná platforma evropské spolupráce v rámci programu CAVS, kterého se účastní Finsko, Lotyšsko, Švédsko a Německo, a nově se k němu připojily i Dánsko, Norsko a Velká Británie.
General Dynamics European Land Systems na konci listopadu 2025 představila první kus nového bojového vozidla pěchoty Hunter určeného pro Lotyšsko, vycházejícího z platformy ASCOD2, tedy druhé generace rakousko-španělského projektu, z něhož vznikla vozidla Ulan, Pizarro a také britská rodina Ajax. Lotyšský Hunter je vybaven dálkově ovládanou věží Elbit UT30 Mk2 a disponuje tříčlennou posádkou s kapacitou až osmi výsadkářů. Hlavní výzbroj tvoří 30mm kanón Mk44S Bushmaster, spřažený kulomet FN MAG/M240 a protitankové řízené střely Spike LR/LR2, což vozidlu poskytuje široké spektrum úderných schopností. Riga objednala dvě série po 42 kusech; první v roce 2024 za 373 milionů eur a druhou v roce 2025 za 387 milionů eur.
Dnes se zaměříme na prudký nerůst spolehlivosti ruské letecké dopravy v letošním roce. Počet nehod v tomto roce vzrostl čtyřnásobně oproti předchozímu roku, přičemž již rok 2024 byl rekordní, co se počtu nehod v tomto sektoru týká. Příčinou špatného stavu ruských letadel jsou západní sankce (a jimi způsobená nedostupnost originálních náhradních dílů), které samozřejmě nefungují, a také nedostatečnou produkcí lokálního leteckého průmyslu.
V tomto roce bylo v Rusku zaznamenáno již přes 800 poruch, které způsobily odvolání letu nebo havarijní přerušení letu. Podle předsedy ruské agentury pro civilní letectví Rosaviacia, může být Rusko v nejbližších pěti letech donuceno vyřadit ze služby z důvodu špatného technického stavu až 339 letadel, z toho 109 zahraničních. Také je plánováno vyřadit ze služby 200 vrtulníků (190 vyprodukovaných lokálně, a 10 zahraničních), což celkově znamená redukci flotily letuschopných strojů o přibližně jednu třetinu.
Přičemž výrobci letadel se celosvětově potýkají s nedostatkem produkčních kapacit, a tak i kdyby byly z Ruska sňaty veškeré sankce, týkající se leteckého průmyslu, do konce tohoto roku (což je však silně nepravděpodobné, i vzhledem k nevypořádanému dluhu za letadla, které si Rusko přisvojilo po zahájení invaze), není reálné, aby Rusko dokázalo rychle získat chybějící stroje. Airbus a Boeing (dva největší výrobci dopravních letadel) mají tzv. backlog, tedy počet nezrealizovaných objednávek, překračující tisíc kusů, což znamená, že průměrná doba čekání na nové dopravní letadlo je u nyní uzavřených objednávek od 6 do 12 let.
Od 1. prosince tohoto roku mají být také jako odpověď na stále rostoucí počet incidentů v Rusku zahájeny hloubkové kontroly v 51 regionech, které budou zaměřené na dodržování pravidel bezpečnosti a dalších regulací v leteckém průmyslu. Již předchozí obdobné kontroly byly zakončeny zatýkáním a nuceným vyřazením z provozu u letadel, která byla shledána jako technicky nevyhovující, a lze očekávat, že i tato kontrola povede ke stejným výsledkům.
Připomeňme také, že se sliby ruské vlády, že budou zahraniční dopravní letouny nahrazeny lokální produkcí, ukázaly jako velmi obtížně realizovatelné (zde by bylo možné použít i jiné termíny, rozhodli jsme se ale pro korektní formulaci). V tomto roce byl dokončen pouze jediný Tu-214, což je letoun technologicky na úrovni sovětské výroby konce osmdesátých let, a nový dopravní letoun MS-21 stále ještě neabsolvoval letové zkoušky, zejména z důvodu problémů s novými motory. Ruská snaha o náhradu importované produkce se tak ukázala stejně úspěšná, jako by byly snahy o znovuoživení Lenina v mauzoleu.
Izrael: IDF dnes provedlo údery v oblasti Rafáhu na jihu Gazy poté, co byly místní jednotky napadeny. Podle předběžného šetření vojáci zastřelili dva ozbrojence, kteří se k nim přiblížili pravděpodobně po vynoření z tunelu. Krátce poté se třetímu útočníkovi, který nebyl okamžitě identifikován, podařilo umístit bombu na obrněné vozidlo a uprchnout. IDF po něm pátrá a v oblasti pokračují nálety a dělostřelecká palba.
Izraelské jednotky rozmístěné na severu Pásma Gazy během probíhajícího příměří s Hamásem objevily několik raketometů. Nalezli je záložníci z brigády Carmeli, kteří působí na izraelské straně tzv. Žluté linie při obranných a čisticích operacích. Podle IDF byly v odpalovacích zařízeních připravené rakety určené k útoku na Izrael.
Libanon: Libanonské a izraelské civilní delegace se poprvé za desítky let setkávají při přímých jednáních, součásti ročního mechanismu sledování příměří v konfliktu s Hizballáhem, uvedl AFP zdroj blízký jednáním. Schůzka probíhá v sídle mírových jednotek OSN v libanonské Naquře u hranic s Izraelem. Přítomna je i Morgan Ortagusová, zvláštní zástupkyně USA pro Libanon. Libanon zastupuje bývalý velvyslanec v USA Simon Karam, Izrael Uri Resnick z Národní bezpečnostní rady. Podle Netanjahua jde o „počáteční krok k vytvoření základů vztahů a ekonomické spolupráce mezi oběma zeměmi“. Obě strany vyslaly civilní zástupce po dohodě s USA.
Sýrie: Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin uvedl, že ruské základny v Sýrii nadále fungují a zůstávají důležitým prvkem stability. Zároveň připomněl, že jejich infrastrukturu lze využít i pro humanitární pomoc. Podle něj neexistují sankce, které by omezovaly vojensko-technickou spolupráci se Sýrií, avšak veškeré kroky musí odpovídat zájmům obou zemí i regionální bezpečnosti. Rusko má v Sýrii dvě klíčové základny – námořní zařízení v Tartúsu a leteckou základnu Hmímím. Nové syrské vedení podle agentury TASS neplánuje měnit dohody o jejich provozu.
Guvernér provincie Suvajda Mustafa al-Bakúr se setkal se členy Nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise pro Sýrii, aby projednal výsledky jejich terénní mise. Zdůraznil, že provincie zajistí plnou logistickou i bezpečnostní podporu, aby komise mohla pracovat efektivně a transparentně. Podle místních zdrojů provedla hlídka OSN rutinní kontrolu na trase ze Sasy směrem k zemědělské oblasti Bajt Džinn, aby monitorovala situaci a podpořila stabilitu.
Drúzský vůdce Lajs al-Balús odsoudil brutální zabití šajchů Raída al-Matního a Máhira Flahúta. Podle něj šlo o čin, jehož cílem je zastrašit obyvatele provincie a umlčet hlas pravdy. Uvedl, že podpoří veškeré kroky k prosazení zákonnosti a ochraně civilistů, a varoval, že kdokoli na ně sáhne, nemá v As-Suvajdě budoucnost. Místní zdroje také informují, že východně od Dejr ez-Zoru zahájily vnitřní bezpečnostní síly operaci v oblasti al-Kašma, zaměřenou na obchodníky se zbraněmi a drogami i na členy bývalého režimu.
Ministr spravedlnosti Mazhar al-Vajs vyzdvihl snahu vytvořit nezávislý a efektivní soudní systém. Zdůraznil podporu nezávislosti soudů, boj proti korupci a zavádění přechodné spravedlnosti. Ministerstvo usiluje o modernizaci práce soudů i vyšší profesionalitu personálu tak, aby systém chránil práva, zaručoval svobody a odpovídal mezinárodním standardům. Núrí Mahmúd, vrchní velitel Sil sebeobrany v severní a východní Sýrii, vyzval k vytvoření celosyrské rady, která by zastupovala skutečné obyvatele země a připravila ústavu garantující práva všem komunitám. Kritizoval Damašek za monopolizaci moci a řekl, že zatímco režim hledá legitimitu v zahraničí, autonomie na severu a východě ji čerpá přímo od lidí. Dodal, že další syrské provincie usilují o zavedení tohoto modelu řízení.
V provincii Damašek bezpečnostní síly zlikvidovaly úkryt IS v obci Kínakir. Podle velitele Ahmada ad-Dalljatího jednotky po krátkém střetu objekt obsadily a zadržely tři osoby napojené na buňky IS. Na místě zajistily výbušniny, zbraně, střelivo i dokumenty dokazující jejich zapojení do teroristické činnosti. Izraelský dron mezitím potřetí zaútočil na silnici spojující Bajt Džinn a vrch Bat al-Warda v okolí Damašku.
Somálsko: Africké velitelství ozbrojených sil USA (AFRICOM) vyjádřilo obavy z rostoucích vojenských schopností skupiny Al-Šabáb v Somálsku a širším regionu Afrického rohu. Velitel AFRICOMu, generál Dagfin Andersen, uvedl, že USA situaci pozorně sledují, ale nemohou čelit hrozbě samy – spolupráce s místními vládami je podle něj nezbytná. Generál Andersen v uplynulém týdnu navštívil Addis Abebu, Hargeisu, Berberu a Bosaso, kde jednal s vysokými představiteli, včetně etiopského premiéra Abiye Ahmeda a náčelníka generálního štábu Berhanu Djuly. Hlavním tématem bylo zvyšující se riziko, které Al-Šabáb představuje. Andersen rovněž navštívil přístav Berbera, o němž USA uvažují jako o možné vojenské základně, a prověřil jeho schopnosti podporovat operace v regionu. Upozornil, že hrozba útoků islamistů roste ve východní i západní Africe, a dodal, že USA budou nadále podporovat partnerské vlády, ale tuto bitvu nemohou vést samy.
Agentury OSN působící v Somálsku zahájily hromadné propouštění více než 680 pracovníků kvůli vážnému nedostatku financí na humanitární a rozvojové projekty. Zeštíhlení se dotklo 158 mezinárodních a 522 somálských zaměstnanců. Nejvíce zasaženy jsou agentury UNICEF, WFP, FAO a UNFPA, ale úspory dopadají i na menší kanceláře, jako je UNDP. K propouštění dochází poté, co výrazně poklesla podpora mezinárodních donorů – část financí byla pozastavena, přesměrována nebo přesunuta na jiné krizové oblasti, například Ukrajinu, Jižní Súdán či Sýrii. Somálsko přitom dlouhodobě na těchto prostředcích závisí. Analytici varují, že pokud se brzy nenajdou nové zdroje, agentury OSN budou mít problém pokračovat v poskytování klíčové humanitární pomoci i v realizaci rozvojových programů po celé zemi.
Sudán: Súdánské ozbrojené síly v Jižním Kordofánu obsadily město Mabsout během ofenzivy zahájené v této oblasti před několika dny.
Kongo (DRC): V oblasti Jižní Kivu v Kongu probíhají u hranic s Burundi prudké boje. M23 přisunulo posily do Kamanyoly a zahájilo ofenzivu v oblasti Luvungi. Už dva dny se vedou intenzivní a nepřehledné střety. Bojovalo se také v Katogotě a samotná Kamanyola je údajně rozdělena mezi jednotky konžské armády (FARDC) a hnutí M23. Celá oblast je v šedé zóně a boje jsou mimořádně tvrdé. Civilisté prchají směrem k Burundi a mnozí se ocitli přímo uprostřed konfliktu.
Mali: Skupina Džamaat Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že v úterý 2. prosince provedla přepadení konvoje malijské armády (FAMa) mezi Murdia a Mankana v regionu Koulikoro. Dále uvedla, že 3. prosince pomocí nástražného výbušného zařízení zničila armádní vozidlo na trase mezi Sanem a Uanem. JNIM také tvrdí, že zaútočila na vojenský automobil poblíž města Djenné v oblasti Mopti. Armáda situaci nekomentovala.
Nigérie: Vojenské průzkumné letectvo USA operovalo nad oblastmi kontrolovanými džihádisty JNIM v parku Kainji, na hranici mezi nigerijskými státy Niger a Kwara, poblíž Beninu na západě Nigérie.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že USA přijímají rozhodná opatření v reakci na násilí vůči křesťanům v Nigérii i jinde ve světě. Vízová omezení se podle něj dotknou všech, kdo nařizují, podporují, financují či sami páchají porušování náboženské svobody.
Dnešní Třešnička™ bude holyvůdská; Indiana Freiheit a Poklad Třetího Pracovního Poměru. Ono, když vám v obýváku najdou 80 milionů v hotovosti, máte dvě možnosti. Buď se potíte, že vás čeká účtenkovka z pekla, nebo se z vás přes noc stane Indiana Jones české státní správy (SS). Bývalý šéf Správy železnic zvolil to druhé. V pondělí byl odvolán, v úterý už tahal bič, klobouk a příběh, který by i Steven Spielberg poslal zpátky dramaturgovi. Dědeček prý za války zakopal zlato, o kterém se rodina dozvěděla až v roce 1968 (protože co jiného taky dělat, když v ulicích jezdí tanky než si vzpomenout, že máš ve sklepě Fort Knox). Otec to pak po revoluci zpeněžil a zakázal synovi dávat prachy do banky, protože „měnová reforma“. A tak je přechovávali postaru pod polštářem. A syn, věrný otcovi i jeho podezřelému nedůvěrnictví, si mezitím na baráky bral drahé půjčky, protože proč ne, že? Celé to má grády jako čtvrtý díl Indyho; spousta mýtů, žádná logika, mimozemšťan, divné digitální triky a na konci vám zůstane jen WTF výraz. Ještě chybí, aby pod Svobodovým domem objevili Mengeleho podzemní laboratoř nebo teleport z Tunguzky. Ale kdo ví… jestli má pravdu historik Jiří Padevět (mimochodem fajn člověk), tak se možná příští týden dozvíme, že se dá „očekávat, že u pana ředitele najdou ještě Archu úmluvy, Jantarovou komnatu, Štěchovický poklad, jediné tři vyrobené Haunebu 2, tank Ratte, meč krále Artuše, kopí osudu a Skorzenyho zubní protézu“. Jen ten zdravý rozum pořád nikde.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
