(2 768 slov, doba čtení 15 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující den. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 6. prosince provedlo Rusko dosud jeden z největších kombinovaných vzdušných útoků letošní zimy. Ukrajinská protivzdušná obrana hlásí, že během osmi hodin dokázala zneškodnit nebo potlačit 615 vzdušných cílů z celkových 704 detekovaných. Útok zahrnoval masivní nasazení dronů Šáhed a dalších typů, kterých bylo vypuštěno přes 650, a dále 51 raket různých kategorií včetně aerobalistických Kinžal, balistických Iskander-M a KN-23, i řízených střel Ch-101, Iskander-K a Kalibr z pozemních a námořních platforem. Hlavními směry útoku byly tradičně Kursk, Orjol, Brjansk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a okupovaný Krym. Ukrajinská PVO sestřelila 585 dronů a 29 řízených střel a jeden balistický Iskander. Navzdory vysoké úspěšnosti obrany došlo k zásahům na 29 místech po celé zemi a desítky dalších lokalit zasáhly trosky zničených prostředků. Útok opět cílil především na kritickou infrastrukturu, přičemž ruské síly zjevně testují limity ukrajinského systému PVO dlouhodobými a mnohasměrnými nálety.
Ruské útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu pokračují ve vysoké intenzitě a míří na jednu z klíčových logistických tepen státu, konkrétně na stanice, depa, tratě i samotné soupravy. Jen v roce 2025 bylo zaznamenáno více než osm set útoků na železnici, z toho přes tři sta od srpna, což ukazuje na systematickou snahu oslabit přepravu vojáků, techniky i zásob. Mezi významnější letošní údery patří raketový útok na Fastiv ze šestého prosince, při němž byla zničena stanice i depo a ztraceny tři lokomotivy, a to bez ohlášených obětí. V Oděské oblasti došlo jedenáctého listopadu k úderu dronem na lokomotivní depo, který poškodil techniku a způsobil zpoždění provozu. Osmého listopadu byla zasažena železniční zařízení v Hrebince, třiadvacátého října následovaly opakované údery na infrastrukturu v Konotopu a současně dronový útok na Sumy, kde byli zraněni dva zaměstnanci železnic a poškozeny provozní budovy. Osmého října zasáhl Šáhed železniční uzel v Nižynu, poškodil trať, sklady i energetická zařízení a přerušil provoz vlaků v oblasti. Opakované útoky mířily také na železniční depa a servisní zázemí v Kyjevě, kde byly potvrzeny škody na technice i infrastruktuře. Již v roce 2024 byly významně zasaženy uzly jako Charkivská oblast prvního srpna, kde raketový úder zranil člena posádky a poškodil lokomotivy a vagony, nebo série úderů devatenáctého a pětadvacátého dubna na Dnipro, Balakliju, Smilu a Udacne, kde byly zničeny stanice, logistické objekty a zabiti či zraněni zaměstnanci železnic. Navzdory této dlouhodobé kampani zůstává ukrajinská železniční síť funkční a státní železnice nadále udržují klíčové linky v provozu, i když za cenu rostoucích nákladů, zpoždění a průběžných oprav.
Ve svém prohlášení k Dni ozbrojených sil Ukrajiny generálporučík Anatolij Kryvonožko, velitel Ukrajinských vzdušných sil, vyjádřil uznání všem složkám ZSU za odvahu, profesionalitu a odhodlání při obraně země na zemi, ve vzduchu, na moři, v kyberprostoru i v týlu. Zvláštní pozornost věnoval vojákům vzdušných sil, včetně pilotů, kteří nadále operují jak na západní, tak sovětské technice, a jednotkám PVO, které čelí rozsáhlým vzdušným hrozbám. Od 24. února 2022 provedli ukrajinští piloti více než 31 tisíc vzletů, z toho přes 11 tisíc k úderným operacím a přibližně 16 tisíc k zajištění stíhacího krytí. Rusko od začátku invaze vypustilo přes 13 tisíc raket, až 100 tisíc útočných dronů a zhruba 110 tisíc řízených leteckých pum, z nichž značnou část se podařilo zneškodnit. Kryvonožko poděkoval všem vojákům, dobrovolníkům a rodinám za jejich přínos k obraně země a vyjádřil přesvědčení, že Ukrajina je schopna dosáhnout vítězství a zajistit dětem budoucnost bez války.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem k Prilipce, u Lymanu, ve Vovčansku a u Odradného.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat u Stepové Novoselivky, Piščaného a směrem na Hluškivku.
V lymanském směru se bojovalo u Novojehorivky, Novovodjaného, Děrylového, Koloďaz a Zařičného.
Ve slovjanském směru probíhaly střety u Dronivky, Serebrjanky a směrem na Siversk.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo k bojům u Vasjukivky a Novomarkového.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Ščerbynivce, u Kleban-Byku, Jablunivky a Rusyn Jaru.
V pokrovském směru okupanti tlačili u Majaku, Volodymyrivky, v Rodynském, Krásném Lymanu, Mirnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a v Molodeckém. V Pokrovsku se nadále bojuje, ale okupantům se daří získávat pozice severně od města, což ukazuje na to, že je ve městě a okolí situace pro obránce velice složitá.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Novoserhijivky, západně od Kotljarivky u Jalty a Dačného.
V oleksandrivském sektoru se okupanti pokoušeli prorazit do Oleksandrohradu a Sosnivky. Rusům se opět podařilo dostat do Danylivky a bojovalo se i u Jehorivky, Přivilného, Krasnohirského a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo u Solodkého, Dobropilje a východně od Huljajpole. Situace v tomto směru se nyní zdá být více pod kontrolou obránců, ale částečně tomuto zdání přispívá i to, že jsou nyní Rusové ve fázi konsolidace dobytých území a zaměřují se spíše na posilování toho, co získali. V orichivském směru se Rusové snažili postupovat u Stepnohirsku a v Primorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner se znovu setkali s ukrajinskou delegací, aby jednali o možném ukončení rusko-ukrajinské války a o iniciativách pro poválečnou obnovu země. Informovala o tom Rada národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny. Během dvou dnů se Witkoff a Kushner setkali s tajemníkem Národní bezpečnostní a obranné rady (NBOR) Ukrajiny Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu generálem Andrijem Hnatovem; 5. prosince proběhlo už šesté jednání za poslední dva týdny. Umerov potvrdil, že pro Ukrajinu je prioritou takové urovnání, které zajistí ochranu nezávislosti a státní suverenity, bezpečnost občanů a vytvoří stabilní základ pro úspěšnou demokratickou budoucnost. Strany diskutovaly výsledky nedávného jednání mezi USA a Ruskem a kroky, které by mohly vést k ukončení války. Americká a ukrajinská delegace se shodly na rámci bezpečnostních záruk a hovořily o potřebných odstrašovacích prvcích pro vytvoření udržitelného míru. Podle NBOR obě strany zdůraznily, že skutečný pokrok je možný jen tehdy, pokud Rusko prokáže reálnou ochotu k dlouhodobému míru, zejména přijetím kroků ke snížení napětí a zastavení zabíjení. Samostatně vyjednavači probírali „Program budoucího rozvoje“, který má zajistit proces obnovy Ukrajiny po válce, společné ekonomické iniciativy mezi USA a Ukrajinou a dlouhodobé projekty rekonstrukce. Oba týmy se shodují, že ukončení války a reálné kroky k příměří a deeskalaci jsou nezbytné k zamezení nové agrese a k realizaci komplexního plánu obnovy země. Jednání mají pokračovat i 6. prosince.
Čeští kriminalisté odhalili rozsáhlý podvod, při němž dva cizinci zpronevěřili miliony korun určené na pomoc více než sedmdesáti ukrajinským ženám. Informovala o tom česká policie, píše server Novinky. Do července 2023 poskytoval český stát finanční podporu majitelům nemovitostí, kteří nabízeli bezplatné ubytování uprchlíkům z Ukrajiny. Vyšetřování zjistilo, že od konce roku 2022 do poloviny roku 2023 dvojice pachatelů zneužívala neznalost a tíživou situaci více než sedmdesáti Ukrajinek. Nejprve jim nabízeli pomoc s vyřízením humanitární podpory, a poté, co od nich získali bankovní údaje, podávali elektronické žádosti o podporu pro solidární domácnosti jejich jménem. Obvinění podali více než 750 žádostí obsahujících nepravdivé údaje. Policie nesdělila detaily jejich postupu, aby se zabránilo opakování podobných případů. Celková škoda způsobená České republice dosahuje téměř 2,8 milionu korun, přičemž podle policie by při proplacení dalších zamítnutých žádostí vzrostla o více než 3 miliony. Podvodníci si peníze rozdělili se svými komplici, kteří podle policie o schématu věděli, a používali je mimo jiné na drahé exotické dovolené a tisíce nákupů v internetových obchodech. Oba muži i jejich partnerky čelí obvinění z podvodu a praní špinavých peněz. Policie jejich národnost nesdělila, pouze uvedla, že jde o středně staré cizince, občany EU z jihovýchodní části střední Evropy, kteří v České republice dočasně pobývali.
Dnes poukážeme za jednu z oblastí, ve které se ukazuje neustálé přibližování současného Ruska tomu, jak se život v této zemi ubíral za časů Sovětského Svazu. Před zhruba třemi týdny (konkrétně 17.11.) podepsal ruský vůdce Vladimír Putin zákon, který přikazuje všem absolventům lékařských fakult povinnou tříletou praxi v jedné ze státních nemocnic.
Vzhledem k dlouhodobému chronickému podfinancování ruské zdravotní péče, které se po zahájení invaze na Ukrajinu dále každoročně snižuje (a současně jsou jak personál, tak i samotné instituce převáděny na prioritní péči o veterány, což způsobuje, že pro civilní sektor je prostředků k dispozici ještě méně), má ruské zdravotnictví obrovský problém s obsazením nemocnic, zejména v méně rozvinutých regionech, které jsou v tomto roce z důvodu obrovských schodků regionálních rozpočtů nuceny redukovat investice do veškeré infrastruktury, a to včetně nemocnic.
Přičemž v Rusku je pro studenty možnost bezplatného studia silně omezená – většina lékařských fakult umožňuje bezplatné studium pouze těm, kdo složí přijímací zkoušku s hodnocením více než 90%, a některé výběrové univerzity, například 1. lékařská fakulta, vyžaduje pro bezplatné studium na přijímací zkoušce 290 až 295 bodů z 300 možných. Pro studenty s horším výsledkem je k dispozici pouze možnost placeného studia, což v Rusku znamená částku i 1 milion rublů za rok studia, v regionálních univerzitách činí částka obvykle okolo 300 000 rublů za rok.
To znamená, že absolventi vychází po ukončení univerzity s velkým dluhem, který jsou nuceni splácet. Jako čerstvý absolvent bez atestace, a s umístěnku do některé z odlehlých regionálních klinik, kde výplaty čerstvých absolventů nepřesahují 40 000 rublů (přibližně 10 000 Kč) měsíčně, pak bude splácení jakéhokoliv dluhu nereálné, což znamená, že zadlužení těchto absolventů ještě vzroste. Je tak logické, že se po vydání tohoto výnosu zvedla mezi ruskými studenty vlna nevole, nicméně lze předpokládat, že ta bude brzy potlačena a absolventům nezůstane nic jiného, než se přizpůsobit.
V posledních měsících se navíc praxe umístěnek, známá ze Sovětského Svazu, zvažuje v Rusku i u mnoha dalších oborů, například u absolventů strojních nebo stavebních fakult, kteří by podle navrhovaných pravidel obdrželi diplom až po absolvování tříleté povinné praxe. Pro zaměstnavatele budou takovíto pracovníci ideální, neboť jim bude možné platit minimální mzdu bez rizika, že odejdou, pro absolventy to ale není nejlepší vyhlídka.
Izrael: IDF uvedlo, že dnes zabilo tři palestinské ozbrojence, kteří překročili příměřící linii v Gaze a přiblížili se k izraelským jednotkám na severu Pásma. Podle IDF šlo o dva oddělené incidenty. Příslušníci Severní brigády a záložníci brigády Carmeli zaznamenali několik ozbrojenců, jak překračují tzv. žlutou linii. Armáda uvedla, že tito muži „představovali bezprostřední hrozbu“ pro vojáky v oblasti, a proto po nich jednotky vypálily a „tři z nich zneškodnily“. Palestinská média oznámila, že v oblasti Bajt Lahíja byli zastřeleni tři lidé a další osoba byla zabita v Džabalíji. Izraelská armáda dodala, že nemá informace o jakýchkoli útocích dronů, jak tvrdí některé palestinské zdroje.
Ghassan al-Dahíní, nově jmenovaný velitel izraelsky podporované milice „Lidové síly“ v jižní Gaze, v rozhovoru pro Channel 12 říká, že po zabití předchozího šéfa Jasera abú Šabába hodlá dál posilovat boj skupiny proti Hamásu. Devětatřicetiletý al-Dahíní pochází z beduínského kmene Tarabín – stejného jako abú Šabáb – a předtím vedl ozbrojené křídlo milice. Podle Channel 12 dříve působil jako důstojník bezpečnostních složek Palestinské autonomie až do převzetí Gazy Hamásem v roce 2007. Později se údajně stal velitelem v organizaci Džaíš al-Islám napojené na Islámský stát, a Hamás ho dokonce nějakou dobu vedl na seznamu nejhledanějších. V rozhovoru říká, že se Hamásu nebojí: „Jak bych se jich mohl bát, když proti nim bojuji? Zatýkáme jejich lidi, zabavujeme jejich vybavení, tlačíme je zpět. Dělám, co si zaslouží – jménem lidu a svobodných mužů.“ Včera zveřejnila milice na přidružené facebookové stránce videa – jedno ukazuje al-Dahíního při inspekci jednotky, jiné vojáky modlící se za abú Šabába a výzvu k náboru nových bojovníků „dokud nebudete osvobozeni od Hamásu“. Podle al-Dahíního měla videa ukázat, že milice „funguje dál“ navzdory ztrátě velitele. „Jeho smrt bolí, ale boj proti teroru tím nekončí,“ dodává. Plánuje také vytvořit v oblasti pod kontrolou milice demilitarizovanou zónu jako bezpečné útočiště pro civilisty, kteří „věří v mír“.
Libanon: Libanonský ministr zahraničí Júsuf Radží uvedl, že o odzbrojení Hizballáhu rozhoduje především Írán. Téma prý otevřel při jednání se svým íránským protějškem Abbásem Aragčím. „Hizballáh své zbraně neodevzdá bez íránského rozhodnutí,“ řekl Radží televizi Al Arabiya. „V tuto chvíli se zaměřuje hlavně na vlastní přežití a návrat k moci.“ Navzdory tlaku USA a Izraele tvrdí Radží, že požadavek na odzbrojení a rozpuštění vojenské struktury Hizballáhu je především libanonský. Podle něj se zbraně Hizballáhu neosvědčily – nepomohly Gaze, neosvobodily Jeruzalém ani neochránily Libanon před izraelskými útoky. Radží dodal, že hnutí denně provokuje vládu výroky svého zástupce šajcha Najíma Kásima o opětovném vyzbrojování. Reagoval tak na Kásimovu kritiku, že Libanon poslal na jednání s Izraelem civilního, a ne vojenského zástupce, což prý představuje jednostranný ústupek. Ministr doufá, že vyslání civilního vyjednavače, diplomata Simona Karama, bude „pozitivním krokem“, který by mohl předejít rozsáhlé izraelské operaci. Zdůraznil však, že Libanon je stále daleko od mírové dohody s Izraelem a že Karam jedná pouze o vojenských otázkách – ukončení izraelských útoků na jihu Libanonu a stažení izraelské armády z tohoto území.
Libanonská armáda oznámila, že zadržela šest lidí po útoku ozbrojenců na hlídku mírových sil OSN na jihu země. Mise UNIFIL uvedla, že ve čtvrtek šest mužů na třech mopedech vypálilo na její patrolní vozidlo, aniž by někoho zranili. Podle dnešního prohlášení armádní rozvědka útok vyšetřila a šest podezřelých zatkla.
Sýrie: Velitel amerického Centrálního velení (CENTCOM) Brad Cooper pogratuloval syrským bezpečnostním složkám k nedávnému zachycení několika zásilek zbraní určených pro libanonský Hizballáh. Spojené státy i jejich regionální partneři mají společný zájem na odzbrojení Hizballáhu a na udržení míru a stability na celém Blízkém východě.
Pákistán: Na afghánsko-pákistánské hranici došlo k dalším přestřelkám. Boje se odehrály u města Spin Boldak v provincii Kandahár. Tálibán tvrdí, že pákistánská armáda zaútočila na stanoviště paštunských nacionalistů a na obytné domy pomocí dělostřelectva a dronů. Při útoku zahynuli čtyři civilisté a jeden člen hnutí. Tálibán odpověděl protiútokem, při němž byli zraněni tři lidé. Pákistánské ministerstvo obrany však uvádí, že palbu jako první zahájil právě Tálibán.
Sudán: Satelitní záběry ukazují, že El-Fášir se po převzetí kontroly silami Rychlé reakce (RSF) změnil v „jatka“. Na snímcích jsou vidět rozsáhlá shromaždiště těl, nová hromadná pohřebiště i místa pálení ostatků. Britští poslanci byli informováni, že od 26. října 2025 bylo zabito nejméně 60 000 lidí a až 150 000 obyvatel zmizelo beze stopy. Podle organizací na ochranu lidských práv jde pravděpodobně o nejzávažnější válečný zločin dosavadní súdánské občanské války, která je už tak provázena masakry a etnickými čistkami. Súdánské ozbrojené síly navíc provedly sérii úderů drony na hraniční přechod s Čadem. Zničily několik nákladních vozů a způsobily silné exploze. Tento přechod dlouhodobě sloužil jako hlavní trasa pro dodávky vojenského vybavení, které RSF přesunovaly zpět do Súdánu.
Somálsko: Turecký ministr energetiky Alparslan Bayraktar potvrdil, že Ankara chce v roce 2026 zahájit průzkumné vrty u pobřeží Somálska, a to po vyhodnocení výsledků nedávného seismického průzkumu. Loď Oruç Reis provedla v roce 2024 třírozměrné mapování tří oblastí o rozloze zhruba 5000 km², které spravuje státní společnost TPAO. Turecko věří, že data potvrdí přítomnost významných ložisek. Bayraktar uvedl, že detailní výsledky mají být zveřejněny v lednu a že do oblasti budou vyslána nově pořízená průzkumná plavidla. Připomněl, že mořské vrty budou technicky náročné – pracovat se má až v hloubkách 3000 metrů.
Pobřeží Somálska je kvůli bezpečnostním rizikům problematické. Oruç Reis byl proto téměř deset měsíců doprovázen tureckými fregatami. Součástí dohody mezi Ankarou a Mogadišem je i pozemní těžba. Podle Bayraktara však chybí základní infrastruktura, například přístupová silnice, která se teprve musí vybudovat. Práce v roce 2026 by už měly zahrnovat i první pozemní vrty. Somálští představitelé potvrdili, že tendr na stavbu silnice bude brzy vyhlášen. Podle odhadů USA může Somálsko disponovat až 30 miliardami barelů ropných a plynových zásob. Jejich využití však vyžaduje investice na několik let dopředu. Jen počáteční průzkum na moři může Turecko stát až 500 milionů dolarů, přičemž plný rozvoj ložisek by vyžadoval další miliardy.
Turecko od roku 2011 výrazně posílilo svou přítomnost v Somálsku:
• postavilo zde svou největší ambasádu,
• poskytlo více než miliardu dolarů humanitární pomoci,
• vybudovalo rozsáhlou vojenskou základnu,
• spravuje letiště i přístav v Mogadišu,
• vycvičilo tisíce somálských vojáků – zhruba třetinu celé armády.
Mali: Do Bandiagary dnes dorazil konvoj cisteren s palivem pod ochranou malijské armády (FAMa). Po jeho příjezdu bylo ve městě obnoveno dodávání elektřiny. Mezitím jihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zaútočili prozměnu na jiný konvoj palivových cisteren na trase mezi Buguni a Bamako.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
