(3 319 slov, doba čtení 18 minut)
V noci na 11. prosince provedlo Rusko další kombinovaný útok zaměřený na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Podle ukrajinského letectva bylo zaznamenáno 154 prostředků vzdušného napadení – tři balistické rakety Iskander-M/KN-23 vypuštěné z Kurské oblasti a 151 útočný dron typu Šáhed, Gerbera a dalších variant, přičemž přibližně 120 tvořily šáhedy. Hlavním cílem útoku byl Kremenčuk v Poltavské oblasti, údery dopadly také na Oděská oblast a vybrané frontové regiony. Ukrajinská PVO nasadila letectvo, raketové komplety, elektronický boj i mobilní skupiny a podle předběžné bilance zničila nebo potlačila 85 cílů, z toho 83 dronů a dvě balistické střely. I přes vysokou úspěšnost protivzdušné obrany bylo potvrzeno 69 zásahů drony a jeden zásah balistickou raketou na 34 místech.
V noci proběhl také jeden z největších ukrajinských dronových útoků na území Ruské federace od začátku války. Podle ruského ministerstva obrany bylo mezi 20:00 a 23:00 zničeno 37 ukrajinských bezpilotních letounů, následně mezi 23:00 a 7:00 dalších 287 dronů, tedy celkem 324 strojů nad více než desítkou ruských regionů. Největší aktivita byla hlášena nad Brjanskou oblastí, kde Rusko uvádí 143 sestřelů, a dále nad Kalugou, Moskevskou oblastí, Tulsko, Novgorodskem či Jaroslavskem. Masivní útok vedl k dočasnému uzavření všech čtyř moskevských letišť, což mimo jiné donutilo let arménského premiéra přistát v Petrohradu. V řadě ruských měst byly hlášeny exploze a ve Voroněžské oblasti vypukl požár v průmyslovém objektu. Ukrajinská strana zároveň oznámila úspěšné údery dronových jednotek na dva chemické závody v Novgorodské a Smolenské oblasti, které mají produkovat komponenty pro ruské výbušniny.
Ukrajinská média s odvoláním na zdroje v tajné službě SBU informují o bezprecedentním útoku dronů dlouhého doletu na ruskou těžební plošinu Filanovskij v Kaspickém moři, kterou provozuje společnost Lukoil-Nižněvolžskněfť. Podle těchto zdrojů byla plošina zasažena minimálně čtyřikrát a v důsledku útoku musela zastavit těžbu ropy a plynu z více než dvaceti vrtů. Pokud se potvrzení ukrajinské strany ukáže jako přesné, jde o první případ zasažení ruské offshore infrastruktury v Kaspickém moři od začátku války, a tedy o významné rozšíření geografického rozsahu ukrajinských přeshraničních operací. Zasažené ložisko patří k největším v ruském sektoru Kaspiku s odhadovanými zásobami 129 milionů tun ropy a 30 miliard kubíků plynu. Moskva se k incidentu dosud nevyjádřila a dostupná tvrzení nelze v podmínkách probíhající války okamžitě nezávisle ověřit.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Synelnykového, ukrajinské drony ničily okupanty, kteří se dostali do Lymanu, a střety pokračovaly i u Starycje, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor, směrem na Obuchivku, u Dvořičanského a Kutkivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo k bojům u Petropavlivky a Kurylivky.
V lymanském směru probíhaly střety u Novojehorivky, směrem na Černěščinu, u Hrekivky, Oleksandrivky a Novoselivky. Ruská průzkumná skupina byla zničena v Jarové. Okupanti konsolidovali pozice u Děrilového a Koloďaze a bojovalo se i u Drobyševého, směrem na Stavky, u Zařičného, Torského a Lymanu.
Okupanti tlačili u Jampilu a směrem na Svjato-Pokrovské. Větší skupina okupantů operuje v Siversku, kde je likvidují ukrajinské drony.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru došlo ke střetům u Minkivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a směrem na Sofiivku.
Ve směru na Pokrovsk se Rusové snažili postupovat na Nové Šachové, Nový Donbas, u Zapovidného, Sucheckého, v Rodinském, Krasném Lymanu, v severní části Myrnohradu, u Novoekonomičného, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Boje pokračují i v Pokrovsku a ač zde mají okupanti navrch, je zdejší „fronta“ příliš široká a obránci pronikají i jižně od železniční trati.
Bojovalo se u Novomykolajivky, západně od Muravky, u Dačného a Filije.
Došlo ke střetům u Zeleného Haje směrem na Ivanivku, u Sičněvého, Voroného, Stepového, Verbového, Vyšnevého, Jehorivky, Krasnohirského a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru se bojovalo u Solodkého, směrem na Zelený, a východně od Huljajpilu.
V orichivském sektoru útočili okupanti směrem na Malou Tokmačku, Novoandrijivku, u Ščerbak, Stepového, u Stepnohirsku a v Prymorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Velvyslanci členských států EU se shodli na zahájení procedury, která umožní dlouhodobé zmrazení aktiv Ruské centrální banky uložených v EU, čímž se opatření vyváže z dosavadního šestiměsíčního režimu prodlužování sankcí vyžadujícího jednomyslný souhlas. Tento krok, opírající se o článek 122 Smlouvy o EU, by měl vytvořit právní rámec pro dlouhodobou imobilizaci ruských aktiv až do konce války na Ukrajině a zároveň reaguje na obavy Belgie, která dosud blokovala návrh Evropské komise využít tato aktiva jako zástavu pro tzv. reparační půjčku Ukrajině. V Belgii, konkrétně v systému Euroclear, je lokalizována většina zmrazených prostředků, a tamní vláda se obává rizik spojených s případným vetem jiných států EU při obnovování sankcí, což by mohlo vést k povinnosti aktiva uvolnit. Plán Evropské komise počítá s využitím těchto prostředků k zajištění půjčky ve výši až 185 miliard eur, kterou by Ukrajina splácela až po obdržení reparací od Ruska, a zdůrazňuje, že nejde o konfiskaci, ale o dočasné využití zisků z aktiv. O definitivní podobě mechanismu má rozhodnout summit EU plánovaný na příští týden, přičemž Belgie nadále požaduje vyjasnění ohledně likvidity, sdílení rizik a záruk, i když vyjadřuje opatrný optimismus ohledně dosažení dohody.
Sněmovna reprezentantů USA ve středu schválila návrh zákona o obranné politice (National Defense Authorization Act, NDAA) pro fiskální rok 2025 v hodnotě přibližně 900 miliard dolarů, který stanovuje priority americké obrany včetně zvýšení platů příslušníků ozbrojených sil, pokračující vojenské pomoci Ukrajině, omezení amerických investic v Číně a úplného zrušení sankcí vůči Sýrii. Zákon rovněž obsahuje ustanovení o pozastavení části cestovního rozpočtu ministra obrany Petera Hegsetha do doby, než předloží nezkreslené záznamy o amerických náletech na údajné drogové cíle v Karibiku. Návrh prošel poměrem hlasů 312 ku 112, přičemž jej odmítlo 94 demokratů a 18 republikánů. Zákon byl těsně předtím schválen i v procedurálním hlasování, přičemž k jeho prosazení bylo nutné přesvědčit některé republikánské odpůrce, včetně poslankyň Greeneové, Boebertové a Luny. Kritikou se stal nejen rozsah výdajů, který o 8 miliard dolarů překračuje původní návrh administrativy, ale i pokračující pomoc Ukrajině a vypuštění některých konzervativních požadavků, jako byl zákaz digitální měny centrální banky (CBDC). Demokraté zase kritizovali vyškrtnutí ustanovení o rozšíření přístupu k IVF pro vojenské rodiny, které zablokoval předseda sněmovny Mike Johnson. I přes tyto spory si zákon zachoval širokou dvoustrannou podporu a bude nyní postoupen Senátu, který o něm musí rozhodnout před koncem roku.
Zástupci Evropské unie oznámili zahájení nového formátu technických jednání s Ukrajinou, který umožňuje pokračovat v procesu přistoupení navzdory vetu Maďarska. Podle vyjádření dánské ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre a eurokomisařky pro rozšíření Marty Kos při neformálním setkání ve Lvově se jedná o tzv. frontloading – technický proces, který není formálně vázán na jednomyslný souhlas členských států a umožňuje Ukrajině provádět potřebné reformy podle předem stanoveného seznamu. Tento přístup však nenahrazuje formální otevření jednotlivých vyjednávacích klastrů, které stále vyžaduje konsenzus všech členských zemí. Zavedením této paralelní technické trasy EU reaguje na blokaci ze strany Maďarska, které od loňského roku podmiňuje souhlas 11 požadavky zaměřenými na posílení práv národnostních menšin v Zakarpatské oblasti. Ačkoli Ukrajina navrhla mechanismus pravidelných konzultací, jejich pokračování bylo přerušeno po zadržení maďarských špionů SBU letos v květnu. Maďarská vláda navíc zorganizovala neoficiální referendum, v němž údajně 95 % respondentů vyjádřilo nesouhlas se vstupem Ukrajiny do EU, a premiér Viktor Orbán označil možné členství Kyjeva za hrozbu pro stabilitu a bezpečnost Unie.
Prezident Polska Karol Nawrocki uvedl, že nebyl informován o jednáních Ministerstva obrany ohledně možné dodávky stíhaček MiG-29 Ukrajině, čímž reagoval na zprávy polského generálního štábu o probíhajících jednáních výměnou za ukrajinské technologie v oblasti dronů a raket. Nawrocki vyjádřil překvapení a označil situaci za nedorozumění, které hodlá vyjasnit s ministrem obrany Vladyslawem Kosiniakem-Kamyshem, jenž naopak označil prezidentovy informace za „nesmyslné“ a zdůraznil svou otevřenost k jednání. Polsko již v červenci 2024 avizovalo připravenost předat Ukrajině letouny MiG-29, podmíněnou však obdržením moderních západních strojů od spojenců, přičemž v srpnu zůstávalo rozhodnutí o předání neuzavřené. Varšava nadále trvá na tom, že k dodání dojde pouze po doplnění vlastních kapacit.
Valné shromáždění OSN schválilo ukrajinskou rezoluci zaměřenou na posílení mezinárodní spolupráce v oblasti zvládání následků černobylské katastrofy, která mimo jiné zavádí povinnou změnu transliterace názvu „Chornobyl“ v angličtině podle ukrajinského pravopisu namísto dřívější ruské podoby „Chernobyl“. Tento krok se promítne i do názvu Mezinárodního dne památky obětí černobylské katastrofy, slaveného každoročně 26. dubna. Dokument dále vyjadřuje vážné znepokojení nad poškozením Nového bezpečnostního krytu nad čtvrtým blokem Černobylské elektrárny způsobeným ruským ostřelováním dne 14. února 2025. Rezoluci podpořilo 97 členských států, 39 se zdrželo a 7 hlasovalo proti – včetně Ruska, Běloruska, Číny, KLDR a Spojených států. Americká delegace své odmítnutí odůvodnila nesouhlasem s některými formulacemi textu, nikoli popřením podpory jaderné bezpečnosti na Ukrajině.
Německé ozbrojené síly zřídily nové koordinační centrum „Birds Group“, jehož cílem je urychlit vývoj a nasazení dronových technologií v rámci Bundeswehru. Skupina má fungovat jako ústřední kontaktní bod pro projekty v oblasti bezpilotních systémů, technických inovací a taktického testování a má zajišťovat efektivní výměnu informací mezi armádou, průmyslem a výzkumnými institucemi. Iniciativa vychází z potřeby zrychlit procesy vývoje a implementace technologií, které mohou být okamžitě využity v praxi. Centrum bude operovat s úspornou organizační strukturou, s relativně malým týmem vedeným plukovníkem, a zaměří se na flexibilitu a efektivitu při zavádění nových řešení.
Německý Bundeswehr uzavřel s koncernem Rheinmetall další zakázku na dodávky tankové munice ráže 120 mm pro tanky Leopard 2, a to jak ve variantě ostré, tak cvičné, v rámci již dříve uzavřené rámcové dohody. Hodnota nové objednávky se pohybuje v řádu stovek milionů eur a je součástí širšího kontraktu, jehož celkový finanční rámec byl v červenci 2023 navýšen na 4 miliardy eur s platností do konce roku 2030. Tato dlouhodobá smlouva má zajistit plynulé doplňování zásob a posílit logistickou stabilitu německých obrněných jednotek. Rheinmetall již v uplynulých letech významně navýšil své výrobní kapacity – například produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm byla od roku 2022 zdesetinásobena s cílem dosáhnout roční výroby jednoho milionu kusů do roku 2026.
Dnes si přiblížíme další pokračování zadlužování ruské populace. Po úvěrovém boomu, který v Rusku proběhl v roce 2023, ruská centrální banka značně zvýšila jak úrokové sazby, tak i různá regulační opatření vyžadující například vyšší kreditní skóre nových žadatelů o bankovní úvěry, a tak se jejich růst v roce 2025 téměř zastavil. Podle údajů centrální banky má v současnosti nějakou formu úvěru 49 700 000 obyvatel Ruska, což činí 66% ruské populace v produktivním věku a představuje růst o přibližně 7 000 000 obyvatel od roku 2022. Objem půjček u bank se ale díky již zmíněným restriktivním opatřením podařilo za poslední rok stabilizovat, a v tomto období jejich počet klesl o 0,2%.
To však neplatí u půjček, které Rusové získávají u nebankovních společnosti, které poskytují tzv. mikropůjčky. U nich se počet dlužníků za poslední tři roky téměř zdvojnásobil, a vzrostl z 3 800 000 na přibližně 6 300 000 obyvatel. Zvýšil se také počet těch, kdo mají současně bankovní i nebankovní úvěr, jejich počet v současnosti dosahuje přibližně 7 500 000 obyvatel. Průměrná roční výše úvěru u mikropůjček přitom v Rusku za poslední rok dále vzrostla, a nyní činí 292%.
Celkové zadlužení ruské populace za poslední tři roky vzrostlo o přibližně 60%, a celkový objem dluhů ruské populace dosáhl již téměř 38 bilionů rublů. Vzrostl také podíl rizikových úvěrů, ten nyní podle ruské centrální banky dosahuje přibližně 13% (před šesti měsíci to bylo o něco více než 10%), tedy přibližně 2,3 bilionu rublů.
Přibližně čtvrtina všech Rusů má pak finanční potíže různého charakteru – podle výzkumu společnosti Akra přibližně osmi procentům dotazovaných prostředky nestačí ani na potraviny, a dalších 20% uvedlo, že nemají dostatek prostředků na oděv a obuv. Prohlubující se chudoba ruské populace je tak dalším ukazatelem toho, jak ruská vláda financuje invazi na Ukrajinu na úkor všech ostatních aspektů života v Rusku.
Izrael: Izraelské obranné síly (IDF) oznámily ukončení pět dní trvajícího společného cvičení izraelského námořnictva a 5. flotily amerického námořnictva. Cvičení s názvem Intrinsic Defender probíhalo ve Středozemním moři — včetně oblasti zálivu Haifa a u pobřeží Naharije — a také v Rudém moři. Podle izraelské armády bylo jeho cílem posílit dlouhodobou spolupráci obou námořnictev, zlepšit reakci na námořní hrozby a prohloubit vzájemné operační zkušenosti.
Amnesty International poprvé obvinila Hamas a další palestinské ozbrojené skupiny z trestných činů proti lidskosti během a po útoku 7. října 2023, který vyvolal válku v Gaze. Ve své 173stránkové zprávě organizace uvádí, že „palestinské ozbrojené skupiny porušovaly mezinárodní humanitární právo, spáchaly válečné zločiny a trestné činy proti lidskosti během útoků v jižním Izraeli“. Amnesty dodává, že Hamas „pokračoval v porušování zákonů mezinárodního práva při zadržování a špatném zacházení s rukojmími a zadržování zabitých osob“. Hamas zprávu odmítá a označuje ji za šíření lží a propagandy izraelské vlády. Podle oficiálního prohlášení má zpráva „incitovat a zkreslovat obraz odporu“ a hnutí vyzývá Amnesty International, aby „chybnou a neprofesionální zprávu“ stáhla.
Libanon: Podle libanonského deníku Al-Akhbar, který cituje evropské diplomatické zdroje, sdělila americká vyslankyně Morgan Ortagus předním libanonským představitelům, že Izrael provede „rozsáhlé a rozhodné údery“ proti Hizballáhu v jižních předměstích Bejrútu a v údolí Beqaa, pokud do 1. ledna tato teroristická organizace nepředá své drony a přesně naváděné rakety. Administrativa Donalda Trumpa opakovaně tlačila na libanonskou vládu, aby Hizballáh odzbrojila. Libanonská armáda navrhla, že jižní Libanon bude očištěn k 1. lednu, přičemž zbytek země bude následovat postupně. Hizballáh však jakékoli odevzdání zbraní odmítá. Americký velvyslanec Michel Issa připomněl, že jednání Izraele s libanonskou vládou „nezastavuje operace proti Hizballáhu“ a že jde o dvě oddělené záležitosti. Zdroje dále uvádějí, že americký vyslanec Tom Barrack prosazuje návrh na vytvoření společné ekonomické zóny na hranici, která by oddělila šíitské obyvatelstvo jižního Libanonu od struktur Hizballáhu.
Sýrie: Syrská skupina Sarája Ansár as-Sunna oznámila útlum své činnosti. Podle jejího prohlášení je to důsledek operací, které v poslední době provedly jednotky nového režimu i mezinárodní koalice vedené Spojenými státy. V uplynulých měsících syrské úřady zároveň informovaly o několika protiteroristických akcích proti Islámskému státu, včetně nedávné operace v provincii Idlib. Není vyloučeno, že tyto skupiny spolupracují užší měrou, než se dříve předpokládalo.
Sýrie uvítala rozhodnutí Sněmovny reprezentantů Spojených států zrušit tzv. Caesarův zákon v rámci obranného rozpočtu NDAA. Podle Damašku jde o výsledek „konstruktivní syrské diplomacie“ pod vedením prezidenta Ahmada aš-Šará. Syrské ministerstvo informací označilo tento krok za zásadní pro obnovu důvěry, oživení ekonomiky, zlepšení přístupu k základním potřebám a přípravu rekonstrukčních projektů. Zároveň uvedlo, že bude pokračovat v úsilí o zrušení zbývajících sankcí.
Prezident Ahmad aš-Šará dále vydal dekret o úplném zrušení úroků, pokut a penále u daně z příjmu a dalších přímých daní za rok 2024 a předchozí období, pokud budou dané částky uhrazeny do března 2026. Pro platby provedené mezi dubnem a červnem 2026 se počítá s 50% úlevou, aby se snížila finanční zátěž daňových poplatníků.
Delegace OSN navštívila obyvatele města Chan-Arnaba v provincii Kunejtra. Přislíbila posílení patrolování, aby pomohla zabránit izraelským incidentům — v rámci svých možností a bez přímé konfrontace. Místní obyvatelé upozornili na přetrvávající problémy s únosy i na obtížný přístup ke svým zemědělským pozemkům kvůli pokračujícím porušením bezpečnostního režimu.
Syrské demokratické síly (SDF) oznámily smrt tří svých příslušníků, aniž by zveřejnily bližší podrobnosti.
Jemen: Objevily se nové fotografie vojenské základny v oblasti Musajna v provincii Šabva, kterou napadli bojovníci džihádistického hnutí Ansár aš-Šaría (AQAP). Podle dostupných informací ozbrojenci vnikli do areálu, způsobili škody a následně se stáhli. AQAP rovněž oznámilo, že při sniperském útoku v oblasti al-Baqíra v provincii Abján byl zraněn voják napojený na síly podporované Spojenými arabskými emiráty.
Mali: V audionahrávce šířené na sociálních sítích se Abú Jahjá (Mahmúd Bari), šaríatský soudce džihádistického hnutí Džamát Nusrát al-Islám wal-Muslimín (JNIM), obrátil na místní podnikatele, zejména na ropné společnosti, které minulý týden vojenské úřady veřejně ocenily za pomoc při řešení palivové krize. Ve svém prohlášení těmto firmám ostře pohrozil. Uvedl, že JNIM je nyní považuje za prioritní cíle a plánuje útočit na jejich majetek. Podnikatelé ani jejich aktiva podle něj nebudou mít žádnou ochranu. Dodal, že všechny dotčené společnosti byly již identifikovány a ponesou následky za spolupráci s vojenskou juntou.
Somálsko: V hlavním městě Mogadišo došlo ke třem explozím ve třech různých čtvrtích. Podle prvních informací bylo zabito nebo zraněno nejméně pět příslušníků vládních sil. Útoky cílily na dvě vojenské stanoviště a jedno služební vozidlo. Další výbuch byl zaznamenán ve městě Kismayo v oblasti Dolní Džuba, kde výbušnina poškodila budovu místní správy. Ohlášeny jsou ztráty na životech i škody na majetku. Z regionu Dolní Šabelle přicházejí informace o útoku na ugandský kontingent a jednotky somálské armády ve městě Korioli. Ke všem zmíněným útokům se přihlásilo hnutí Al-Šabáb.
Pákistán: Belúčtí separatisté oznámili vznik nové koalice s názvem Džabhat-e Mubarrezín-e Mardemí (NVF). Sdružuje skupiny „Džajš al-Adl“, „Skupinu Muhammada Rasúla“, „Armádu osvobození Balúčistánu“ a další dvě organizace usilující o práva Balúčů. Podle některých zdrojů se mohla připojit i „Ansar al-Furkan“, i když není uvedena v zakládací deklaraci. Cílem koalice je posílit boj proti vládám Íránu a Pákistánu a prosazovat nezávislost Balúčistánu. Skupiny se dohodly na vzájemné podpoře při útocích na vládní síly a chtějí také přitáhnout mezinárodní pozornost k údajné perzekuci Balúčů a získat podporu třetích zemí. Někteří analytici přirovnávají vznik této koalice k formování Haját Tahrír aš-Šám v Sýrii, kde se různé frakce spojily pod jednotným vedením proti vládě Bašára Asada.
Během čtyř dnů bojů na thajsko-kambodžské hranici měli převahu většinou Thajci. Kambodžská armáda se však snaží převzít iniciativu – možná hlavně z mediálních důvodů. Nedávno thajské jednotky vstoupily do vesnice Bœng Trakoun na rozmezí thajské provincie Sa Kaeo a kambodžské Banteay Meanchey a oznámily její kontrolu. Kambodžané ale jejich tvrzení zpochybnili. Místní média zveřejnila záběry, na nichž vojáci docházejí k thajskému drátěnému zátarasu, odstraňují jej a sundávají thajskou vlajku. Není však jisté, zda Kambodžané vesnici skutečně ovládají. Video spíše připomíná akci malé průzkumně-diverzní skupiny, která vstoupila na místo, odstranila vlajku a rychle se stáhla. Lze očekávat, že Thajsko brzy zveřejní vlastní záběry, které mají potvrdit jeho kontrolu nad částí vesnice. Vzhledem k ostrému střetu nejen v terénu, ale i v informačním prostoru by to byl logický krok.
Thajský premiér dnes oznámil na svém profilu na sociálních sítích, že rozpustil parlament. Rozhodnutí přichází poté, co jeho hlavní podporovatel – Strana lidu – oznámila podání návrhu na vyslovení nedůvěry po zhroucení ústavní reformy. Strana lidu ve čtvrtek večer podala návrh na nedůvěru podle článku 151 ústavy poté, co poslanci Bhumjaithai při klíčovém hlasování o ústavní reformě nedodrželi stranickou linii. Podle ústavy z roku 2016 musí být nové volby vypsány do 60 dnů.
Dnešní Třešnička™ bude typografická kulturní válka. V době, kdy Ukrajina řeší, jestli bude mít příští zimu vůbec světlo, nový šéf americké diplomacie Marco Rubio hrdinně zachraňuje civilizaci tím, že na ministerstvu zahraničí zakázal „rozvratné“ písmo Calibri a nařídil návrat k Times New Roman. Přechod na Calibri za Bidena přitom nebyl žádný woke útok na Západ, ale prostý fakt, že se tohle písmo lépe čte lidem s astigmatismem i umělé inteligenci, zatímco tenké linie Timesu dělají problém oběma. Rubio z toho ale udělal „marnotratný příklad politik DEIA“ a slavnostně vyhlásil, že patkové písmo obnovuje „slušnost a profesionalitu“. Jinými slovy tedy: kdo hůř vidí text, ať si trhne, hlavně že memo vypadá jako z roku 1953, kdy byla ta nejvíc nejlepší Amerika – kdy bylo úplně normální dát ženě facku v kuchyni, dát si kokeš v limče, opiáty na nepohodu, černochy posílat k jiným záchodům, gaye do skříně a všechny problémy ideálně zamést pod koberec, protože stejně neexistují. Pol Pot by měl radost. Po tomhle ideologickém karnevalu je už nad slunce jasné, že oficiálním písmem éry trumpismu stejně zůstane něco úplně jiného. Ne Times New Roman. Ne Calibri. Ale věčné, univerzální a intelektu přiměřené Comic Sans.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
