(3 625 slov, doba čtení 19 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 18. prosince Rusko vyslalo proti Ukrajině 82 útočných bezpilotních prostředků, převážně typu Šáhed, z několika směrů z ruského území. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala 63 dronů sestřelit nebo elektronicky potlačit nad severními, jižními, východními i centrálními oblastmi země, což potvrzuje stabilní účinnost PVO i při pokračujících masových náletech. Zároveň však 19 dronů proniklo obranou a zasáhlo cíle na dvanácti lokalitách, přičemž na dalších osmi místech došlo k dopadům trosek sestřelených strojů.
Britské ministerstvo obrany oznámilo zásadní reorganizaci vojenského zpravodajství, v jejímž rámci zřídilo novou kontrarozvědnou jednotku Defence Counter-Intelligence Unit (DCIU) a současně transformovalo dosavadní Defence Intelligence (DI) ve sjednocenou Vojenskou zpravodajskou službu. Reforma navazuje na historické sloučení jednotlivých rozvědek do Štábu obranné rozvědky (DIS) v roce 1964 a přináší poprvé integraci všech zpravodajských jednotek armády, námořnictva, letectva, vesmírného velitelství a stálého společného velitelství pod jednotné velení v rámci Velitelství kybernetických a speciálních operací. Tento krok má urychlit sběr, analýzu a sdílení informací v rámci ozbrojených sil a zároveň posílit obranu proti rostoucí aktivitě nepřátelských zpravodajských služeb, která se podle ministerstva obrany meziročně zvýšila o více než 50 %. Nová kontrarozvědka DCIU rozšiřuje schopnosti obrany proti špionáži, která dosud spadala výhradně do kompetence civilní služby MI5.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo směrem k Izbickému, u Lymanu, Odradného a Dovhenek.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se okupanti snažili postupovat u Piščaného, Hluškivky a Zahryzového. Boje pokračují i v Kupjansku, kde je stále nemalý počet okupantů.
V lymanském sektoru proběhly střety směrem k Černěščině, u Novovodjaného, Novoselivky, Drobiševého a Koloďaz.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Serebrjanky, v Siversku, u Zvanivky a Perejzného.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru okupanti tlačili u Oleksandro-Šultyného, v Pleščijivce, Konsťantynivce, u Kleban-Byku, Rusyn Jar a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Šachového, v Rodynském, Krásném Lymanu, Mirnohradu, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého. V Pokrovsku pokračují těžké boje a okupantům se zde i přes těžké ztráty daří rozšiřovat ovládané území jak na severu, tak na severovýchodě města.
V novopavlivském směru pokračovaly boje u Dačného a Novopavlivky.
V oleksandivském sektoru útočili Rusové směrem na Oleksandrohrad, Sosnivku, u Solodkého, směrem na Dobropilji, u Krasnohirského a Privilného.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo u Varvarivky a v jižní části Huljajpole.
V orichivském směru okupanti zaútočili na ukrajinské pozice v Plavném a dostali se do Lukjanivského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ve středu 17. prosince překročili tři ruští pohraničníci hranici s Estonskem a zdrželi se na jeho území přibližně dvacet minut. Informuje o tom agentura Bloomberg s tím, že incident zachytily bezpečnostní kamery. Estonský ministr vnitra Igor Taro uvedl, že je zatím předčasné tvrdit, zda šlo o náhodu, nebo o úmyslnou provokaci. K narušení hranice došlo na úzkém úseku, kde estonské území zasahuje podél jednoho břehu řeky Narvy. Estonské úřady následně posílily ostrahu v dotčeném pohraničním pásmu a dnes, 18. prosince, se očekává jednání estonských a ruských představitelů, kteří mají incident projednat. V posledních měsících nejde o ojedinělý případ – v říjnu byly poblíž estonské vojenské základny zaznamenány dva drony neznámého původu, z nichž jeden sestřelili spojenci z NATO, a v listopadu se po řece Narvě pohyboval ruský pohraniční člun pod vlajkou Wagnerovy skupiny. Agentura Reuters již dříve s odkazem na pobaltské představitele uvedla, že Estonsko, Lotyšsko a Litva připravují krizové plány pro případ, že by v důsledku možné ruské agrese nebo vnitřních nepokojů musely uprchnout statisíce lidí.
Americký Senát definitivně schválil zákon o obranném rozpočtu ve výši 901 miliard dolarů, který počítá i s vyčleněním 800 milionů dolarů na pomoc Ukrajině. Informují o tom agentura AP a deník The Washington Post. Návrh prošel poměrem hlasů 77 ku 20, přičemž proti se postavili dva republikáni a osmnáct demokratů. Bílý dům uvedl, že rozpočet odpovídá bezpečnostním prioritám prezidenta Donalda Trumpa, ačkoli více než třítisícistránkový zákon podle AP zároveň odhalil neshody mezi Kongresem a Pentagonem poté, co se Trumpova administrativa rozhodla přesunout pozornost z Evropy směrem ke Střední a Jižní Americe. Zákon mimo jiné stanoví, že 25 procent cestovního rozpočtu ministra obrany Peta Hegsetha bude pozastaveno, dokud Kongresu nepředloží videozáznam operace z 2. září v Karibském moři, při níž zahynulo 11 lidí, a další materiály související s kampaní proti latinskoamerickým drogovým kartelům. Legislativní norma zároveň trvá na zachování počtu amerických vojáků v Evropě na současné úrovni a na pokračování vojenské pomoci Ukrajině. Konkrétně má zvrátit některá rozhodnutí Pentagonu a umožnit Kyjevu získat v příštích dvou letech až 400 milionů dolarů, které budou určeny na výrobu zbraní následně dodaných Ukrajině. Návrh byl minulý týden schválen Sněmovnou reprezentantů a nyní míří k podpisu prezidenta.
Podle průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) se 67 % Ukrajinců domnívá, že úroveň korupce v zemi po zahájení plnohodnotné ruské invaze vzrostla. V září 2025 tento názor sdílelo 71 % respondentů. Dalších 20 % uvedlo, že se situace s korupcí nezměnila, a 5 % je přesvědčeno, že její úroveň naopak klesla. Nejnovější šetření ukazuje jen malé výkyvy v těchto kategoriích, zároveň však přibylo lidí, kteří nedokázali na otázku jednoznačně odpovědět. Výkonný ředitel KIIS Anton Hrušeckyj uvedl, že protikorupční vyšetřování v rámci takzvaných „Mindičových nahrávek“ oprávněně pobouřilo ukrajinskou veřejnost. Zároveň ale upozornil, že většina Ukrajinců – aktuálně 59 %, oproti 56 % v září – stále věří, že v zemi existují skutečné snahy o boj s korupcí a že lze zaznamenat i pozitivní posuny. Podíl těch, kteří považují Ukrajinu za „beznadějně zkorumpovanou“, se podle něj dokonce snížil.
Německo zvažuje možnost předat Ukrajině část nebo všechny ze svých 21 námořních vrtulníků Sea Lynx Mk.88A, které mají být postupně vyřazeny v souvislosti se zaváděním nových strojů NH90 Sea Tiger. Vrtulníky Sea Lynx dosud sloužily k operacím z palub německých fregat a vyznačují se dlouhým doletem, pokročilými senzory a flexibilním vyzbrojením. Podobně jako dříve předané stroje Sea King, které Ukrajina aktivně využívá, by mohly být tyto starší, ale stále funkční platformy adaptovány pro ukrajinské potřeby, zejména v oblasti námořního průzkumu, protiponorkového boje nebo logistické podpory. Rozhodnutí by posílilo schopnosti Ukrajiny v oblasti námořního letectva, které hraje rostoucí roli v kontextu konfliktu v Černém moři a útoků na ruské námořní cíle.
Litva oznámila záměr vybudovat nové vojenské cvičiště v oblasti Suwalského průsmyku s cílem posílit bezpečnost tohoto strategicky významného koridoru mezi Litvou a Polskem a urychlit rozvoj schopností rychlé reakce. Nová základna bude zřízena u města Kapčiamiestis poblíž polských hranic, zatímco stávající výcvikový areál v Taurogi bude rozšířen. Nové cvičiště pojme až 4 000 vojáků a bude sloužit pro pravidelná manévrová a taktická cvičení, přičemž ostré střelby budou probíhat v jeho západní části.
Dánsko uzavřelo s norskou společností Kongsberg Defence & Aerospace kontrakt v hodnotě přes 100 milionů eur na pořízení pobřežních raketových systémů Naval Strike Missile Coastal Defense System (NSM CDS), čímž se stalo pátou zemí NATO využívající tuto technologii po Polsku, USA, Rumunsku a Lotyšsku. Systém NSM CDS zahrnuje palebné řízení, odpalovací zařízení a protilodní střely NSM s dosahem 185 km, schopné zasahovat jak námořní, tak pobřežní cíle. Střela o hmotnosti 407 kg s 125kg bojovou hlavicí letí podzvukovou rychlostí a vyznačuje se vysokou manévrovatelností a nízkou stopou v radiolokačním spektru. NSM je již integrována ve výzbroji fregat třídy Iver Huitfeldt dánského námořnictva, nově však bude tvořit i samostatnou součást dánského pobřežního obranného systému. Přesný počet zakoupených baterií nebyl zveřejněn, dodávky prvních jednotek jsou plánovány na rok 2026.
Spojené státy schválily prodej zbraní Tchaj-wanu v hodnotě 11,1 miliardy dolarů, což představuje vůbec největší americký zbrojní balík pro ostrovní stát. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení tchajwanského ministerstva obrany. Nabídka zahrnuje osm položek, mimo jiné raketomety HIMARS, houfnice, protitankové střely Javelin, útočné drony Altius a náhradní díly pro další techniku. Tchajwanská vláda již oficiálně informovala Kongres o plánovaném prodeji; v této fázi mají američtí zákonodárci možnost transakci zablokovat nebo upravit. Pentagon uvedl, že prodej slouží národním, ekonomickým a bezpečnostním zájmům USA, protože podporuje modernizaci tchajwanských ozbrojených sil a zachování jejich obranných schopností. Podle šéfa Americko-tchajwanské obchodní rady Ruperta Hammonda-Chamberse jde o rekordní balík bezpečnostní pomoci Tchaj-wanu, který reaguje na hrozbu ze strany Číny i na požadavek prezidenta Donalda Trumpa, aby spojenci a partneři převzali větší odpovědnost za vlastní obranu. Peking na rozhodnutí reagoval ostře: čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že krok „vážně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu“, a vyzvalo k okamžitému ukončení podobných dohod. Mluvčí Guo Ťia-kchun prohlásil, že Spojené státy si podporou „tchajwanské nezávislosti“ samy střílejí do nohy a že snaha zadržovat Čínu prostřednictvím Tchaj-wanu je předem odsouzena k nezdaru.
Polsko prodlouží licenci na výrobu obrněných transportérů Rosomak, přičemž nová smlouva bude platit v letech 2029–2034 a zajistí kontinuitu klíčové výrobní linie mechanizovaných sil polské armády. Rosomak, vycházející z finského podvozku Patria AMV, se v Polsku vyrábí a dále vyvíjí již od počátku 21. století a stal se základním bojovým prostředkem pěchotních jednotek. Transportéry byly nasazeny v zahraničních misích, například v Afghánistánu, a aktuálně jsou využívány také ukrajinskými silami, což přináší cenné bojové zkušenosti pro další modernizaci. Prodloužením licenční dohody, která by jinak vypršela na konci roku 2028, se otevře prostor nejen pro pokračování dodávek pro polskou armádu, ale i pro vývoj nových specializovaných verzí, integraci moderních zbraňových systémů a další exportní potenciál.
Lucembursko podle dostupných informací zvažuje pořízení systému protivzdušné obrany dlouhého dosahu SAMP/T NG v rámci evropského obranného programu SAFE, přičemž by šlo o strategicky významný krok navzdory očekávanému omezenému rozsahu akvizice vzhledem k velikosti země. Eurosam, společný podnik firem MBDA a Thales, který systém vyvíjí a vyrábí, označil Lucembursko za perspektivního zákazníka po zářijovém rozhodnutí Dánska tento systém zavést. Zavedení SAMP/T NG v Lucembursku by zároveň posílilo přítomnost této technologie v prostoru Beneluxu, kde přímo konkuruje americkému systému Patriot, jenž je zvažován nebo již zaveden v Belgii a Nizozemsku. Lucemburská vláda zatím oficiálně žádné rozhodnutí neoznámila.
Itálie obdržela první bojové vozidlo pěchoty Lynx KF41 v rámci programu A2CS (Army Armored Combat System), který počítá s dodávkou až 1 050 vozidel v různých variantách. Program je výsledkem spolupráce mezi firmami Rheinmetall a Leonardo, které v roce 2024 založily společný podnik LRMV (Leonardo Rheinmetall Military Vehicles). První vozidlo, dodané ve standardní konfiguraci s německou věží Lance, odpovídá verzi používané maďarskou armádou a bude spolu se čtyřmi dalšími sloužit k testovacím a ověřovacím účelům. Od roku 2026 má Itálie začít přebírat upravené varianty s domácí věží Hitfist-30, které budou odpovídat finální produkční verzi. Lynx se stane základem nové rodiny vozidel mechanizované pěchoty italské armády a bude doplňovat budoucí tanky dodané rovněž konsorciem LRMV.
Dnes si přiblížíme kvadraturu kruhu, kterou v současné době řeší ruští ekonomové, tedy to jak zajistit finanční prostředky v dostatečně velkém objemu, aby jimi bylo možné pokrýt schodek státního rozpočtu, a nezpůsobit při tom růst inflace. V standardně fungující ekonomice, která je navázaná na světové trhy, je nejjednodušší cestou, jak získat dodatečný kapitál, emise dluhopisů na mezinárodním trhu. Pro Rusko je však tato cesta uzavřena, západní sankce mu zablokovaly přístup na tyto trhy a Čína, jeho největší spojenec, odmítá povolit emisi ruských dluhopisů na čínském trhu.
Rusku tak nezbývá nic jiného, než získat prostředky na vnitřním trhu, což lze provést několika způsoby. Nejsnadnějším je emise nových peněz, s konstantním nebo i klesajícím (vzhledem k tomu, že export ropy je pro Rusko v posledních týdnech ztrátový) celkovým objemem kapitálu v Rusku ale každá emise nových peněz znamená značný inflační tlak. Rusko se tedy tyto aktivity snaží různými způsoby maskovat, například pomocí REPO operací, kdy jsou tyto nové finanční prostředky poskytovány komerčním bankám, to ale vede pouze ke zpomalení inflačního tlaku a jeho rozprostření do delšího období.
I proto vydala Elvíra Nabiullina, guvernérka ruské centrální banky, prohlášení, ve kterém zdůraznila svou podporu ruské ruské vlády zvýšit k 1.1.2026 některé daně (například základní sazbu DPH z 20 na 22%), neboť to podle ní povede k zisku dodatečných prostředků pro státní rozpočet bez nutnosti emise nových nekrytých peněz. Zvýšení daní ale znamená, že zejména malé společnosti promítnou zvýšené výdaje do vyšších koncových cen, což opět znamená inflační tlak, ale s tou přidanou hodnotou, že bude současně snížen objem finančních prostředků u populace, pokud se přidržíme čistě technického termínu pro tuto činnost.
V souvislosti s timto dilematem bude zajímavé sledovat tiskovou konferenci, která proběhne po zítřejším zasedání ruské centrální banky. Vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází v Rusku po letním útlumu opět k oživení inflačních tendencí, by bylo logické, aby centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na současné úrovni, tedy 16,5%. Z druhé strany je centrální banka vystavena extrémnímu tlaku, kdy nejen vedení velkých korporací, ale i někteří ministři požadují značné snížení úrokových sazeb (což podle nich povede k oživení ekonomiky, bez ohledu na další růst inflace), a tak je možné, že u vedení centrální banky zvítězí pud sebezáchovy a dojde k jejímu snížení.
V naší redakci budeme toto téma sledovat, a jakmile budou známy nejen výstupy z tiskové konference, ale i první reakce ruské ekonomiky (což znamená, že bude potřeba počkat na tuto neděli nebo počátek příštího týdne), budeme vás o tom informovat.
Izrael: Při dnešních nepokojích v Jeruzalémě zranili ultraortodoxní (haredi) demonstranti deset policistů. Podle policie násilnosti vypukly poté, co městští strážníci udělili pokuty za špatné parkování studentům ješiv, kteří se ukázali být vyhýbači vojenské služby. Demonstranti házeli na policisty kameny a další předměty a převrátili policejní vozidlo. Několik zraněných policistů muselo být ošetřeno, čtyři osoby byly zatím zatčeny. Policie proti davu použila zábleskové granáty a slzný plyn, což je vůči izraelským demonstrantům výjimečný krok. Policejní šéf Danny Levy označil nepokoje za „velmi závažný incident“ a slíbil, že všichni viníci ponesou odpovědnost. Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir násilnosti jednoznačně odsoudil útoky na policisty označil za překročení „ červené linie“. Opoziční lídr Jair Lapid hovoří o „nepřijatelném selhání vlády“ a varuje před rozpadem státních institucí. Kritizuje, že vyhýbání se vojenské službě je tolerováno i za cenu násilí.
Lapid reagoval i na další incidenty v Ramat Hašaronu a Herzliji, kde desítky ultraortodoxních demonstrantů zabránily vojenské policii zatknout vyhýbače služby. Podle televizního kanálu Channel 12 šlo již o třetí podobný případ v tomto měsíci.
Izraelská armáda (IDF) dnes provedla letecký úder v jižním pásmu Gazy, při kterém byl zabit terorista. Ten překročil příměří vyznačenou hranici mezi územím pod kontrolou Izraele a Hamasu a přiblížil se k izraelským jednotkám. Podle armády podezřelého zpozorovala 188. obrněná brigáda při přechodu tzv. Žluté linie, přičemž jeho chování představovalo „bezprostřední hrozbu“. Letecké síly Izraele úder provedly na jejich pokyn.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během dneška provedla údery na cíle Hizballáhu po celém Libanonu. Zasažen byl mimo jiné výcvikový tábor této organizace i další vojenská infrastruktura. Podle armády sloužil tábor k výcviku bojovníků, střeleckým cvičením, obsluze dělostřelectva a skladování zbraní. Při útocích byly zničeny také odpalovací pozice a další teroristická zařízení. IDF zároveň uvedlo, že zasáhla i cíle hluboko na libanonském území, kde Hizballáh uchovával zbraně a plánoval operace. Tyto aktivity podle armády porušovaly dohody o příměří uzavřené loni mezi Izraelem a Libanonem a představovaly hrozbu pro Izrael.
Sýrie: V provincii Idlib příslušníci „Služby obecné bezpečnosti“ zadrželi osm džihádistů. Další muž, později identifikovaný jako velitel buňky IS, kladl odpor a byl zabit. Při domovních prohlídkách byly zabaveny zbraně, komunikační prostředky i dirham ražený samotným IS. Podle syrského ministerstva vnitra se zadržení podíleli nejméně na třech útocích, včetně ostřelování hlídky bezpečnostních sil ve městě Maárat an-Numán.Mezi zadrženými má být i ruský občan přezdívaný Abú Hamza ar-Rúsí. V roce 2019 bojoval proti Syrským demokratickým silám a americké armádě v poslední baště IS v syrském Baghúzu. Tam se vzdal, byl předán arabskokurdskými jednotkami syrským úřadům a uvězněn. Ve vězení zůstal až do nástupu skupiny vedené Abú Muhammadem al-Džúláním k moci. V provincii Damašek bezpečnostní složky zadržely dalšího džihádistu. Při prohlídce jeho domu byly nalezeny improvizované výbušné systémy a několik dronů.
Za posledních 60 dní byly v provincii Latákie v rámci pokračující operace vnitřní bezpečnosti zatčeny nejznámější osoby z řad důstojníků a příslušníků svrženého režimu. Cílem je posílení bezpečnosti a stability v regionu.
Izraelská armáda (IDF) dnes ráno oznámila konání vojenského cvičení na hoře Hermon za účasti jednotek letectva. Zároveň izraelská hlídka pronikla do areálu „Daraa Company“ v obci al-Muallaka na jihu provincie Kunejtra. Podle místních zdrojů zde bylo zadrženo jedno civilní osobě a během zásahu byla zahájena palba na civilisty, což podtrhuje pokračující napětí v pohraniční oblasti.
Syrský ministr obrany Murhaf Abú Kasra navštívil provincii Tartús, kde jednal s místními představiteli a vojenským velením o řešení regionálních problémů a zlepšení koordinace mezi civilními a vojenskými institucemi s cílem posílit bezpečnost a stabilitu. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan uvedl, že Ankara podporuje mírové naplnění dohody mezi syrskou vládou a Syrskými demokratickými silami (SDF) prostřednictvím dialogu. Zároveň varoval, že trpělivost klíčových aktérů se krátí a Turecko nechce být znovu nuceno k vojenskému řešení. Podle něj zůstává Islámský stát vážnou hrozbou, kterou lze omezit regionální spoluprací; vztahy mezi Tureckem a Sýrií označil za konstruktivní.
Irák: Mezinárodní koalice ve spolupráci s iráckými silami dnes ráno provedla výsadkovou operaci v obcích Iskanderún a Rabíja na irácko-syrské hranici v severovýchodní provincii Hasaka. Během zásahu byli zadrženi: Saad al-Hašan al-Džauidí, Mussaad al-Hašan al-Džauidí, Saad Mahdžúb al-Bardvíl. Součástí operace bylo i rozmístění koaličních a iráckých jednotek v oblasti.
Burkina Faso: Nigerijský ministr zahraničí Tuggar se oficiálně omluvil za narušení vzdušného prostoru Burkiny Faso nákladním letounem nigerijského letectva. Při své návštěvě země zároveň ocenil vládu Ibrahima Traorého za pokrok v boji proti terorismu. V Burkině Faso dále mezitím skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že převzala kontrolu nad vojenským stanovištěm provládní milice VDP ve městě Uahigúja.
Somálsko: Džihádistické hnutí al-Šabáb provedlo bombový útok na jeden z volebních okrsků v hlavním městě Mogadišu. Exploze zranila nejméně dva příslušníky vládních sil a poškodila jejich techniku. Skupina zároveň podnikla útok na vojenskou základnu etiopských jednotek ve městě Dinsúr v provincii Baj na jihozápadě země.
Autonomní region Puntland varoval, že somálští piráti nově využívají GPS sledovací technologie, pravděpodobně dodané přes Jemen. To je spojuje se sítěmi napojenými na hútíe a výrazně zvyšuje rizika pro lodní dopravu v Indickém oceánu. Ve stejný den al-Šabáb obsadil oblast Nur-Dugle v regionu Střední Šabelle poté, co místní domobrana uprchla. Podle dostupných informací utrpěli obránci ztráty na životech i zranění a zveřejněné snímky ukazují ozbrojené bojovníky hlídkující v oblasti.
Mali: Do hlavního města Bamaka včera večer dorazila kolona nové vojenské techniky pro malijskou armádu. Součástí dodávky byly obrněné transportéry, vozidla MRAP i ženijní a stavební technika. Vládní média uvedla, že několik zcela nových obrněnců bylo pořízeno bez úvěru a obyvatelé Bamaka v noci sledovali příjezd většího počtu moderních bojových vozidel. Současně džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) zveřejnila fotografie trosek vojenského vozidla armády Mali a Afrického sboru, které se stalo terčem útoku v oblasti města Ber.
Nigérie: Nigerijští vojáci během protiteroristickéoperace Hadin Kai zmařili pokus bojovníků Islámského státu (IS) o průnik v oblasti Bitta ve státě Borno. Při zásahu bylo několik útočníků zlikvidováno.
Boje na thajsko-kambodžské hranici trvají už deset dní. Zatímco na začátku konfliktu si Thajsko připisovalo dílčí úspěchy, v posledních dnech žádné výrazné posuny zaznamenány nebyly. Současně se začalo mluvit o míru – zatím však spíše formou thajských ultimát Kambodži.
Na severu Kambodže pokračují střety ve stejných oblastech, především u sporných chrámů a na nedemarkovaných úsecích hranice. Thajská armáda hlásí úplné obsazení hraničního přechodu Čonganmá, tato tvrzení však nejsou podložena nezávislými záběry.
Cílem thajských leteckých a tankových útoků zůstávají také kasina. Bangkok tvrdí, že se v nich nacházejí kambodžští vojáci, údery však souvisejí i s bojem proti centrům telefonických podvodů, která jsou v těchto objektech dlouhodobým regionálním problémem.
Na severozápadě se situace výrazně nezměnila – ostřelování pokračuje u obcí Byngtrakúon a Tjoktjei. Jižněji thajští mariňáci dokončují operaci, jejímž cílem je vytlačit kambodžské síly z pohraničí, a tvrdí, že převzali kontrolu nad spornými územími.
Thajsko zároveň předložilo podmínky pro příměří. Kambodža má jako první vyhlásit zastavení palby, dodržovat jej a zapojit se do společného odminování hranice. Není však jasné, zda na to Phnompenh přistoupí. Důvěra mezi oběma stranami je minimální a Kambodža se obává, že odminování by mohlo Thajsku v budoucnu usnadnit další postup. Do snah o urovnání se zapojila i Čína. Do Thajska a Kambodže má odcestovat zvláštní vyslanec Teng Si-ťün s cílem zmírnit napětí. Úspěch jeho mise je však nejistý – Peking se na červencovém příměří podílel jen omezeně. Absence nových úspěchů thajské armády může vytvořit prostor pro deeskalaci. Stejně tak je ale možné, že Bangkok bude v tlaku pokračovat, protože své ambice výrazně oslabit vojenské schopnosti souseda zatím nenaplnil.
Dnešní Třešnička™ se opět urodila na běloruském bramborovém poli, kde Alexandr Lukašenko sklidil další myšlenkový rekord. Na otázku novináře, jaký je Si Ťin-pching člověk, odpověděl státnicky, hluboce a s intelektuálním rozběhem šlapacího traktoru „Je to Číňan.“ V tu chvíli se v politologických kruzích po celém světě ozvalo tiché lupnutí, jak praskly učebnice mezinárodních vztahů. Muž, který už čtvrt století vládne Bělorusku jako kombinace kolchozního předsedy a sovětského pamětníka, tím znovu dokázal, že jeho diplomacie je založená na stejných principech jako jeho ekonomika, primitivní, závislá a beze studu. Lukašenko se dnes lísá k Pekingu stejně jako k Moskvě, s výrazem podřízeného, který ví, že bez cizího patrona by jeho režim spadl rychleji než socha Lenina po roce 1991. Zatímco Čína staví impérium a Rusko bezohledně válčí, Bělorusko produkuje bonmoty hodné hospodského koutu JZD. A tak nadále platí, že král bramborových lidí zůstává neporaženým mistrem v jedné disciplíně, a to redukovat světovou politiku na úroveň pytle s hlínou a tvářit se u toho státnicky.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
