(2 847 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci z 20. na 21. prosince Rusko pokračovalo v rozsáhlých dronových útocích, když proti Ukrajině nasadilo celkem 97 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, startujících z oblastí Millerovo, Kursk, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Do odražení útoku byly zapojeny všechny složky ukrajinské protivzdušné obrany včetně letectva, prostředků PVO, jednotek radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin. Podle dostupných údajů bylo do ranních hodin sestřeleno nebo potlačeno 75 nepřátelských dronů nad severními, jižními, západními i východními oblastmi země. Zbylé prostředky zasáhly cíle na osmi lokalitách, přičemž na jednom místě došlo také k dopadu trosek sestřelených dronů.
Směr Sumy: V Sumské oblasti ruské jednotky překročily hranici a obsadily část obce Hrabovské. Podle informací z místa Rusové odvezli přes 50 civilistů na své území.
Ukrajinský projekt DeepStateUA k situaci v Sumské oblasti uvedl: “O ‘průlomu’ v pohraničí se často mluví jako o útoku s převahou nepřítele. Hrabovské však ukazuje, že převaha může být iluzorní. Skupina, která zde držela pozice, se chovala nezodpovědně: půjčovala zbraně místním a riskantně se pohybovala pod nepřátelskými drony, což umožnilo zajmout civilisty. Vesnice je nyní v „šedé zóně“. Situace jasně ukazuje potřebu auditu pohraničních oblastí a kontroly udržování pozic, aby se zabránilo hlášení ‘ústupu kvůli převaze nepřítele’”.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí “evakuaci” ukrajinských civilistů přirovnalo ke středověkému nájezdu a požaduje okamžitý návrat ukrajinských občanů. “Putinovo Rusko ukazuje, že není odlišné od teroristických skupin jako ISIS, Boko Haram nebo Hamas. Vyzýváme všechny státy a mezinárodní organizace aby se připojily k požadavku na propuštění nevinných civilistů unesených z vlastních domovů,” napsal ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiga.
Bělgorodský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo směrem na Sotnycký Kozačok, Izbické, u Prilipek, ve Vovčansku a u Hryhorivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Stepové Novoselivky, Piščaného a směrem na Novou Kruhljakivku. Jižněji pod Novou Kruhljakivkou se okupantům nadále daří pronikat k silnici P-79 mezi Bohuslavivkou a Borovou.
V lymanském směru okupanti útočili u Novojehorivky, Novovodjaného, Ridkodubu, směrem na Korovyn Jar, u Seredného, Zařičného a Koloďaz.
Ve slovjanském směru se Rusové snažili postupovat u Jampilu, Dronivky a v Siversku. Jižně od Siversku se okupantům daří konsolidovat pozice u Svjato-Pokrovského a tlačili i u Vjymky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Vasjukivky, Orichovo-Vasilivky a ve Stupočkách.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru Rusové tlačili u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, severně od Jablunivky, u Rusyn Jar a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru pokračovaly střety u Šachoveho, Zapovidného, v Rodynském, Mirnohradu, severně od Kotlyného, u Udačného a Molodeckého. V Pokrovsku se nadále bojuje, ale okupanti opět vyvěsili vlajky v Rivném. Neznamená to, že nyní okupanti Rivné drží, ale ilustruje to těžkou situaci obránců a předpokládáme, že se budou muset v dohledné době ukrajinské síly stáhnout z pozic východně od Torecku.
Směrem na Novopavlivku probíhaly boje u Novoserhijivky a Dačného.
V oleksandivském směru se Rusové snažili postupovat u Filije, Zeleného Haje a podařilo se jim proniknout západně od Ivanivky. Další boje probíhaly u Piddubného, Sosnivky, Verbového, Stepového, západně od Zlahody a u Vyšnevého.
Jižní fronta: V huljajpolském směru se bojovalo ve Varvarivce, u Zeleného a v Huljajpole a jeho okolí.
V orichivském směru okupanti útočili u Ščerbaků a směrem na Prymorské.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Agentura Reuters s odkazem na šest zdrojů obeznámených s americkými zpravodajskými informacemi uvedla, že ruský diktátor Vladimir Putin se podle hodnocení amerických služeb nevzdal svých cílů obsadit celou Ukrajinu a znovu získat kontrolu nad částmi Evropy, které byly součástí Sovětského svazu. Tyto závěry jsou podle Reuters v rozporu s tvrzeními amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho vyjednavačů, kteří hovoří o Putinově ochotě ukončit válku, a zároveň popírají opakovaná ujištění samotného Kremlu, že Rusko Evropu neohrožuje. Podle zdrojů agentury se hodnocení amerických tajných služeb v tomto směru nezměnilo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 a do značné míry se shoduje s názory evropských vlád a zpravodajských služeb. Člen zpravodajského výboru Sněmovny reprezentantů Mike Quigley uvedl, že zpravodajské informace dlouhodobě ukazují, že Putin chce víc než jen Ukrajinu, přičemž Evropané jsou o tom přesvědčeni, Polsko „absolutně“ a pobaltské státy se považují za první na řadě. Podle jednoho ze zdrojů Reuters pochází nejnovější podobné hodnocení z konce září. Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbard však tato tvrzení ostře odmítla a na síti X označila článek Reuters za „lži a propagandu“. Podle ní materiál slouží k podkopávání mírových snah prezidenta Trumpa a k vyvolávání strachu s cílem přimět veřejnost podporovat eskalaci války. Gabbard tvrdí, že takový narativ má ospravedlnit snahy NATO a EU vtáhnout Spojené státy přímo do války s Ruskem. Zároveň uvedla, že politici, včetně zákonodárce citovaného Reuters, byli podle jejích slov informováni o tom, že ruské hodnocení amerických služeb ukazuje spíše snahu Moskvy vyhnout se přímému rozsáhlému konfliktu s NATO. Podle Gabbard navíc Rusko v současnosti nemá schopnosti obsadit a ovládnout celou Ukrajinu, natož Evropu.
Elysejský palác přivítal ochotu ruského diktátora Vladimira Putina jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o válce na Ukrajině. Podle Paříže budou konkrétní podmínky případných rozhovorů upřesněny v nejbližších dnech. Macron uvedl, že obnovení dialogu s Putinem by mohlo být znovu užitečné, a naznačil, že Evropa může najít cestu k jednání s Ruskem „transparentně a v koordinaci s Ukrajinou“. Podle Kremlu je Putin k rozhovoru připraven, pokud bude existovat vzájemná politická vůle, přičemž mluvčí Dmitrij Peskov označil Macronovy záměry za pozitivní.
Současně však vyšlo najevo, že Macronův tým v zákulisí vyjadřuje vážné pochybnosti o právní možnosti převést zmrazená ruská aktiva Ukrajině. Financial Times s odkazem na své zdroje píší, že Francie se obává finančních rizik spojených s případnou povinností aktiva vracet. Francouzský veřejný dluh totiž dosáhl rekordních 3,482 bilionu eur, což odpovídá 117,4 % HDP, a Paříž by jen obtížně poskytovala garance pro takto kontroverzní krok. Podle listu tím Macron fakticky „pohřbil“ myšlenku převodu ruských aktiv, přičemž proti se již vyslovily i Belgie, která drží největší část těchto prostředků, a Itálie. Naopak německý kancléř Friedrich Merz tuto variantu nadále prosazuje.
Napětí mezi Paříží a Berlínem se tím ale nevyčerpává. Podle nejmenovaného vysoce postaveného diplomata EU Macron „zradil“ Merze a je si vědom, že za to politicky zaplatí, nicméně kvůli své oslabené pozici neměl jinou možnost než se přiklonit k italské premiérce Giorgii Meloniové. Dalším sporným bodem je obchodní dohoda mezi EU a státy Mercosuru, jejíž podpis chtěl Merz prosadit ještě do konce prosince po pětadvaceti letech vyjednávání. Macron však s podporou Meloniové dokázal podpis odložit o několik týdnů, čímž německému kancléři sebral očekávané politické vítězství. Důvodem jsou protesty francouzských zemědělců, kteří se obávají levné konkurence z Jižní Ameriky. K tomu se přidává i krize kolem společného francouzsko-německo-španělského programu vývoje stíhačky FCAS. Klíčoví partneři projektu – francouzský Dassault Aviation a evropský letecký gigant Airbus s obrannou divizí v Německu – se nejsou schopni dohodnout na rozdělení práce a vedení programu. Podle Financial Times Berlín začíná zvažovat alternativní spolupráce, protože ztrácí důvěru v Dassault a má obavy, že Paříž má o projekt zájem především kvůli finančním tokům. Výsledkem je obraz Evropy, která navenek mluví o jednotě, dialogu a tlaku na Rusko, ale v zákulisí je svázána vnitřními spory, finančními obavami a mocenskými třenicemi. Dialog s Moskvou se tak znovu dostává na stůl právě ve chvíli, kdy se evropské jádro samo potýká s hlubokou nedůvěrou a rozpory, které jeho schopnost skutečně ovlivnit konec války výrazně oslabují.
Portugalsko je připraveno přispět částkou 50 milionů eur do mechanismu PURL (Priority Ukraine Needs List), v jehož rámci partneři Ukrajiny nakupují americké zbraně pro ukrajinské ozbrojené síly. Oznámil to ministr obrany Ukrajiny Denys Šmyhal. Zároveň uvedl, že Lisabon je ochoten nakupovat i ukrajinské zbraně přímo: Portugalsko se rozhodlo v rámci iniciativy SAFE vyčlenit 25 milionů eur ročně po dobu pěti let na pořízení ukrajinských obranných produktů. Šmyhal o dalším rozvoji spolupráce jednal s portugalským ministrem obrany Nunem Melem, přičemž tématy byly zejména společné projekty v obranném průmyslu a dlouhodobé posilování kapacit obou zemí. Ukrajina a Portugalsko již dříve podepsaly prohlášení o partnerství ve výrobě námořních dronů. Portugalský premiér Luís Montenegro zároveň připomněl, že jeho země už poskytla 600 tisíc eur na podporu ukrajinského energetického sektoru a zdůraznil, že Portugalsko má v této oblasti dostatek know-how, technologických možností i mezinárodních firem, které mohou s Ukrajinou sdílet své zkušenosti a přispět k obnově a stabilizaci energetiky.
Jak jsme slíbili tento čtvrtek, shrneme dnes výstupy z posledního letošního zasedání vedení ruské centrální banky. Centrální banka nakonec rozhodla o snížení základní úrokové sazby, nicméně pouze o homeopatických 0,5%, a tato sazba tedy klesla z 16,5 na 16%. Na to již v pátek negativně zareagovala propadem moskevská burza, neboť ruský trh očekával snížení základní úrokové sazby minimálně o 1%.
Pokles sazby o 50 bazických bodů totiž neznamená pro společnosti téměř žádnou změnu, neboť úvěry pro ně zůstávají stále nedostupné. Mnoho vrcholných manažerů, například generální ředitel banky Sberbank, German Gref, se již dříve vyjádřili v tom smyslu, že oživení ruské ekonomiky lze očekávat pouze při poklesu základní úrokové sazby na úroveň 11 až 12%. Vzhledem k tomu, že na tomto i předchozím zasedání byla tato sazba snížena o 0,5%, a tomu, že se předpokládá setrvání současného trendu minimálně v první polovině roku 2026, pak není pro ruské společnosti příliš optimistický ani výhled do nejbližší budoucnosti (což se také odrazilo v již zmíněném propadu indexu moskevské burzy).
Elvira Nabiullina, guvernérka centrální banky, na tiskové konferenci po ukončení zasedání uvedla, že by byla centrální banka ochotná snížit základní úrokovou sazbu i více, nicméně je potřeba vzít v potaz i plánované lednové zvýšení DPH a dalších daní, což je potřeba vnímat jako inflační stimul, a tak podle ní nebylo možné větší snížení provést.
Nabiullina dále uvedla, že dosavadní kroky centrální banky v boji s inflací byly podle ní úspěšné neboť došlo ke snížení dynamiky růstu cen spotřebního zboží, a cena některách produktů, například benzínu, dokonce oproti předchozímu období poklesla, varovala ale že je potžeba mít se neustále na pozoru před vysokými inflačními očekáváními, které v ruské ekonomice přetrvávají, a tak podle ní nelze očekávat jakékoli rychlejší uvolnění současné restriktivní politiky centrální banky.
Lze tak konstatovat, že ruskou ekonomiku čeká nejméně v prvních měsících roku 2026 pokračování tendencí, jaké jsme mohli sledovat již ke konci roku 2025 – tedy prohlubující se potíže zejména malých a středních společností, a také pokračující chudnutí většiny ruské populace, která je nyní odkázána zejména na úvěry u nebankovních společností (jejichž úrokové sazby v současnosti dosahují v průměru 292% ročně). Celkový výhled do nového roku je tak pro ruskou ekonomiku značně pošmourný.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes na severu Pásma Gazy provedla letecké údery proti několika ozbrojencům, kteří překročili příměří. V jednom z případů si vojáci všimli skupiny podezřelých poblíž tzv. Žluté linie. Záložníci Jeruzalémské brigády nejprve zahájili palbu, aby je rozehnali. Krátce poté tři ozbrojenci linii překročili a přiblížili se k vojákům způsobem, který podle armády představoval bezprostřední hrozbu. Ve dvou dalších samostatných incidentech překročili Žlutou linii další dva ozbrojenci a přiblížili se k jednotkám Jeruzalémské brigády a Severní brigády Divize Gazy.Ve všech třech případech izraelské letectvo zasáhlo, aby hrozbu odstranilo. IDF zároveň uvedla, že od začátku příměří v říjnu zabila desítky ozbrojenců a dalších podezřelých, kteří překročili Žlutou linii — hranici izraelské kontroly v Pásmu Gazy — a přiblížili se k jednotkám. K podobným incidentům dochází téměř denně.
Generálmajor Hidaj Zilberman se dnes stal novým šéfem plánovacího ředitelství izraelské armády (IDF). Ve funkci nahradil viceadmirála Ejala Harela, který ji zastával poslední dva roky. Zilberman dosud působil jako izraelský vojenský atašé ve Spojených státech. Jeho nástupce zatím nebyl jmenován a dočasně jej zastupuje brigádní generál. V minulosti byl Zilberman také mluvčím IDF.
Libanon: Velení IDF uvedlo, že Izraelské letectvo (IAF) během dnešniho dne provedlo letecký úder proti příslušníkovi Hizballáhu ve městě Játir na jihu Libanonu. Podrobnosti týkající se identity příslušníka Hizballáhu IDF prozatím nevedlo.
Sýrie: Izraelské jednotky (IDF) postoupily k obci Sajdá al-Chanut a městu Sajdá v jižní části venkova provincie Kunejtra. Do operace bylo nasazeno pět terénních vozidel a obrněná technika. Zároveň izraelská armáda zřídila kontrolní stanoviště v obci al-Adžráf, kde prováděla kontroly dokladů a prohlídky civilistů.
Syrský úřad pro civilní letectví oznámil dokončení modernizace navigačního vybavení na letišti v Damašku, která má zlepšit provoz za mlhy. Podobný projekt se chystá i v Aleppu. Úřad se omluvil za nedávná zpoždění letů a zdůraznil důraz na bezpečnost a podporu cestujících.
Syrské síly vnitřní bezpečnosti ve spolupráci s vojenskou rozvědkou provedly cílenou operaci ve městě Darajjá na okraji Damašku. Po několikatýdenním sledování byla zlikvidována buňka napojená na ISIL, zatčen její vůdce a šest dalších členů. Zajištěny byly zbraně, munice i finanční prostředky určené k financování terorismu.
Bezpečnostní složky rovněž provedly razii ve městě Sajdá ve východní části provincie Dará. Cílem byli dva místní velitelé, bývalí povstalci spojovaní s řadou útoků a vražd v posledních letech. Oba byli podle zpráv zatčeni. Tyto skupiny jsou považovány za součást podzemních kriminálních sítí, které se v oblasti rozšířily po převzetí kontroly režimem v roce 2018; některé zdroje je spojují s ISIL.
Zároveň se objevují zprávy, že Hizballáh nadále udržuje aktivní sítě pašování zbraní v Sýrii a podél libanonské hranice, což umožňuje přesuny výzbroje mezi oběma zeměmi.
Členka velení Syrských demokratických sil (SDF) a představitelka ženských jednotek Suzdar Hadží uvedla, že jednání s Damaškem nepřinesla žádné konkrétní výsledky a šlo spíše o formální rozhovory než skutečná vyjednávání. Dodala, že dohoda z 10. března byla podmíněna politickými a institucionálními reformami, které nebyly splněny. SDF podle ní odmítají své rozpuštění i individuální začlenění svých bojovníků do nové armády a varují, že v provládních jednotkách působí i bývalí džihádisté.
Libye: Libyjská národní armáda (LNA) v pátek podepsala dohodu o spolupráci s ozbrojenými silami Pákistánu. Náčelník generálního štábu pákistánské armády generál Sajjid Ásim Munír při návštěvě Libye jednal s velitelem LNA Chalífou Haftarem. Uvedl, že Pákistán chce posílit vzájemné vztahy a je připraven spolupracovat v oblasti vojenských technologií. Munír se setkal také se zástupcem velitele LNA, generálporučíkem Saddámem Haftarem, a ocenil úspěchy libyjských sil v boji proti terorismu.
Somálsko: Při dvou nedávných přepadech islamistické skupiny Al-Šabáb zahynulo pět příslušníků vládních sil. Tři vojáci byli zabiti a sedm zraněno při útoku u města Afgóje jihozápadně od Mogadiša. Další dva vojáci přišli o život při přepadu na předměstí Kismája na jihu země.
Nigérie: Nigerijská armáda během noční operace u města Dambóa ve státě Borno zabila nejméně 21 bojovníků ISIL, včetně členů zásobovací skupiny. Zásah provedly jednotky v rámci operace Hadin Kai ve spolupráci s místní Občanskou společnou pracovní skupinou (CJTF) při střetech ve vesnicích Sodžiri a Kajamla podél silnice Dambóa–Majduguri.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že mezi městy Timbuktu a Gundam odpálila pozemní minu, která zasáhla vojenské vozidlo malijské armády a ruského Afrického sboru. JNIM zároveň z Mali vyjádřila podporu a solidaritu pákistánské džihádistické skupině Tehrík-e-Tálibán Pákistán (TTP) a uvedla, že „bratři v Mali hluboce truchlí nad bojovníky TTP padlými v boji“.
Dnešní Třešnička™ bude o špatném výpočtu. Zuna+Zeman=Orbán? To mi nevychádza. Přesto maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že si nepřeje pád Ukrajiny a že kolaps sousední země by byl katastrofou i pro Maďarsko. Na „protiválečném“ shromáždění v Szegedu zdůraznil, že stabilita Ukrajiny je pro Budapešť klíčová, a tvrdil, že Maďarsko dodává Ukrajině významnou část elektřiny i plynu. Podle Orbána je sice realita složitější, než jak ji líčí Brusel, a válka podle něj Ukrajinu každý den oslabuje, a tak jedinou cestou k jejímu posílení je mír – a to co nejrychleji. V širším kontextu je to další dílek do mozaiky, která v posledních týdnech působí přinejmenším překvapivě. Nový český ministr obrany za SPD, u něhož se dlouhodobě předpokládala proruská orientace, se veřejně přihlásil k podpoře Ukrajiny. Totéž učinil i Miloš Zeman, dlouhá léta považovaný částí veřejnosti i expertů za člověka blízkého ruským zájmům. A nyní i Orbán (symbol evropské obstrukce a „mostu“ k Moskvě) mluví o tom, že pád Ukrajiny by byl pro jeho zemi katastrofou. Neznamená to, že by se tito aktéři náhle stali spojenci Kyjeva v plném slova smyslu. Jejich rétorika je opatrná, často podmíněná a stále rámovaná pojmem „mír“ bez jasného pojmenování agresora. Přesto se děje něco, co by ještě nedávno znělo jako politická fikce. Lidé a strany, u nichž se automaticky předpokládala role „ruských agentů“, dnes (každý svým jazykem a ze svých důvodů) říkají, že pád Ukrajiny není přijatelný. Nevíme přesně, co se odehrává v zákulisí, jaké tlaky fungují a jaké dohody se připravují. Ale jedno je zřejmé: rétorický posun je patrný. A v situaci, kdy je Ukrajina existenčně ohrožena, je i takový posun důvodem k opatrné spokojenosti. Pokud se i tradiční „problémoví hráči“ začínají shodovat, že se kremelský Titanic skutečně potápí, pak se něco skutečně mění. A to je v tuto chvíli dobrá zpráva.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
