(3 038 slov, doba čtení 16 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 31.12.2025
V noci na 27. prosince provedly ruské síly rozsáhlý kombinovaný vzdušný úder na objekty kritické infrastruktury Ukrajiny, přičemž hlavním směrem útoku byla Kyjevská oblast. Podle ukrajinského letectva bylo zaznamenáno celkem 559 vzdušných cílů, z toho 519 útočných dronů různých typů a 40 raket včetně balistických, aerobalistických a řízených střel odpalovaných ze vzduchu, moře i pozemních platforem. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 503 cílů, konkrétně 474 dronů, šest balistických nebo aerobalistických raket Kinžal a Iskander, čtyři střely Iskander-K nebo Kalibr a devatenáct střel Ch-101. Zásahy byly zaznamenány na třiceti místech, pád trosek na dalších šestnácti lokalitách, přičemž část cílů byla zasažena i přes obranu a několik bezpilotních prostředků zůstávalo v době hlášení ve vzduchu.
Ruská vláda podle státní agentury Interfax prodloužila zákaz exportu benzinu do konce února a zároveň prodloužila omezení vývozu nafty a lodního paliva, což Moskva zdůvodňuje stabilizací domácího trhu po letošním růstu cen a výpadcích způsobených mimo jiné útoky na rafinerie. Je však nutné zdůraznit, že věrohodnost ruských státních zdrojů, včetně Interfaxu a vyjádření představitelů vlády, je dlouhodobě problematická a zatížená systematickou propagandou a selektivním zveřejňováním informací, a proto je nelze bez kritického odstupu a nezávislého ověření považovat za spolehlivé. Tvrzení ruského vicepremiéra Alexandera Novaka o „vyváženém trhu“ a obnovených rezervách tak nelze oddělit od kontextu opakovaných ukrajinských úderů na ropnou infrastrukturu, včetně nedávného zásahu velké rafinerie v Rjazani, ani od faktu, že ruské úřady mají silnou motivaci prezentovat situaci jako stabilizovanou bez ohledu na skutečný stav domácího energetického sektoru.
Zima konečně převzala kontrolu nad bojištěm a k dispozici je už dostatek agregovaných dat, která umožňují realisticky odhadnout vývoj v příštím čtvrtletí. Od dubna 2025 zůstává ruská útočná aktivita výrazně vyšší než ve stejném období loňského roku, v průměru zhruba o deset útoků denně. Klíčové přitom není samotné číslo, ale fakt, že se změnila struktura intenzity. Už nejde o krátké „masomlecí“ špičky následované hlubokými propady, ale o trvale zvýšený základ. Ruská armáda zjevně lépe vyvážila spotřebu živé síly a i v obdobích poklesu neklesá denní počet útoků na dřívější minima. Pokud nedojde k výraznému navýšení ruských rezerv, lze očekávat, že další dno se bude pohybovat kolem 140 až 150 útoků denně, nikoli návrat k nízké aktivitě z počátku roku 2024. Pro nadcházející čtvrtletí se tak rýsuje scénář relativně stabilních výkyvů, bez dlouhodobé ofenzivní vlny a bez zásadního kolapsu aktivity. Územní ztráty Ukrajiny se vyvíjejí pomaleji a se zpožděním, protože obrana reaguje se setrvačností na dřívější tlak, nicméně trend směřuje k jejich postupnému snižování. Ruské zisky se stále více omezují na lokální a taktická posunutí linie, bez náznaků operačního průlomu. Výhled na příští čtvrtletí tak počítá s denní útočnou aktivitou zhruba v rozmezí 140 až 170 útoků, pokračujícími, ale zpomalujícími se územními ztrátami a absencí rozhodujícího zlomu bez zásadní změny v ruské logistice nebo počtech vojáků. Válka samozřejmě není statická a každá prognóza má omezenou platnost, přesto tato data pomáhají nastavit realistická očekávání. Zásadním faktorem zimy 2025 zůstává ruská převaha v nasazení dronů, kterou se Moskva bude snažit maximálně využít a která bude mít přímý vliv na charakter bojů v následujících měsících.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se okupanti pokoušeli o postup směrem na Starici, Izbické, Prylipky, Vilču a v prostoru Vovčanských Čutor. Šlo především o útočné pokusy menšího rozsahu bez potvrzených zásadních změn linie.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo ke střetům přímo v Kupjansku a dále u Petropavlivky, Piščaného, Kruhljakivky a ve směru na Novoplatonivku.
V lymanském směru se bojovalo u Kopanek, Novojehorivky, Novovodjaného, Hrekivky, Ridkodubu, Karpivky, Seredného, Novoselivky, Drobyševého, Koloďaz, Zařičného a také ve směru na Lyman, kde okupanti pokračují v tlaku na obranné linie.
Ve slavjanském směru pokračovaly střety v okolí Dronivky a u Siversku, situace zde nadále zůstává nestabilní.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru ruské jednotky tlačily u Minkivky a snažily se postupovat směrem na Vyroljubivku, bez potvrzených větších územních zisků.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbynivky, severně od Jablunivky, u Rusyn Jaru a ve směru na Sofijivku.
V pokrovském směru probíhaly těžké boje u Šachového, Pankivky, Zapovidného, v Rodynském, Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, u Udačného a Novoserhijivky.
Ve směru na Novopavlivku se bojovalo u Dačného.
V oleksandrivském směru pokračovaly střety u Jalty, Zeleného Haje, Tolstého, Sičnevého a Voroného. Východně od Verbového řádili kavaleristé Semjona Michajloviče Buďonnyjho a bojovalo se i u Vyšnevého a Rybného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru Rusové tlačili u Solodkého a Varvarivky a těžké boje probíhaly přímo v Huljajpilu. V orichivském směru se okupanti snažili postupovat k Malé Tokmačce a útočili u Malých Ščerbak, Stepového a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Studie Francouzského institutu pro mezinárodní vztahy (IFRi) upozorňuje na kritický stav francouzských obrněných sil, které nejsou v současné podobě schopny naplnit ambice Paříže vybudovat do roku 2027 plně bojeschopnou divizi dle standardů NATO a do konce dekády sbor. Francie dnes disponuje zhruba 200 tanky Leclerc ve výzbroji tří tankových pluků, přičemž jejich technická dostupnost klesá pod 50 % a armádě zároveň chybí dostatečné počty vyprošťovacích, ženijních a logistických vozidel, což znemožňuje nejen rotaci jednotek, ale i nahrazování bojových ztrát. IFRi považuje za absolutní minimum alespoň 300 tanků, které by umožnily vytvoření dvou plnohodnotných tankových brigád se zálohami, doplněných o desítky specializovaných vozidel. Problémem je však rozpad výrobní a technologické základny: původně plánovaná výroba 1 400 Leclerců byla po roce 1990 drasticky omezena, výrobní linka byla uzavřena již kolem roku 2000 a dnes se flotila udržuje především kanibalizací uskladněných kusů, zatímco výroba klíčových náhradních dílů byla ukončena. Francie dlouhodobě sázela na společný francouzsko-německý projekt MGCS, ten však výrazně nabral zpoždění a stále postrádá konkrétní technickou podobu, přičemž rozdílná naléhavost potřeb Paříže a Berlína situaci dále komplikuje. Nákup hotových tanků ze zahraničí je kvůli vysoké poptávce před rokem 2030 málo realistický a jako jediná reálná cesta se tak stále častěji zmiňuje vývoj tzv. přechodného tanku, který by překlenul období do příchodu MGCS. Podle IFRi je takové řešení prakticky nevyhnutelné, byť by jeho vývoj a zavedení pravděpodobně trvaly nejméně deset let, přičemž klíčovou otázkou zůstává, zda je Francie schopna tuto mezeru vyplnit včas a obnovit svou schopnost vést vysoce intenzivní pozemní konflikt.
Španělsko schválilo pořízení čtyř systémů protivzdušné a protiraketové obrany Patriot PAC-3+ v celkové hodnotě přibližně 1,5 miliardy eur, čímž výrazně posiluje své schopnosti ochrany vzdušného prostoru proti balistickým i aerodynamickým hrozbám. Nákup, který byl schválen Spojenými státy v říjnu, zahrnuje 24 odpalovacích zařízení M903, čtyři radary AN/MPQ-65, čtyři řídicí stanice AN/MSQ-132, dvě informační a koordinační centra ICC a 51 střel PAC-3 MSE. Součástí programu je rovněž zapojení španělského průmyslu, přičemž společnost Sener se významně podílí na výrobě střel GEM-T, což posiluje domácí technologickou základnu a průmyslovou participaci.
Estonsko po letošním převzetí šesti raketometů HIMARS objednaných v prosinci 2022 dále posiluje své schopnosti raketového dělostřelectva nákupem šesti jihokorejských raketometů K239 Chunmoo od společnosti Hanwha Aerospace, přičemž současně počítá s opcí na zdvojnásobení objednávky o dalších šest kusů. Kontrakt na prvních šest systémů v hodnotě 290 milionů eur počítá s jejich dodáním estonské armádě v průběhu příštích dvou let.
Itálie po slavnostním předání 18. prosince na základně v Sabaudii převzala od společnosti Rheinmetall svůj první systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Skynex, čímž došlo k jeho operačnímu debutu v rámci NATO a k výraznému posílení schopnosti čelit hrozbám v podobě dronů a nízko letících střel. Dodávka představuje důležitý milník programu zahájeného teprve v lednu 2025, kdy Rheinmetall Italia obdržela zakázku na jeden systém v hodnotě 73 milionů eur s opcí na další tři komplety za 204 milionů eur, což by celkový objem kontraktu přiblížilo k hranici 280 milionů eur. Skutečnost, že první baterie byla dodána již v prosinci 2025 namísto původně očekávaného druhého čtvrtletí roku 2026, naznačuje výrazné urychlení výrobního harmonogramu v reakci na rostoucí naléhavost posílení krátkodosahové PVO v Evropě.
Německo výrazně urychluje a rozšiřuje budování své protiraketové obrany, když po nedávném dokončení nákupu izraelského systému Arrow 3 za zhruba 3 miliardy eur Bundestag schválil dalších 2,6 miliardy eur na pořízení většího počtu odpalovacích zařízení a střel a na zvýšení tempa jejich výroby, čímž byl po podpisu dodatku ke smlouvě 18. prosince celkový rozpočet programu navýšen na přibližně 5,6 miliardy eur. Posílení protivzdušné a protiraketové obrany patří pro Berlín k prioritám, neboť Německo se v případě konfliktu s Ruskem považuje za pravděpodobný primární cíl vzhledem ke své roli klíčového logistického uzlu NATO, přičemž se současně počítá s tím, že systém Arrow 3 bude přispívat i k ochraně sousedních států. Tento přístup se promítl již v roce 2023 do německé iniciativy Evropský nebeský štít, která usiluje o koordinované evropské investice do vícevrstvé PVO. Přestože byl původní harmonogram zavedení Arrow 3 ambiciózní, zapojení domácího průmyslu umožnilo jeho dodržení a Luftwaffe 3. prosince oznámila dosažení počáteční operační schopnosti systému AWS-G. Pořízením Arrow 3 se Německo stalo jedinou evropskou zemí schopnou zachytávat balistické rakety, včetně střel středního a dlouhého doletu, mimo atmosféru ve výškách přesahujících 100 kilometrů.
Dnes si na základě analýzy agentury Bloomberg přiblížíme stále rostoucí účet, který bude muset Rusko uhradit po ukončení invaze na Ukrajině. Připomeňme, že v předchozích letech byla značná část těchto nákladů pokryta z prostředků které byly uloženy ve fondu národního blahobytu – fondu, ve kterém byly ukládány přebytky státního rozpočtu získávané z exportu ropy a zemního plynu. Tento fond měl původně sloužit na financování důchodů, do konce minulého roku byla ale jeho likvidní část do značné míry vyčerpána financováním zbrojní výroby, a přibližně 4 biliony rublů likvidních aktiv (tedy prostředků v cizích měnách a fyzického zlata) zůstaly v tomto fondu po celý rok 2025 ponechány jako rezerva pro případ nejvyšší nouze.
V tomto roce byly pak zbrojní zakázky financovány pouze pomocí emisí státních dluhopisů. Ty byly emitovány i v předchozích letech, ale ve výrazně menším objemu, který začal růst až ve druhé polovině roku 2024. V roce 2025 ale můžeme sledovat dramatický růst emise státních dluhopisů, za celý rok byly Ruskem emitovány dluhopisy v hodnotě přibližně 7,9 bilionu rublů.
Tento objem je o přibližně 50% vyšší, než objem dluhopisů, které Rusko emitovalo v roce 2020, tedy v průběhu pandemie Covid-19. Důležitý je ale ještě i další faktor – v průběhu pandemie byla základní úroková sazba v Rusku pouze 4,25%, na počátku tohoto roku ale dosahovala úrovně 21%, a i nyní činí 16%. To kromě jiného znamená mnohem větší náklady na obsluhu dluhu, vzniklého emisí dluhopisů v tomto roce, které bude muset Rusko splácet po mnoho dalších let.
Již pro příští rok se odhaduje, že přibližně 9% všech výdajů ze státního rozpočtu bude muset být použito na splátku státního dluhu. Přibližně 50% pak bude alokováno na vnější a vnitřní bezpečnost (zde je započítána jak veřejná, tak i tajná složka rozpočtu), a dalších nejméně 10% pohltí nejrůznější kompenzační programy, například subvence regionům nebo dotace ceny paliv. Bude tak zajímavé sledovat, kde se Rusku podaří v příštím roce nalézt prostředky na udržení chodu celého civilního sektoru, tedy například školství nebo zdravotnictví, na úrovni alespoň shodné s tou v letošním roce.
Izrael: Podle saúdskoarabského serveru Asharq by mělo hnutí Hamás během několika dnů až týdnů zvolit nového vůdce, přičemž zdroje blízké vedení hnutí vyloučily konání všeobecných voleb před úplným ukončením války. Mezi hlavní kandidáty patří bývalý šéf Hamásu Chalíd Mašál a současný šéf politbyra v Gaze Chalíl al-Hajja, přičemž zásadní rozdíl mezi nimi spočívá v přístupu k Izraeli a regionálním spojenectvím. Al-Hajja, považovaný za blízkého Íránu, podporuje pokračování ozbrojeného boje až do úplného stažení izraelské armády z Gazy, zatímco Mašál, který má blíže ke Kataru, prosazuje vyjednané kompromisy, snahu o ukončení izraelské okupace a omezení vazeb Hamásu na Írán ve prospěch umírněných arabských států. Podle zdrojů Asharq má větší šanci na zvolení al-Hajja, kterého podporují struktury Hamásu v Gaze i na Západním břehu. Nového lídra volí přibližně padesátičlenná generální rada šúrá zastupující Gazu, Západní břeh i palestinskou diasporu. Poslední volby proběhly v březnu 2021, přičemž tehdejší vůdce Ismáíl Haníja byl zabit v Teheránu v červenci 2024 a jeho nástupce Jahjá Sinvár zahynul o několik měsíců později v Rafáhu. Od té doby hnutí vede prozatímní kolektivní vedení. Rozhodnutí obnovit volbu vedení souvisí s příměřím s Izraelem i s vnitřními spory o budoucí správu Gazy a regionální orientaci hnutí. Podle návrhu příměří prosazovaného Spojenými státy má Hamás předat kontrolu nad Gazou mezinárodním silám, přičemž představitelé hnutí trvají na tom, aby tyto jednotky plnily pouze roli nárazníkové zóny mezi Izraelem a Gazou.
Současně izraelské bezpečnostní složky pokračují v rozsáhlé protiteroristické operaci ve městě Kabatíja na severu Západního břehu Jordánu, která následuje po smrtícím útoku automobilem a nožem na severu Izraele. Do operace jsou zapojeny speciální jednotky izraelské armády, pohraniční policie i vězeňská služba. Pět podezřelých bylo zadrženo a desítky dalších osob vyslýchány, město je pod úplným zákazem vycházení a oblast zajišťují také letecké prostředky nad Kabatíjí a sousedním Dženínem.
Sýrie: K včerejšímu teroristickému útoku v mešitě ve městě Homs se přihlásila extremistická skupina Sarájá Ansár as-Sunna. Podle jejího prohlášení bylo použito několik improvizovaných výbušných zařízení namířených proti alávitům shromážděným k modlitbě. Při explozi zahynulo dvanáct lidí a více než třicet bylo zraněno. Skupina kritizovala média za označení místa útoku jako mešity, tvrdí, že šlo o alávitský chrám, a návštěvníky označila za odpadlíky od víry. Zároveň otevřeně pochválila bojovníky Islámského státu za ničení podobných objektů v minulosti, přestože zdůraznila, že mu nikdy formálně nepřísahala věrnost, byť je mu ideologicky i metodami blízká. Skupina se již dříve přihlásila k útoku na kostel v Damašku.
Syrská pohraniční stráž mezitím zadržela dvanáct důstojníků bývalého Asadova režimu, kteří se pokusili nelegálně vstoupit do země ze směru od Libanonu. Ve stejný den byl v aleppské čtvrti Sajf ad-Daula zastřelen příslušník syrských bezpečnostních sil, přičemž pachatelé zatím nebyli identifikováni. Izraelské jednotky zároveň vstoupily do města Džbabata al-Chašab na severu venkovské oblasti provincie Kunejtra, kde zřídily kontrolní stanoviště pro vozidla i pěší. V předměstích města Dará pak syrské bezpečnostní složky zadržely muže podezřelého z vražd, loupeží a obchodu s drogami, který měl podle úřadů vazby na bývalé bezpečnostní struktury režimu Bašára Asada, přičemž při zásahu byly zajištěny zbraně a munice.
Somálsko / Somaliland: V hlavním městě Somalilandu Hargeysa proběhly oficiální i spontánní oslavy poté, co Izrael oznámil uznání Somalilandu jako nezávislého státu. Tento krok však vyvolal silnou kritiku v somálských i širších arabských kruzích, kde je označován za morální i politický paradox v kontextu probíhající války v Gaze a za jednostranný pokus posílit mezinárodní postavení dosud neuznaného útvaru. Současně se objevují náznaky rychlého diplomatického sbližování, včetně debat o bezpečnostní a obranné spolupráci a o partnerství v oblasti námořní dopravy a obchodu. Somaliland se tímto krokem snaží profilovat jako nový regionální aktér v oblasti Afrického rohu, mimo jiné s podporou Spojených arabských emirátů. Vývoj dále prohlubuje rozkol mezi Somalilandem a federální vládou v Mogadišu, která se potýká s politickou a finanční krizí, úbytkem mezinárodní podpory a pokračujícími boji s islamistickým hnutím aš-Šabáb.
Kritici upozorňují, že izraelské uznání nepřináší skutečnou legitimitu, ale naopak staví Somaliland do role spojence aktéra, který podle nich ztratil morální důvěryhodnost. Po oznámení uznání se navíc objevují zprávy o vnitřních trhlinách v hargeyském vedení, když se část ozbrojených sil údajně přiklonila k regionu Awdal, který se odtrhl od separatistické správy a vyhlásil loajalitu federálnímu Somálsku. Hnutí aš-Šabáb v reakci vydalo ostré varování před možným izraelským působením v Somalilandu a v audionahrávce pohrozilo útoky na izraelské zájmy v regionu, přičemž bezpečnostní analytici tyto výroky hodnotí spíše jako součást dlouhodobé propagandy. Současně se objevily zprávy, že aš-Šabáb po těžkých bojích obsadil tři strategicky významné vesnice Maksa Siciid, Kaahira a Hassan Gedi v regionu Střední Šabelle, zatímco federální vláda zůstává zaměstnána spory kolem volebního procesu.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin zveřejnila záběry z přepadu na silnici mezi Bamako a Buguni, při němž byly zapáleny palivové cisterny. Na dostupném materiálu je vidět nejméně devětadvacet zničených cisteren a podle předběžných informací byl při útoku zabit jeden voják malijské armády. Skupina zároveň tvrdí, že převzala kontrolu nad velitelstvím provládních milic Dozo v regionu Mopti ve střední části země, což zatím nebylo nezávisle potvrzeno. Analytici upozorňují, že JNIM se dlouhodobě snaží systematicky oslabit malijskou ekonomiku útoky na přepravu pohonných hmot, které vedou k vážnému nedostatku paliva a vytvářejí silný tlak na státní instituce. Provládní zdroje naopak uvádějí, že malijská armáda odrazila útok JNIM na vojenskou posádku ve městě Sandaré, přičemž samotná skupina se k tomuto střetu dosud detailně nevyjádřila.
Nigérie: Podle dostupných informací při americkém úderu na pozice bojovníků Islámského státu v Nigérii selhaly nejméně tři střely s plochou dráhou letu Tomahawk, které nevybuchly. Útok z 25. prosince, schválený prezidentem Spojených států, zahrnoval odpálení více než desítky těchto střel z plavidla amerického námořnictva. Rozsah způsobených škod i případné ztráty na straně ozbrojenců zůstávají nejasné.
Dnešní Třešnička™ se nese ve znamení Brusilovovy ofenzívy roku 2025. Ruská armáda opět dokázala, že dějiny nejen ctí, ale také pečlivě napodobuje. Tentokrát sáhla po carské kavalerii. Na pozice 92. ukrajinské mechanizované brigády zaútočili osamělí ruští jezdci. Bez podpory, bez krytí a bez zřejmého smyslu pro dobu, v níž se právě nacházejí. Člověk by řekl, že sleduje film, snad s názvem „Poslední samuraj z Belgorodu“. Tato tragikomedie se navíc nehrála poprvé. První dějství proběhlo 22. prosince, další pak 26. prosince. Výsledek byl v obou případech podobný. Jezdci skončili dříve, než vůbec dojeli na horizont. Za zmínku stojí pouze kůň jednoho z nich, který projevil více rozumu než jeho jezdec, shodil jej a utekl. Lze se jen domýšlet, jaký závěr si z celé situace učinil. Jestli takto vypadá modernizace armády 21. století, pak se možná brzy dočkáme pěchoty s mušketami a bubeníkem. „Kyjev za tři dny“ se mezitím proměnil v cosi, co připomíná Bitvu u Balaklavy v digitálním vydání. Mluvčí ruského ministerstva obrany to jistě označí za úspěšnou průzkumnou jízdku. Až příště vyrazí do útoku na mamutech nebo v trakařích, sotva to koho překvapí. I devoluce je koneckonců určitý druh vývoje.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
