(3 155 slov, doba čtení 17 minut)
Audioverze budou opět dostupné od 31.12.2025
V noci na 29. prosince zaútočily ruské síly na ukrajinské území 25 bezpilotními prostředky, z nichž ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 21. Uvedlo to letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Okupanti vypustili zhruba 15 dronů typu Šahed, dále drony Gerbera a další typy z oblastí Orel a Millerovo v Rusku, z Hvardijského na dočasně okupovaném Krymu a z dočasně okupovaného Doněcka. Podle předběžných údajů bylo k 8:30 sestřeleno nebo potlačeno 21 dronů na severu, jihu a východě země, přičemž byly zaznamenány čtyři zásahy bezpilotních prostředků na dvou místech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Izbické, u Starycji, Prylipky a směrem na Hryhorivku.
Severovýchodní fronta: Včera se ve směru na Kupjansk bojovalo v Kupjansku, u Piščaného a u Malé Šapkivky.
V lymanském sektoru se Rusové snažili postupovat na Druželjubivku, u Novoselivky, Drobyševého, Stavek, Mirného, Zaričného, Dibrové a Zakitného.
Ve slovjanském směru útočili okupanti u Serebrjanky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo u Minkivky.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbinivky, Kleban-Byku, Jablunivky, směrem na Berestek, Stepanivku, u Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Nového Šachového, ukrajinské ozbrojené síly provedly protiútok v Rodinském a střety probíhaly i v Krasném Lymanu, na severu Myrnohradu, u Vilného, Novoekonomičného, v Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
Ve směru na Novopavlivku pokračovaly boje a pomalý ruský postup u Filije a u Novopavlivky.
V oleksandrivském směru se bojovalo u Jalty, směrem k Ivanivce, Iskře, Oleksandrohradu, Chorošům, Sosnivce, Vyšněvému, u Rybného a směrem na Novou Zaporožiji.
Jižní fronta: V huljajpolském směru provedly ukrajinské síly neúspěšný protiútok východně od Dobropilije. Dále pokračovaly těžké boje u Solodkého, Varvarivky, v Huljajpilu a u Dorožňanky.
Ve směru na Orichiv se okupanti snažili postupovat k Malé Tokmačce, směrem na Novoandrijivku, u Ščerbaků, Stepového a v Prymorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump a ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky po téměř tříhodinovém jednání v Trumpově rezidenci Mar-a-Lago vystoupili s prohlášeními, v nichž hovořili o výrazném posunu směrem k ukončení války. Trump uvedl, že se podařilo přiblížit dohodě a že bezpečnostní záruky jsou podle něj dohodnuty „z téměř 95 %“, i když dodal, že nemá rád práci s procenty. Vyzdvihl přitom roli svých vyjednavačů, zejména Steva Witkoffa, Jareda Kushnera a ministra zahraničí Marca Rubia. Jednání s ukrajinskou stranou mají pokračovat, přičemž Trump avizoval další rozhovor se Zelenským. Ukrajinský prezident následně upřesnil, že vyjednávací týmy se znovu sejdou příští týden, aby dořešily zbývající otázky, a že se oba prezidenti dohodli na uspořádání setkání s ukrajinskými a evropskými lídry ve Washingtonu v lednu. Zároveň však potvrdil, že během jednání nebyla vyřešena otázka vytvoření takzvané svobodné ekonomické zóny v Donbasu. Trump během tiskové konference prohlásil, že Rusko je podle něj schopné v blízké době obsadit další ukrajinská území, a proto je „lepší uzavřít dohodu teď“. Zároveň tvrdil, že Rusko si přeje, aby Ukrajina uspěla, a údajně by se mělo podílet na její obnově či dodávkách levné elektřiny, patrně z okupované Záporožské jaderné elektrárny, kterou se prý Moskva snaží znovu uvést do provozu a proto ji neostřeluje. Zelensky naopak uvedl, že dvacetibodový mírový plán je dohodnut zhruba z 90 % a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou podle něj schváleny na sto procent. Potvrdil také, že se jednalo o možnosti uspořádání referenda, které je jednou z variant v rámci mírového plánu, zároveň ale zdůraznil, že postoj Kyjeva k Donbasu je jasný a zásadně se liší od ruského. Pokud by se referendum uskutečnilo, měli by se ho podle něj účastnit i ukrajinští uprchlíci. Konečné rozhodnutí o několika dokumentech týkajících se mírového urovnání, na nichž Ukrajina se Spojenými státy pracuje, se očekává v lednu. Setkání v Mar-a-Lagu původně plánované na hodinu se protáhlo téměř na tři hodiny a po jeho skončení oba prezidenti hovořili také s evropskými lídry. Ještě před jednáním se Zelenským Trump telefonoval s ruským diktátorem Vladimirem Putinem, rozhovor označil za „dobrý a velmi produktivní“ a potvrdil, že mu po setkání s ukrajinským prezidentem zavolá znovu.
Evropští lídři komentovali setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem i jejich následný telefonický rozhovor. Po jednání ukrajinské a americké delegace v Mar-a-Lagu hovořili Zelenskyj a Trump také s představiteli evropských států. Seznam účastníků zveřejnil finský prezident Alexander Stubb, podle něhož se hovoru zúčastnili francouzský prezident Emmanuel Macron, polský prezident Karol Nawrocki, britský premiér Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, norský premiér Jonas Gahr Støre, německý kancléř Friedrich Merz, generální tajemník NATO Mark Rutte a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stubb uvedl, že rozhovor trval více než hodinu a byl zaměřen na konkrétní kroky k ukončení války, přičemž všichni účastníci podle něj pracují na dosažení spravedlivého a trvalého míru.
Polský prezident Karol Nawrocki vyzdvihl aktivní roli amerického prezidenta v mírovém procesu a poděkoval mu za iniciativu uspořádat setkání. Zároveň zdůraznil strategický význam Polska při podpoře Ukrajiny a připomněl, že letiště Rzeszów–Jasionka se od začátku plnohodnotné ruské agrese stalo uzlem, přes který proudí více než 90 % vojenské a humanitární pomoci pro Ukrajinu. Podle Nawrockého bude postoj Varšavy při podpisu případné mírové dohody klíčový a současná jednání podle něj ukazují, že rozhodnutí o míru a bezpečnosti v regionu musí vznikat za účasti všech dotčených stran. Zdůraznil také, že odhodlání Spojených států a jednota evropských zemí dávají reálnou šanci zastavit válku rozpoutanou Ruskem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hovořila o „znatelném pokroku“ v jednáních. Nizozemský premiér Dick Schoof uvedl, že ze Spojených států přicházejí velmi nadějné signály ohledně mírového procesu, a zdůraznil, že nyní je na Rusku, aby prokázalo skutečnou vůli válku ukončit a seriózně jednat o spravedlivém a trvalém míru. Zároveň ujistil, že Nizozemsko bude i nadále podporovat Ukrajinu v obraně proti ruské agresi. Italská vláda uvedla, že podle premiérky Giorgie Meloni zůstává klíčovým úkolem dosažení shody ohledně životně důležitých zájmů Ukrajiny a jejích evropských partnerů. Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že na začátku ledna se v Paříži uskuteční setkání zemí zapojených do takzvané koalice ochotných, na němž se má rozhodnout o konkrétních příspěvcích jednotlivých států k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu.
Pro většinu Ukrajinců jsou požadavky na uznání okupovaných území jako součásti Ruska a odmítnutí členství v NATO nepřijatelné i výměnou za ukončení války. Vyplývá to z průzkumu Nadace Ilka Kučeriva Demokratické iniciativy, který mapoval postoje veřejnosti k mírovému plánu připravenému Spojenými státy na konci listopadu. Respondenti se vyjadřovali k tehdejší 28bodové verzi, přičemž aktualizovaný návrh nyní obsahuje 20 bodů. Největší odpor panuje vůči územním ústupkům: 76 % dotázaných považuje uznání okupovaných území za součást Ruské federace za nepřijatelné, zatímco přijatelné je to pouze pro 13 %. Nejvyšší podíl těch, kteří by s takovým krokem souhlasili, je ve středních (22 %) a východních regionech (21 %). Na jihu s tím souhlasí 12 % respondentů a na západě méně než 2 %. O něco smířlivější jsou Ukrajinci k otázce odmítnutí vstupu do NATO výměnou za mír. S touto podmínkou by souhlasilo 35 % respondentů, většina – 51 % – ji však i tak odmítá. Nejmenší podpora tohoto kroku je na západě země, kde by s ním souhlasilo jen 15 % dotázaných. Ve středních a jižních makroregionech by se členství v NATO výměnou za mír vzdalo 52 % respondentů, zatímco na východě označilo tuto podmínku za nepřijatelnou 53 % dotázaných.
Dnes vám opět přinášíme tradiční týdenní svodku nejvýznamějších ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, případně i další důležitá odvětví.Jak jsme již několikrát uváděli, mají Ukrajinci tendenci po několika úspěšných útocích na jeden ze segmentů ruského ropného průmyslu přesměrovat útoky na jiný segment, aby bylo pro Rusy složité předpovědět, který objekt bude cílem dalšího útoku.
Nejinak tomu bylo i v minulém týdnu, kdy se cílem útoku stalo hned několik závodů chemického průmyslu. Přičemž i když produkce těchto závodů přímo nesouvisí s výrobou paliv nebo exportem ropy, zkomplikují i tyto útoky situaci těžebnímu segmentu ruského ropného průmyslu. Chemické provozy totiž využívají jako vstupní surovinu ropu, a výpadek odběru (způsobený útokem na výrobní závod) znamená pokles vnitřní poptávky po ruské ropě, a je součástí Ukrajinského tlaku, směřujícího k omezení těžby. Ropné vrty je po zastavení nebo výrazném útlumu čerpání ropy velmi obtížné udržet funkční (lidově řečeno, vrt se “ucpe”), což následně způsobí útlum ruského ropného průmyslu jako celku.
Nyní tedy k jednotlivým útokům. V noci na 23.12. byl zasažen závod Stavrolen, který se nachází u města Buďonovsk ve Stavropolském kraji. Stavrolen je jedním z největších ruských výrobců plastů, například polyethylenu, polypropylenu, vinylacetátu a dalších sloučenin. Předchozí útok na tento závod proběhl 12.11.
Následující noci provedly ukrajinské drony inspekci v Jefremovském závodě syntetického kaučuku, který se nachází v Tulské oblasti. Tento závod je jeden z klíčových ruských výrobců syntetického kaučuku a jediný výrobce polyisobutylenu, což je chemikálie, využívaná při výrobě pneumatik nebo lepidel.
Zasažen byl také závod na zpracování zemního plynu ve městě Orenburg. Tento útok zmiňujeme také proto, že se závod nachází přibližně 1250 km od hranic Ukrajiny, a dokazuje, že Ukrajina stále disponuje potenciálem pro provádění útoků hluboko v ruském týlu. Závod byl cílem ukrajinského útoku již v říjnu tohoto roku.
V minulém týdnu ale Ukrajinci samozřejmě nezapomněli ani na rafinerie. v noci na 25.12. byla zasažena Novošachtinská rafinerie, přičemž Ukrajinci poprvé pro útok na ruskou rafinerii použili střely s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty je jednak ve srovnání s ukrajinskými vrtulovými drony výrazně obtížnější sestřelit, tyto střely mají ale také značně větší bojovou hlavici, a tak budou i škody, způsobené na rafinerii, ve srovnání s útokem za použití dronů mnohem větší.
V noci na 28.12. byla pak zasažena Syzraňská rafinerie, která se nachází v Samarské oblasti. Zasažena byla jednotka primární destilace ELOU AVT-6, a vzhledem k tomu, že rafinerie v Syzrani disponuje pouze jednou touto jednotkou, znamená útok minimálně krátkodobé přerušení provozu celé rafinerie – a pokud byly škody, způsobené tímto útokem, značné, může trvat obnovení provozu této rafinerie i několik měsíců.
V souvislosti s nekončícími se zadýmeními a neplánovanými lokálními vzrůsty teploty v rafineriích ruská vláda také již potřetí prodloužila zákaz exportu benzínu, který má nyní trvat do konce února příštího roku. Tento zákaz platí nepřetržitě již od července tohoto roku, a jeho cílem je stabilizovat situaci na vnitroruském trhu s palivy. Vedlejším efektem je ale výpadek příjmů ruských ropných společností, pro které je export benzínu daleko ziskovější, než export surové ropy (který již delší dobu probíhá za ceny, které nepokrývají ani celkové náklady na těžbu).
Stejné noci jako závod v Orenburgu byl zasažen i terminál v přístavu Temrjuk, který se nachází v Krasnodarském kraji na pobřeží Azovského moře. Zásah zásobníků s ropnými produkty způsobil požár na ploše nejméně 2000 metrů čtverečních, některé zdroje uváděly i 4000 metrů čtverečních plochy terminálu. Terminál slouží zejména pro export zkapalněného zemního plynu, v menší míře pro export ropy.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) potvrdila, že zahajuje rozsáhlou sérii vyšetřování svého pozemního nasazení během války. Proces byl oficiálně spuštěn na dnešní konferenci nejvyššího velení. Náčelník generálního štábu Ejal Zamir svolal vrcholné velitele a velitele brigád, aby vyhodnotili závěry dosavadních šetření selhání spojených s útokem Hamásu ze 7. října 2023 a převedli je do praxe. Diskuse se zaměřily na poučení z vyšetřování, pokračování analýz celé války, přípravu nového víceletého plánu armády a aktualizaci pokynů k pohotovosti v rámci změn bezpečnostní doktríny.Konferenci zahájila prezentace expertního týmu vedeného generálmajorem ve výslužbě Samim Turgemanem a uzavřela ji debata velitelů pod Zamirovým vedením. Zamir uvedl, že IDF je „v závodě o poučení i ve zbrojním závodě“ a musí zůstat připravena na boje na více frontách. Podle armády budou generální štábní vyšetřování zahrnovat pozemní operaci v Gaze, akce v jižním Libanonu a na severním Západním břehu, konflikt s Íránem i širší strategická rozhodnutí. Závěry mají být předloženy rodinám obětí a veřejnosti koncem roku 2026, pokud se boje znovu nerozhoří.
Měsíce po jejich zabití Izraelem oficiálně ozbrojené křídlo Hamásu, brigády al-Qassam, potvrdilo úmrtí svého velitele Muhammada Sinwara a šéfa rafahské brigády Muhammada Shabany v květnu, seniorního důstojníka Hakema al-Issy v červnu a Hudhaify Samira Abdallaha al-Kahlouta, známého jako Abu Obeida, v srpnu. Ten byl dlouholetým mluvčím Qassam. V první veřejné řeči jeho nástupce vzdává poctu také padlému zástupci velitele Raadu Saadovi, který byl zabit začátkem měsíce. Nový mluvčí oznámil, že přijme stejný pseudonym Abu Obeida. „Dědictví titulu ‘Abu Obeida’ od velitele Hudhaify al-Kahlouta převezmeme a budeme pokračovat v jeho cestě,“ uvedl. Pro Hamás je to poprvé, kdy použil Kahloutovo skutečné jméno a veřejně ukázal jeho tvář; IDF jeho identitu zveřejnila již na začátku války. Stejně jako předchozí Abu Obeida vystupuje nový mluvčí v maskáčích s keffiyehem přes obličej a s označením „vojenský mluvčí“.
Libanon: Libanonský vicepremiér Tárek Mitrí uvedl, že syrská vláda je znepokojena osudem syrských vězňů zadržovaných v Libanonu a usiluje o vyřešení této otázky. Libanon je však vázán vlastními zákony a soudními rozhodnutími a pracuje na vytvoření právního rámce pro jejich předání do Sýrie.
Sýrie: Návštěva velitele Syrských demokratických sil (SDF) Mazlúma Abdího a vyjednávací delegace v Damašku, plánovaná na 29. den, byla z technických a logistických důvodů odložena. Nový termín bude stanoven později po vzájemné dohodě.
Turecko během noci dodalo syrským bezpečnostním silám několik obrněných vozidel.
Izraelské jednotky (IDF) údajně zahájily palbu z hraničního plotu na zemědělskou půdu jihozápadně od města Al-Rafíd v oblasti Kunejtry. IDF se k incidentu prozatím. nevyjádřilo.
Pod dohledem mezinárodní koalice opustila skupina iráckých uprchlíků tábor Al-Hol v Sýrii a byla převezena do tábora Džada v Iráku.
Během speciální operace v obci Baabda (předměstí Džabli) zadržela vnitřní bezpečnost Zulfikara Mahmuda Diba, člena ozbrojené skupiny spojené se zbytky svrženého režimu. Vyšetřování ho spojuje s teroristickými útoky na armádní a bezpečnostní pozice 6. března na syrském pobřeží a s urážkami těl padlých vojáků.
Turecko: Při protiteroristické operaci poblíž města Yalova podezřelí islamisté ozbrojeně zahájili palbu na bezpečnostní složky. Tři policisté přišli o život a nejméně devět dalších utrpělo zranění. Bezpečnostní složky zabily šest džihádistů a pět osob zadržely. Z místa bylo rovněž evakuováno pět žen a šest dětí, příbuzných podezřelých. Zásah je součástí rozsáhlé kampaně tureckých bezpečnostních služeb proti Islámskému státu. Jen během posledního týdne bylo zadrženo 115 lidí podezřelých z napojení na tuto organizaci. Při domovních prohlídkách policie zajistila zbraně a propagandistické materiály. Podle úřadů skupina plánovala útoky během novoročních svátků.
Jemen: Ozbrojené jednotky Přechodné rady, podporované Spojenými arabskými emiráty, posílily svou přítomnost v údolí Hadramautu. Děje se tak na pozadí obnovených střetů v několika oblastech a zvýšené aktivity saúdského vojenského letectva, což ukazuje na rostoucí napětí v provincii. Eskalace následovala po masové akci v městě Sejún, kde se Přechodná rada snažila demonstrovat podporu místního obyvatelstva pro setrvání svých sil v regionu. Vedení rady odmítlo stáhnout své jednotky a potvrdilo pokračování politického i vojenského postupu navzdory výzvám k uklidnění situace. Do oblasti dorazily nové posily, včetně jednotek z Adenu, a proběhlo přeskupení sil zejména ve východních částech provincie.Na východ od města aš-Šihr došlo ke střetům mezi silami napojenými na Přechodnou radu a kmenovými ozbrojenými skupinami.
Bojovalo se lehkými i středními zbraněmi, bez oficiálních informací o ztrátách. Bezpečnostní situaci dále zhoršila zpráva o smrti pěti příslušníků elitních hadramautských jednotek při ozbrojeném přepadení v údolí Chard. Lidskoprávní organizace zároveň informují o raziích, zatýkání a blokádách obytných čtvrtí a varují před vážnými humanitárními dopady. OSN uvedla, že vývoj v Hadramautu pozorně sleduje, a znovu vyzvala ke zdrženlivosti a dialogu v obavách z přerůstání konfliktu v rozsáhlejší ozbrojené střety.
Írán: V Íránu propukly rozsáhlé protesty poté, co majitelé obchodů v Teheránu zavřeli své prodejny v reakci na prudký pokles hodnoty měny. Protestující skandovali hesla jako „Nebojte se, jsme spolu“, zatímco bezpečnostní složky rozmístily na ulicích těžkooděnce, kteří použili slzný plyn k jejich rozehnání. Obchody v okolí Velkého bazaru v Teheránu byly uzavřeny a jejich provozovatelé vyzývali ostatní, aby se přidali. Íránská státní média sice připustila protesty, ale tvrdí, že se týkají pouze ekonomických problémů, nikoli odporu vůči teokratickému režimu, který vládne od islámské revoluce v roce 1979. Íránská měna rial se propadla na rekordní minimum, což spolu s dlouhotrvající energetickou krizí a rostoucími náklady výrazně oslabuje životní úroveň obyvatel. Země také čelí nedostatku vody a vysokému znečištění ovzduší, které každoročně způsobuje tisíce úmrtí. V parlamentu prezident Masúd Pezeškján obhajoval kontroverzní rozpočet, který počítá s výrazným růstem daní a zvyšováním mezd v době vysoké inflace — opatření, která mají podle kritiků dále zhoršit finanční situaci obyvatel.
Somálsko: Rozhodnutí Izraele uznat správu Somalilandu vyvolalo obavy v regionu Afrického rohu a prohloubilo vnitřní i regionální rozpory. Reakce sousedních zemí východní Afriky zatím zůstávají překvapivě zdrženlivé a bez oficiálních stanovisek. Somálský prezident Hasan Šajch Mahmúd v posledních hodinách telefonicky jednal s řadou afrických a arabských lídrů, včetně prezidentů Keni, Tanzanie a Ugandy, a žádal je o vyjasnění postoje k izraelskému kroku. Výsledkem bylo vyjádření podpory Somálsku, ovšem není jasné zdali hodlají Africké státy na situaci dále reagovat. . Prezident se neúspěšně pokusil kontaktovat i etiopského premiéra Abiye Ahmeda; Etiopie zároveň svým představitelům nařídila, aby se k tématu nevyjadřovali.
Izraelské uznání Somalilandu má dopad i na vnitřní politiku Somálska. Senátor Usmán Dabbé rezignoval a ostře kritizoval prezidenta, kterého obvinil z ohrožování stability země i regionu. Podle parlamentních zdrojů zvažují podobný krok i další zákonodárci zastupující oblasti Somalilandu. Prezident je vyzval, aby do sedmi dnů jasně vyjádřili svůj postoj, s cílem zabránit hlubšímu politickému rozkolu.
Mali/Burkina Faso: Zatímco bojovníci Islámského Státu (ISIL) útočili v Burkině Faso na pozice džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin JNIM, malijská armáda (FAMa) oznámila údery proti jednotkám JNIM jižně od Soribugu, západně a jižně od města Léré a také proti těžké technice v oblasti zlatého dolu Intillit.
Dnešní Třešnička™ bude o psovi, který snědl domácí úkol. Nebo tak něco. Sergej Lavrov obvinil Ukrajinu ze „státního terorismu“ a naznačil, že Kreml bude nucen přehodnotit svou pozici v rámci mírových jednání. Ať už to znamená cokoliv, je zřejmé, že Rusko, vědomé si své nezáviděníhodné pozice, vymýšlí, jak bojkotovat dohodu – nyní už absurdními výmluvami. Podle Lavrova totiž Ukrajina poslala své útočné drony na „Putinovu rezidenci“ v Novgorodské oblasti… Mno, asi se nebudeme příliš zabývat tím, že Putin oficiálně vlastní jen 3+1 v Petrohradě. Komplex na území ex-Stalinovy dači je, na rozdíl od ostatních Putinových megapaláců s kasiny, hokejovými stadiony a aquaparky, zajímavý tím, že je považován za místo, kde má kremelský dědek svůj bunkr. S obrněným vlakem, děvkama a blackjackem. Anyway, ruská propagan… pardon… protivzdušná obrana 100% eliminovala hrozbu, a to tak dokonale, že nejenže nedošlo k žádnému poškození, ale byl to takový fofr, že nevznikly ani žádné vizuální důkazy úderu. Ruské vysoce sofistikované zbraňové systémy doslova vaporizovaly šmejdské ukrajinské pouzevražedné drony. Zelenského tvrzení, že žádný útok neproběhl, je pak doslova nejlepším důkazem, že se to stalo přesně tak, jak píšeme.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
