(2 866 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 2. ledna zaútočily ruské síly na ukrajinské regiony 116 bezpilotními prostředky, z nichž obrana zneškodnila 86 vzdušných cílů. Uvedlo to letectvo Ozbrojených sil Ukrajiny. Okupanti vypustili přibližně 70 dronů typu Šahed a dále drony Gerbera a dalších typů, a to hned z osmi směrů: z Millerova, Kursku, Šatalova, Orlu, Brjansku a Primorsko-Achtarsku v Rusku, stejně jako z Čaudy a Gvardiyského na dočasně okupovaném Krymu. Podle předběžných údajů bylo k 8:30 sestřeleno nebo potlačeno 86 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zásahy dronů byly zaznamenány na 23 místech, celkem dopadlo 27 útočných strojů, další škody způsobily trosky na dvou lokalitách.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje u Staricje a ve Vovčansku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
V lymanském směru se bojovalo u Novojehorivky, Novovodjaného, Novoselivky, Stavek, Mirného, Zaričného a Jampilu.
Ve slovjanském směru se okupanti pokoušeli postoupit u Siversku a u Sacco a Vanzetti.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru docházelo pouze k pozičním bojům a vzájemnému ostřelování.
Doněcká fronta: V konsťantinivském směru pokračovaly boje u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbinivky, Jablunivky, Rusyn Jaru a směrem k Torskému.
V pokrovském směru se Rusové snažili postupovat u Nového Šachového, Rodinského, Krasného Lymanu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Zeleného Haje, směrem na Oleksandrohrad, u Voroného, Verbového, Vyšněvého a Rybného.
Jižní fronta: Ve směru na Huljajpole Rusové tlačili u Solodkého, Zeleného a samotné Huljajpole, kde se okupanti snaží postupovat západně a jižně od města.
Ve směru na Orichiv probíhaly střety u Primorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Předseda Poslanecké sněmovny českého parlamentu Tomio Okamura ve svém novoročním projevu znovu vystoupil proti dodávkám zbraní Ukrajině a ostře se vymezil vůči “režimu” ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. V Kyjevě jsou jeho výroky vnímány jako převzaté z ruské propagandy. Okamura prohlásil, že z peněz, které podle něj patří českým důchodcům, lidem se zdravotním postižením a rodinám s dětmi, není možné financovat „naprosto nesmyslnou válku“. Tvrdil, že Česká republika nemá rozdávat peníze svých občanů cizincům jen proto, že si to přeje „válečná propaganda“. Zároveň vyjádřil přání, aby Česko „vyskočilo z bruselského vlaku“, který podle něj míří k třetí světové válce, a hovořil o tom, že západní Evropa chce vyrábět a prodávat zbraně na dluh, který si sama vytváří. Ve svém vystoupení obvinil západní firmy, vlády i „ukrajinské zloděje kolem Zelenského junty“, že na válce vydělávají, a použil urážlivá tvrzení o luxusním životním stylu ukrajinského vedení.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč označil Okamurova slova za urážlivá, plná nenávisti a naprosto nepřijatelná. Podle něj odporují demokratickým principům a hodnotám, na nichž stojí Česká republika jako součást evropského společenství. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jde o osobní postoj Tomia Okamury, formovaný pod vlivem ruské propagandy, a očekává, že české instituce i občanská společnost jeho výroky náležitě zhodnotí.
Český ministr zahraničí Petr Macinka však reagoval s tím, že nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizího státu veřejně hodnotil vyjádření jednoho z nejvyšších ústavních činitelů České republiky. Podle něj mají diplomaté k řešení výhrad standardní diplomatické kanály a česká politika je věcí českých občanů a jejich demokraticky zvolených zástupců. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na to odpověděl, že úkolem všech ukrajinských velvyslanců je chránit důstojnost Ukrajiny, a že velvyslanec Zvaryč postupoval správně a zcela diplomaticky, když reagoval na Okamurovy podle Kyjeva nepřijatelné urážky. Zároveň vyzval k konstruktivnímu dialogu a posilování ukrajinsko-českého strategického partnerství.
Pět opozičních stran v českém parlamentu – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 – se mezitím dohodlo na iniciování hlasování o odvolání Tomia Okamury z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. ODS označila jeho vystoupení za příklad nepřijatelné manipulace a zastrašování a upozornila, že výroky o třetí světové válce a urážky předsedkyně Evropské komise poškozují Českou republiku. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan uvedl, že Okamurova slova jsou ostudou pro celou zemi. Okamura kritiku odmítl s tím, že opozice nemá žádná pozitivní témata a že skutečným problémem je podle něj katastrofální stav státního rozpočtu po vládě Petra Fialy. K jeho odvolání je však zapotřebí podpisů nejméně dvou pětin všech poslanců, tedy alespoň osmdesáti.
Předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk označil Okamurův novoroční projev za ukázku ignorance, manipulace a cynismu. Podle něj politik svými útoky nepoškozuje Ukrajinu, ale především Českou republiku a Čechy, kteří Ukrajinu podporují. Stefančuk zdůraznil vděčnost Ukrajiny české veřejnosti za pomoc a dodal, že Okamurova slova považuje za jeho osobní názor, nikoli postoj českého parlamentu či národa. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že konečný soud nad těmito výroky vynesou sami Češi a historie, v níž podle něj jméno Tomia Okamury pravděpodobně nezůstane – a teprve se ukáže, zda šlo o užitečného idiota, nebo vědomého sluhu ruských tajných služeb.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil zásadní personální změny ve vedení státu. Do čela Kanceláře prezidenta jmenoval dosavadního šéfa vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, kterého označil za člověka s mimořádnými zkušenostmi v oblasti bezpečnosti, obrany i strategického plánování. Podle Zelenského je nyní nutné soustředit činnost prezidentského úřadu především na otázky bezpečnosti, rozvoje Obranných a bezpečnostních sil Ukrajiny a na diplomatickou rovinu jednání, přičemž právě Kancelář prezidenta má tyto úkoly koordinovat. Budanov nabídku přijal a uvedl, že funkci vnímá jako další etapu služby Ukrajině v historicky kritickém období. Zdůraznil, že jde o čest i odpovědnost a že se chce soustředit na klíčové otázky strategické bezpečnosti státu. Prezident mu zároveň uložil, aby ve spolupráci s tajemníkem Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a dalšími institucemi připravil aktualizované strategické základy obrany a rozvoje země a navrhl další kroky k jejich realizaci. Dekret o Budanovově jmenování se již objevil na webu Kanceláře prezidenta. Budanov tak střídá Andrije Jermaka, který Kancelář prezidenta vedl od února 2020 a na konci listopadu podal rezignaci poté, co protikorupční orgány informovaly o domovních prohlídkách v souvislosti s jeho osobou. Zelenskyj následně zvažoval několik kandidátů na jeho nástupce, mimo jiné ministra digitální transformace Mychajla Fedorova, ministra obrany Denyse Šmyhala či náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju, nakonec však vsadil právě na šéfa rozvědky.
Současně prezident oznámil, že novým ředitelem Hlavního zpravodajského ředitelství ministerstva obrany se stal Oleh Ivaščenko, dosavadní šéf Zahraniční zpravodajské služby. Podle Zelenského má Ivaščenko za úkol pokračovat v omezování ruského vojenského potenciálu z pozice vojenské rozvědky. Jmenovací dekret byl rovněž zveřejněn. Ivaščenko byl do čela zahraniční rozvědky jmenován teprve v březnu 2024, předtím působil jako první zástupce šéfa GUR a poradce vrchního velitele ozbrojených sil. Tyto kroky potvrzují, že Zelenskyj v závěru roku přistoupil k výrazné reorganizaci bezpečnostního a mocenského aparátu státu a přesouvá klíčové postavy zpravodajské komunity přímo do nejvyšších politických struktur.
Dnes si přiblížíme potíže, s jakými se potýká tuto zimu ruská infrastruktura, tedy například rozvody vody nebo tepla. Tomuto tématu jsme se minulou zimu příliš nevěnovali, neboť ta byla v Rusku stejně jako u nás poměrně mírná, někteří z našich dlouhodobých čtenářů si ale jistě pamatu jí to, že předminulou zimu, kdy teploty v Rusku poklesly hluboko pod bod mrazu a rozvody tepla tak byly mnohem více vytíženy, jsme o nejrůznějších haváriích informovali pravidelně.
Tato zima začala u nás, stejně jako ve většině Ruska, poměrně mírně, v posledním týdnu ale teploty značně poklesly (například v Moskvě bylo dnes v poledne -11°C, v Jakutsku pak -28°C), a tak se podobně jako před dvěma lety připomnělo neustálé snižování státních i regionálních investic do údržby infrastruktury. Jen v posledních dnech došlo k následujícím výpadkům:
- Téměř 100 000 obyvatel Krasnodarského kraje připravily havárie, způsobené prudkým poklesem teplot a s ním spojenou námrazou na vedení, o dodávky tepla i elektřiny, v některých okresech selhalo i internetové připojení nebo mobilní signál. Gubernátor oblasti, Veniamin Kondratěv, vyzval obyvatele k trpělivosti, a ujistil je, že závady budou v nejbližším možném termínu odstraněny.
- V Čitské oblasti došlo k havárii na dálkovém teplovodu, v důsledku které bylo o dodávky tepla připraveno přibližně 2500 obyvatel v 39 bytových domech. Teploty se zde pohybují okolo -20°C, takže narušení dodávek tepla, které jsou nyní postupně obnovovány, je pro místní obyvatele značnou komplikací.
- Ve městě Domodědovo v Moskevské oblasti (u tohoto města se nachází jedno z mezinárodních letišť obsluhujících Moskvu) došlo silvestrovské noci k rozsáhlé havárii rozvodné sítě, v důsledku které došlo ve značné části města k přerušení dodávek elektřiny, vody i tepla.
- Ve Velikém Novgorodu v Novgorodské oblasti došlo k havárii rozvodů elektrické energie, která zasáhla přibližně 3000 obyvatel v samotném Velikém Novgorodě a dalších 5000 v okolních městečkách a vsích.
- Ve Vladivostoku došlo krátce po půlnoci na 1.1. tohoto roku k výpadku dodávek elektrické energie, který zasáhl přibližně sto bytových domů.
- Připomenout musíme i Jakutsko, kde je v teplárnách zásobujících teplem šest jeho čtvrtí kritický nedostatek uhlí, a to z důvodu zadlužení teplárenské společnosti, kvůli čemuž dodavatelé odmítli realizovat další dodávky uhlí. Přičemž v Jakutsku jsou tuto zimu problémy s dodávkami tepla dlouhodobě, připomeňme například několikerý odklad začátku topné sezóny, ke kterému došlo v září tohoto roku, kdy se zde teploty pohybovaly okolo nuly.
Přičemž toto byl výčet havárií pouze za posledních několik dní, a za žádnou z nich nestojí útoky ukrajinských dronů. Pokud nedojde k výraznému vzrůstu teplot, lze očekávat, že se havárie vyskytnou i v dalších oblastech Ruska.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že během dnešního dne provedla údery na cíle Hizballáhu na jihu Libanonu, včetně výcvikového areálu elitní jednotky Radwan. Podle IDF byl objekt využíván k výcviku operativců pro plánování a provádění útoků proti izraelským vojákům i civilistům, včetně střeleckého a zbrojního výcviku. Armáda zároveň zasáhla další objekty Hizballáhu sloužící k ukládání zbraní.
Sýrie: Tři vozidla izraelských sil (IDF) vjela do měst Ruvejchina a oblasti severně od Umm al-Atamu ve střední části provincie Kunejtra. Zřídila zde dočasné kontrolní stanoviště a prováděla kontroly vozidel na silnici k přehradě spojující Umm al-Atam a Mušajrífu, poté se stáhla na nedalekou vojenskou základnu. Ten samý den se izraelská hlídka složená ze tří vozidel přesunula směrem k vojenské základně Džamla v oblasti povodí Jarmúku na venkově provincie Dará. Mezitím vojáci Syrské arabské armády hlídkují ve sněhem pokryté oblasti Kalamún u libanonských hranic, kde zajišťují ochranu hranice a zabraňují pašování.
Jordánsko: Jordánské ministerstvo pro islámské záležitosti vydalo pokyn imámům, který jim zakazuje pořádat modlitby na památku mluvčího Hamásu a dalších jeho představitelů, jejichž smrt tento týden potvrdilo samotné hnutí po izraelských úderech. Přestože je Jordánsko dlouhodobě velmi kritické k izraelské válce v Gaze, zároveň zakazuje Muslimské bratrstvo a tvrdě potlačuje protesty na podporu Hamásu.
Írán: V Íránu pokračují masové protesty, které začaly kvůli hlubokým ekonomickým problémům, zejména prudkému propadu kurzu riálu a rostoucím cenám. Demonstrace se rozšířily do více venkovských provincií a vedly k minimálně sedmi potvrzeným úmrtím protestujících i členů bezpečnostních složek. Protesty pokračují také v Balúčistánu. Nejtvrdší střety jsou dnes hlášeny ve městech Qom, Azna, Šaharmahál a zejména v Marvdashtu, kde měl údajně odstřelovač střílet ze střechy jedné z budov. Vláda odpověděla silovými zásahy a zatýkáním, ale částečně uznala, že ekonomická tíseň je jedním z hlavních důvodů nespokojenosti. Prezident Masúd Pezeškján přiznal, že současná situace je pro jeho vládu těžko řešitelná.
Prezident USA Donald Trump a íránští představitelé si v pátek na pozadí události vyměnili ostré hrozby, zatímco protesty v Íránu sílily. Trump varoval, že pokud Írán „násilně zabije pokojné demonstranty“, Spojené státy „zasáhnou“.
„Jsme připraveni zasáhnout,“ napsal Trump, aniž by upřesnil, co tím myslí.
Ali Laridžani, bývalý předseda parlamentu a tajemník Rady pro národní bezpečnost, na sociální síti X obvinil USA a Izrael z podněcování protestů. Důkazy nepředložil a Írán podobná tvrzení opakuje už léta. „Americká intervence by vedla k chaosu v regionu a ohrožení amerických zájmů,“ napsal.
Trumpova podpora demonstrantů byla přímá, na rozdíl od předchozích prezidentů, kteří se obávali, že by aktivisté mohli být obviněni ze spolupráce se Západem. Během protestů Zeleného hnutí v roce 2009 se prezident Obama veřejně nevyjádřil, což v roce 2022 označil za chybu. Podpora z Bílého domu však nese riziko. „Ačkoliv stížnosti protestujících vyplývají z politiky íránské vlády, ta pravděpodobně využije Trumpova prohlášení jako důkaz, že nepokoje řídí cizí síly,“ vysvětlil Naysan Rafati z International Crisis Group. „Použití toho jako záminky k tvrdšímu zásahu ale riskuje, že skutečně přiláká americkou intervenci, na kterou Trump naznačil,“ dodal.
Jemen: V Jemenu se mezinárodně uznávané vládní síly, podporované Saúdskou Arábií, připravují vytlačit Jižní přechodnou radu (STC) podporovanou SAE z jižních oblastí země. Guvernér provincie Hadramaut oznámil zahájení „mírové operace“ s cílem převzít zpět vojenské základny. Saúdská Arábie mezitím zahájila letecké údery proti silám loajálním SAE v Hadramautu. Tyto jednotky tvrdí, že čelí útokům al-Káidy a hútíů, a prohlašují, že budou bojovat proti extremistům. Současně zahájily síly „Štít vlasti“, podporované Saúdskou Arábií, za pomoci kmenů aliance Hadramaut a se saúdskou leteckou podporou rozsáhlou vojenskou operaci v provinciích Hadramaut a al-Mahra. Jejím cílem je vytlačit milice podporované SAE a převzít kontrolu nad jejich pozicemi a vojenskými objekty. Saúdské letectvo při tom provedlo několik úderů, včetně sedmi náletů na pozice těchto milic v údolí Hadramaut a zásahů proti táboru 37. pluku i cílům ve městě Sijún. Během bojů byli zranění bojovníci milic podporovaných SAE zajati silami loajálními Saúdské Arábii.
Pákistán: Pákistánské hnutí Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP), které je v zemi zakázanou džihádistickou organizací, zveřejnilo výroční zprávu o své činnosti za rok 2025. Tvrdí v ní, že během roku provedl 3 573 útoků, při nichž bylo údajně 7 299 osob zabito nebo zraněno z řad vládních a bezpečnostních sil. Pákistánské vládní zdroje tyto čísla nekomentovali, proto doporučujeme přistupovat k níže uvedeným informacím s odstupem.
Podle zprávy intenzita útoků v průběhu roku rostla, přičemž nejvíce jich bylo zaznamenáno v srpnu (556), následovaném červencem (360) a zářím (359). Nejméně útoků proběhlo v lednu (119). Nejpostiženější oblastí byl Jižní Vazíristán, následovaný Severním Vazíristánem, Khyberem a Bajauru, přičemž útoky zasáhly i další části země včetně velkých měst a okrajových regionů. Nejčastější formou akcí byly odstřelovačské útoky, partyzánské akce a přepady, dále exploze, útoky granáty a raketové údery. Sebevražné útoky s vozidly byly podle TTP během roku zaznamenány jen výjimečně. Hnutí uvádí, že při bojích zahynulo 3 481 osob, 3 818 bylo zraněno a 196 zajato, přičemž největší ztráty měly armádní a speciální jednotky (SSG). Zpráva rovněž hovoří o rozsáhlých materiálních škodách, včetně zničení dronů, vojenské techniky, infrastruktury a o zabavení zbraní a vojenského vybavení.
Somálsko: V Somálsku zveřejnili džihádisté z hnutí aš-Šabáb nové video útoku na pozice provládních milicí na okraji města Bajdabo na jihozápadě země. Současně se objevují zprávy, že aš-Šabáb převzal kontrolu nad strategickým městem Wargadi v provincii Střední Šabelle na jihu Somálska, včetně všech místních základen somálských speciálních jednotek vycvičených USA a provládních milicí. K tomu došlo po rozsáhlé ofenzivě, během níž milice utrpěly ztráty na lidech i technice. Podrobnosti mají následovat.
Jižní Súdán: V Jižním Súdánu oznámilo “Sudánské lidové osvobozenecké hnutí v opozicí (SPLM/IO etnikum Nuer), hlavní ozbrojená opozice v zemi, dobytí města Yuai ve státě Jonglei. Získáním tohoto strategického města převzalo kontrolu nad většinou státu, zatímco síly ozbrojených složek jižního Súdánu (SSPDF) zůstaly izolované v několika kapsách na severu oblasti. Současně bylo oznámeno i obsazení města Napadan ve státě Východní Equatoria. Město představuje klíčový komunikační a hospodářský uzel ve spojení s Keňou. Zajímavostí je, že na mapách bývá Napadan uváděn jako keňské území, hranice však nikdy nebyla oficiálně vymezena a město je považováno za pohraniční sídlo Jižního Súdánu, přestože leží za spornou linií.
Nigérie: Americký torpédoborec USS Paul Ignatius, který byl využíván k úderům střelami Tomahawk na cíle bojovníků Islámského státu (IS) na severozápadě Nigérie, dorazil do španělské Roty. Pokud budou USA v Nigérii plánovat další údery, pravděpodobně je provedou pomocí bezpilotních letounů, například MQ-9 Reaper. Mezitím v Nigérii během průzkumné operace v úseku Guduf–Pulka v oblasti Gwoza ve státě Borno jednotky Nigerijské armády v rámci protiteroristické operace Hadin Kai zneškodnily tři sebevražedné útočníky.
Dnešní Třešnička™ bude o ochraně. Venezuelský diktátor Nicolas Maduro prohlásil, že je připraven “seriózně jednat” se Spojenými státy. Důvodem je, že Niky prý ví, že Americe jde jen o získání venezuelské ropy a proto, aby předešel konfliktu, nabízí americkým investorům přístup k nerostnému bohatství “kdykoliv, kdekoliv a jakkoliv”. Ano slyšíte správně. Po týdnech cvičení otrhaných milic tvořených důchodci a těhotnými ženami, ze kterých západním levičákům bůhvíproč vrnělo v podbříšcích, přichází něco, co se zdá být učebnicovou kapitulací. A když jsme u těch podbříšků – Čína zavede daň z nezávazného sexu ve snaze zvýšit porodnost. Po babyboomu zaraženého politikou jednoho dítěte má nyní čínská diktatura stejný problém, který se vine jako červená linie snad všemi autoritativními režimy. Podobně jako v někdejším Německu, Itálii, Španělsku nebo třeba dnes v Rusku a Maďarsku i v Západním Taiwanu nechtějí lidé mít děti. Jelikož nepomohly daňové úlevy ani státem řízené “vzdělávání o lásce”, ti kdož nebudou chtít mít potomky si připlatí. Zatím tedy jen za kondomy a antikoncepci. Přitom my na Západě už víme, že statisticky první dítě je podobné na tatínka a druhé vyřeší funkce Ctrl+Shift+Import. In your face!
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
