(2 741 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 12. ledna podnikly ruské síly další rozsáhlý dronový útok, při němž bylo proti Ukrajině nasazeno celkem 156 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, startujících zejména z oblastí Millerovo, Kursk, Orel, Brjansk a Primorsko Achtarsk na území Ruska a z prostoru Čauda na okupovaném Krymu, přičemž přibližně 110 z nich tvořily drony typu Šáhed; ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek PVO, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila do 8 hodin ráno celkem 135 nepřátelských dronů na severu, jihu, východě i ve střední části země, zatímco zásahy 16 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 11 lokalitách a na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených cílů, přičemž v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších ruských dronů.
V Oděse byly po nočním útoku poškozeny infrastrukturní objekty a čtyři obytné domy, jeden dům byl zničen. Dva lidé utrpěli zranění, informoval šéf městské vojenské správy Serhij Lysak. V části čtvrti Peresyp je dočasně přerušena dodávka elektřiny a energetici pracují na jejím obnovení, zatímco dodávky tepla, vody a kanalizace zůstávají v běžném provozu. Na místě byl otevřen vyhřívaný krizový bod za účasti mezinárodních organizací a pracovníci komunálních služeb provádějí nouzové zabezpečení poškozených budov, převážně zakrývání rozbitých oken.
Podle nejnovější zprávy Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině bylo v uplynulém roce v důsledku bojů zabito nejméně 2514 civilistů a dalších 12 142 osob utrpělo zranění, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím letům s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi, přičemž celkově si ruská agrese dosud vyžádala nejméně 14 999 civilních obětí na životech včetně stovek dětí a dalších 40 601 zraněných; naprostá většina těchto obětí byla zaznamenána na územích kontrolovaných Kyjevem, kam směřují útoky ruských sil, přičemž jen v loňském roce zde zahynulo 2395 civilistů a 11 751 bylo zraněno, což odpovídá 97 procentům všech evidovaných obětí, zatímco meziročně vzrostl celkový počet zabitých a zraněných o 31 procent oproti roku 2024 a o 70 procent oproti roku 2023, přičemž OSN zároveň upozorňuje, že skutečná čísla budou pravděpodobně výrazně vyšší kvůli nemožnosti ověřit všechny případy zejména z počáteční fáze války a z okupovaných měst, jako je Mariupol; podle vedoucí mise Danielle Bellové je nárůst civilních obětí způsoben nejen intenzivnějšími boji na frontě, ale především širším používáním zbraní dlouhého doletu, které v loňském roce stály za 35 procenty všech civilních obětí, zatímco prudce narostl i počet obětí útoků dronů krátkého doletu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Starycje, Prilipek, ve Vovčansku, u Kruhého, Čuhunivky, Dvořičanského, Kamjanky, Fiholivky a Dovhenského.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje u Kupjansku, směrem na Petropavlivku a Bohuslavku. Malé skupině okupantů se podařilo dostat do Kupjansku-Vuzlového.
V lymanském sektoru Rusové tlačili u Novojehorivky, Hrekivky, Karpivky, Šandryholovového, Drobyševého, Stavek, Zařičného, Jampilu a směrem k Lymanu.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Platonivky a Zakitného.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo u Stupoček.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru provedli okupanti útočné akce u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopillje, Kosťantynivky, směrem na Berestok, u Rusyn Jaru a směrem na Sofijivku.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje směrem na Torecké, u Sucheckého, Zapovidného, Rodynského, v Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného a u Molodeckého.
V novopavlivském sektoru se okupanti snažili postupovat u Filije a na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru probíhaly střety směrem na Ivanivku, Oleksandrohrad, u Sičnevého, Verbového, Rybného, Vyšněvého, Zlahody a Jehorivky.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru pokračovali Rusové v tlaku u Solodkého, Pryluk, Varvarivky, Zeleného a Huljajpole.
V orichivském sektoru se bojovalo u Stepnohirsku, Prymorského a u Lukjanivského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Britská vláda vytvořila právní rámec, který umožňuje britským ozbrojeným silám zastavovat, prohledávat a zadržovat lodě tzv. „stínové flotily“ – tedy plavidla používaná k obcházení sankcí, zejména při přepravě ruské ropy. Informuje o tom BBC. Podle BBC britští vojáci asistovali americkým silám při zadržení tankeru Marinera (dříve Bella 1), dosud však žádné takové plavidlo samostatně neobsadili. Londýn v posledních týdnech analyzoval možnosti postupu a dospěl k závěru, že Sanctions Act 2018 lze využít i k autorizaci použití vojenské síly proti sankcionovaným lodím. Ministři dávají najevo, že chtějí tyto pravomoci aktivně využívat, i když konkrétní termín zahájení operací nebyl zveřejněn. Ministr obrany John Healy už dříve uvedl, že Británie „nebude nečinně přihlížet nárůstu škodlivých aktivit na volném moři“ a že vláda rozšiřuje vojenské možnosti a koordinaci se spojenci. Spojené království už uvalilo sankce na více než 500 lodí stínové flotily. Podle britských úřadů společné kroky Londýna a jeho partnerů donutily asi 200 plavidel opustit mezinárodní trasy, často bez legitimní vlajky. Nový mechanismus má platit právě pro sankcionované lodě bez platné registrace, což výrazně rozšiřuje manévrovací prostor britského námořnictva.
Moldavská prezidentka Maia Sandu uvedla, že by podpořila sjednocení Moldavska s Rumunskem, pokud by o tom rozhodlo referendum. Řekla to v britském podcastu The Rest is Politics, na který se odvolává Politico. Sandu argumentovala tím, že v současném prostředí je pro malou zemi stále těžší udržet demokracii a suverenitu a zároveň čelit Rusku. Zároveň připustila, že sjednocení s Rumunskem dnes nemá v Moldavsku většinovou podporu, na rozdíl od vstupu do EU, který označila za realističtější cíl. Moldavsko bylo součástí Rumunska v letech 1918–1940, než ho anektoval Sovětský svaz. Po rumunské revoluci v roce 1989 a po vyhlášení nezávislosti Moldavska v roce 1991 se myšlenka sjednocení znovu objevila jako výrazné politické téma a dodnes se v obou zemích pravidelně vrací – jedni ji prezentují jako strategický cíl, druzí jako hrozbu. V Moldavsku se proti sjednocení dlouhodobě staví zejména proruské komunistické a socialistické síly, zároveň se ale země kulturně i jazykově dál sbližuje s Bukureští. Například na jaře 2023 Moldavsko přijalo zákon, který ve všech zákonech i v ústavním rámci nahrazuje označení „moldavský jazyk“ výrazem „rumunský jazyk“.
Arménie je pobouřena výroky propagandisty Solovjova, ruskému velvyslanci byla předána protestní nóta. Ministerstvo zahraničí Arménie předalo ruskému velvyslanci Sergeji Kopyrkinovi oficiální protestní nótu kvůli výrokům ruského propagandisty Vladimira Solovjova, které podle Jerevanu představují nepřijatelný zásah do suverenity Arménie a hrubé porušení zásad přátelských vztahů mezi oběma státy. Solovjov na ruské státní televizi otevřeně prohlásil, že by Rusko mělo řešit problémy ve svém „blízkém zahraničí“ a zmínil Arménii jako příklad, přičemž naznačil, že pokud může Rusko vést na Ukrajině „speciální vojenskou operaci“, může tak učinit i jinde ve své sféře vlivu bez ohledu na mezinárodní právo. Arménské ministerstvo to označilo za nepřijatelnou výzvu, která ohrožuje suverenitu Arménské republiky a narušuje základní principy přátelských vztahů s Ruskou federací.
Pondělí bude opět věnováno pravidelné svodce úderů na ruský ropný průmysl. Počet ukrajinských útoků v minulém týdnu poklesl, což bylo způsobeno zejména velmi špatným počasím, které omezuje možnosti úspěšného použití dronů (podobně byly ovlivněny i ruské útoky drony Šahíd/Geraň, jejichž počet v posledních dnech také poklesl), nicméně to neznamená, že by v minulém týdnu nezaznamenal ruský ropný sektor znatelné ztráty – připomeneme si akce USA a Iráku, ze kterých je Rusko mírně řečeno mrzuté.
Přičemž ropná infrastruktura opět nebyla jediným cílem ukrajinských útoků, cílem byla jak energetická infrastruktura, například elektrárnu v Orjolské oblasti nebo rozvodnu v Belgorodské oblasti, které způsobily výpadky výpadky dodávek elektrické energie v těchto oblastech, nebo útok na chemický kombinát, který se nachází ve městě Sterlitamak v Baškirsku:
Rafinerie
Nyní se přesuneme do Iráku. V souvislosti s americkými sankcemi zaměřenými na ruské společnosti Rosněft a Lukoil irácká vláda rozhodla o znárodnění práv na těžbu jednoho z největších iráckých ropných polí, ze kterého je možné vytěžit přibližně 470 000 barelů ropy denně. To při současných prodejních cenách irácké ropy odpovídá částce přibližně 28 milionů USD. Toto ropné pole představovalo největší zahraniční aktivum Lukoilu.
V noci na 10.1. došlo k ukrajinskému dronovému útoku na Volgogradskou rafinerii. Vzhledem k blízkosti ukrajinských hranic (rafinerie se od nich nachází ve vzdálenosti přibližně 250 km) jsou na tuto rafinerii útoky prováděny opakovaně, k poslednímu došlo 14.12.2025.
Sklady
V Lipecké oblasti byl 6.1. zasažen Usmanský sklad paliv, který slouží regionální distribuci a disponuje i infrastrukturou pro vlastní rozvoz paliva zákazníkům, například čerpacím stanicím.
Následující noci byl zasažen sklad paliv Oskolněftěsnab, který se nachází u města Stary Oskol v Belgorodské oblasti. Tento sklad paliv v současnosti slouží primárně pro zásobování armády.
Vrtné plošiny
Dne 11.1. provedly ukrajinské SSO útok na další tři plošiny v Kaspickém moři. Zasaženy byly plošiny V. Filanovskij, Jurij Korčagin a Valerij Grajfer. Přesný rozsah poškození nebyl v okamžiku psaní této svodky znám, jakákoli havárie na ropné plošině ale znamená její okamžité odstavení, což i v případě rychlé opravy znamená výpadek těžby a tím i příjmů společnosti Lukoil, která je vlastní.
Tankery a další prostředky pro přepravu ropy
Nyní se opět vzdálíme z ruského území, a přesuneme se na Atlantický oceán, kde došlo v posledním týdnu k zadržení hned několika tankerů, které patří do ruské stínové flotily. Na počátku ledna začaly tyto tankery v průběhu plavby měnit svou registraci na ruskou, neboť doufaly, že to Američanům zabrání v jejich zadržení.
Změna vlajky, pod kterou loď pluje, a to v průběhu plavby, je ale z pohledu námořního práva minimálně značně sporná, a tak to Američanům nezabránilo v tom, aby v průběhu minulého týdne konfiskovali celkem pět tankerů ruské stínové flotily, které převážely ropu v celkové hodnotě přibližně 53 milionů USD.
Smůla se ruských tankerů držela ale i na vodách Černého moře, kde byl 7.1. zasažen tanker ELBUS, směřující do Ruska. Stejně jako u předchozích útoků byl zasažen prázdný tanker, nehrozí tedy žádné větší poškození životního prostředí. Po zásahu tanker přerušil plavbu do Ruska a v současné době kotví u tureckého přístavu Inebolu.
Ukrajinci věnovali svou pozornost i Krymu, kde byl na nakládací rampě skladu paliv Hvardijské zasažen cisternový vlak. Útok provedly ukrajinské speciální jednotky (SSO) pomocí dronů FP-2.
Izrael: Náčelník generálního štábu izraelské armády (IDF) generálporučík Ejal Zamir představil nový víceletý plán pro období 2026–2030, jehož cílem je přetvořit armádu po více než dvou letech války a připravit ji na budoucí konflikty. Plán nazvaný „Hosen“ (kněžský náprsník s dvanácti kameny symbolizujícími izraelské kmeny) vychází ze zkušeností získaných po útoku Hamásu ze 7. října 2023 a následné válce. Zaměřuje se jak na pokračující vojenské operace na všech frontách, tak na rozsáhlé posilování schopností armády. Dokument má být dokončen do 1. dubna a jeho realizace má začít po svátku Pesach, tedy po 8. dubnu, v závislosti na bezpečnostní Plán vychází ze šesti klíčových vstupů, včetně hodnocení stavu IDF po válce, získaných ponaučení, probíhajících vyšetřování, pokynů politického vedení, rozhodnutí náčelníka generálního štábu a rozpočtového rámce ve výši 350 miliard šekelů (zhruba 111 miliard dolarů) na příští dekádu. Je postaven na třech pilířích: připravenosti na válku, obnovení bojeschopnosti a přípravě na budoucí výzvy.
Hossam al-Astal, bývalý příslušník bezpečnostních složek Palestinské autonomie a vůdce protihamásovské milice, která má podle jeho slov podporu Izraele, se přihlásil k dnešnímu zabití vysoce postaveného policejního důstojníka Hamásu Mahmúda al-Astala v oblasti Mawásí u Chán Júnisu. Ve videu zveřejněném na Facebooku oznámil, že jeho skupina zlikvidovala šéfa vyšetřování Hamásu v Chán Júnisu, a pohrozil pokračováním útoků na další představitele tohoto hnutí. Zároveň ukázal zbraně a munici, které označil za kořist z bojů své milice.Ministerstvo vnitra Hamásu mezitím uvedlo, že policista byl zabit při střelbě z projíždějícího auta, ve kterém měli být „agenti izraelské okupace“.
Sýrie: Jordánská vláda ve spolupráci s ministerstvem zahraničí vyslala do Sýrie humanitární konvoj s 51 nákladními vozy naloženými potravinami a základní nouzovou pomocí.
V provincii Kunejtra izraelské síly (IDF) zadržely civilistu z vesnice Ruvejchina při průjezdu dočasným kontrolním stanovištěm v obci al-Mušajrífa. Izraelská hlídka zde navíc po předchozím zásahu na syrském území zřídila další provizorní checkpoint u města Kudna.
Syrské bezpečnostní složky spolu s protiteroristickými jednotkami provedly operaci na předměstí Damašku proti síti podezřelé z podněcování sektářského napětí. Několik osob bylo zadrženo kvůli podezření z přípravy ozbrojených útoků. Na severu Latákie byli zatčeni vůdci teroristické buňky „Poručík Abbás“, napojené na Brigádu Pobřežního štítu, která plánovala útoky na bezpečnostní cíle a měla zahraniční podporu.
Ministerstvo vnitra v Homsu informovalo o zatčení bojovníků ISIS zapojených do bombového útoku na mešitu imáma Alího ibn Abú Táliba. Při zásahu byly zabaveny zbraně a dokumenty.
Operační velení syrské armády zároveň oznámilo přesuny dalších ozbrojených skupin k pozicím Syrských demokratických sil (SDF) ve východní části provincie Aleppo, v oblastech Maskana a Dajr Háfir. Podle zpravodajských informací jde mimo jiné o bojovníky PKK a zbytky svrženého režimu. Armáda varovala, že spolupráce SDF s teroristickými skupinami představuje vážnou hrozbu a případné vojenské akce budou tvrdě odraženy.
Dodatečně byly v oblasti Šajch Maksúd objeveny tři tunely vyhloubené SDF během jejich předchozí přítomnosti.
Írán: Íránský režim již 84 hodin blokuje internet a telekomunikace. Od včerejška navíc používá vojenský rušicí systém k narušování přenosů Starlinku. Odhaduje se, že až 80 % komunikací bylo přerušeno. To vysvětluje úbytek dostupných videí: ta, která kolují, jsou buď staršího data, omezená rozsahen a většinou zaměřená na největší města nebo pocházejí z íránské státní televize. Ta nadále šíří narativ o nepokojích údajně organizovaných agenty Izraele a Spojených států „stylem ISIS“ – přirovnání, které má spojit tři hlavní nepřátele Íránu do jediné hrozby. Kvůli výpadku informací jsou proto i aktualizace situační mapy velmi omezené.
Během protestů v Íránu zahynulo podle agentury Reuters nejméně 538 osob. Reálná čísla ovšem mohou být daleko vyšší. Místní aktivisté uvádějí, že mezi oběťmi je 490 demonstrantů a 48 příslušníků bezpečnostních složek. V ulicích se nacházejí desítky pytlů s těly, které jsou předkládány rodinám k identifikaci.
Americký prezident Donald Trump zvažuje vojenské údery proti Íránu v souvislosti s rozsáhlými protivládními protesty a nepokoji. Podle amerických médií má k dispozici různé scénáře nátlaku – od cílených útoků a kyberoperací po sankce a demonstraci síly v regionu. Jedním z hlavních cílů by bylo oslabení íránských ozbrojených sil, které Teherán obnovuje po válce s Izraelem. Americká administrativa si zároveň uvědomuje rizika: zásah by mohl oslabit protestní hnutí, vyvolat odvetné útoky na americké cíle na Blízkém východě, semknout íránskou společnost kolem režimu nebo vyvolat v zemi občanskou válku, podobnou té Syrské v minulosti. Přesto Trump deklaruje, že chce reagovat na násilí vůči demonstrantům. Tyto záměry podporuje i Izrael, který usiluje o omezení íránských vojenských schopností a otevřeně stojí o změnu režimu v Teheránu.
Nigérie: V oblasti Borno a dalších státech pokračovaly jednotky Nigerijské armády v ofenzivních operacích proti bojovníkům Islámského státu pod názvem Operace Hadin Kai. Jedenáct ozbrojenců se vzdalo, byly zničeny jejich tábory a sklady a zabaveny zbraně i munice. Dalších osm bojovníků bylo zlikvidováno a dva jejich spolupracovníci zatčeni.
Mali: V neděli 11. ledna 2026 zaútočili džihádisté ze skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) na továrnu v Karaze u města Bafoulabé. Jde už o druhý útok na tento závod od července 2025. Od léta téhož roku vede JNIM cílenou „ekonomickou válku“ proti Mali, jejímž cílem je oslabit stát útoky na průmyslové objekty, zlaté doly, palivové cisterny a další klíčovou infrastrukturu.
Útoky sílí také v regionu Kayes, zejména podél silnice Kayes–Bafoulabé, kde se JNIM zaměřuje na průmyslové objekty a zahraniční zájmy.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že Donnie znovu objevil kouzlo dějin, konkrétně ve chvíli, kdy se mu hodí je vymazat. Podle jeho čerstvé moudrosti totiž přistání lodě v Grónsku před pěti sty lety ještě neznamená, že tu zemi vlastníš. Což by bylo roztomile akademické, kdyby totéž nešlo beze zbytku aplikovat na samotné Spojené státy, které vznikly přesně tak, že k pobřeží přirazilo pár lodí, jejich posádky se rozhlédly a prohlásily hotovo, naše. A pak to Amerika pro jistotu zopakovala ještě několikrát, v různých sezónách a s různým počtem obětí. Teď se ale hraje o Grónsko, takže historická paměť náhle trpí selektivní amnézií. Když se hodí kupovat ostrov jako developerský pozemek, je historie zbytečný balast. Když se hodí poučovat Dány a Gróňany, vytáhne se pět set let stará loď jako argument z výprodeje. V Trumpově světě jsou dějiny jen hromádka kartiček, některé se počítají a jiné se nenápadně zametou pod stůl. A Amerika, založená sérií přistání lodí, nám teď s vážnou tváří vysvětluje, že přistání lodí vlastně nic neznamená. Grónsko možná není na prodej, ale zdravý rozum v americké politice je zjevně dávno vyprodán.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
