(znaky a čas)
Poslechněte si tento článek
V noci na 21. ledna provedly ruské síly další vzdušný útok, při němž byla z okupovaného Krymu odpálena jedna balistická raketa Iskander-M a zároveň bylo proti Ukrajině nasazeno 97 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera a dalších typů, především ze směrů Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk, okupovaný Krym a okupovaná část Doněcké oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek PVO, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila celkem 84 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásah balistické rakety a 13 útočných dronů byl zaznamenán na 11 lokalitách, na jednom dalším místě dopadly trosky sestřelených bezpilotních prostředků, přičemž v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských dronů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci na 21. ledna mezi 23:00 a 7:00 moskevského času ruská protivzdušná obrana zničila celkem 75 ukrajinských bezpilotních letounů letadlového typu, z toho 45 nad Krasnodarským krajem, devět nad Orlovskou oblastí, sedm nad akvatorií Černého moře, tři nad Rostovskou oblastí, tři nad anektovaným Krymem, dva nad Astrachaňskou oblastí, dva nad Brjanskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí, jeden nad Voroněžskou oblastí a jeden nad akvatorií Azovského moře.
V noci také podnikly ukrajinské bezpilotní prostředky a rakety sérii úderů hluboko na ruském území i v okupovaných oblastech Ukrajiny, když byla zasažena ropná rafinerie Afipsky v Krasnodarském kraji a energetická zařízení ve městě Orel, kde místní obyvatelé hlásili částečné výpadky dodávek elektřiny. Afipská rafinerie, která má roční kapacitu přibližně 6,25 milionu tun a představuje více než dvě procenta celkové ruské rafinérské kapacity, se stává opakovaným cílem ukrajinských dronových útoků a naposledy zde 29. listopadu 2025 vypukl požár o rozsahu zhruba 250 metrů čtverečních, jenž poškodil část technologického zařízení. Již v noci na 20. ledna Ukrajina provedla raketový úder přibližně 25 střelami na Mičurinskou elektrárnu a teplárnu v Belgorodu s elektrickým výkonem 24,2 MW a tepelným výkonem 80 Gcal za hodinu, tedy zařízení s přibližně poloviční kapacitou oproti dříve napadeným elektrárnám Luč a Belgorodskaja. Současně ukrajinské síly zaútočily také na rozsáhlý muniční sklad ruské armády v okupovaném Debalceve v Doněcké oblasti, kde místní obyvatelé zveřejnili záběry mohutných sekundárních detonací a hlásili sérii silných explozí.
Ukrajina v posledních měsících výrazně zrychlila výstavbu obranných linií a současně změnila samotnou logiku obrany. Lineární pojetí je postupně nahrazováno vrstveným systémem do hloubky, v němž už jednotlivé opěrné body nefungují izolovaně, ale jsou zasazeny do husté sítě opevnění různých velikostí. Tyto bloky společně vytvářejí obrannou hloubku, zvyšují odolnost celku a výrazně komplikují plánování útočníka. Jde o jasný doktrinální posun, protože obrana už nestojí na jedné souvislé linii, ale na propojených zónách, které brzdí tempo postupu, narušují kontinuitu útoku a snižují účinnost průlomových taktik navržených proti klasické frontové linii. Prakticky každá obec je navíc obepnuta pásy ostnatého drátu, jejichž účelem není útočníka zastavit, ale zpomalit, usměrnit jeho pohyb a vystavit jej delší dobu palbě, průzkumu a úderům. Systém opevnění sice využívá terén, kde je to možné, ale není na něm závislý, protože umělé překážky a inženýrské prvky nahrazují i místa bez přirozených obranných výhod. Výsledkem je méně předvídatelná obrana, která omezuje schopnost protivníka hledat a zneužívat slabiny. Tento „grid“ nemá ambici útok definitivně zastavit, jeho smyslem je operační zisk času, postupné opotřebování a rozptýlení útočících sil. Celý systém je navržen tak, aby selhával kontrolovaně, vrstvu po vrstvě, výměnou prostoru za čas, čímž kompenzuje nedostatek živé síly i další omezení a umožňuje obránci zachovat bojeschopnost, manévrovací prostor a schopnost pokračovat v boji bez náhlého kolapsu fronty.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Izbické a Hrafské, ve Vovčansku a dále směrem na Kruhle, Nesterné a Čuhunivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem k Petropavlivce a u Piščaného.
V lymanském sektoru probíhaly střety u Tverdochlebového, Olhivky, Stavek a Dibrové.
Ve slavjanském sektoru fronty okupanti útočili u Dronivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru proběhl útok směrem k Bondarnému.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Předtečiného, Pleščijivky, Ivanopilije a Ščerbynivky, dále směrem na Berestok, Stepanivku, Novopavlivku a Sofijivku.
V pokrovském sektoru došlo ke střetům u Rodynského, Krasného Lymanu, v Mirnohradu, Pokrovsku a v Hryšiném. Další boje probíhaly severně od Kotlyného a Udačného, u Molodeckého, směrem na Novopavlivku a také u Dačného a Filije.
V oleksandrivském sektoru proběhl útok směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Dobropiliji a u Zeleného a Huljajpilu.
V orichivském sektoru pokračovaly střety u Stepnohirsku a Prymorského.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Americký prezident Donald Trump vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, kde ve svém projevu zdůraznil údajné úspěchy vlastní administrativy a zároveň ostře kritizoval Evropu, zejména její imigrační a ekonomickou politiku, kterou označil za směřující nesprávným směrem. Spojené státy prezentoval jako hlavní ekonomický motor světa a odmítl dřívější varování expertů, že jeho politika povede k recesi a vysoké inflaci, s tvrzením, že se tyto prognózy nenaplnily. V otázce Grónska Trump prohlásil, že respektuje obyvatele ostrova i Dánsko, nicméně znovu zopakoval názor, že pouze USA jsou schopny Grónsko účinně chránit, přičemž připomněl americkou roli během druhé světové války a naznačil politické důsledky případného odmítnutí amerických návrhů, i když vyloučil použití vojenské síly. K válce na Ukrajině uvedl, že konflikt „zdědil“, zopakoval tvrzení o vysokém objemu americké pomoci Kyjevu a vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o mír, přičemž zdůraznil nutnost konflikt co nejdříve ukončit kvůli vysokým lidským ztrátám. Trump rovněž uvedl, že doufá v osobní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, ačkoliv ukrajinská strana dává najevo, že účast na podobných fórech má smysl pouze tehdy, pokud přináší konkrétní výsledky.
Kanadské ozbrojené síly zahájily interní cvičení a analytické modelování hypotetického scénáře útoku Spojených států na Kanadu, přičemž vojenské plánování vychází z předpokladu, že by americké síly byly schopny v krátkém čase prolomit kanadskou pozemní i námořní obranu, což by vzhledem k omezeným zdrojům a kapacitám vedlo Ottawu k úvahám o vedení dlouhodobé partyzánské války. Scénáře počítají s využitím asymetrických metod inspirovaných taktikou afghánských mudžahedínů proti sovětským jednotkám v letech 1979–1989 a později Tálibánu proti silám USA a NATO, tedy s cílem způsobovat okupačním silám ztráty, narušovat jejich logistiku a ztížit udržení kontrolovaného území. Náčelnice generálního štábu obrany generálka Jenny Carignan v této souvislosti oznámila záměr vybudovat rozsáhlou dobrovolnickou zálohu o velikosti přes 400 000 osob, kterou by bylo možné aktivovat v případě eskalace, přičemž ministerstvo obrany odhaduje, že Kanada by měla na přípravu na podobný krizový scénář maximálně tři měsíce. Plánování rovněž zahrnuje variantu narušení spolupráce v rámci systému NORAD, kdy by se Kanada mohla obrátit o bezpečnostní pomoc na evropské spojence, zejména Francii nebo Spojené království. Jde o první případ za více než sto let, kdy Kanada oficiálně simulovala konflikt se Spojenými státy, přičemž samotní představitelé zdůrazňují, že pravděpodobnost skutečné invaze zůstává velmi nízká a cvičení má především analytický a preventivní charakter.
Francouzské speciální jednotky GCM, které byly začátkem tohoto měsíce nasazeny do Grónska, zahájí svůj výcvik v oblasti Kangerlussuaq na západním pobřeží ostrova severně od Nuuku, kde se nachází bývalá americká vojenská základna a mezinárodní letiště schopné přijímat letouny francouzského letectva. Volba této lokality umožňuje kombinovat arktický výcvik s logistickým zázemím a leteckou dostupností.
Ukrajina zahájila druhou fázi reformy sborového uspořádání ozbrojených sil, jejímž klíčovým prvkem je postupný přesun brigád pod jejich stálá velitelství sborů, přičemž tato „relokace“, tam kde to podmínky dovolují, má být dokončena v průběhu roku 2026. Současně probíhá hlubší transformace organizační struktury armády, zejména v oblasti vytváření útočných vojsk a kybernetických sil, přičemž bylo již zformováno třináct armádních sborů, další dva sbory v rámci výsadkových útočných sil, jeden sbor námořní pěchoty a dva sbory v rámci Národní gardy. V průběhu formování sborů bylo z různých pozic převeleno přibližně 36 tisíc vojáků, což umožnilo výrazně odlehčit systému velení, který byl dosud založen na dočasných strukturách, jako byly operačně-taktické skupiny s rotačně přidělovanými jednotkami. Reforma zahrnovala i přezbrojení a přeznačení části brigád územní obrany na těžké mechanizované brigády a jejich začlenění do sborů, stejně jako rozšíření vybraných tankových praporů na plnohodnotné mechanizované brigády. V reakci na nedostatek dělostřeleckých kapacit byly zformovány nové dělostřelecké brigády a jedna raketová brigáda byla reorganizována na brigádu dělostřeleckou, zatímco každý sbor si současně vybudoval vlastní podpůrné struktury, včetně zdravotnických, opravárenských, protitankových a protivzdušných jednotek a specializovaných praporů či pluků bezpilotních systémů.
Ukrajina pozastavila další objednávky německých útočných bezpilotních prostředků HX-2 od společnosti Helsing poté, co se během testování objevily závažné technické problémy, které zpochybnily jejich použitelnost v bojových podmínkách. Kyjev přitom v roce 2024 uzavřel smlouvu na dodávku přibližně 4 000 kusů těchto dronů s prvky umělé inteligence, avšak podle dostupných informací systémy neprošly vojskovými zkouškami a v blízkosti frontové linie se ukázaly jako výrazně zranitelné vůči elektronickému rušení, jež narušovalo spojení s operátorem a řízení letu.
Velká Británie si stanovila cíl být připravena na případný vysoce intenzivní konflikt již v roce 2027, když náčelník generálního štábu britské armády oznámil záměr urychlené transformace ozbrojených sil s tím, že nelze čekat na „dokonalou armádu roku 2035“, ale je nutné zásadně zvýšit bojovou sílu již v krátkodobém horizontu, konkrétně ji do roku 2027 zdvojnásobit oproti roku 2024 a do roku 2030 ztrojnásobit. Klíčovým prvkem má být reorganizace pozemních sil tak, aby odpovídaly moderním bezpečnostním hrozbám, přičemž centrální roli v této transformaci mají sehrát nové technologie, zejména umělá inteligence a bezpilotní systémy. Koncepce označovaná jako „20:40:40“ předpokládá, že menší část ničivé síly bude pocházet z těžkých platforem, jako jsou tanky, bojová vozidla pěchoty a vrtulníky, zatímco větší podíl zajistí bezpilotní prostředky a levné jednorázové zbraňové systémy, aniž by však došlo k opuštění těžkých obrněných kapacit. V tomto kontextu se nadále počítá s dosažením počáteční operační způsobilosti tanků Challenger 3 v roce 2027, řešením přetrvávajících problémů programu obrněných vozidel Ajax, zavedením přibližně 600 kolových transportérů Boxer a s příchodem prvních samohybných houfnic RCH155 kolem roku 2029, zatímco paralelně pokračují práce na přizpůsobení transportéru Patria 6×6 britským požadavkům v rámci programu CAVS.
Německé obrněné síly poprvé zavedou specializované výcvikové vybavení pro taktický střelecký výcvik, když v návaznosti na pořízení nejnovějších tanků Leopard 2A8 plánují nákup několika sad zařízení pro monitorování živé střelby LFME, které umožňuje detailní sledování datových toků, chování posádky a taktických postupů během výcviku s ostrou municí. Zavedení LFME představuje kvalitativní posun v přípravě tankových osádek, neboť umožní komplexní vyhodnocování činnosti vozidla i posádky v reálném čase a následnou detailní analýzu po cvičení, což dosud v německých obrněných jednotkách chybělo. Systém je zároveň vnímán jako perspektivní nástroj i pro bojová vozidla pěchoty, kde by jeho rozšíření umožnilo realistické společné výcvikové scénáře s ostrou střelbou mezi tankovými jednotkami a mechanizovanou pěchotou.
Německo zvažuje objednávku fregat MEKO 200 od společnosti TKMS jako překlenovací řešení v reakci na výrazná zpoždění programu nových fregat F126, přičemž předběžná smlouva by mohla být podepsána již v lednu tohoto roku a je vnímána jako nástroj k udržení harmonogramu a omezení dalších skluzů v modernizaci námořnictva. Současně je na druhé čtvrtletí plánováno samostatné přezkoumání projektu F126, což naznačuje, že oba programy by mohly být v následujících letech rozvíjeny paralelně, aby bylo zajištěno včasné doplnění bojových schopností německého loďstva. Po podpisu předběžné smlouvy se očekává okamžité zahájení prací ze strany TKMS, včetně řezání oceli a objednávek dlouhodobých komponentů, což má minimalizovat časové ztráty. Podle dřívějších vyjádření vedení společnosti by v případě zadání zakázky do konce roku 2026 bylo možné dodat první fregatu MEKO 200 již v roce 2029.
Nedávno jsme v jedné ze zpráv naší ekonomické rubriky po dlouhé době opět zmínili ruský fond národního blahobytu, a bylo by tak dobré přiblížit si, jaký je objem likvidních prostředků uložených v tomto fondu. Na úvod připomeňme, že po zahájení invaze probíhal výprodej části prostředků pomocí jejich výměny za akcie ruských státních společností, například Ruské pošty nebo Ruské železnice. Nominálně se tak hodnota prostředků ve fondu neměnila, akcie společností jako Ruská železnice (jejíž kumulované zadlužení již dosáhlo úrovně 4 bilionů rublů) jsou ale naprosto neprodejné a tak lze za využitelnou rezervu považovat pouze likvidní část fondu.
Ta je tvořena valutami, což v současné době znamená pouze čínský juan (k výprodeji eur, amerických dolarů a dalších západních měn došlo již záhy po zahájení invaze) a fyzické zlato. Přičemž i objem zlata v posledních letech výrazně poklesl, ke konci roku 2025 již Rusko vyprodalo přibližně tři čtvrtiny zlatých rezerv z tohoto fondu. Jak uvádí ruské ministerstvo financí, od května 2022 do počátku ledna 2026 se objem zlatých rezerv ve fondu zmenšil z 551 do 160 tun.
Výprodej probíhal následujícím způsobem: v roce 2023 bylo prodáno 196 tun, v roce 2024 to bylo 171 tun a v roce 2025 pouze 19 tun. Přičemž původním plánem pro rok 2025 bylo neprodávat zlaté rezervy uložené v tomto fondu, a v průběhu roku bylo do rezerv doplněno 72 tuny zlata, nicméně jeho výprodej vzhledem k neutěšené situaci ruského rozpočtu pokračoval i v minulém roce, i když ve sníženém tempu. Vidíme tak, že Rusko prodává jak zlato, které průběžně vytěží, tak i z rezerv fondu národního blahobytu a na konci minulého roku byl zahájen i výprodej zlatých rezerv centrální banky.
Pro rok 2026 bylo opět původně plánováno, že nedojde k čerpání prostředků z fondu, nízká cena ruské ropy způsobená západními sankcemi ale přinutila centrální banku již nyní zahájit výprodej valut a zlata z fondu, přičemž od 16.1 do 5.2. má být každý den zpeněženy prostředky v hodnotě 12,8 miliardy rublů. To znamená, že jen do 5.2. ce hodnota prostředků ve fondu zmenší o přibližně 270 miliard rublů, což je přibližně 6,5% celkového objemu likvidních prostředků ve fondu. Analytici banky VTB odhadují, že v důsledku nízkých cen ropy bude nutné z fondu odčerpat přibližně 2,5 bilionu rublů.
Izrael: Několik velitelů izraelské elitní jednotky Duvdevan bylo odvoláno nebo kázeňsky potrestáno kvůli incidentu, při němž vojáci během lednové razie na Západním břehu Jordánu omylem zahájili palbu na vlastní kolegy. K události došlo 11. ledna v Nábulusu během operace zaměřené na zadržení Palestinců podezřelých z teroristické činnosti. Podle izraelské armády došlo kvůli navigační chybě k tomu, že jedna skupina příslušníků jednotky mylně považovala jiný tým Duvdevanu, nacházející se na střeše budovy, za nepřátelskou ozbrojenou sílu a zahájila palbu. Nikdo nebyl zraněn, incident byl okamžitě nahlášen a armáda zahájila vyšetřování, jehož závěry byly předloženy velení centrálního velitelství. Vyšetřování ukázalo, že žádný z vojáků nebyl přímo v palebné linii a kromě střelby na budovu nebyly použity žádné další prostředky. Armáda následně zpřísnila operační postupy a vyvodila personální důsledky. Odvolán byl velitel týmu a jeho zástupce, který palbu zahájil v rozporu s předpisy. Další velitelé, včetně zástupce velitele jednotky a několika důstojníků, obdrželi formální napomenutí.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnešní letecký úder ve střední části Pásma Gazy byl namířen proti několika osobám, které podle armády ovládaly dron napojený na teroristické hnutí Hamás. Podle IDF dron představoval hrozbu pro izraelské vojáky v oblasti, a proto byl zásah proveden. Palestinská média však informují, že při útoku zahynuli tři fotoreportéři pracující pro egyptskou státní humanitární agenturu. IDF dodává, že operace proběhla se souhlasem příslušných velitelů, přičemž další okolnosti jsou nadále předmětem vyšetřování.
Izraelské bezpečnostní složky oznámily, že tento týden zadržely poblíž města Tulkarem na Západním břehu Palestince podezřelého z výroby výbušnin. Podle policie, kontrarozvědky Šin Bet a armády IDF šlo o Fadího Bahtího, klíčového výrobce výbušných zařízení v místní teroristické síti. Příslušníci pohraniční policie provedli razii v jeho domě ve městě Šuvejka, kde jej zadrželi, a následně ho předali Šin Bet k dalšímu výslechu.
Sýrie: Zástupce syrského ministerstva obrany Hasan Abdulgání uvedl, že kurdský lid je nedílnou součástí syrského národa. Stát se zavazuje chránit jeho práva, majetek, důstojnost i právo žít ve vlastních domovech. Syrská vláda zároveň uznává historické křivdy vůči Kurdům a potvrzuje, že dekret č. 13 zajišťuje rovná práva pro všechny. Dohoda se Syrskými demokratickými silami (SDF) v oblasti Hasaky a vyhlášené příměří podle něj dokazují snahu ukončit krveprolití a zachovat jednotu země. Syrská armáda nadále čelí organizaci IS a je připravena převzít kontrolu nad věznicemi, které mají být následně předány ministerstvu vnitra. Zároveň vyzvala SDF, aby dodržovaly dohodu z 18. ledna a příměří, a varovala před útoky na armádu a bezpečnostní složky.
Současně však SDF podle místních zdrojů provádějí razie a zadržují mladé muže v arabských čtvrtích Hasaky. Turecké letectvo mezitím podniklo údery proti pozicím SDF v Kámišlí, při nichž byli zabiti nebo zraněni vysoce postavení velitelé, včetně Sibana Hama. Další útok dronem zasáhl město Járúbíja u syrsko-irácké hranice, kde explodoval sklad munice. Před stažením z oblasti Tel Brak SDF zapalovaly vlastní velitelství a do Hasaky dorazily nové posily milic SDF/PKK.
Syrská armáda varovala, že útoky na její jednotky východně od Eufratu budou mít následky. Po převzetí kontroly nad táborem Al-Hol se situace postupně stabilizuje a život se vrací k normálu.
Současně Spojené státy zahájily přesun bojovníků IS ze severovýchodní Sýrie do Iráku. Z věznice v Hasace bylo již přepraveno 150 osob, přičemž celkový počet může v budoucnu dosáhnout až 7 000 zadržených. Operace je koordinována s iráckou vládou a má zabránit útěkům a posílit bezpečnost v regionu. V roce 2025 americké síly a jejich partneři v Sýrii zadrželi přes 300 bojovníků IS a více než 20 jich zlikvidovali. Přesuny zadržených mají být dokončeny během několika dní.
Somálsko: Džihádistická skupina aš-Šabáb provedla útoky v okolí měst Afmádó a Varšiš. Při přepadení poblíž Afmádó byl jeden voják zabit, další zraněn a útočníci ukořistili vozidlo a útočnou pušku AK-47. Při výbuchu u Varšiše zahynuli dva vojáci a jeden další utrpěl zranění.
Skupina následně převzala kontrolu nad ostrovem Kudha v regionu Dolní Džuba. Podle místních zdrojů k tomu došlo po intenzivním útoku na ostrov ležící u jižního pobřeží Somálska, nedaleko přístavního města Kismajo a v blízkosti námořní hranice s Keňou. Oblast má významnou strategickou hodnotu. Ostrov Kudha již v minulosti několikrát změnil kontrolu mezi aš-Šabábem a silami regionální administrativy Džubaland. Poslední obsazení potvrzuje schopnost džihádistů provádět koordinované operace i v klíčových pobřežních oblastech navzdory protiteroristickým snahám somálských a spojeneckých sil. Federální vláda Somálska ani vedení Džubalandu se zatím k situaci oficiálně nevyjádřily.
Aš-Šabáb rovněž zveřejnil snímky, které mají dokazovat obsazení vojenské základny Džubalandu na ostrově Kudha, přibližně 100 kilometrů jihovýchodně od Kismaja. Při útoku měla skupina zajmout dosud největší počet válečných zajatců – více než 20 příslušníků sil Džubalandu vycvičených v Keni. Jednotky nasazené v rámci keňských obranných sil (KDF) jako nárazníkové síly podle dostupných informací selhaly po stránce velení i taktiky, což vedlo k jejich rychlému rozpadu.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámila, že v regionu Mopti zaútočila pomocí výbušného zařízení na armádní hlídku na silnici mezi městy Mopti a Ségou.
Libye: Náčelník generálního štábu libyjských ozbrojených sil Salah ad-Dín an-Namrúš se setkal se zástupci pozemních sil, s nimiž jednal o výcviku vojáků. V této souvislosti navrhl zřízení Centra pozemních sil, které by sdružovalo všechna specializovaná vojenská vzdělávací zařízení. An-Namrúš následně navštívil Akademii námořních studií, kde se seznámil s výukovými programy a technickým vybavením.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že zeměpis se znovu stal geopolitickou zbraní, a přitom by stačilo otevřít učebnici pro druhý stupeň základní školy. Není třeba si jako Andrej Babiš kupovat glóbus za patnáct tisíc, aby člověk pochopil, kde leží Grónsko, a už vůbec není nutné hrdinně vyřvávat, že tudy poletí ruské rakety, jak to teď s oblibou předvádí Donald Trump. Trump mezitím stíhá zvládat víc věcí najednou. Keiru Starmerovi nadává, že je idiot, protože chce předat Diego Garciu Mauriciu a tím prý ohrozí globální bezpečnost, zatímco ještě před pár měsíci tvrdil, že je to bezvadný nápad, který zajistí stabilitu regionu na sto let. Sto let. To je u Trumpa zhruba doba mezi dvěma změnami názoru. Faktem je, že Diego Garcia je jedna z nejdůležitějších vojenských základen planety a její odevzdání je možná největší strategická chyba poslední dekády, jenže v Trumpově světě není problém v rozhodnutí, ale v tom, kdo ho zrovna udělal. Ale zpět ke Grónsku. Ano, leží strategicky. Ano, Arktida je důležitá. A ano, balistické trajektorie přes severní pól nejsou žádná novinka z TikToku. To všechno ale armády světa vědí už desítky let, aniž by kvůli tomu musely kupovat ostrovy, vyhrožovat spojencům cly nebo zpochybňovat suverenitu. Trumpův problém není v tom, že by Grónsko bylo klíčem k apokalypse, ale v tom, že plete základní geografii s realitními sny a prodává to jako strategické myšlení. Ve skutečnosti se o Grónsku mluví proto, že taje led, otevírají se nové trasy a Čína s Ruskem testují, kam až se dá zajít. A Západ na to reaguje stylem pozdní Východoindické společnosti, kdy se místo strategie křičí, handluje a doufá, že se to celé nějak samo vysvětlí. Což se obvykle nestane.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
