(2 799 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 22. ledna podnikly ruské síly další dronový útok, při němž bylo proti Ukrajině nasazeno celkem 94 útočných bezpilotních prostředků, především íránského typu Šáhed a dalších typů, startujících z oblastí Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku a z okupovaného Krymu. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, jednotek protivzdušné obrany, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila 80 nepřátelských dronů. Zásahy útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na deseti lokalitách, na dalších čtyřech místech dopadly trosky sestřelených cílů a v době zveřejnění informací se v ukrajinském vzdušném prostoru stále nacházelo několik dalších nepřátelských dronů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v noci bylo ruskou protivzdušnou obranou sestřeleno celkem 31 ukrajinských bezpilotních letounů. V časovém úseku od 20:00 do 23:00 moskevského času mělo být zničeno 17 dronů, z toho osm nad Krasnodarským krajem, šest nad Azovským mořem, dva nad Černým mořem a jeden nad okupovaným Krymem. V průběhu následující noci od 23:00 do 7:00 pak ruské zdroje hlásí sestřelení dalších 14 dronů, konkrétně čtyř nad Volgogradskou oblastí, tří nad Krymem, tří nad Rostovskou oblastí, dvou nad Brjanskou oblastí a po jednom nad Bělgorodskou oblastí a Krasnodarským krajem.
V roce 2025 došlo v Rusku k výraznému poklesu náboru smluvních vojáků, přičemž zejména ve velkých městech, jako je Moskva, se počet nových rekrutů meziročně snížil přibližně o 25 %, a to navzdory dalšímu zmírňování zdravotních požadavků. Struktura nově přijímaných dobrovolníků se zároveň zhoršuje, neboť převažují špatně motivovaní jedinci, kteří často plně nechápou povahu vojenské služby, včetně osob se sociálními a psychologickými problémy, lidí bez zaměstnání a rostoucího podílu rekrutů ve věku 45 až 55 let a více. Moskva je v tomto ohledu ilustrativním příkladem: zatímco v roce 2025 bylo z hlavního města do války vysláno 24 469 osob, tedy o čtvrtinu méně než o rok dříve, krátkodobý nárůst po zavedení jednorázového náborového bonusu ve výši 1,9 milionu rublů na konci léta 2024 se rychle vyčerpal. Srpen a září 2024 přinesly rekordní počty podepsaných kontraktů, avšak již na podzim se tempo vrátilo k průměru a v zimě 2025 následoval prudký propad, kdy v prosinci uzavřelo smlouvu v Moskvě pouze 879 lidí. Podle zdrojů je hlavní příčinou klesající ochota ruské společnosti pokračovat ve válce, přičemž ti, kteří byli skutečně motivováni k nasazení na frontě, tak učinili již dříve, zatímco nyní armáda čelí rostoucímu nedostatku “kvalitního lidského materiálu”.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti okupanti pokračovali v tlaku směrem na Izbické, Hrafské, Kruhlé, Dvoričanské a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo směrem na Petropavlivku, u Piščaného a dále směrem na Kurylivku a Bohuslavku.
V lymanském sektoru se okupanti snažili postupovat na Novoserhijivku, Novomychajlivku a Drobyševe, dále směrem na Dibrovu, Jampil a Lyman.
Ve slavjanském sektoru pokračovaly boje u Dronivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru Rusové útočili u Stupoček.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly střety u Předtečiného, směrem na Kosťantynivku, u Pleščijivky, Ščerbynivky a Sofiivky.
V pokrovském sektoru údery ukrajinských dronů naznačují, že se okupantům daří pronikat směrem na Nový Donbas. Boje probíhaly také směrem na Bilické, u Suchetckého, Rodynského, v Myrnohradu a Pokrovsku, severně od Kotlyného a Udačného, u Molodeckého a dále směrem na Novopidhorovné, Serhijivku a Filiji.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Zlagody a Jehorivky a směrem na Sosnivku a Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se bojovalo směrem na Dobropiliji, u Solodkého, Priluk, Varvarivky, Zeleného, Svjatopetrivky a Huljajpilu. Okupantům se podařilo lehce postoupit u Dorožňanky.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes dorazil na Světové ekonomické fórum v Davosu, kde se přibližně na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, přičemž na závěr jednání spolu oba státníci krátce hovořili i bez přítomnosti poradců. Trump následně novinářům uvedl, že schůzka proběhla velmi dobře, a veřejně zopakoval svůj vzkaz ruskému prezidentovi, že válka musí skončit. Zelenskyj se v Davosu zároveň zapojí do panelu Mezinárodní poradní rady pro obnovu Ukrajiny a absolvuje jednání se švýcarským prezidentem Guyem Parmelinem i se zástupci energetických firem. Fórum, které začalo 19. ledna, se koná v době pokračujících ruských útoků na Ukrajinu, přičemž Zelenskyj ještě krátce před odjezdem zdůrazňoval, že účast Kyjeva na podobných akcích má smysl pouze tehdy, pokud přináší konkrétní politické a bezpečnostní výsledky, nikoli jen symbolická gesta.
Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes také oznámil, že 23. a 24. ledna se ve Spojených arabských emirátech uskuteční první třístranné jednání mezi zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, které má navázat na dosavadní nepřímé kontakty zprostředkované Washingtonem. Ukrajinu budou na jednání zastupovat klíčoví představitelé bezpečnostního a politického vedení včetně tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany, vedení prezidentské kanceláře a náčelníka generálního štábu. Setkání navazuje na americký mírový plán připravený na konci listopadu 2025, který byl původně široce kritizován kvůli rozsáhlým ústupkům požadovaným po Kyjevu, následně však přepracován na dvacetibodovou verzi, o níž Zelenskyj po prosincové schůzce s prezidentem USA uvedl, že je z 90 % dohodnuta, včetně plných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Moskva však krátce poté avizovala revizi své vyjednávací pozice s odkazem na údajný masivní ukrajinský dronový útok na ruské území, což Kyjev odmítl jako záminku k blokování diplomatického procesu, a nadcházející jednání v Emirátech tak představuje první pokus o přímou konfrontaci postojů všech tří stran.
Norsko zvažuje integraci ukrajinských raket do svého systému protivzdušné obrany NASAMS v reakci na rostoucí nedostatek standardně používaných střel, jejichž vysoká cena a omezená dostupnost komplikují dlouhodobě udržitelnou obranu. Podle norských představitelů dnes PVO čelí strukturálnímu problému, kdy jsou moderní hrozby, zejména bezpilotní prostředky a levné útočné zbraně, často ničeny nákladnými raketami vyráběnými v relativně malých sériích, což vede k rychlému vyčerpávání zásob. Cílem Osla je proto nalézt zbraně, které by bylo možné produkovat levněji a ve velkých objemech, aniž by bylo nutné zásadně měnit architekturu stávající protivzdušné obrany, přičemž ukrajinské raketové systémy se jeví jako perspektivní kandidáti díky své bojové prověřenosti a důrazu na nákladovou efektivitu.
Ve finském výcvikovém středisku Lohtaja předvedla společnost Rheinmetall svůj systém Skyspotter určený k detekci, sledování a včasnému varování před bezpilotními prostředky, který byl vyvinut jako univerzální řešení pro monitorování vzdušného prostoru, avšak s primárním zaměřením na dronové hrozby. Systém je koncipován pro ochranu kritické infrastruktury a může být nasazen jak ve stacionární, tak v mobilní konfiguraci, přičemž při finské demonstraci byl integrován na nákladní vozidlo RMMV HX 6×6. Skyspotter využívá otevřenou architekturu, která umožňuje jeho propojení s dalšími senzory a širokou škálou zbraňových systémů, což zvyšuje jeho flexibilitu v rámci komplexních systémů protivzdušné obrany krátkého dosahu. V předvedené konfiguraci byl systém napojen na věžový modul s 30mm revolverovým kanónem, obdobným řešením, jaké je využíváno u systémů Skyranger 30, a to s použitím programovatelné munice KETF, zatímco neutralizace dronů může probíhat rovněž prostřednictvím prostředků elektronického boje nebo stíhacích bezpilotních prostředků. Rheinmetall tímto představuje další prvek svého portfolia systémů boje proti dronům, který doplňuje již zavedená řešení Skyranger 30/35 a Skynex.
Estonský startup Frankenburg Technologies předvedl schopnost ničit bezpilotní prostředky dlouhého doletu pomocí své cenově dostupné protidronové řízené střely Mark I, když během ostré ukázky byl externím senzorem detekován a sledován cíl typu jednorázového útočného dronu podobného Shahedu a po vstupu do záchytné zóny úspěšně zasažen. Podle výrobce se cílový dron pohyboval cestovní rychlostí přibližně 200 km/h, zatímco střela Mark I dosáhla vysoké podzvukové rychlosti přesahující 1 000 km/h, což umožňuje účinný zásah i při krátkých reakčních časech. Systém je podle Frankenburgu určen nejen proti pomalu letícím vrtulovým dronům v rozmezí 150–200 km/h, ale i proti rychlejším cílům s proudovým pohonem o rychlosti 450–600 km/h, včetně rojových konfigurací, přičemž klíčovým prvkem konceptu je extrémně nízká cena díky využití komerčně dostupných komponentů a možnosti masové výroby.
Britská armáda úspěšně provedla ostré střelecké zkoušky hlavního bitevního tanku Challenger 3, čímž dosáhla klíčového milníku v rámci programu zavádění nové generace tankové techniky. Testy s posádkou potvrdily funkčnost zbraňového systému i základních subsystémů v reálných podmínkách a otevírají cestu k navazující fázi rozsáhlejších zkoušek, které mají ověřit spolehlivost, integraci a celkovou bojovou způsobilost před dosažením operační připravenosti. Challenger 3 má být páteří modernizovaných těžkých sil britské armády a jeho výroba probíhá v závodě v Telfordu v rámci kontraktu přesahujícího 800 milionů liber.
Portugalsko oznámilo, že v rámci plánované modernizace pozemních sil zvolilo jako nástupce pásových obrněných transportérů M113 kolové bojové vozidlo pěchoty, konkrétně typ Boxer, čímž se vydává cestou zásadní koncepční změny své mechanizované složky. Lisabon v současnosti disponuje zhruba 200 kusy M113, které stále tvoří páteř mechanizovaných jednotek, přestože země dlouhodobě postrádá skutečná bojová vozidla pěchoty a část flotily je pravděpodobně mimo aktivní službu kvůli nedostatku náhradních dílů, přičemž dalších přibližně 60 kusů bylo předáno Ukrajině. Volba Boxeru je překvapivá hned z několika důvodů: jednak znamená přechod od pásové k kolové platformě, pravděpodobně motivovaný nižšími provozními náklady a logistickou jednoduchostí, jednak jde o výběr vozidla, které není přímým pokračováním dosavadní koncepce portugalských mechanizovaných sil. Dalším nečekaným prvkem je skutečnost, že Portugalsko údajně usiluje o pořízení Boxerů v rámci evropského programu SAFE, v jehož rámci chce rovněž refinancovat nákup samohybných houfnic CAESAR Mk II, což naznačuje snahu rozložit finanční zátěž rozsáhlé modernizace v čase. Po roce 2030 se navíc počítá s pořízením specializovaných verzí Boxeru, které by postupně nahradily celou zastaralou rodinu M113, což by znamenalo kompletní přechod mechanizovaných jednotek na kolovou platformu. Tento krok je o to pozoruhodnější, že Portugalsko již dlouhodobě provozuje 188 kolových obrněných transportérů Pandur II, takže rozhodnutí nahradit pásové M113 právě těžšími a dražšími Boxery představuje netradiční, avšak strategicky významný posun v pojetí portugalských pozemních sil.
Dnes se zaměříme na sice pozvolné, ale stálé posilování kurzu ruského rublu, a zejména na příčiny tohoto stavu. Přičemž se omlouváme všem našim čtenářům, kteří pracují ve finančnictví nebo mají vyšší vzdělání v ekonomickém oboru, pokud jsme tuto problematiku až příliš zjednodušili – snahou bylo popsat současný stav tak, aby byly jeho příčiny pochopitelné pro co možná největší spektrum našich čtenářů.
Jak jsme již zmínili, ruský rubl oproti světovým měnám v poslední době neustále posiluje, kurz z dnešního rána byl 76,12 rublů za americký dolar, 88,95 rublů za euro a 10,93 rublů za čínský juan. Takto vysoký kurz ruského rublu nevyhovuje zejména ruským exportérům, a to jak ropy a zemního plynu, tak i například obilovin nebo hutních produktů. Potíž je to zejména pro exportéry ropy, neboť vysoký kurz rublu dále snižuje jejich příjmy, již tak redukované nízkými cenami ruské ropy na světových trzích, a tak ruští exportéři již delší dobu vyzývají ruskou vládu ke snížení kurzu rublu.
To lze ale při současné ekonomické situaci Ruska provést běžnými prostředky jen obtížně. Vysoký kurz rublu na mezinárodních trzích je totiž dán celkovým zmenšením trhu s touto měnou při současné převaze exportu nad importem. Za těchto podmínek nemá ruská centrální banka k dispozici jindy obvyklý nástroj, tedy prodej rublů na zahraničních trzích (nenalezne totiž zájemce), což by vedlo ke zvýšení nabídky rublů na trhu a tím i ke snížení kurzu.
Ruská centrální banka má samozřejmě stále k dispozici variantu devalvace rublu pomocí emise velkého objemu prostředků na vnitřní trh, což by způsobilo i pokles hodnoty rublu vůči ostatním měnám, úskalí tohoto řešení je vyvolání strmého růstu inflace v Rusku – což je to, čemu se ruská centrální banka svou restriktivní politikou a vysokými úrokovými sazbami (v současné době je základní úroková sazba v Rusku stále 16,5%) snaží zabránit.
Bez odvolání současného vedení ruské centrální banky a jeho nahrazení takovým, které by bylo svolné k financování ruského zbrojního průmyslu pomocí “tisku” nekrytých peněz, tak lze pokles kurzu rublu očekávat jen velmi obtížně. Zdá se ale, že prioritou Vladimíra Putina je stále snaha zabránit opakování scénáře, ke kterému došlo v Rusku na počátku devadesátých let (tedy prudké devalvaci rublu), a tak lze očekávat, že vzhledem ke klesající poptávce na ruském trhu bude kurz rublu dále setrvávat na současné, pro ruské exportéry velmi nepříjemné úrovni.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že nedávno zničila přibližně kilometr dlouhý tunel Hamásu v centrální části Pásma Gazy, na izraelské straně linie příměří. Podzemní tunel v oblasti Centrálních táborů podle armády sloužil k útokům. Nacházely se v něm zbraně a tři místnosti určené pro pobyt bojovníků Hamásu.
Při včerejší návštěvě města Hebron na Západním břehu, kde izraelská armáda (IDF) provádí protiteroristickou operaci, označil náčelník generálního štábu generálporučík Ejal Zamir násilné útoky extremistických židovských osadníků za nepřijatelné. Podle údajů armády vzrostl za uplynulý rok počet útoků židovských extremistů proti Palestincům o 27 procent, přičemž počet závažných incidentů se zvýšil o více než 50 procent. Zamir zdůraznil, že právo používat sílu při ochraně oblasti mají výhradně IDF a bezpečnostní složky. Boj proti terorismu podle něj nesmí vést k tomu, aby jednotlivci či skupiny brali spravedlnost do vlastních rukou, protože takové jednání poškozuje celé osadnické hnutí.
Izraelské armádě se v noci podařilo zmařit pokus o pašování deseti pistolí z Jordánska do Izraele pomocí dronu. Dron zachytili vojáci při sledování kamer u hranice a jednotky regionální brigády Joav jej následně sestřelily. Na palubě se nacházelo deset ručních zbraní, které byly předány policii. Podle vojenského zdroje byl stejný dron použit už při dřívějším pašování ve středu, které se armádě nepodařilo zachytit.
Sýrie: Syrské demokratické síly (SDF) čelí v posledních dnech řadě vážných obvinění. V Hasace byl po zatčení při razii v obci Darandž zabit mladý muž Hatim Alí al-Husajn. Syrská armáda zároveň objevila a převzala kontrolu nad tunelem SDF v oblasti Sarrín jižně od Kobani. Záběry z bezpečnostních kamer navíc podle syrských úřadů ukazují, že se bojovníci SDF při ústupu z Rakky dopustili střelby na civilisty v obci Tal as-Samán, což si vyžádalo oběti.
Podle syrských představitelů uvízla jednání o integraci SDF do národní armády kvůli rozkolům ve vedení této formace a jejím maximálním požadavkům, a to navzdory americkému zprostředkování. Vláda odmítla návrh začlenit jednotky syrské armády do struktur SDF, souhlasila však s ponecháním omezeného počtu jejich praporů na severovýchodě země. Syrský velvyslanec při OSN uvedl, že velitel SDF Mazlúm Abdí opakovaně měnil své postoje pod tlakem radikálnějších lídrů.
Syrská civilní obrana zachránila muže, který spadl do patnáctimetrového tunelu vyhloubeného SDF ve městě Tabka, a ministerstvo obrany zveřejnilo záběry výcviku nové výsadkové jednotky armády. Syrské bezpečnostní složky rovněž zatkly brigádního generála Ratíba Alího Ghaníma, obviněného z represí a porušování lidských práv v minulých letech.
Na jihu země izraelské síly ostřelovaly zemědělské oblasti v severní Kunejtře a střílely na pastýře u obce Bír Adžam, bez hlášených obětí. V Erbílu se mezitím uskutečnilo jednání mezi prezidentem Kurdistánu Nečirvanem Barzáním a Mazlúmem Abdím. Další pozornost vzbudila videa, na nichž se údajně bojovníci SDF chlubí zabíjením arabských civilistů v okolí Kobani.
Symbolickou událostí bylo také přistání ruského letadla na letišti v Kámišlí, první takový let od pádu režimu Bašára Asada.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že v provincii Segú zaútočila pomocí výbušného zařízení na vojenskou techniku armády. Zároveň zveřejnila video s Amadou Tourém, velitelem malijského letectva, kterého zajala před několika týdny během operací v širší oblasti Bamaka, a rovněž záběry s dalšími zajatými vojáky.
Nigérie: Nigerijští vojáci během protiteroristické operace Hadin Kai na severovýchodě Nigérie při pokračujících akcích v lese Sambisa zajistili několik opuštěných táborů bojovníků Islámského státu. Pozemní jednotky s podporou dobrovolníků prohledaly řadu oblastí a zničily zázemí i zásoby potravin, které po sobě ustupující ozbrojenci zanechali.
Dnešní Třešnička™ se ponese v duchu severských mlh, dračích přídí a krátké historické paměti, protože když si kdokoliv znovu plete Grónsko s Islandem, někde v záhrobí se Erik Rudý spokojeně chechtá. Ten samý Erik, kterého Vikingové neuctívali proto, že byl hodný, ale proto, že byl dostatečně drzý, brutální a marketingově schopný přejmenovat ledovou pustinu na „Zelenou zemi“, protože se to prodává nesrovnatelně líp než „Ledová pustina, kde chcípneš“. Vikingové totiž nebyli romantičtí vousáči z turistických brožur, ale pragmatičtí kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci s násilím, pro které byl svět mapou kořisti. Co šlo vzít, to se vzalo. Co nešlo, to se zapálilo. Správný Viking pak po smrti mířil do nebe, kde se bojuje, chlastá a umírá v nekonečné smyčce bez morálních dilemat a geografických testů. Mimochodem pro hnidopichy to, že Valhalla je jen určitý druh nebe, je drobný teologický detail, který zcela explicitně vysvětlil seriál Rick & Morty. A když tenhle pohled na věc vezmeme v potaz, možná právě proto celé to přeřeknutí mezi Islandem a Grónskem není žádná tragédie, ale mimoděk přesná lekce vikingského myšlení. Tak doufejme, že zůstane jen u slov, protože dějiny ukazují, že další krok bývalo vypalování vesnic a rabování měst.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
