(3 181 slov, doba čtení 17 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 6. února a během dnešního rána podniklo Rusko rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, při němž nasadilo celkem 328 útočných bezpilotních letounů různých typů, především Šáhed, dále také dvě střely Kinžal a pět řízených leteckých střel Ch-59/69, a to z několika směrů včetně ruských oblastí Kursk, Orel, Brjansk, Millerovo a Primorsko-Achtarsk i z okupované části Doněcké oblasti; ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, raketových a radiotechnických jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin zneškodnila podle předběžných údajů do 12:30 celkem 297 nepřátelských dronů, přičemž nasazené rakety svých cílů nedosáhly, zásahy 22 útočných dronů byly zaznamenány na 14 místech a na dalších dvou lokalitách dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské síly provedly raketový úder na tepelnou elektrárnu Belgorod a elektrickou rozvodnu Frunzenskaja v Belgorodské oblasti, v důsledku čehož došlo k výpadkům dodávek elektřiny a tepla v části města Belgorod i v jeho předměstích; podle dostupných informací zatím nebyl oznámen žádný časový rámec pro obnovení dodávek. Belgorodská tepelná elektrárna má instalovaný elektrický výkon 60 MW a tepelný výkon 360,4 Gcal za hodinu a patří ke klíčovým prvkům místní městské energetické infrastruktury. Již dříve se objevily zprávy o útoku na rozvodnu Belgorod 330 ze dne 3. února, při němž Ukrajina podle dostupných informací použila dvě rakety systému HIMARS.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruská protivzdušná obrana během uplynulé noci zachytila a sestřelila celkem 38 ukrajinských bezpilotních letounů letadlového typu, z toho 26 nad Brjanskou oblastí, deset nad Belgorodskou oblastí a po jednom nad Lipeckou oblastí a nad akvatorií Černého moře.
Velitel Sil bezpilotních systémů ukrajinské armády Robert „Magyar“ Brovdy uvedl, že v lednu 2026 ukrajinské ozbrojené síly způsobily ruské armádě ztráty, které výrazně převýšily její nábor, když Rusko podle jeho slov rekrutovalo přibližně 22 tisíc nových vojáků, zatímco ztráty přesáhly 31,7 tisíce osob, což znamená zhruba o polovinu více, než kolik Moskva dokázala doplnit. Podle Brovdy jde teprve o druhý případ od začátku invaze v roce 2022, kdy ruské ztráty na živé síle převýšily mobilizační schopnosti, což ukrajinský generální štáb označil za faktor výrazně oslabující ofenzivní potenciál ruských sil. Tyto údaje je sice nutné brát s opatrností, nicméně v lednu je nepřímo podpořil i generální tajemník NATO Mark Rutte, který uvedl, že Rusko měsíčně přichází o 20 až 25 tisíc padlých vojáků, přičemž výslovně zdůraznil, že se jedná o zabité, nikoli zraněné či dočasně vyřazené příslušníky ruských ozbrojených sil.
Lednová čísla ukazují, že ruský tlak na frontě zůstává vysoký, ale jeho efekt je výrazně limitován počasím a terénem. Během ledna provedly ruské síly 5 109 útočných akcí napříč 193 obcemi a rozšířily kontrolované území přibližně o 336 km², přičemž podle DeepState bylo 231 km² přímo obsazeno a dalších 105 km² se posunulo do šedé zóny, zatímco alternativní odhady hovoří až o 429 km². Celkem změnilo status 15 sídel. Nejkritičtějším směrem zůstává Pokrovsk, třetí místo v intenzitě bojů zaujímá Huljajpole a překvapivě vysoko se objevuje i kategorie „neidentifikovaný směr“, kde se zpětně ukazuje, že část aktivity souvisela spíše s lokálními protiakcemi ukrajinských sil než s ruským tlakem, zejména v prostoru Kurska. Klíčovým faktorem byl po celý měsíc mráz a špatná průchodnost terénu, které výrazně omezily manévrové operace, takže současné zpomalení nelze vykládat jako změnu trendu. Únor má podle předpovědí přinést podobné podmínky, s poklesem teplot až k −20 °C, což spíše nahrává hromadění sil, doplňování zásob a přípravě další fáze bojů. Historicky právě taková přechodová období Rusové využívají k intenzivnímu bombardování a opotřebování obrany, než se s oteplením znovu pokusí převést tlak do pohybu na zemi
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve Vovčansku a u Vovčanských Čutorů.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru probíhaly boje v Kupjansku a u Zahryzového.
V lymanském sektoru se okupanti pokoušeli postupovat směrem na Drobyševe, u Stavek, Zařičného a směrem na Dibrovu.
Ve slavjanském sektoru se bojovalo u Jampilu, Dronivky a směrem na Platonovku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se okupantům podařilo proniknout do Pryvilje.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Kleban-Byku a Jablunivky, dále směrem na Stepanivku, u Rusyn Jaru a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském sektoru se bojovalo směrem na Nový Donbas, u Rodynského, v Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, u Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, směrem na Novopavlivku a u Filije.
V oleksandrivském sektoru se Rusové snažili postupovat směrem na Oleksandrohrad a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k bojům ve směru na Dobropiliji a Pryluky, dále u Varvarivky, Zeleného, Svjatopetrivky, v Novoukrajince, u Huljajpilu a Zaliznyčného.
V orichivském směru se bojovalo v Primorském.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Evropská komise představila návrh již 20. balíčku sankcí proti Rusku, který má dále zpřísnit tlak na ruskou ekonomiku v oblastech energetiky, finančních služeb a obchodu, přičemž klíčovým opatřením je úplný zákaz námořní dopravy ruské ropy, rozšíření sankcí proti tzv. stínové flotile o dalších 43 plavidel a nové zákazy dovozu kovů, chemikálií a kritických minerálů, jež dosud sankcím nepodléhaly; balíček rovněž zahrnuje postih dalších 20 ruských regionálních bank, opatření proti obcházení sankcí prostřednictvím kryptoměn a poprvé i aktivaci nástroje proti obcházení sankcí, který umožní zakázat vývoz citlivých technologií do třetích zemí s vysokým rizikem jejich dalšího přeprodeje do Ruska, přičemž předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že ruská ofenziva i po téměř 1500 dnech války přináší jen minimální územní zisky za cenu extrémních ztrát a rostoucího počtu válečných zločinů, což podle ní jasně ukazuje, že Moskva neusiluje o mír, ale o vyčerpávající válku proti civilnímu obyvatelstvu, a že k seriózním jednáním Rusko přistoupí pouze pod silným a dlouhodobým ekonomickým a politickým tlakem, proto vyzvala členské státy EU k rychlému schválení balíčku ideálně do 24. února, tedy k výročí zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu.
Rozhodnutí společnosti SpaceX technicky omezit neoprávněné využívání systému Starlink ruskými silami vyvolalo podle otevřených zdrojů výrazné problémy v ruské bojové komunikaci, přestože Starlink oficiálně na území Ruska nefunguje a jeho používání ruskou armádou probíhalo nelegálně, zejména pro řízení útočných dronů proti Ukrajině. Podle dostupných informací došlo po zavedení omezení k narušení velení a spojení na taktické úrovni, ruské jednotky se údajně snaží improvizovaně hledat alternativní komunikační řešení a v proruském online prostoru se objevují i extrémní návrhy, včetně snah získat přístupové údaje ke Starlinku od ukrajinských zajatců. Zároveň se objevují neověřené zprávy o vážných incidentech na bojišti, včetně případů vlastní palby způsobené chaosem v komunikaci a rušením spojení, například při operacích v Záporožské oblasti.
Estonské úřady zadržely kontejnerovou loď plující pod vlajkou Baham, která směřovala do Ruska, a to kvůli podezření na zapojení do pašeráckých operací s nákladem pocházejícím z Ekvádoru, přičemž posádku plavidla tvořilo 23 osob, všichni ruští občané. Ve stejném období došlo k vážnému incidentu ve Finském zálivu, kde na kontejnerové lodi MSC Giada III plující pod liberijskou vlajkou z Belgie do Petrohradu explodoval motorový prostor, po čemž následoval požár, který se rozšířil na palubní nástavbu; na palubě se v době výbuchu nacházelo 22 lidí, kapitán byl ruským občanem a zbytek posádky tvořili občané Myanmaru, přičemž po zásahu záchranných plavidel a ledoborce byla poškozená loď odtažena do petrohradského přístavu.
Německo zadrželo dva cizince podezřelé z pokusu o sabotáž nových korvet určených pro německé námořnictvo, přičemž podle hamburské prokuratury jde o 37letého rumunského občana a 54letého občana Řecka, kteří byli zaměstnáni v loděnici společnosti Blohm+Voss; muži byli zadrženi v Hamburku a na území Řecka a policie zároveň provedla domovní prohlídky v Německu, Rumunsku i Řecku, přičemž vyšetřovatelé je viní ze sabotáží spáchaných v roce 2025, kdy měli do motorů několika korvet nalít více než 20 kilogramů pískovacího roztoku a dopustit se i dalších činů, například poškození potrubí pro sladkou vodu, přičemž sabotáž byla odhalena až během palubní kontroly před prvním vyplutím korvety F266 Emden v polovině ledna 2025 a podle prokuratury mohly tyto zásahy způsobit vážné technické škody nebo minimálně výrazně zdržet předání plavidel, zatímco vyšetřování má nyní objasnit i to, zda jednali na pokyn dalších osob nebo cizí moci.
Německá „Litevská brigáda“, oficiálně Panzerbrigade 45 vytvořená v dubnu 2025, dosáhla 4. února 2026 dalšího klíčového milníku, když jí byla v Kaunasu formálně podřízena Mnohonárodní bojová skupina Litva, čímž brigáda získala tři bojové prapory pod německým velením. Tato bojová skupina, složená z vojáků sedmi států NATO a působící v Litvě od roku 2017, je sice dlouhodobě pod německým velením jako rámcovým státem, její začlenění však výrazně posiluje strukturu brigády. Již o týden dříve byly k jednotce přiřazeny také 203. tankový prapor z Augustdorfu a 122. mechanizovaný prapor z Oberviechtachu, které budou v Litvě pravidelně absolvovat prodloužená cvičení, zatímco jejich trvalé přesunutí je podmíněno dobudováním infrastruktury. Brigáda nyní čítá zhruba 2 800 vojáků, z toho přibližně 1 800 je již dislokováno v Litvě, přičemž v cílovém stavu má mít pět praporů, celkem 4 800 vojáků a 200 civilních zaměstnanců. Jednotka má zásadní úlohu v obraně pobaltských států, zejména v ochraně Suwalské šíje, strategicky kritického pozemního koridoru mezi Kaliningradskou oblastí a Běloruskem, který by se Rusko v případě konfliktu mohlo pokusit rychle uzavřít, podle odhadů během 30 až 60 hodin. Brigáda se má v průběhu letošního roku dále rozšiřovat a plné operační připravenosti dosáhnout do konce roku 2027.
Británie zahájila dlouho očekávané hodnocení evropského programu CAVS, který je klíčový nejen z hlediska modernizace britských pozemních sil, ale i pro zapojení domácího obranného průmyslu, přičemž Londýn zvažuje pořízení obrněných transportérů Patria 6×6 a jejich lokalizovanou výrobu ve Spojeném království; rámcová dohoda o průmyslové spolupráci byla podepsána 9. září a počítá se zapojením společnosti Babcock, jež má s finskou skupinou Patria spolupracovat na výrobě, technické podpoře a budoucím vývoji vozidel, přičemž potenciálním místem produkce je Plymouth, kde by vznikala vozidla určená pro britskou armádu, zatímco britská výzkumná a průmyslová centra by se mohla podílet i na dalším vývoji platformy, včetně vytváření nových verzí s lokálně vyráběnými komponenty, což by posílilo technologickou suverenitu země a přineslo dlouhodobé zakázky, a to v době, kdy se transportér Patria 6×6 těší rostoucímu zájmu na evropském trhu a získává další objednávky od států zapojených do programu CAVS.
Německý deník WELT ve spolupráci s bezpečnostními experty uskutečnil válečnou hru simulující omezenou ruskou invazi do Litvy s cílem vytvořit pozemní koridor mezi Běloruskem a Kaliningradskou oblastí, která odhalila vážné slabiny v připravenosti Německa i Evropy na rychlou krizi bez jednoznačného vedení USA. Simulace, do níž se zapojili bývalí vysocí úředníci, generálové ve výslužbě a zástupci NATO, se odehrávala v hypotetickém kontextu konce roku 2026 po příměří na Ukrajině, jež „zmrazilo“ frontu a ponechalo Rusku okupovaná území, přičemž část ruských sil zůstala rozmístěna v Bělorusku. Po sérii bezpečnostních incidentů v Litvě, připisovaných ruským speciálním jednotkám, Moskva podle scénáře vyhlásila v Kaliningradu „humanitární krizi“ a pod tímto záminkou si vynutila tranzitní koridor přes Suwalskou šíji, čímž vytvořila hotový vojenský fakt na území NATO. Hra ukázala, že evropským spojencům trvalo rozhodování příliš dlouho a že německá reakce se zpočátku omezila především na sankční tlak, námořní opatření v Baltském moři a přípravu na vnitrostátní krize, zatímco přímé vojenské kroky byly odkládány. Klíčovým závěrem bylo, že snaha zvrátit již vytvořený stav by vyžadovala podstatně více zdrojů a nesla vysoké riziko eskalace, přičemž cvičení mělo sloužit nikoli k predikci, ale k identifikaci strukturálních slabin politického a vojenského rozhodování, které by se po případném „špatném míru“ na Ukrajině mohly stát kritickým problémem pro bezpečnost NATO.
Dnes ještě zůstaneme u problematiky trhu s osobními automobily v Rusku, a představíme si iniciativu, která jej má minimálně do určité míry oživit. Ruské ministerstvo vnitra zveřejnilo návrh zákona, díky kterému získá Státní inspekce silničních vozidel právo k registraci vozidel, které se nacházejí v mezinárodní databázi hledaných vozů, provozované Interpolem, pokud požadavek na hledání vozu pochází ze státu, který Rusko považuje z nepřátelský.
V současné době platí i v Rusku (stejně jako v celé EU) jednoznačný zákaz registrace vozidel, které jsou evidovány ve zmíněné databázi, bez ohledu na to, jak nový majitel automobil získal. Od počátku invaze byla ale ukončena vzájemná právní pomoc mezi Ruskem a státy EU (ale i dalšími), a podle ruské vlády tak nyní není možné věrohodné ověření toho, za daný automobil byl opravdu ukraden, nebo jestli je zápis do databáze motivován politicky, například z důvodu sankcí.
Návrh nového zákona má ale dát ruské inspekci právo k samostatnému rozhodnutí, zda bude daný automobil odstraněn z databáze hledaných vozů (v současné době to může provést pouze stát, kde bylo po vozu vyhlášeno pátrání), a bude možné provést novou registraci v Rusku.
Již v roce 2025 byly hlášeny případy legalizace kradených vozů, které probíhaly skrze prostředníky v Doněcké nebo Luhanské lidové republice. V nich platí značně zjednodušená procedura registrace vozu, a tak byl kradený vůz nejdříve skrze nastrčenou osobu registrován zde, a následně v Rusku přeregistrován na nového majitele, již bez jekýchkoli omezení. Nový zákon ale tento postup zjednoduší, neboť bude možné kradený automobil registrovat přímo v Rusku.
Jaké to bude mít důsledky v zemích, které hraničí s Ruskem, případně s Běloruskem, si lze snadno představit. V okamžiku, kdy budou mít na ruské straně zajištěnu bezproblémovou legalizaci kradených vozidel, budou organizované skupiny schopné dopravit kradený automobil na hranice rychleji, než dojde k jeho registraci do databáze, velmi snadný způsob zisku, a bude potřeba provádět velmi pečlivé hraniční kontroly, aby tomu bylo možné zabránit.
Izrael: Izraelské letectvo zasáhlo výrobní objekt zbraní Hamásu a sklad munice v reakci na včerejší útok ozbrojenců na izraelské vojáky, uvedla armáda. Jeden z cílů byl během noci zasažen v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, druhý dnes odpoledne ve čtvrti Zajtún ve městě Gaza, a to po předchozím varování k evakuaci. Podle izraelské armády útoky následovaly po střelbě na jednotky na severu Pásma, při níž nebyl žádný voják zraněn. Incident armáda označila za „zjevné porušení“ příměří mezi Izraelem a Hamásem. IDF zároveň uvedla, že údery byly provedeny po varování civilistů a až poté, co bylo potvrzeno, že se v blízkosti cílů nenacházely nezúčastněné osoby.
Libanon: Hizballáh přijal rezignaci vysoce postaveného bezpečnostního činitele Wafíka Safy, což je podle zdrojů agentury Reuters poprvé, kdy z funkce odstoupil představitel této úrovně. Safa, který vedl jednotku pro koordinaci a styky s libanonskými bezpečnostními složkami, loni v říjnu přežil pokus o izraelský atentát.
Libanon podepsal se Sýrií dohodu o předání přibližně 300 odsouzených do Damašku, což je vnímáno jako důležitý krok k obnovení vzájemných vztahů. Přeplněné libanonské věznice drží přes 2 200 syrských občanů obviněných z různých trestných činů, z nichž mnozí stále čekají na soud. Stovky z nich čelí obviněním z terorismu či útoků na libanonské bezpečnostní složky, další jsou zadržováni kvůli domnělému členství v džihádistických či ozbrojených skupinách bojujících proti bývalému syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi. Dohodu oznámili v Bejrútu libanonský vicepremiér Tárek Mitrí a syrský ministr spravedlnosti Mazhar al-Vajs. Podle něj se týká zhruba 300 vězňů, kteří splňují podmínky, včetně odpykání alespoň deseti let trestu. Zbylí zadržení budou vyžadovat delší právní postupy. Mitrí uvedl, že spolupráce se Sýrií má širší záběr a jejím cílem je narovnat bilaterální vztahy. Prvním krokem má být zrušení libanonsko-syrské Nejvyšší rady, instituce z éry syrského vlivu, a revize nevýhodných dohod i vymezení pozemních a námořních hranic.
Sýrie: Delegace syrského ministerstva obrany vedená náčelníkem operační správy armády brigádním generálem Hamzou al-Hamídím jednala ve městě Hasaka se zástupci Syrských demokratických sil (SDF) o naplňování dohody z 30. ledna. Hlavními tématy byly integrace personálu do státních ozbrojených struktur a stažení těžkých zbraní z oblastí kontrolovaných SDF.
Jednání proběhlo v rezidenci ministra poblíž základny mezinárodní koalice v oblasti al-Himma na západě provincie Hasaka. Delegace následně společně navštívila několik vojenských objektů v provincii, aby posoudila místa dislokace sil a zkontrolovala plnění dohody.
SDF mezitím zahájily stahování těžké techniky z města Hasaka do vojenských kasáren v jeho okolí. Zároveň byly ve městě zaznamenány pozice odstřelovačů SDF.Ministerstvo obrany Sýrie zveřejnilo nové záběry z dnešní návštěvy, které dokumentují jednání, inspekci vojenských zařízení i průběh realizace dohody. Separátně bylo oznámeno, že neznámí pachatelé zapálili jeden z ropných vrtů na nalezišti al-Azba.
Libye: Maďarská ropná a plynárenská společnost MOL na začátku února uzavřela strategické partnerství s Libyjskou národní ropnou korporací (NOC). Memorandum o porozumění podepsali v Budapešti předseda představenstva skupiny MOL Zsolt Hernádi a šéf NOC Masúd Sulejman. Dohoda vytváří rámec pro výměnu informací a společné zkoumání možností budoucí spolupráce.
Další příležitostí k prohloubení hospodářských vztahů bude libyjsko-španělská ekonomická konference, která se uskuteční 23. dubna 2026 v Madridu. Víceoborové setkání spojí jak španělské firmy již působící v Libyi, tak společnosti, které mají zájem vstoupit na libyjský trh. Předchozí ročník konference v říjnu 2025 přilákal více než 65 španělských firem se zájmem o spolupráci s Libyí.
Niger: Na letecké základně nigerijského letectva v Kainji přistál před dvěma hodinami americký transportní letoun Boeing C-17A Globemaster III (07-7175). Stroj byl včera sledován v Akkře a dnes ráno v Lagosu, než dorazil do státu Niger. Základna v Kainji byla v posledních letech výrazně modernizována za účasti USA po nákupu nigerijských letounů Super Tucano a je považována za potenciální klíčový uzel pro americké operace, včetně rozmístění pozemních sil či dronů.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) posiluje svůj vliv, zavádí vlastní pravidla, obsazuje hlavní silnice směřující k hlavnímu městu a provádí silniční kontroly. Skupina zároveň oznámila, že dnes ráno v regionu Sikasso zaútočila na armádní kolonu pomocí improvizovaného výbušného zařízení. Malijské ozbrojené síly (FAMa) mezitím při ženijních pracích na úseku Gao–Ménaka zneškodnily nastražený automobil, čímž překazily plánovaný teroristický útok na vojenský konvoj.
Jemen: Po vytlačení Spojených arabských emirátů z Jemenu na konci loňského roku začala Saúdská Arábie využívat svůj politický vliv a miliardové finanční prostředky k upevnění kontroly nad jižním sousedem. Podle zdrojů agentury Reuters jde o snahu Rijádu znovu se výrazně prosadit na regionální scéně po letech zaměření na domácí agendu. Království letos vyčleňuje téměř tři miliardy dolarů na platy jemenských bezpečnostních složek a státních zaměstnanců, z toho zhruba jednu miliardu dolarů pro jižní bojovníky, které dříve financoval Abú Zabí. Podle jemenské vlády má tato podpora umožnit sjednocení roztříštěných ozbrojených skupin a jejich podřízení státní moci.
Pákistán: Při výbuchu v mešitě v Pákistánu zemřely desítky lidí. K atentátu došlo v šíitské mešitě Imáma Bargáha v Islámábádu během páteční modlitby. Sebevražedný útočník odpálil výbušninu připevněnou na těle, přičemž zahynulo nejméně 31 lidí a více než 160 osob bylo zraněno. Mezi oběťmi byli i příbuzní vysoce postavených představitelů bezpečnostních složek. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil, úřady však podezírají bojovníky takzvaného Islámského státu. Vyloučit se nedá ani zapojení džihádistů z hnutí Tehrík-e-Talibán Pákistán (TTP).
Dnešní Třešnička™ bude krátká, protože celá analýza je už tak dlouhá jako týden před výplatou. A mimochodem, v Moskvě někdo postřelil generálporučíka Vladimira Alexejeva, zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, podle médií je v kritickém stavu a střelec je na útěku. Tak hlavně, že se nikomu nic nestalo.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
