(2 244 slov, doba čtení 12 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 7. února podnikly ruské síly rozsáhlý kombinovaný útok na Ukrajinu za použití raket a bezpilotních prostředků různých typů. Hlavním směrem úderu byl tentokrát západ země, především energetická infrastruktura.
Podle ukrajinského letectva se útoku zúčastnily strategické bombardéry Tu-95, Tu-22M3 a Tu-160, které odpálily střely Ch-101 a Kalibr. Poprvé byly v tomto regionálním měřítku potvrzeny také hypersonické střely Zirkon. Současně bylo vypuštěno velké množství útočných dronů, zejména typu Šahed, ale i Gerbera, Italmas a další. Celkem bylo zaznamenáno:
- 39 raket (2 Zirkon, 21 Ch-101, 16 Kalibr),
- 408 útočných dronů, z toho přibližně 250 Shahedů.
Hlavními cíli byly výrobní a distribuční prvky energetické soustavy, včetně rozvoden a vysokonapěťových vedení 750 kV a 330 kV. Zasaženy byly zejména Lvovská, Ivano-Frankivská, Rivnenská a Vinnycká oblast. Výbuchy byly hlášeny mimo jiné v Burshtynu (u tamní tepelné elektrárny), Vinnycji, Rivném a Lvovské oblasti. Ukrajinská protivzdušná obrana podle upřesněných údajů sestřelila nebo elektronicky potlačila 406 cílů – 24 raket a 382 dronů. Přesto došlo k zásahům 13 raket a 21 dronů na 19 lokalitách, další trosky dopadly na tři místa.
V důsledku poškození sítě zavedla společnost Ukrenergo nouzové odstávky elektřiny ve většině regionů. Mluvčí společnosti uvedl, že kromě vedení byly zasaženy i tepelné elektrárny Burštyn a Dobrotvir a že z bezpečnostních důvodů došlo ke snížení výkonu jaderných bloků. Prezident Volodymyr Zelensky označil útok za další důkaz, že Rusko odmítá diplomacii, a vyzval partnery k urychleným dodávkám munice pro systémy Patriot, NASAMS a další prostředky protivzdušné obrany, aby Moskva nemohla Ukrajinu vydírat zimou a výpadky energie.
Ve stejné době provedly ukrajinské síly úder hluboko na území Ruské federace. Cílem se stal výzkumný a výrobní závod v obci Redkino v Tverské oblasti, který je klíčový pro ruský raketový program. Podle zdrojů z ukrajinské bezpečnostní služby útok provedla speciální jednotka Alfa pomocí dronů dlouhého doletu. Závod vyrábí složky paliva decylin-M, používaného u řízených střel Ch-55 a Ch-101, a zároveň přísady do nafty a leteckého petroleje. Po zásahu vypukl v areálu rozsáhlý požár, který byl zaznamenán i satelitním systémem FIRMS sledujícím požáry v reálném čase. Nad podnikem byl pozorován sloup černého kouře. Ruské místní úřady útok potvrdily, aniž by uvedly název objektu, a oznámily, že k obětem nedošlo. Závod v Redkinu je dlouhodobě na sankčních seznamech USA, Velké Británie a dalších států. Ukrajinská strana zdůrazňuje, že Rusko tyto střely systematicky používá k útokům na civilní a energetickou infrastrukturu Ukrajiny, a že zásahy proti výrobním kapacitám jsou součástí snahy omezit ruské schopnosti vést raketové údery.
Rusko v posledních měsících zřetelně přechází k hlubší reorganizaci svých ozbrojených sil a systematicky promítá zkušenosti z války do nové podoby své doktríny. Zatímco invaze v roce 2022 byla postavena na praporních taktických skupinách, jejichž limity se rychle projevily u Kyjeva, Charkova i Chersonu, následoval návrat k těžkopádnějšímu, ale stabilnějšímu plukovně-diviznímu systému. Aktuální fáze jde ještě dál: těžiště se přesouvá k masové pěchotě, bezpilotním prostředkům a postupnému zlepšování velení a řízení. Moskva evidentně dospěla k závěru, že v podmínkách dlouhé opotřebovací války zůstává pěchota (podporovaná drony a dělostřelectvem) nejspolehlivějším nástrojem, a to minimálně v horizontu příští dekády. Rozvoj bezpilotní složky není chápán jako doplněk, ale jako integrální součást pozemních sil, která má kompenzovat ztráty techniky i kvality personálu. Celý tento koncept je přitom otevřeně orientován na evropské bojiště. Ruské plánování zjevně nekončí Ukrajinou a počítá s dlouhodobou konfrontací se Západem, v níž má hrát roli především kvantita sil, schopnost mobilizace a adaptace, nikoli technologická převaha v klasickém slova smyslu.

Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.

Charkovská situace: V Charkovské oblasti pokračovaly boje směrem na Prylipky, ve Vovčansku, u Dvoričanského, směrem na Fiholivku a Kutkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru došlo k bojům u Piščaného a okupanti se opět dostali do Bohuslavky.
V lymanském směru se bojovalo u Tverdochlebového, Novoselivky, Drobyševého, Stavek a u Lymanu.
Ve slovjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Jampil, Zakitné, Dronivku, Platonovku a Riznykivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru fronty se bojovalo u Pleščijivky, Kosťantynivky, Ščerbinivky, směrem na Berestok, Illinivku, u Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru probíhaly střety směrem na Torecké, Ševčenko, u Rodynského, Zapovidného, Vilného, v Myrnohradu, Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného, Dačného a Filije.
Ve směru na Oleksandrivku provedli okupanti útoky u Ivanivky, Zeleného Haje, Verbového, Jehorivky a Zlahody. Ukrajinské síly nadále čistí Ternuvaté a zdá se, že se zde po vypnutí Starlinků okupantům začalo obráncům více dařit.
Jižní fronta: V huljajpolském sektoru se bojovalo směrem na Pryluky, u Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Huljajpole a v Zaliznyčném, do kterého se podařilo dostat skupině okupantů.
V orichivském směru Rusové útočili v Primorském.

Ukrajinská rozvědka se dozvěděla o existenci návrhů dohod o hospodářské spolupráci mezi Spojenými státy a Ruskem v odhadované hodnotě 12 bilionů dolarů. Podle Kyjeva mohou tyto dohody zasahovat do ukrajinské suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelensky při setkání s novináři. Návrh, který označil jako „Dmytrijevův balík“, má podle něj obsahovat i otázky týkající se ukrajinské bezpečnosti a suverenity. „Jasně dáváme najevo, že Ukrajina nepodpoří ani možné dohody mezi jinými stranami, které by se týkaly nás, bez nás,“ zdůraznil Zelensky. Prezident zároveň uvedl, že Ukrajina nebude souhlasit s žádnými dohodami, které by byly v rozporu s Ústavou Ukrajiny – zejména s jakýmkoli uznáním Krymu jako součásti Ruska. „I kdyby mělo dojít ke kompromisům, musí být spravedlivé. Ano, je možné, že některé aspekty vztahů mezi USA a Ruskem se nás netýkají. Pokud se ale jakýmkoli způsobem dotýkají našich národních zájmů, našeho lidu nebo našeho území, musí to být řešeno tak, aby později nevznikly problémy – a rozhodně ne proti zájmům Ukrajinců,“ dodal.
Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že Ukrajina je nepřítelem Maďarska. Orbán to uvedl na „protiválečném shromáždění“ ve městě Szombathely. Podle něj Ukrajina neustále požaduje, aby Brusel odstřihl Maďarsko od levných ruských energetických zdrojů, což by vedlo k výraznému růstu cen energií pro domácnosti. „Kdokoli tohle říká, je nepřítelem Maďarska, a proto je Ukrajina naším nepřítelem,“ uvedl Orbán. Dodal, že bez udržení nízkých cen energií by se roční náklady maďarských rodin na energie zvýšily až o jeden milion forintů. Premiér zároveň uvedl, že Ukrajina by neměla být přijata do Evropské unie a že Maďarsko by s ní nemělo mít ani vojenskou, ani hospodářskou spolupráci, protože by to podle něj Maďarsko zatáhlo do války. Současně ale připustil, že vzhledem k tomu, že Ukrajina je sousední zemí, je určitá míra spolupráce nezbytná. Zdůraznil však, že tato spolupráce by neměla zahrnovat udělení členství v Evropské unii.
Iniciativa pro spolupráci jihovýchodní Evropy (SECI) darovala Ukrajině 300 elektrocentrál, které budou rozděleny do Kyjeva, Oděsy, Sum, Chersonu, Mykolajivu a Lvova. Oznámilo to Ministerstvo rozvoje obcí a území Ukrajiny. Podle úřadu budou generátory instalovány v nemocnicích, porodnicích, mateřských školách, školách a dalších sociálních zařízeních. Celková hodnota dodaného vybavení přesahuje 417 tisíc eur a souhrnný výkon činí 1 650 kW. Přednostně zamíří do měst nejvíce postižených ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Ministerstvo uvedlo, že SECI tímto krokem pomáhá obyvatelům frontových oblastí zvládnout zimní období v podmínkách ruské agrese. SECI je regionální iniciativa sdružující 29 zemí, založená v roce 1996 z podnětu Spojených států a Evropské unie. Zaměřuje se na hospodářské strategie a přeshraniční spolupráci v oblastech infrastruktury, obchodu, dopravy, bezpečnosti a energetiky.
Estonské ozbrojené síly zahájily testování nového způsobu ochrany obrněných vozidel inspirovaného zkušenostmi z války na Ukrajině, když na obrněné transportéry instalovaly dodatečné protidronové štíty tvořené pevnou drátěnou sítí upevněnou na rámech ze svařované úhlové oceli, jejichž cílem je zajistit co nejúplnější krytí vozidla a zvýšit jeho odolnost vůči útokům bezpilotních prostředků, zejména FPV dronů. Podobná řešení jsou na Ukrajině široce rozšířena a používají se na většině bojové techniky v přímém kontaktu s frontou, přičemž estonské testy se mají zaměřit nejen na samotnou balistickou a funkční účinnost této ochrany, ale také na její praktické dopady na provoz vozidla.
Konsorcium Eurofighter spolu s agenturou NETMA uzavřelo smlouvu na rozsáhlou modernizaci stíhacích letounů Eurofighter Typhoon, kterou budou realizovat společnosti Airbus, BAE Systems a Leonardo s cílem výrazně zvýšit bojovou účinnost platformy. Úpravy se zaměří především na konstrukci trupu a křídel, včetně rozšíření trupových křídel a modernizace mechanizace křídla, což povede ke zvýšení vztlaku, lepší ovladatelnosti a vyšší obratnosti letounu v bojových režimech. Vylepšená aerodynamika má zároveň pozitivně ovlivnit činnost senzorů a zaměřovacích systémů, protože stabilnější let v širším spektru režimů usnadní pilotovi detekci a přesné zaměřování cílů. Modernizace rovněž otevře cestu k rychlejší integraci nových typů výzbroje, zejména moderních protiradarových střel určených k potlačování protivzdušné obrany, a nejnovějších zbraní vzduch země i vzduch vzduch, včetně střel s plochou dráhou letu dlouhého dosahu.

Když se řekne „ruský rozpočet“, je to trochu jako jídelní lístek v podniku, kde půlka položek stojí „dle dohody“ a druhá půlka je schovaná pod názvem „příloha“. Oficiální čísla už sama o sobě vypadají jako ekonomika ve válečném režimu. SIPRI odhaduje, že ruské vojenské výdaje v roce 2024 vystoupaly na zhruba 149 mld. USD, což odpovídá asi 7,1 % HDP. Současně Kreml pro rok 2025 navýšil obranný rozpočet tak, že jen oficiální „obrana“ míří k třetině federálních výdajů, a když se připočte vnitřní bezpečnost, bavíme se o podílu, který se v různých výkladech blíží čtyřiceti procentům.
Jenže právě tady začíná typicky ruská disciplína. Reálné válečné náklady se neodehrávají jen v kapitole „obrana“, ale tečou přes další šuplíky, třeba infrastrukturu, technologie, průmyslové programy, „bezpečnost“ a různé utajené položky. Financial Times navíc upozorňuje, že militarizace ekonomiky není epizoda, ale plán, s výhledem vysokých výdajů minimálně do roku 2027. Pro rok 2025 FT zmiňuje vojenské výdaje kolem 172 mld. USD, tedy zhruba 7,7 % HDP. Jinými slovy, i když budeme pracovat jen s veřejně dohledatelnými odhady, ruský stát už dávno přepnul do režimu, kde se civilní priority řeší až poté, co se nakrmí armáda.
A teď přichází ta „zábavnější“ část, protože některé západní služby prý pracují s výrazně vyššími čísly, než jaká dává dohromady běžná statistika. V praxi by to znamenalo, že ruská ekonomika je ještě víc válečná, než se tváří, a část nákladů je maskovaná mimo oficiální obranné tabulky. To není jen hra se slovíčky. Pokud se válka platí přes skryté kanály, rozpočet pak vypadá stabilněji, než ve skutečnosti je, a zároveň se hůř odhaduje, kde je skutečný limit udržitelnosti. Zvenku to může působit jako „Rusko to nějak dává“, uvnitř to ale typicky znamená, že se o to víc škrtá jinde, že se víc tlačí na regiony, a že se účet posílá domácnostem a firmám v podobě daní, inflace a odkládané modernizace civilní ekonomiky.

Sýrie: Prezident Ahmad aš-Šaráa se v Damašku zúčastnil setkání s vysoce postavenou delegací Saúdské Arábie ve Lidovém paláci, kde má dojít k podpisu sedmi významných ekonomických dohod. Ty mají posílit bilaterální spolupráci mezi oběma zeměmi.
Současně dorazila do budovy správy provincie Hasaka delegace syrského ministerstva vnitra vedená plukovníkem Marwanem al-Alím. V Hasace zároveň začal proces předávání správních a bezpečnostních budov syrské vládě, včetně sídla provinční správy a policejního ředitelství.
Turecký ministr obrany uvedl, že kurdské Lidové obranné jednotky musí bezodkladně splnit dohodu ze 18. ledna se syrskou vládou. Podle Ankary je její naplnění klíčové pro bezpečnost tureckých hranic i jednotu Sýrie. Turecko bude pokračovat v plánovaných operacích, dokud nebude vyloučena jakákoli bezpečnostní hrozba.
Guvernér Aleppa Azzám al-Gharíb oznámil, že bude s investory podepsána dohoda o modernizaci starého letiště v Aleppu a zvýšení jeho kapacity na dva miliony cestujících ročně. Zároveň uvedl, že s využitím moderních technologií vznikne nové letiště s kapacitou až dvanáct milionů cestujících, které posílí postavení Aleppa jako regionálního ekonomického centra a podpoří obchod i cestovní ruch.
Na západě země mezitím probíhají práce na zasypávání tunelů Syrských demokratických sil ve městě Tabka západně od Rakky.
Irák: Irák převzal ze Sýrie 2 250 osob podezřelých z členství v ISIL, které byly dopraveny po zemi i letecky. Předání proběhlo ve spolupráci s mezinárodní koalicí a zadržení byli umístěni do zařízení se zvýšenou ostrahou. Pod dohledem soudů začal proces jejich právního posouzení, při němž úřady hodnotí míru hrozby i odpovědnosti za spáchané činy. Osoby obviněné ze zločinů proti iráckým civilistům budou souzeny podle iráckého práva.

Súdán: Podle Sítě lékařů Súdánu bylo v Severním Kordofánu zabito 24 lidí, včetně osmi dětí a žen, poté co jednotky Sil rychlé reakce (RSF) ostřelovaly vozidlo, ve kterém cestovali. Dle jiných zdrojů měly být při útoku na vozidlo použity FPV drony.
Na internetu byly současně zveřejněny záběry útoku súdánské armády na zásilku paliva Sil rychlé podpory (RSF) na libyjsko-súdánské hranici.
Mali: Plukovník Daoud Sagara byl po dvou letech velení v regionu Kidal jmenován zástupcem náčelníka štábu pozemních sil.
Palivová krize v důsledku ekonomické blokády důležitých komunikací ze strany džihádistického hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) i nadále trvá.

Pákistán: V provincii Balúčistán se objevily nové záběry, na nichž se bojovníci Armády osvobození Balúčistánu (BLA) volně pohybují po městě Nuški u hranic s Íránem. Skupina provedla útok na místní policejní stanici poblíž hlavního velitelství pákistánské armády, zmocnila se většího množství zbraní a následně napadla armádní kolonu.

Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.