(3 005 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 16. února zaútočilo Rusko na Ukrajinu čtyřmi protilodními střelami Zirkon z dočasně okupovaného Krymu, jednou balistickou střelou Iskander-M z Brjanské oblasti a jednou řízenou leteckou střelou Ch-31P z okupované části Záporožské oblasti. Současně vyslalo 62 útočných bezpilotních letounů typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších z oblastí Millerovo, Kursk, Brjansk, Šatalovo a Primorsko-Achtarsk v Rusku a z obce Hvardijské na okupovaném Krymu, přičemž zhruba 40 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9:00 sestřelila dvě střely Cirkon a zneškodnila 52 nepřátelských dronů. Zásah byl zaznamenán u jedné střely a devíti útočných dronů na osmi místech, na dalších dvou lokalitách dopadly trosky sestřelených cílů.
Gubernátor Brjanské oblasti Alexandr Bogomaz uvedl, že region během neděle čelil dosud nejmasivnější ukrajinské dronové operaci, kdy bylo podle jeho slov během jediného dne odpáleno rekordní množství bezpilotních prostředků na jeden ruský region a terčem se staly mimo jiné objekty energetické infrastruktury. Podle Bogomaze byly dodávky tepla a elektřiny v Brjansku a pěti dalších municipalitách obnoveny do tří hodin díky zásahu energetiků a využití záložních zdrojů pořízených s podporou ruské vlády. Ruské ministerstvo obrany zároveň informovalo, že protivzdušná obrana během neděle zničila více než 170 ukrajinských dronů a v noci na pondělí dalších 43 bezpilotních letounů nad Brjanskou, Kalužskou a Tulskou oblastí a nad takzvaným Moskevským regionem.
Podle dostupných dat Rusko v posledních měsících výrazně zvyšuje podíl balistických střel při svých vzdušných útocích proti Ukrajině, přičemž jen v tomto měsíci bylo z celkem 70 odpálených balistických raket sestřeleno 26, tedy přibližně 37 %, což je výrazně nižší úspěšnost než u řízených střel typu Ch-101 či Kalibr a nesrovnatelně nižší než u bezpilotních prostředků; balistické střely jako Iskander-M nebo Kinžal představují pro ukrajinskou protivzdušnou obranu mimořádně náročný cíl kvůli vysoké rychlosti, krátké době letu a schopnosti manévrování v závěrečné fázi, jejich zachytávání navíc vyžaduje omezené a nákladné systémy typu Patriot či SAMP/T, což při rostoucím počtu těchto útoků vytváří dlouhodobě obtížně udržitelný tlak na obranné kapacity a zásoby interceptorů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti okupanti útočili u Veterinarného, Vovčanských Čutor a Ochrimivky.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračují Ukrajinci s čištěním Kupjansku a boje pokračovaly u Piščaného.
V lymanském směru se bojovalo u Druželjubivky, Drobyševého, Stavek a Lymanu.
V slavjanském směru se okupanti pokoušeli o postup směrem na Jampil, Zakitné, Dronivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly zaznamenány žádné útočné akce okupantů.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru provedli okupanti útoky u Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Ščerbynivky, směrem na Iljinivku, Stepanivku, u Rusyn Jaru, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Toreckého, směrem na Kučeriv Jar, Bilycké, u Zatyšku, Rodynského, v Pokrovsku, severně od Kotlyného, Udačného, u Molodeckého, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Horychového, Dačného a Filije.
Ve směru na Oleksandrivku zaútočili Rusové u Zeleného Haje, Ivanivky, Oleksandrohradu, Stepového, Verbového, Vyšněvého, Jehorivky, Zlahody, Rybného a směrem na Nové Záporoží.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se bojovalo u Dobropilije, Varvarivky, Zeleného, Staroukrajinky, Hujlajpilu a Zaliznyčného.
V orichivském směru probíhaly střety u Ščerbaku, Malých Ščerbaku, Stepového, směrem na Lukjanivské, u Stepnohirsku a v Plavném.
Na Záporožském směru se v posledních dnech rozjela debata o údajné „ukrajinské protiofenzívě“, přičemž ruské zdroje hovořily o průlomu fronty, zatímco Kyjev oficiálně tvrdí, že žádná ofenzíva neprobíhá; realita je však složitější a dostupné informace naznačují, že Ukrajinská armáda využila výpadku nelegálně používaných terminálů Starlink a problémů s Telegramem na ruské straně k sérii lokálních, předem připravených protiútoků v prostoru Ternuvate–Berezove–Novohryhorivka východně od Záporoží, přičemž nešlo o masivní operaci s cílem hlubokého průlomu, ale o systematické čištění mimořádně široké šedé zóny o hloubce místy 5 až 15 kilometrů; dnes už zde neexistuje jedna souvislá linie, nýbrž dvě obranné linie oddělené prostorem, v němž se pohybují malé ruské skupiny pronikající přes pole a lesy s cílem destabilizovat ukrajinský týl a posouvat šedou zónu vpřed, a právě tyto „papírově obsazené“ obce se staly cílem operace, jejíž hlavní fáze začala 6. února krátce po deaktivaci neoprávněných Starlinků, kdy ruské jednotky přišly o stabilní přenos obrazu z dronů a jejich komunikace se v některých úsecích propadla na úroveň improvizovaných vysílaček z roku 2022, zatímco nouzově budované Wi-Fi mosty ztrátu plně nenahradily; Ukrajinci přitom nasadili i mechanizované prvky, což je po delší době významný moment, na severní ose útočily prvky 82. a 95. výsadkové útočné brigády na rozhraní 29. a 36. ruské armády s cílem prostoru Uspenivky, jižněji postupovala taktická skupina složená z 24. a 475. útočného pluku směrem na Rivnopil na styku 36. a 5. armády, západní osa umožnila vyčistit Ternuvate, obnovit kontrolu nad starší obrannou linií z roku 2024 a stabilizovat břehy řeky Hajčur, zatímco severněji došlo k postupu přes řeku Vovču a k opětovnému obsazení několika obcí, které v posledních měsících sloužily spíše jako tranzitní prostor ruských infiltrací než jako skutečně konsolidované pozice.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Česká muniční iniciativa od svého vzniku zajistila pro Ukrajinu přibližně 4,4 milionu kusů velkorážní munice, uvedl prezident Petr Pavel s tím, že v uplynulém roce tvořily dodávky realizované prostřednictvím této platformy více než polovinu veškeré velkorážní munice poskytnuté Kyjevu, což z ní podle něj činí pro ukrajinskou obranu klíčový nástroj. Projekt, na němž se ČR podílí zejména s Nizozemskem a Dánskem, obdržel od dárcovských zemí podle dřívějších údajů příspěvky v řádu zhruba 100 miliard korun, přičemž český podíl činil dvě až tři miliardy korun, a jen v loňském roce bylo Ukrajině dodáno 1,8 milionu kusů munice. Pavel zdůraznil, že iniciativa byla od počátku nastavena s maximální mírou otevřenosti a že žádný z auditorů vyslaných hlavními dárci nezaznamenal pochybení v transparentnosti či náznaky korupce, přestože pokusy o zneužití podle něj nelze při objemu miliard eur zcela vyloučit. Kritika ze strany tehdejší opozice, zejména hnutí ANO a SPD, která projekt označovala za netransparentní a předražený, podle prezidenta nebyla podložena konkrétními důkazy, přičemž současná vláda deklarovala pokračování iniciativy bez dalšího přímého finančního zapojení českého rozpočtu.
Ukrajina a Francie 9. února podepsaly prohlášení o záměru, které otevírá cestu ke společné výrobě zbraní na území obou států. Dokument stvrdili ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov a francouzská ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrin. Dohoda vytváří rámec pro rozsáhlé projekty v oblasti obranně průmyslové spolupráce a počítá zejména s vývojem a výrobou inovativních systémů elektronického boje a dalších high tech bezpečnostních technologií. Obě strany zároveň jednaly o možnostech financování prostřednictvím úvěrů Evropské unie a programu SAFE.
Společnost Quantum Frontline Industries, nově vzniklý německo ukrajinský společný podnik, předala Ukrajině první drony Linza 3.0 vyrobené v Německu v rámci tzv. německého modelu, kdy financování zajišťuje německá strana a výroba probíhá na jejím území pro potřeby ukrajinských ozbrojených sil. Linza 3.0 představuje nejnovější generaci víceúčelového bezpilotního prostředku a již je používána více než 60 jednotkami ukrajinské armády. Dron je vybaven vizuálně inerciálním navigačním modulem s prvky umělé inteligence, má dvanáctipalcový rám, unese až čtyři kilogramy užitečného zatížení na vzdálenost do 15 kilometrů a ve vzduchu vydrží až 60 minut. QFI plánuje vybudovat výrobní kapacitu až 10 000 kusů ročně a postupně automatizovat produkci tak, aby pokryla rostoucí poptávku z Ukrajiny i dalších evropských zákazníků. Podle generálního ředitele Matthiase Lehny trval přechod od oznámení projektu k zahájení výroby pouhé dva měsíce. Ministr obrany Boris Pistorius při předání zdůraznil, že model přináší výhody nejen Ukrajině, ale i Německu, které díky přímé spolupráci získává přístup k rozsáhlým bojovým zkušenostem a datům z fronty.
Lotyšsko obdrží na jaře 2026 první z celkem 84 objednaných bojových vozidel pěchoty ASCOD, v lotyšských ozbrojených silách označovaných jako Hunter, přičemž smlouva na prvních 42 kusů byla podepsána 30. ledna 2025 v hodnotě 387 milionů eur a v červnu téhož roku vláda schválila nákup dalších 42 vozidel za stejnou cenu. Výrobcem je společnost Santa Bárbara Sistemas, dceřiná firma koncernu General Dynamics, která projekt prezentuje jako posílení exportu španělských obranných technologií a role tamního průmyslu v evropském bezpečnostním prostoru. První stroje mají být zařazeny do služby do podzimu 2026, přičemž kontrakt zahrnuje i částečnou lokalizaci výroby, když montáž a údržba budou probíhat v závodě na výrobu obrněných vozidel Patria společnosti Defence Partnership Latvia ve Valmieře, otevřeném v květnu 2024, což má současně posílit domácí průmyslové kapacity Lotyšska a jeho dlouhodobou schopnost udržovat moderní mechanizované jednotky.
Podle deníku Bild by Německo bylo z technologického hlediska schopno vyvinout vlastní jadernou zbraň přibližně do tří let, jak uvedl jeden z expertů na jaderné technologie, avšak politická debata se posouvá spíše směrem k evropskému než národnímu řešení. Bývalý ministr zahraničí odmítl myšlenku samostatného německého jaderného programu jako strategickou chybu a vyzval k budování jednotného evropského systému jaderného odstrašení založeného na kolektivní odpovědnosti. Kancléř Friedrich Merz připomněl, že Německo je vázáno dvěma mezinárodními smlouvami, které mu zakazují vlastnit jaderné zbraně, což fakticky vylučuje národní variantu, zároveň však nevyloučil debaty o společném evropském jaderném deštníku, přičemž potvrdil, že takové rozhovory již probíhají, byť zatím pouze v počáteční fázi.
Společnost Korea Aerospace Industries oficiálně posunula harmonogram dodávek lehkých bojových letounů FA-50PL pro Polsko, přičemž zahájení dodávek bylo odloženo na polovinu roku 2027 a kompletní předání všech 36 strojů se nyní očekává až na začátku roku 2029, zatímco původní plán počítal s obdobím 2025 až 2028. Zpoždění je vysvětlováno kombinací problémů v dodavatelských řetězcích, náročnou integrací pokročilé avioniky a amerických zbraňových systémů včetně střel AIM-9X Sidewinder a AIM-120C AMRAAM a širší geopolitickou situací. Verze FA-50PL je vyvíjena jako výrazně pokročilejší varianta oproti dříve dodaným FA-50GF s ohledem na specifické požadavky polského letectva, což zvyšuje technologickou složitost projektu. Zároveň bylo na konci roku 2025 oznámeno, že plánovaná modernizace 12 letounů FA-50GF na standard FA-50GL je ekonomicky neproveditelná, a tyto stroje tak budou nadále sloužit především k výcviku pilotů.
V Polsku se rozhořel politický spor kolem evropského obranného programu SAFE, který alokuje 150 miliard eur na rozvoj obranného průmyslu v EU, přičemž Polsku má připadnout přibližně 43,7 miliardy eur, tedy nejvyšší podíl ze všech členských států. Podle vlády má 80 až 90 procent prostředků směřovat do domácího průmyslu a financovat projekty jako bojová vozidla pěchoty Borsuk, houfnice Krab, protidronový systém San či letouny Airbus MRTT a další programy, přičemž úvěry mají být spláceny po dobu 40 let s desetiletým odkladem jistiny a úrokem kolem tří až čtyř procent, což je výhodnější než běžné zahraniční úvěrové rámce. Jádrem sporu je skutečnost, že prostředky SAFE nelze využít na nákup amerických zbraní, což kritizuje opozice včetně PiS a prezidenta Nawrockého, kteří varují před politickou závislostí na Bruselu a preferují pokračování nákupů americké techniky, zatímco vláda premiéra Tuska zdůrazňuje ekonomickou výhodnost, posílení domácí výroby a strategickou autonomii. Zákon implementující SAFE musí být přijat do března, jinak hrozí ztráta přidělených prostředků.
Maďarsko a Slovensko požádaly Chorvatsko o umožnění přepravy ruské ropy ropovodem Adria do svých rafinerií poté, co byla na konci minulého měsíce v důsledku rozsáhlých ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu zastavena dodávka suroviny přes ropovod Družba vedoucí přes Ukrajinu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že Kyjev tranzit odmítá obnovit z politických důvodů, a zdůraznil, že energetická bezpečnost by neměla být ideologickou otázkou, přičemž argumentoval i tím, že Spojené státy udělily Maďarsku a Slovensku výjimku z protiruských sankcí. Chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar následně signalizoval připravenost Záhřebu situaci řešit a umožnit tranzit přes ropovod Adria, pokud bude postup v souladu s právem EU a předpisy amerického úřadu OFAC.
Na Ukrajině se v minulém týdnu (podobně jako u nás) oproti předchozím týdnům znatelně oteplilo, a to kromě jiného umožnilo obnovit útoky na ruskou ropnou infrastrukturu. V minulém týdnu tak došlo k následujícím útokům:
Rafinerie
V noci z 10. na 11.2. dopadly trosky ukrajinských dronů do areálu Volgogradské rafinérie, v následku čehož vypukl v rafinerii velký požár. Rafinerie, která patří koncernu Lukoil, je největší rafinerií na jihu Ruska – dříve byla schopna zpracovat okolo 14,5 milionu tun ropy ročně, což odpovídá téměř 6% celoruské produkce.
Následujícího dne bylo oznámeno, že rafinerie zcela přerušila produkci, a není známo, kdy bude činnost rafinerie opět obnovena. Byl potvrzen zásah jednotky AVT-1, tedy jednotky pro vstupní zpracování ropy (tedy filtrace, odstraňování vody a podobně), bez jejíž činnosti není možné další zpracování a výroba ropných produktů.
Zasažena byla také další rafinerie, která náleží do koncernu Lukoil, a to rafinerie ve městě Uchta. Tato rafinerie je jednou z menších (roční zpracovatelský výkon je pouze okolo 2 milionů tun ropy), její poškození ale dokazuje, že Ukrajinci jsou stále schopni provádět útoky na velmi velkou vzdálenost, neboť tato rafinerie se nachází přibližně 1700 km od ukrajinských hranic. Přerušení činnosti této rafinerie také zkomplikuje zásobování regionu, neboť další rafinerie se nachází ve značné vzdálenosti od tohoto regionu.
Terminály
V noci na 15.2. byl proveden útok na přístav Tamaň, v důsledku kterého byl poškozen jak samotný terminál, tak i k němu přiléhající zásobníky ropy a ropných produktů. Tento terminál je klíčovým zásobovacím uzlem ruské armády pro oblast Černého moře, a také důležitým exportním terminálem. Jedná se o již druhý letošní útok na tento terminál (k předchozímu došlo v noci na 21.1.), v minulém roce byl poslední útok proveden v noci z 21. na 22.12.
Tankery
Obnoveny byly také americké akce proti tankerům ruské stínové flotily. Oproti předchozím případům, kdy k zadržení tankeru došlo v Karibském moři nebo dále v Atlantickém oceánu, byl tanker Veronica III zadržen v Indickém oceánu. Na palubě tankeru se nachází přibližně 1,9 milionu barelů ropy.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) oznámila, že během uplynulého týdne zabila dalších šest palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v tunelu v jižní části Gazy u města Rafáh, na izraelské straně linie příměří. Podle armády provedli vojáci 7. obrněné brigády ve východní části Rafáhu několik „významných operací“ s cílem zlikvidovat další ozbrojence ukrývající se v podzemních trasách. IDF již před týdnem informovala o přestřelce s několika muži, kteří z tunelu vyšli. V aktuálním vyjádření uvedla, že při následném průzkumu bylo potvrzeno zabití tří ozbrojenců během této přestřelky. Dalších šest těl bylo nalezeno později poté, co byli zabiti při operacích podél tunelové trasy. Podle odhadů se ve východní části Rafáhu, na izraelské straně linie příměří, skrývaly pod zemí desítky operativců hnutí Hamás. IDF v posledních měsících uvedla, že zhruba 40 z nich bylo zabito nebo zajato. Armáda dodala, že v oblasti nadále pokračuje v operacích s cílem zlikvidovat ozbrojence v tunelové síti.
Izraelská policie uvedla, že ultraortodoxní demonstranti dnes blokovali dopravu u vjezdu do Jeruzaléma. Podle záběrů se na místě shromáždilo nejméně sto mladých mužů z komunity haredim. Mnozí z nich seděli na silnici před zastavenými auty a zablokovali hlavní tah do města. Policisté se snažili komunikaci znovu zprůjezdnit. Podobný protest se odehrál také na silnici č. 38 u města Bejt Šemeš, kde demonstranti zastavili provoz v jednom směru. Policii se však podařilo silnici poměrně rychle vyklidit. Preventivně byla uzavřena i hlavní silnice č. 443 u města Modi’in, kde se očekával další protest. Důvod protestů zůstává stejný – odpor části komunity haredim vůči povinné vojenské službě.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra oznámilo, že od března přestanou smírčí centra v Aleppu, Idlibu, Dejr ez-Zoru a Rakce přijímat žádosti od bývalých členů Syrských demokratických sil (SDF). Vyzvalo je proto, aby se do stanoveného termínu dostavili k vyřízení svého statusu, získání dokladů a dokončení právních formalit, což má přispět ke stabilitě a bezpečnosti v regionu.
Ministr obrany Murhaf Abú Kasra se spolu s vysokými důstojníky setkal s guvernérem Homsu Abdarrahmánem al-Amou. Jednali o posílení spolupráce mezi armádou a civilní správou při projektech místního rozvoje.
Izraelské obranné síly (IDF) uvedly, že v noci odhalily několik izraelských civilistů, kteří pronikli na syrské území. Armáda je převezla zpět do Izraele a předala policii. Incident označila za závažný trestný čin.
Somálsko: Džihádistická skupina aš-Šabáb zveřejnila další video zachycující druhý útok na čtyři vojenské základny somálských speciálních sil podporovaných USA a Tureckem. K napadení došlo 18. ledna v okolí města Waršich, severně od hlavního města Mogadiša.
Mali: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) dnes zaútočila na četnický tábor ve městě Kalana v regionu Sikasso. Příslušníci četnictva své pozice opustili a uprchli. Útočníci následně zapálili všechna vozidla včetně automobilů a motocyklů.
Pákistán: Při teroristickém útoku v pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá zahynuli dva lidé a více než patnáct dalších bylo zraněno. K incidentu došlo poblíž policejní stanice ve městě Bannú. Podle předběžných informací odpálil nálož sebevražedný útočník na motocyklu, k němuž bylo připevněno improvizované výbušné zařízení. Oběťmi byli civilisté.
Pákistánské bezpečnostní složky uvedly, že nálož byla zřejmě vadná a explodovala dříve, než se útočník stačil přiblížit ke vstupu do budovy. K útoku se zatím nepřihlásila žádná teroristická skupina působící v zemi.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že i ten nejmenší kašpárek je pořád kašpárek, jen mu občas dají letenku do Washingtonu, aby měl pocit, že hraje hlavní roli. Evropa prý vyčkává, protože Trumpova Rada míru je zatím něco mezi vývěskou na kasinu a fanclubem doživotního předsedy s právem veta, ale Macík samozřejmě letí. Ne jako člen, ne jako architekt, jen jako pozorovatel, zato s plnou výbavou domácího hrdiny, který potřebuje dokázat, že má kontakty na republikány a že umí dělat zahraniční politiku i bez toho otravného detailu jménem koordinace a důvěra. Premiér Babiš mu to posvětil, protože když máte v koalici kašpárka, občas ho pustíte na provázku do cirkusu, aby se doma aspoň na chvíli netrhal s Hradem. A nejvtipnější na tom je, že zatímco Macík plánuje návštěvy think tanků a fotky z amerických chodeb, skutečná hra se stejně odehraje jinde, u stolu, kde sedí ti, co mají karty (to se nikdy neomrzí), mandáty a pravomoci. Kašpárek může mávat, klanět se a sbírat potlesk mezi dětmi, ale pořád zůstává jen kulisou, která má odvádět pozornost, když se přepisuje scénář… ať už u nás, nebo jinde.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
