(2 937 slov, doba čtení 16 minut)
Dnešní audio bude vydáno následující dny. Děkujeme za trpělivost.
V noci na 18. února podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok, při němž byla z okupovaného Krymu odpálena jedna balistická raketa Iskander-M a současně bylo nasazeno 126 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů startujících z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Šatalovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 80 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 100 bezpilotních prostředků různých typů na severu, jihu a východě země. Zásah balistickou raketou a 23 útočnými drony byl zaznamenán na 14 lokalitách, na dalších třech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Na leteckém skladovacím areálu v Lipecku je aktuálně evidováno přibližně sto vyřazených nebo dlouhodobě odstavených ruských letadel, přičemž mezi nimi se nově objevují i modernější typy jako Su-34 a Su-35. Na začátku roku 2022 zde bylo uskladněno 57 MiG-29, 25 MiG-31, 2 Su-24, 3 Su-25 a 7 Su-27. Vysoký počet MiGů-29 odpovídal postupnému vyřazování tohoto typu a jejich využívání jako zdroje náhradních dílů. Po zahájení plnohodnotné invaze část těchto strojů ze skladu zmizela, pravděpodobně kvůli kanibalizaci komponentů nebo plnění exportních závazků. V posledním období se však trend obrací a počet odstavených letounů opět roste. Jeden Su-34 je zde uložen minimálně od října 2024, což může naznačovat poškození během ukrajinských úderů na letiště. Jen v roce 2025 přibyly do areálu jeden MiG-29, tři MiG-31, čtyři Su-24, čtyři Su-25, jeden Su-34 a osm dalších strojů rodiny Suchoj, z nichž nejméně čtyři tvoří stíhačky Su-35. To ukazuje, že do kategorie dlouhodobě odstavené techniky se postupně přesouvají i relativně moderní platformy, což může souviset s bojovým poškozením, nedostatkem náhradních dílů nebo omezenou schopností průmyslu provádět rychlé opravy.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Prilipek, u Vovčanských Čutor a směrem na Ochřimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru včera okupanti útočili směrem na Kurylivku a Novoosynové.
V lymanském směru nepřítel se bojovalo směrem na Druželjubivku, u Stavek a u Zaričného.
V slavjanském směru probíhaly střety u Jampilu, Zakitného, Dronivky, Platonivky, Riznykovky, Svjato-Pokrovského.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se Rusové opět pokusili postoupit ve Stupočkách a směrem na Novodmytrivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo v okolí Pleščijivky, Ivanopilije, v Kosťantynivce, u Ščerbynivky a směrem na Illinivku, kde se okupantům podařilo obsadit důležitý kopec u Berestku. Další boje probíhaly u Rusyn Jaru, Sofijivky a směrem na Novopavlivku.
V pokrovském sektoru pokračovaly boje u Rodynského, severně od Kotlyného, směrem k Novopidhorodnému a u Filije.
Pád aglomerace Pokrovsk–Myrnohrad se zdá být dovršen a tato kapitola se pro Ukrajinu uzavírá. Ukrajinci měli v uplynulých měsících prostor držet Myrnohrad bez bezprostředního rizika operačního obklíčení, avšak po ztrátě Rodynského se zbylé pozice v okolí města staly dlouhodobě neudržitelnými. Ruské jednotky mezitím obsadily také Rivne a Svitlé západně od Myrnohradu, čímž dále prohloubily tlak na celý sektor a rozšířily kontrolu nad přístupovými směry. V západní části Pokrovska je nyní patrné soustřeďování ruských sil, které naznačuje přípravu intenzivnějšího útoku na Hryšyne. Současně probíhají údery z prostoru Rodynského směrem na Bilycké a východně k Hryšynému, což ukazuje snahu rozšířit tlak do hloubky a narušit ukrajinskou obranu v širším operačním rámci. Situace se tak přesouvá z městských bojů do fáze konsolidace a další expanze ruské kontroly v západním předpolí původní aglomerace.
V oleksandrivském sektoru se bojovalo u Ternového, směrem na Danylovku a u Rybného. V tomto sektoru jsou viditelné výsledky ukrajinských lokálních protiútoků. Prozatím se zdá, že byla vyčištěna Novooleksandrivka, Vidradné, Bratské a Harasmyjivka, přičemž boje v okolí Vyšněvého pokračují. Vyčištěné vesnice byly takzvanou šedou zónou, do které okupanti infiltrovali své bojovníky.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly boje u Dobropilije, u Varvarivky, Zeleného, Staroukrajinky, Huljajpilu a Zalyznyčného.
V Orichivském směru Rusové neprováděli žádné útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Jednání v Ženevě mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy o možnostech ukončení ruské agrese byla podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského složitá, ale přinesla určitý pokrok, přičemž postoje stran se nadále v řadě klíčových otázek liší. Zelenskyj uvedl, že posun nastal především ve vojenské rovině, zejména pokud jde o mechanismy monitorování případného příměří, do něhož by se měla zapojit i americká strana. Naopak v politických otázkách, jako je status okupovaných území nebo budoucnost Záporožské jaderné elektrárny, zůstávají rozdíly zásadní. Prezident zdůraznil, že výsledek posledního kola nepovažuje za dostatečný a že citlivé otázky možných kompromisů i případné setkání lídrů zatím nebyly plně projednány, přičemž další jednání by si přál ještě v únoru. Ukrajinskou delegaci vedl Rustem Umerov, který označil rozhovory za intenzivní a věcné a potvrdil, že cílem Kyjeva zůstává spravedlivý a trvalý mír. Ruskou delegaci vedl poradce prezidenta Vladimir Medinskij, jenž hovořil o náročném jednání a očekávání dalšího kola. Přítomni byli také zástupci Francie, Británie, Německa, Itálie a Švýcarska jako hostitelské země, přičemž Zelenskyj zdůraznil nezbytnost evropské účasti. Podle dosavadních informací zůstává hlavním sporným bodem nadále ruský požadavek na plnou kontrolu Donbasu, zatímco Ukrajina odmítá vzdát se svého území.
Evropská komise přijala komplexní strategii na posílení podpory nejvýchodnějších regionů EU sousedících s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou, které jsou podle Bruselu mimořádně zasaženy hybridními útoky, ekonomickými dopady války i úbytkem obyvatelstva. Novým nástrojem má být EastInvest Facility, jenž má regionům devíti členských států Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Bulharska usnadnit přístup k úvěrům na rozvoj infrastruktury a investice do bezpečnosti. Součástí strategie je i projekt Eastern Flank Watch zaměřený na obranu proti dronům a posílení ochrany vzdušného prostoru východního křídla EU. Komise zdůrazňuje, že podpora těchto oblastí není jen otázkou solidarity po ruské invazi na Ukrajinu, ale také strategickou investicí do bezpečnosti a stability celé Unie. Každoročně se mají konat jednání na vysoké úrovni, první už 26. února, kdy finanční instituce vedené Evropskou investiční bankou formálně spustí nový finanční nástroj. Podle místopředsedy EK Raffaela Fitta představuje situace po 24. únoru 2022 zásadní zlom a podpora těchto regionů je nejen technickou, ale i politickou odpovědností Evropské unie.
České humanitární organizace pomohly v roce 2025 přibližně 880 000 Ukrajinců a za čtyři roky od začátku ruské invaze vybrali Češi na pomoc Ukrajině více než 3,4 miliardy korun, přičemž celkový objem realizované humanitární podpory včetně prostředků od institucí a mezinárodních organizací přesáhl 8,9 miliardy korun. Podle zástupců organizací se pomoc postupně přesouvá od akutních distribucí k rozsáhlejším infrastrukturním projektům, zejména v reakci na systematické ničení energetické infrastruktury ze strany Ruska. Organizace financovaly opravy tepláren a teplovodů, vyhloubily pět vodních vrtů, instalovaly vodárenskou věž a sedm systémů na čištění vody, díky čemuž získalo přístup k bezpečné pitné vodě přes 156 tisíc lidí, zimní pomoc obdrželo více než 113 tisíc osob, opraveno bylo přes 5 100 domů a bytů a 49 zdravotnických zařízení, dodáno 500 generátorů a 96 sanitek. Řada organizací působí přímo u frontové linie v oblastech Charkov, Cherson, Doněck, Sumy, Záporoží či Mykolajiv, kde je práce stále nebezpečnější i kvůli častému nasazení FPV dronů. Psychologickou podporu získalo 66 tisíc lidí a pomoc směřuje i do Česka, kde je evidováno přes 398 tisíc osob s dočasnou ochranou, z nichž desítky tisíc využily podporu v oblasti bydlení, vzdělávání či integrace na trh práce, přesto však mnoho uprchlíků nadále čelí nejistému pobytovému statusu, jazykovým bariérám a riziku pracovního vykořisťování.
Estonsko 12. února 2026 potvrdilo objednávku dalších 12 samohybných houfnic CAESAR v rámci nové smlouvy, přičemž podle ministra obrany mají první kusy dorazit ještě letos. Tallinn zdůrazňuje, že vedle počtu je klíčová i rychlost dodávek, protože schopnost okamžité reakce je v současném bezpečnostním prostředí zásadní. Estonsko již v roce 2025 převzalo prvních 12 houfnic CAESAR Mk1, takže s novou objednávkou by mělo mít do konce roku 2026 celkem 24 těchto kolových systémů. Zároveň však nestaví svou dělostřeleckou sílu pouze na jedné platformě a paralelně provozuje i pásové houfnice K9, čímž vytváří kombinaci různých typů mobility a lepší přizpůsobení rozdílným terénním a klimatickým podmínkám.
Britská armáda zvažuje výrazné omezení svých výsadkových sil soustředěných v rámci 16th Air Assault Brigade, která dnes zahrnuje tři prapory výsadkového pluku včetně jednoho záložního, 23. výsadkový ženijní pluk, jednotky Královských gurkhských střelců, četu Pathfinder, 216. výsadkovou signální letku, Královské jízdní dělostřelce a 13. výsadkový podpůrný pluk. Od Suezské krize v roce 1956 přitom Británie neprovedla žádnou rozsáhlou výsadkovou operaci, na rozdíl od Francie, která ještě v poslední dekádě nasazovala síly v Sahelu. Podle plukovníka Tima Collinse je masové vysazení parašutistů na moderním bojišti málo pravděpodobné a v éře vrtulníků jde spíše o specializovanou schopnost než o prostředek hromadného nasazení pěchoty. Úspory by mohly přijít zejména omezením 2. a 3. praporu výsadkového pluku, přičemž výcvik parašutistů je podle kritiků finančně i logisticky velmi náročný kvůli potřebě letadel, infrastruktury, instruktorů a bezpečnostního zajištění. Odpůrci reformy však varují, že redukce by mohla oslabit schopnost rychlé reakce a flexibilního nasazení britských sil v krizových situacích.
Produkce francouzských naváděných leteckých pum AASM Hammer se podle zprávy společnosti Safran za rok 2025 meziročně zvýšila o 30 procent. Zatímco v roce 2024 bylo vyrobeno 830 kusů, v roce 2025 produkce dosáhla přibližně 1 080 kusů. Nárůst je výsledkem přechodu na intenzivnější výrobní režim a rozšíření kapacit. Francie se zároveň oficiálně zavázala dodávat Ukrajině 50 pum měsíčně, tedy zhruba 600 kusů ročně. Současná úroveň výroby, která se blíží hranici 1 100 kusů ročně, tak Paříži umožňuje nejen plnit tento závazek, ale zároveň doplňovat vlastní zásoby a reagovat na další možné objednávky.
Německá Luftwaffe 13. února 2026 oznámila, že 61. skupina protivzdušné obrany v Todendorfu převzala první plně operační palebnou jednotku systému IRIS-T SLM v národní konfiguraci. Souprava zahrnuje radar TRML-4D, velitelské stanoviště IBMS-FC a tři odpalovací zařízení s celkem 24 střelami. Jde o první plně certifikovaný a bojové jednotce předaný systém, protože předchozí převzetí v roce 2024 sloužilo pouze k testům a certifikaci. Německo schválilo v červnu 2023 nákup šesti palebných jednotek a 216 raket za 950 milionů eur s opcí na další dvě, přičemž sériové dodávky začaly koncem roku 2025 a mají být dokončeny do poloviny roku 2027. Určité zpoždění souvisí s prioritními dodávkami pro Ukrajinu, která od října 2022 obdržela nejméně devět systémů IRIS-T SLM i varianty SLS a uvádí účinnost zachycení kolem 90 procent včetně nasazení proti balistickým cílům. Výrobce Diehl Defence reagoval na vysokou poptávku investicí přibližně 1,5 miliardy eur do rozšíření výroby, přičemž v lednu 2026 otevřel nový závod na produkci raket v Sársku. Berlín dlouhodobě plánuje vybudovat flotilu až 50 až 75 systémů IRIS-T SLM a SLS v rámci modernizované vrstvené protivzdušné obrany Bundeswehru.
Pravidelně se i v našich médiích můžete setkat s tím, že ruská populace má sice nižší příjmy, než ta česká, je to ale vyrovnáno nižšími cenami potravin, a tak jsou na tom údajně Rusové stejně nebo i lépe, než občané ČR. Aktuální údaje, publikované státní statistickou agenturou Rosstat (kterou lze podezřívat z toho, že jí publikované údaje mohou být lepší, než jaká je reálná ruská situace, jistě ale nejsou horší) ale ukazují poněkud jinou situaci.
Podle Rosstatu průměrný Rus utratil na počátku roku 2026 za potraviny přes 39% svých příjmů. Tento podíl je téměř identický jako v krizovém roce 2008, kdy za potraviny utratili Rusové průměrně 39,1%, a jde tak o nejhorší výsledek za posledních 16 let. Lze přitom konstatovat, že pokud výdaje na potraviny překročí 25% příjmů, znamená to, že je daná skupina obyvatel ve značných finančních potížích.
Situace ještě nedosáhla úrovně, jaká byla v Rusku v devadesátých letech, kdy tento poměr dosahoval v některých letech i 55%, trend posledních čtyř let je ale jednoznačný – v roce 2023 dosahoval tento poměr 33%, a od tohoto roku stabilně roste. Je také potřeba zdůraznit, že ani v období hospodářského růstu neklesl v Rusku tento poměr nikdy pod 30%, což znamená, že výdaje na potraviny tvořily vždy významnou část rodinných výdajů.
Pokud situaci porovnáme s evropskými zeměmi, uvidíme, že zde je situace mnohdy výrazně lepší. Eurostat publikoval pro rok 2025 následující údaje:
- Pro ČR je tento poměr 20-22%
- Pro Polsko 19%
- Pro Německo přibližně 14%
V celosvětovém srovnání pak tento poměr u ruské populace vzrostl nad úroveň Indie, a nachází se nyní na úrovni Pákistánu a bude současný trend pokračovat, dostane se Rusko na úroveň Hondurasu a dalších zemí Třetího světa.
Tento poměr tak jasně ukazuje, že v Rusku je mnohem větší podíl chudé populace, pro kterou tvoří potraviny, spolu s nájmem s dalšími poplatky za bydlení (které v Rusku bv posledních letech také výrazně vzrostly) většinu jejich výdajů.
Sýrie: Syrský ministr spravedlnosti Mazhár al-Uejs se setkal se zvláštní zástupkyní generálního tajemníka OSN pro děti a ozbrojené konflikty Vanessa Fraser. Jednali o vyškrtnutí Sýrie z černé listiny zemí odpovědných za závažná porušení práv dětí a o podpoře národních programů na jejich ochranu.
První skupina rodin byla přesunuta z tábora Al-Hól do nově zřízeného tábora Ak-Burhán u Aleppa. Přibližně 100 rodin dorazilo do oblasti Achtarín v provincii Aleppo; počet by se měl zvýšit na 150 rodin (asi 500 osob), převážně žen a dětí. Přesun je součástí postupného plánu reintegrace a probíhá ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Zajištěna je základní potravinová pomoc a voda. V dalších fázích se počítá s přesunem až 1 500 rodin a s vyřizováním dokumentů i slučováním příbuzných.
Izraelské jednotky se po domovních prohlídkách stáhly z vesnice Masartíja na západě provincie Dará. Část sil se přesunula k oblasti Vádí ar-Rakád u Džamly, kde zřídila kontrolní stanoviště, zatímco ostatní se vrátily na území Golanských výšin.
Syrské bezpečnostní složky ve spolupráci s iráckým generálním ředitelstvím pro boj s narkotiky zabavili v provincii Homs asi 400 000 tablet captagonu o celkové hmotnosti přibližně 65 kilogramů a zadržely dva muže podezřelé z organizování přeshraniční pašerácké sítě.
Šéf turecké zpravodajské služby (MIT) İbrahim Kalın uvedl, že agentura v roce 2025 přijala preventivní opatření k ochraně národní bezpečnosti podél jižní hranice se Sýrií. Podle něj služba sleduje rizika spojená s budováním státních institucí v zemi a od pádu režimu Bašára Asada aktivně zasahuje do řešení syrské krize.
Libye: Včera se zástupce britského velvyslance spolu se zástupci Britské rady setkal s ministrem technického a odborného vzdělávání Farádžem Chalílem Sálimem. Jednali o stavu a dalším rozvoji spolupráce mezi oběma zeměmi v této oblasti.
Somálsko: Ve městě Bajdoa v jihozápadním Somálsku zaútočili islamisté z Aš-Šabáb na základnu provládních milicí pomocí výbušného zařízení. Útok si vyžádal oběti na životech i materiální škody. Při dalším incidentu byli dva členové provládních sil zabiti v přepadu u města Afgoje nedaleko metropole Mogadišo.
Nigérie: Podle místních zdrojů utrpěli džihádisté ze skupiny Boko Haram (JAS) 17. února těžké ztráty při přepadu, který v oblasti Borgu ve státě Niger State připravila nigerijská armáda spolu s místními milicemi. Podle přeživších útočníci uprchli do sousedního Benin, kde se podle neověřených zpráv stali terčem beninských ozbrojených sil podporovaných francouzským letectvem.
Mali: Podle dostupných informací dnes ráno bojovníci separatistického hnutí Fronta za osvobození Azavadu (FLA) zaútočili dvěma sebevražednými drony na zásobovací konvoj malijské armády a tzv. Ruského afrického sboru mezi městy Aguelhok a Anefis. Útok si vyžádal oběti na životech i materiální škody. Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) mezitím podnikla koordinované útoky na dvou frontách proti malijské armádě (FAMa) a provládním milicím. Po střetech mezi městy Siribala a Markala v oblasti Segou bylo ukořistěno pět motocyklů. Při dalším útoku na základnu milice Dozo v oblasti Sikasso byl zabit jeden z jejích členů a útočníci získali zbraně a dalších pět motocyklů.
Pákistán: Zdroj ze separatistického hnutí Armáda osvobození Balúčistánu zveřejnil záběry z výcviku a bojových operací nově vytvořené jednotky QAHR, která se specializuje na údery pomocí bezpilotních letounů. Příslušníci tohoto oddílu se podíleli na rozsáhlém útoku v pákistánské provincii Balúčistán.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že nám berou práci už fakt všichni. Jakože nejen že nám berou Ukrajinci práci, jak zní málozubými českými luhy a háji, ale už nám ji berou i Chorvati. Tedy nám tady v redakci na Válcích co se nemění (jak s oblibou říká náš Ondra) berou to, že se cynismus stává obnovitelným zdrojem a někdo ho začal těžit efektivněji než my. Chorvatský ministr Ante Šušnjar si totiž veřejně vzal na mušku maďarského Szijjártóa a napsal mu dopis, který je zároveň energetická analýza, lekce evropského práva a sarkastická facka v bílých rukavičkách. Začíná to nádherně sladkou větou, že je prý upřímně dojemné slyšet Maďarsko mluvit s takovým přesvědčením o právu Evropské unie, evropských hodnotách a závazných povinnostech, což je přesně ten tón, jakým pochválíte kapsáře za to, že drží peněženku rovně. Pak připomene, že alternativa k ruské pasti existuje už dávno, protože adriatická cesta měla být cestou ven z té pasti, aby střední Evropa nebyla uvězněná jednou východní trasou a jedním dodavatelem s politickou pákou. A kdyby to náhodou v Budapešti pořád hráli na osud, přijde poslední hřebík, že závislost už není osud, alternativa existuje, tak z ní nedělejte svoji volbu. Kuchařovým polibkem pak je postskriptum, kde Šušnjar vytáhne britský sitcom Jistě pane ministře a připomene pravidlo, které by se mělo tesat do fasády každého úřadu v Budapešti; nevěřte ničemu, dokud to nebylo oficiálně popřeno, zvlášť když se včerejší “žádná kapacita” přes noc mění na letošní “povinnost Evropské unie”. A my teď jen sedíme, koukáme na tuhle balkánskou verzi školení z reality a přemýšlíme, jestli se máme urazit, nebo Chorvatům poslat fakturu za ukradenou práci.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
