(3 029 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek
V noci na 5. března podniklo Rusko další vzdušný dronový útok, při němž bylo podle ukrajinského letectva nasazeno 155 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších typů, startujících z oblastí Brjansk, Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk a z okupovaného Krymu; přibližně 100 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových jednotek, prostředků radioelektronického boje a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:00 zneškodnila 136 bezpilotních prostředků. Zásahy 18 útočných dronů byly zaznamenány na osmi lokalitách, na dalších třech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho protivzdušná obrana mezi 20:00 a 23:00 moskevského času sestřelila 48 ukrajinských dronů, z toho 15 nad Černým mořem, 11 nad Rostovskou oblastí, sedm nad okupovaným Krymem, pět nad Saratovskou oblastí, tři nad Azovským mořem a zbytek nad Belgorodskou, Krasnodarskou, Kurskou a Voroněžskou oblastí. V následném hlášení za období od 23:00 do 7:00 ráno informovalo o zničení dalších 76 bezpilotních letounů, především nad Saratovskou oblastí (33), dále nad Černým mořem (17), okupovaným Krymem (10), Rostovskou oblastí (9), Krasnodarským krajem, Volgogradskou a Astrachaňskou oblastí. Celkem tak Moskva hlásí 124 sestřelených ukrajinských dronů. Ruské úřady tradičně neuvádějí celkový počet bezpilotních prostředků, které na ruské území směřovaly, ale pouze počet deklarovaných sestřelů.
V noci na 5. března provedly ukrajinské námořní síly ve spolupráci se silami speciálních operací úder na ruské jednotky rozmístěné na vrtné plošině Sivaš v akvatoriu Černého moře, kterou Moskva využívala jako pozorovací stanoviště, retranslační uzel spojení a místo pro rozmístění prostředků radioelektronického boje a systémů krátkého dosahu protivzdušné obrany. Podle ukrajinské strany sloužila platforma rovněž k řízení úderných dronů zaměřených na infrastrukturu v Oděské a Mykolajivské oblasti a představovala hrozbu pro civilní lodní dopravu. Během operace byly pomocí námořních bezposádkových prostředků a leteckých dronů zasaženy ruské systémy velení a komunikace a způsobeny ztráty na živé síle. Současně byl zničen vrtulník Ka 27, který se pokusil na plošině přistát, čímž byly potvrzeny dřívější informace o sestřelení ruského vrtulníku nad Černým mořem, jehož okolnosti dosud nebyly upřesněny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že během tří dnů bojových operací na Blízkém východě bylo spotřebováno více než 800 protiraket PAC-3 používaných v systémech Patriot, přičemž zdůraznil, že Ukrajina za celou dobu války nikdy nedisponovala takovým množstvím těchto interceptorů najednou. Podle něj první vlna útoků představovala šokovou fázi, kdy obránci nasazovali všechny dostupné prostředky, což současně odhalilo nedostatek zkušeností i omezené zásoby, zatímco dnes již existuje širší operační zkušenost, ale systémy Patriot i samotné střely PAC-3 zůstávají nedostatkovým zbožím. Zelenskyj v této souvislosti potvrdil jednání s několika státy Perského zálivu o sdílení zkušeností ukrajinské protivzdušné obrany a naznačil snahu získat další interceptorové kapacity výměnou za ukrajinské know-how v oblasti ochrany civilní a energetické infrastruktury. Střely PAC-3 jsou určeny primárně k ničení balistických a vysoce manévrujících cílů a jejich nedostatek představuje pro Ukrajinu zásadní problém zejména při obraně proti ruským balistickým útokům, přičemž již dříve bylo potvrzeno, že dodávky těchto střel byly zpožděny kvůli finančním a administrativním faktorům.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti okupanti tlačili u Hrafského.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Piščaného a směrem na Kurylivku a Kivšarivku.
V lymanském sektoru se bojovalo u Drobyševého, Stavek a Zařičného.
V slavjanském sektoru Rusové útočili u Jampilu, Dronivky, Riznykivky a směrem k Raj-Oleksandrivce.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo směrem na Bondarné, u Orychovo-Vasilivky a Mykolajivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru probíhaly střety u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ščerbynivky, Iljinivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru proběhly střety u Nykanorivky, Rodynského, směrem ke Krasnému Lymanu, v Hryščiném, u Udačného, Molodeckého a Muravky.
V oleksandrivském sektoru útočili okupanti u Zeleného Haje, Ivanivky, Andrijivky–Klevcového, Novohryhorivky, Krasnohirského a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském směru pokračovaly střety u Dobropilije, Huljajpilu, Zaliznyčného a Mirného.
V orichivském směru neproběhly žádné větší útoky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Většina členských států Evropské unie podle dostupných informací nepodpořila návrh na výrazně urychlené přijetí Ukrajiny formou takzvaného předběžného členství, které by jí umožnilo získat částečný status v Unii již do roku 2027 ještě před dokončením všech požadovaných reforem. Myšlenka spočívala v tom, že by Kyjev získal místo u jednacího stolu a postupně doplňoval zbývající reformní kroky, nicméně řada států zdůraznila nutnost zachování principu rozšiřování založeného na splnění podmínek. Kritické postoje měly zejména Francie a Německo, které upozorňují na nedokončené reformy například v oblasti boje proti korupci a varují před politickými spory, jež by mohly samotný proces rozšíření oslabit. Dalším faktorem zůstává požadavek jednomyslnosti všech 27 členských zemí včetně Maďarska, jehož vláda dlouhodobě vyjadřuje výhrady vůči dalším krokům směrem k integraci Ukrajiny, přičemž v krajním případě by teoreticky mohlo dojít i k využití mechanismů podle článku 7 smlouvy o EU.
Dne 5. března proběhla první fáze větší výměny válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem, která byla dohodnuta během jednání v Ženevě, přičemž Kyjev potvrdil návrat 200 ukrajinských vojáků výměnou za 200 ruských příslušníků a další, početnější etapa má následovat bezprostředně poté. Podle ukrajinských zdrojů se mezi navrácenými nacházejí obránci Mariupolu a dalších úseků fronty, z nichž část strávila v zajetí téměř čtyři roky, přičemž většinu tvoří mužstvo a poddůstojníci, ale osvobozeni byli i důstojníci. Ukrajinské vedení dlouhodobě deklaruje připravenost k výměně všech za všechny, přičemž podle dostupných údajů se v ruském zajetí nachází přibližně sedm tisíc Ukrajinců a na ukrajinské straně zhruba čtyři tisíce ruských vojáků. Zdravotní stav části navrácených je podle ombudsmana vážný, u některých byla zaznamenána podvýživa a výrazné psychické zatížení.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Aliance neaktivuje článek 5 o kolektivní obraně poté, co jednotka protivzdušné obrany NATO sestřelila íránskou balistickou raketu směřující do tureckého vzdušného prostoru. Incident označil za vážný, avšak zdůraznil, že použití článku 5 není na místě a že nejdůležitější je demonstrace síly a připravenosti Aliance. NATO podle něj pečlivě sleduje vývoj na Blízkém východě a podporuje Spojené státy v jejich úderech proti Íránu, který podle něj představuje potenciální hrozbu i pro Evropu. Turecko oznámilo, že alianční systémy PVO zničily íránskou raketu mířící do jeho vzdušného prostoru, zatímco íránské velení popřelo, že by na Turecko útočilo. V reakci na eskalaci napětí daly Spojené království, Francie a Německo najevo připravenost chránit své zájmy a zájmy spojenců v regionu, Řecko vyslalo fregaty a stíhačky k obraně Kypru, Francie nasadila letouny k ochraně svých základen a Litva připustila možnost podpory USA, zatímco Španělsko odmítlo umožnit využití svých základen k útokům proti Íránu.
Finská vláda navrhla zrušit dosavadní legislativní zákaz dovozu, skladování a jiného nakládání s jadernými zbraněmi na svém území s cílem plně sladit národní právní rámec s možnostmi kolektivní obrany NATO. Současná úprava vycházející ze zákona o jaderné energetice takové kroky neumožňuje, přičemž navrhovaná novela má odstranit omezení, která většina ostatních členských států Aliance nemá, a tím posílit kompatibilitu Finska s aliančním plánováním a odstrašovací strategií. Helsinky zároveň zdůrazňují, že změna neznamená záměr rozmístit jaderné zbraně na finském území ani měnit přístup k jaderným cvičením NATO, ale má zvýšit flexibilitu v nepředvídatelném bezpečnostním prostředí a posílit odstrašení vůči potenciální agresi.
Na Záporožské jaderné elektrárně byla opravena a znovu připojena záložní přenosová linka 330 kV Ferrosplavna 1, takže zařízení je nyní napájeno dvěma externími vedeními, přičemž oprava proběhla po dočasném lokálním příměří umožňujícím technické práce. Linka byla vyřazena z provozu 10. února v důsledku bojových aktivit a elektrárna do té doby spoléhala na hlavní vedení 750 kV Dniprovská, které zajišťovalo klíčové bezpečnostní funkce. Všechny bloky Záporožské elektrárny zůstávají v režimu studeného odstavení a jsou závislé na stabilním externím napájení, protože bez něj musí být spuštěny nouzové dieselgenerátory určené pouze pro krátkodobé krizové situace. Současně došlo k bezprecedentnímu vývoji na půdě rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii, kde Spojené státy spolu s Ruskem, Čínou a Nigerem hlasovaly proti rezoluci odsuzující útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu včetně Záporožské elektrárny a označující je za hrozbu pro jadernou bezpečnost, přičemž Washington uvedl, že rezoluce podle něj nepřispívá k mírovému řešení konfliktu.
Dnes si přiblížíme, jak rostoucí zadlužení, a současně pokles daňových příjmů způsobených nižší ekonomickou aktivitou (ruský daňový systém je nastaven tak, že přibližně dvě třetiny daně ze zisku právnických osob směřují do regionálních rozpočtů) začaly v roce 2026 způsobovat problémy i nejbohatšímu ruskému regionu, tedy městu Moskva.
Primátor Moskvy, Sergej Sobjanin, informoval o tom, že stavy administrativy moskevské radnice budou v rámci nezbytných úspor sníženy o 15%, což znamená propuštění přibližně 3 000 lidí. Administrativa Moskvy se o tomto kroku rozhodla po kontrole hospodaření za první dva měsíce roku 2026, kde byl zjištěn mnohem pomalejší růst rozpočtových příjmů, než bylo plánováno (nominální růst byl pouze 2%, oproti plánovanému růstu na úrovni 6,5%).
Dále je plánována redukce investic, hrazených z regionálního rozpočtu, o nejméně 10%. Sobjanin zdůraznil, že tyto kroky zajistí stabilitu finančního systému Moskvy a umožní plynulou realizaci sociálních závazků města, financování armádního personálu a jejich rodin, a také programů realizovaných z iniciativy ministerstva obrany.
Investice, například ty směřující do údržby městské infrastruktury, tak opět nejsou prioritou, a to zasáhne mnoho na tyto činnosti navázaných společností a jejích pracovníků. Odhaduje se, že celý regionální ekosystém tvoří přibližně 2500 společností ze sektorů kultury, městské dopravy, údržby infrastruktury a dalších činností, které celkově zaměstnávají přibližně 900 000 osob, a pokud budou škrty v této oblasti provedeny ve stejné míře, jako tomu bylo u samotných pracovníků magistrátu, bude propuštěno dalších přibližně 135 000 lidi.
Je potřeba připomenout, že Moskva je nejbohatším ruským regionem, a pokud i zde dochází k takto velkým škrtům, lze předpokládat, že škrty v regionech, které jsou na tom ekonomicky hůře (například v naší ekonomické rubrice několikrát zmiňovaný Kuzbas), budou ještě daleko výraznější.
Izrael: Izraelské úřady oznámily, že kvůli probíhající válce s Íránem nebude zítra muslimským věřícím umožněna účast na pátečních ramadánových modlitbách v Mešita Al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Podle brigádního generála Hišama Ibrahima, který stojí v čele Izraelské civilní správy spadající pod Koordinátora vládních aktivit na územích při izraelském ministerstvu obrany, Izrael respektuje svobodu náboženského vyznání a během prvních dvou týdnů ramadánu modlitby umožňoval. Současná bezpečnostní situace však podle něj představuje riziko pro civilisty. Na základě pokynů Velitelství domácí fronty IDF proto zůstanou v pátek uzavřena všechna posvátná místa ve Starém Městě Jeruzaléma, aby byla zajištěna bezpečnost obyvatel i návštěvníků. Opatření se týká mimo jiné Západní zdi, Mešity Al-Aksá i Chrámu Božího hrobu. Do areálu nebudou mít přístup věřící ani návštěvníci žádného náboženství. Během předchozích dvou pátečních modliteb v ramadánu přitom Izrael umožnil tisícům Palestinců ze Západního břehu vstup do Jeruzaléma. Počet účastníků modliteb byl ale omezen maximálně na 10 000 osob.
Libanon: Izraelská armáda oznámila, že při ranním úderu izraelského námořnictva na palestinský uprchlický tábor Beddawi ve městě Tripolis na severu Libanonu byl zabit velitel hnutí Hamás. Podle armády při útoku zahynul Wasim Atallah Ali, který v libanonské větvi vojenského křídla Hamásu zodpovídal za výcvik a vojenská cvičení. Izraelská armáda uvedla, že se podílel na přípravě teroristických útoků proti izraelským civilistům i vojákům a jeho činnost představovala hrozbu pro stát Izrael a jeho obyvatele.
V zemi i během dneška pokračovala letecká a pozemní kampaň Izraelských sil proti Hizballáhu. Letecké údery zasáhly jižní čtvrti hlavního města Bejrút, které jsou známé bašty hnutí Hizballáh. Útoku předcházelo varování civilního obyvatelstva, ze strany IDF. Napříč zemí údery směřovaly na infrastrukturu, operativce, techniku a odpalovače raket které patří teroristickému hnutí. Libanonská armáda (LAF) během dneška zabavila odpalovač raket Hizballáhu ve městě Kfermelki, severně od řeky Litani. Současně se ale stáhla z Kfar Šuby a Mardžejoinových kasáren.
Sýrie: Íránský dron byl sestřelen izraelským letadlem nad jižní Sýrií a zřítil se ve městě Inchil v provincii Dará. Další íránský bezpilotní letoun se zřítil ve východní části provincie Dará na stanový tábor pro vnitřně vysídlené osoby. Incident způsobil materiální škody, ale obešel naštěstí se bez obětí. Ministerstvo vnitra mezitím oznámilo, že bezpečnostní složky při koordinované operaci v provincii Damašek zadržely tři osoby podezřelé z napojení na Islámský stát. Pyrotechnické jednotky současně zneškodnily automobil naložený výbušninami TNT a C4, připravený k dálkovému odpálení. Zadržení byli předáni protiteroristickým orgánům k dalšímu vyšetřování.
Izraelské síly (IDF) také zadržely dva chlapce z vesnice Al-Aša na jihu provincie Kunejtra, když pásli dobytek poblíž oblasti Tal al-Ahmar al-Gharbí. IDF se k případu nevyjádřila. Syrská armáda mezitím rozmístila své jednotky podél hranic s Libanonem a Irákem, aby posílila kontrolu hranic a bezpečnost v reakci na vývoj v regionu a rostoucí pokusy o pašování organizovanými zločineckými sítěmi. Podle ministerstva obrany hranice střeží pohraniční jednotky podporované zpravodajskými prapory, které oblast pravidelně patrolují.
Ministerstvo zahraničí v Damašek zároveň ostře odsoudilo pokus Íránu zaútočit na Turecko a Ázerbájdžán pomocí balistických raket a dronů. Podle prohlášení jde o hrubé porušení státní suverenity a vážnou hrozbu pro regionální i mezinárodní bezpečnost a stabilitu. Sýrie zároveň zdůraznila, že odmítá jakékoli násilí a eskalaci namířenou proti civilistům a civilní infrastruktuře, vyjádřila plnou solidaritu s Tureckem a Ázerbájdžánem a vyzvala mezinárodní společenství k ochraně regionálního míru.
Írán: Nad Íránem pokračuje kampaň precizních leteckých úderů vedených Izraelským (IAF) a Americkým letectvem (USAF). Cíle zůstávají rovněž stále stejné. Vojenská a klíčová státní infrastruktura, odpalovače balistických raket, dronů, klíčové osoby a popřípadě jejich nástupci. Zasažen byl Kermanšáh, Širaz, základna Hemmat, hlavní město Teherán kde byla mimo jiné zasažena i 5 zpravodajská základna, vojenský komplex Parčín, radarová stanice na ostrově Kiš, Nadžanfabád, Šehrán, Damavand.
Izraelské letectvo dnes zveřejnilo záběry vzdušného souboje nad Íránem, kdy se Izraelské stíhačce F35I podařilo sestřelit Íránskou stíhačku YAK-130.
To neznamená, že Írán není aktivní ve své kampani útoků balistickými raketami a drony proti americkým a izraelským silám ale také zejména arabským státům Perského zálivu. Potvrzené dnes bylo zasažení Maameeru v Bahrajnu, Dubaje a Abú Zabí ve Spojených Arabských Emirátech, Kuwajtu.
Ázerbájdžán: Ázerbájdžán oznámil incident, při němž do vzdušného prostoru Nachičevanské autonomní republiky z íránské strany vletěly dva bezpilotní letouny. Podle ministerstva zahraničí jeden z nich dopadl na terminál letiště, druhý poblíž školní budovy ve vesnici Šekerabad. Při zásazích byli zraněni dva lidé. Baku uvedlo, že si vyhrazuje právo na odpovídající odvetná opatření. Ze zveřejněných záběrů vyplývá, že dron použitý při útoku na letiště připomíná kamikadze dron série Arash, který byl poprvé zdokumentován v létě 2025. Írán nejprve incident nekomentoval. Podle některých spekulací mohly drony ztratit kurz. Současně je však známo, že Ázerbájdžán udržuje úzké vztahy s Izraelem. Baku už dříve hostilo jednání mezi Tel Avivem, Ankarou a Damaškem. Íránské ozbrojené síly navíc při předchozích konfliktech tvrdily, že izraelští agenti využívali území sousedních států, včetně Ázerbájdžánu, k pronikání do Íránu. Později Teherán jakoukoli odpovědnost za útok popřel.
Íránské úřady uvedly, že jejich armáda ani spojenecké skupiny žádné kamikadze drony směrem k ázerbájdžánskému území nevyslaly. Zdůraznily také, že útok na sousední státy je pro Írán „červenou linií“. Podle íránského vedení jsou jejich cílem výhradně základny amerických ozbrojených sil, ekonomické zájmy USA a jejich aktiva na Blízkém východě. Teherán zároveň naznačil, že za incidentem mohou stát Washington a Tel Aviv, kteří se podle něj snaží vtáhnout do konfliktu s Íránem co nejvíce regionálních zemí.Podobné tvrzení zaznělo i z íránského ministerstva zahraničí v rozhovoru pro média. Podle něj Izrael provedl část útoků kamikadze dronů na energetickou a civilní infrastrukturu států Perského zálivu, aby je zatáhl do války. Zmíněn byl například útok na přístav v Ománu a rafinerii společnosti Saudi Aramco v Saúdské Arábii. Írán také poukázal na to, že USA i Izrael disponují technologiemi, které mohou napodobovat íránské zbraně. Pentagon například přiznal použití kamikadze dronu LUKAS – kopie íránského Shahed-136. Vizuálně, zejména za letu, je lze snadno zaměnit.
Benin: V severním Beninu stojí od roku 2023 malý vojenský post na severovýchodním okraji vesnice Kofuno, přímo u hranice Národního parku W. Právě ten byl podle všeho cílem dnešního útoku, ke kterému se přihlásila džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM). Ta zároveň oznámila, že kolem poledne obsadila kasárna beninské armády (FAB) v Kofunu nedaleko hranice s Niger. Podle dostupných zpráv bylo při útoku zabito 22 vojáků.
Kamerun: V Kamerunu bojovníci skupiny Boko Haram (JAS) zaútočili v noci z 1. na 2. března na kamerunský kontingent koaličních sil MNJTF ve vojenském táboře Ngoši. Podle zpráv byli zabiti tři vojáci a útočníci se zmocnili části výzbroje.
Nigérie: 3. března večer se bojovníci Boko Haram (JAS) pokusili zaútočit na pozici nigerijské armády (Na) jižně od Ngoši. Po útoku se jednotky na místě stáhly, zatímco letectvo zasáhlo a podle zpráv zlikvidovalo asi 50 útočníků.
Čad: V Čadu se v noci z 2. na 3. března pokusila koalice bojovníků Islámský stát (IS) a Boko Haram (JAS) napadnout vojenský post v oblasti Čadské jezero. Místní bezpečnostní síly útok odrazily – zabito bylo 8 až 10 útočníků. Tři čadští vojáci (ANT) utrpěli zranění, z nichž jeden později zemřel. Bezpečnostní složky následně zajistily zbraně a munici po útočnících.
Dnešní Třešnička™ má tři krátké obrazy z dnešní reality. Obraz první: Ukrajina dostává od Spojených států žádost o pomoc s íránskými šáhidy na Blízkém východě. Ano, přesně s těmi drony, které Rusko už roky posílá na ukrajinská města a na kterých se Ukrajinci naučili praktickou protivzdušnou obranu stylem „live fire training“. Takže zatímco velmoc zkoumá problém na briefinzích, země napadená Ruskem exportuje know-how, jak ty létající mopedy sundávat z nebe. Obraz druhý: Donald Trump mezitím vysvětluje, že válku na Ukrajině vlastně neblokuje Kreml, ale Zelenskyj, protože zase prý „nemá karty“. Logika je totiž jednoduchá; někdo vám rozbije dveře, obsadí obývák a problémem je, že odmítáte podepsat nájemní smlouvu. A obraz třetí: zatímco se v televizi řeší karty, tankery s ruskou ropou mění kurzy a Indie s Čínou opět berou Urals se slevou, protože krize na Blízkém východě zdražuje barel a obchodníci mají rádi dobré ceny víc než geopolitické proslovy o kumbaya. A tak tu máme krásnou globální kompozici. Ukrajina učí svět, jak se bránit íránským dronům, americký prezident neúnavně vysvětluje, že problémem je obránce, a světový trh mezitím poslušně posílá další peníze do Moskvy. Historici tomu říkají ironie dějin. My tomu říkáme úterý.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
