(2 021 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 9. března Rusové zaútočili dvěma balistickými střelami Iskander-M z dočasně okupovaného území Krymu a zároveň nasadili 197 útočných bezpilotních prostředků typu Šahed, Gerbera, Italmas a dalších typů. Přibližně 120 z těchto dronů měly být „Šahedy“. Podlepředběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 161 nepřátelských dronů různých typů na severu, jihu a východě země. Zároveň bylo zaznamenáno zasažení dvěma raketami a 36 útočnými drony na osmi lokalitách. Na jedné další lokalitě byl hlášen také pád trosek po zničených cílech.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Fronta na Ukrajině: V Charkovské oblasti pokračovaly boje ve směru na Zybyné.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili ve směru na Kurylivku.
V lymanském směru se bojovalo u Drobyševého, Stavek a Lymanu.
Ve slovjanském sektoru probíhaly střety u Zakitného, Platonivky a Riznykivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se Rusové snažili postupovat u Nikyforivky a Časiv Jaru.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru probíhaly boje u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilje, Ščerbynivky, Kleban-Byku, směrem na Ilijivku, u Rusyn Jaru, Sofijivky a ve směru na Novopavlivku.
V pokrovském směru se bojovalo u Šachového, směrem na Ševčenko, u Rodynského, severně od Mirnohradu, u Hryščiného, Kotlyného, Udačného, Molodeckého směrem k Novopidhorodnému a Serhijivce.
V oleksandrivském sektoru okupanti tlačili směrem na Andrijivku-Klevcové, u Voroného, Ternového a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpolském směru pokračovaly boje u Olenokosťantynivky, Zeleného, Svjatopetrivky, Zaliznyčného a Myrného.
V orichivském směru došlo k střetu ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky uvedl, že jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem, které bylo plánováno na tento týden, se odkládá, protože „pozornost partnerů je soustředěna na situaci v Íránu“. Napsal to na sociálních sítích. Podle Zelenského bylo setkání odloženo na žádost americké strany. Uvedl, že prioritou partnerů je nyní situace kolem Íránu, a proto se schůzka, která byla na návrh USA plánována na tento týden, přesouvá. Zároveň zdůraznil, že Ukrajina je připravena jednat kdykoli v takovém formátu, který může pomoci a bude realistický z hlediska ukončení války. Zelensky dále napsal, že mu jeho tým podal zprávu o ruských plánech. Nařídil „znovu komunikovat s vyjednavači z americké strany“ a potvrdit připravenost Ukrajiny ke strategické spolupráci v zájmu bezpečnosti, zejména v oblasti ochrany proti útočným dronům. Podle Zelenského se Rusko nyní snaží manipulovat situací na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu ve prospěch své agrese. Zároveň tvrdí, že Moskva usiluje o to, aby údery íránského režimu na sousedy a americké základny fakticky vytvořily „druhou frontu“ v ruské válce proti Ukrajině a celému Západu. Podle něj tomu „nelze dovolit“. O den dříve Zelensky vyjádřil naději, že americká operace proti Íránu neovlivní jednání, která se měla uskutečnit 5. nebo 6. března. V rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera naznačil, že schůzka se neuskuteční v Abú Zabí, ale spíše v Ženevě či v jiných evropských městech. Později také uvedl, že kvůli bojům na Blízkém východě Ukrajina dosud neobdržela žádné signály ohledně dalších jednání o ukončení války v trilaterálním formátu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil přípravu mise, jejímž cílem má být obnovení lodní dopravy přes Hormuzský průliv, který Írán uzavřel po zahájení úderů Spojených států a Izraele. Macron to řekl během návštěvy Kypru, citují jej deníky Le Figaro a Le Parisien. Podle Macrona má být mise připravena „společně s evropskými i mimoevropskými státy“ a jejím úkolem má být „zajištění doprovodu kontejnerových lodí a tankerů“ s cílem postupného znovuotevření průlivu. Macron zároveň vyjádřil podporu státům Perského zálivu, které se podle jeho slov staly terčem íránských útoků, a oznámil nasazení osmi fregat, dvou obojživelných vrtulníkových lodí a jedné letadlové lodi „od východního Středomoří přes Rudé moře až k pobřeží u Hormuzu“. „Tato mobilizace našich námořních sil je bezprecedentní. Samozřejmě ji doprovází i zapojení našich vzdušných a pozemních sil v regionu. Cílem Francie je přispět k deeskalaci, k bezpečnosti našich občanů, bezpečnosti našich partnerů a také ke svobodě plavby a námořní bezpečnosti,“ uvedl Macron. Hormuzský průliv spojuje Ománský záliv s Perským zálivem a patří mezi klíčové světové obchodní trasy, zejména pro přepravu ropy. Podle uvedených údajů jím denně prochází zhruba 20 % světové denní spotřeby ropy. Po zahájení amerických a izraelských úderů Írán oznámil uzavření průlivu a varoval, že zničí jakoukoli loď, která se pokusí proplout.
Ukrajina zkonfiskovala 1 592 nákladních vagonů, které patřily Rusku a po začátku plnohodnotné invaze v roce 2022 zůstaly na ukrajinském území. Nově mají přejít do majetku Ukrzaliznycje. Uvedla to ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko. Podle premiérky Rusko do roku 2022 tyto vozy využívalo k přepravě zboží přes Ukrajinu a dále do zemí Evropské unie. Po zahájení plnohodnotné války však vagonové soupravy zůstaly na území Ukrajiny, byly zadrženy a později na základě rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny převedeny pod státní kontrolu a konfiskovány. Vláda následně svěřila správu vagonů Fondu státního majetku Ukrajiny, který je má poskytnout k využití Ukrzaliznycji. Svyrydenko uvedla, že vagony jsou provozuschopné a budou využívány k přepravě nákladů, mimo jiné vojenského materiálu, až do konce své technické životnosti. Odhadovaná hodnota konfiskovaných vagonů činí přibližně 2,2 miliardy hřiven. Konfiskované vagony podle premiérky patřily ruským společnostem VEB-Leasing, státní rozvojové korporaci VEB.RF, společnosti State Transport Leasing Company, dceřiné firmě Sberbank Leasing, společnosti Nord a dalším subjektům z oblasti financí a logistiky.
Dnes se nebudeme věnovat tradiční svodce ukrajinských útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, neboť tato akce byly zcela zastíněny vývojem na Blízkém východě. Vzhledem k tomu, že přeprava ropy Hormuzským průlivem byla zcela přerušena (což bylo způsobeno tím, že pojišťovací společnosti odmítly pokrýt případné škody na tankerech v průlivu, a pro přepravce je tak pokus o proplutí spojen s příliš velkým finančním rizikem), přičemž v Perském zálivu je těženo přibližně 25% světové ropy, se nedostatek ropy na světových trzích projevil výrazným vzrůstem její ceny.
Ta pro ropu URALS a spotovou cenu dosahuje v současnosti okolo 90 USD za barel, a v okamžiku psaní této informace dosahovala spotová cena ropy BRENT úrovně 108 USD za barel. To pro dlouhodobé kontrakty dodávek ropy URALS znamená prodejní cenu minimálně 70 USD za barel, a spíše více, neboť lze předpokládat, že slevy na ropu URALS se vzhledem k celkovému nedostatku ropy také zmenšily. To je mnohem vyšší cena, než jakou předpokládal pro tento rok ruský rozpočet, což znamená, že ruské veřejné finance i hospodaření samotných ropných společností se začalo po dvou měsících ztrát stabilizovat.
V okamžiku, kdy by se současná situace na trzích udržela delší dobu, tedy alespoň několik měsíců, to umožní ruským ropným společnostem plně stabilizovat svou finanční situaci a kompenzovat ztráty, které tyto společnosti zaznamenaly v průběhu posledního půl roku. Vzhledem k chování současné americké administrativy přitom nelze předvídat, jaký bude její přístup v takto dlouhodobém horizontu, takže bude potřeba počkat na to, jak se bude situace na Blízkém východě vyvíjet.
Izrael: Dnes odpoledne bylo při raketovém útoku hnutí Hizballáh na střední Izrael lehce zraněno celkem 16 lidí, uvedla záchranná služba Magen David Adom. Ve městě Ramle ošetřili záchranáři 14 osob v dobrém stavu po dopadu rakety, který poškodil také místní školku. V oblasti Mateh Yehuda byli lehce zraněni další dva lidé při zásahu, jenž podle policie poškodil místní infrastrukturu.
Teroristické hnutí Hizballáh uvedlo, že při dnešním odpoledním raketovém útoku na střední část Izrael cílilo na velitelství Domácího frontového velení IDF v Ramle, známé jako základna Rehavam. Dalším cílem měla být také „satelitní komunikační stanice“ v údolí Haela poblíž města Bejt Šemeš. Podle dostupných informací jde o nejhlouběji vedený útok, který Hizballáh proti Izrael podnikl od vyostření bojů v minulém týdnu.
Velení IDF uvedlo, že při leteckých úderech zničily tři odpalovací zařízení hnutí Hizballáh, která dnes odpoledne použilo k odpálení raket dlouhého doletu na střední část Izrael. Podle armády byly všechny tři odpalovací rampy zasaženy během jedné hodiny od raketového útoku.
Libanon: Izraelský ministr obrany Jisra’el Katz uvedl, že izraelská armáda (IDF) během nočního leteckého úderu zabila velitele regionální divize Hizballáhu. Zároveň podle něj více než milion libanonských civilistů uposlechlo izraelské výzvy k evakuaci. Podle ministerstva obrany byl Katz při jednání s velením severního velitelství IDF informován, že přibližně 650 000 lidí opustilo jižní předměstí Bejrútu, která jsou považována za baštu Hizballáhu, a dalších asi 500 000 obyvatel odešlo z jižního Libanonu. Izraelská armáda v posledních dnech vyzvala k evakuaci celého jihu Libanonu a čtyř velkých čtvrtí na jihu Bejrútu před plánovanými údery proti Hizballáhu. Ministr byl také informován, že při večerním úderu IDF byl zabit velitel jednotky Nasr Abu Hussein Ra’ab. Jednotka Nasr je jednou ze tří regionálních divizí Hizballáhu v jižním Libanonu a operuje v oblasti mezi horou Dov a regionem Bint Džbeil.
Libanonský prezident Joseph Aún obvinil hnutí Hizballáh, že svými kroky vystavuje Libanon riziku, že se promění v „druhou Gazu“. Při rozhovoru s předsedkyní Evropské komise Uršulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou uvedl – aniž by Hizballáh přímo jmenoval – že odpálení několika raket z Libanonu na Izrael bylo podle něj „pastí a téměř otevřenou provokací vůči libanonskému státu i jeho obyvatelům“. Hizballáh obnovil raketové a dronové útoky na Izrael minulý týden po delší přestávce. Podle hnutí šlo o odvetu za zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul při izraelském úderu 28. února. Aún však tyto útoky zlehčil. Podle něj Izrael nijak neodradily od dalších operací v Libanonu a rozhodně nepředstavují skutečnou odplatu za Chameneího smrt. Domnívá se, že cílem bylo vyprovokovat izraelskou armádu k proniknutí do Libanonu a případné okupaci části jeho území. „Někteří chtěli Libanon zahnat do situace, kdy by měl jen dvě možnosti – buď přímou válku s Izraelem bez jakýchkoli právních či humanitárních omezení, což by z Libanonu udělalo druhou Gazu,“ uvedl prezident. Zároveň zdůraznil, že jeho vláda hodlá důsledně prosazovat nový zákaz vojenské činnosti Hizballáhu. Mezinárodní společenství vyzval k pomoci při prosazení úplného příměří s Izraelem, k podpoře libanonské armády při odzbrojení Hizballáhu a k obnovení přímých jednání mezi Libanonem a Izraelem.
Sýrie: Libanonský ministr zahraničí Júsuf Radží se setkal s dočasným syrským chargé d’affaires v Libanonu Ijádem al-Chazáou. Ten předal zprávu syrského ministra zahraničí Asʿada aš-Šajbáního o posilování vojenské přítomnosti na libanonské hranici. Podle syrské strany má toto opatření zlepšit kontrolu hranic, posílit bezpečnost a omezit pašování, podobně jako na syrsko-irácké hranici. Radží zdůraznil nutnost vzájemného respektování suverenity a nezasahování do vnitřních záležitostí. Zároveň upozornil na potřebu řešit dlouhodobě otevřené otázky, včetně osudu libanonských pohřešovaných osob, vymezení hranice, situace syrských vysídlených osob a vězňů zadržovaných v libanonských věznicích.
Syrské ministerstvo zemědělství a Arabské centrum pro studium suchých oblastí a vyprahlých zemí podepsaly dohodu v hodnotě 3 milionů dolarů o vybudování výzkumné stanice v provincii Idlib, která má podpořit rozvoj místního zemědělství.
Benin: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) zaútočili na předsunutou armádní základnu v národním parku Pendjari, asi 10 km od hranic s Burkinou Faso. Na záběrech je vidět obrněný transportér M113 beninské armády (FAB). Jde o druhý útok během týdne poté, co bojovníci Islámského státu (IS) obvinili JNIM z uzavření příměří s armádou.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že minulý týden zabila 11 příslušníků domobrany VDP při útocích na tři pozice v Gourbousu, Yabousgu a Zogoré v provincii Yatenga. Podle jejich tvrzení se jim podařilo ukořistit kulomety, motocykly a další vybavení. Skupina rovněž tvrdí, že během útoků na dva vojenské posty v Boko a Pissile v provincii Sanmatenga získala další zbraně a techniku.
Zároveň se objevily zprávy, že vládní vojáci (LAT) zajatí ve městě Koumbri složili přísahu veliteli Bina Diarrovi a nyní bojují na straně JNIM. Informaci se sice nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů ale podobné věci se v oblasti nepochybně dějí.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
