(2 571 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 16. března a během následujícího rána podniklo Rusko rozsáhlý útok pomocí 211 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, které startovaly z oblastí Orel, Kursk, Brjansk, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Více než stovku z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 11:00 zneškodnila 194 bezpilotních prostředků na severu, jihu a východě země. Zaznamenány byly zásahy 16 útočných dronů na deseti lokalitách a na dalších jedenácti místech dopadly trosky sestřelených cílů. Podle ukrajinského letectva byl útok neobvyklý také tím, že část dronů byla nasazena v ranních hodinách směrem na Kyjevskou oblast, přičemž hlavními cíli byly regiony Oděsa, Záporoží a Kyjev.
Ukrajina v noci provedla rozsáhlý vzdušný útok na Moskvu a její okolí. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana nad metropolí a přilehlými oblastmi zničila 53 ukrajinských dronů. Celkově mělo být nad územím Ruska a nad anektovaným Krymem sestřeleno 145 bezpilotních prostředků. Ruský resort obrany neuvedl, kolik dronů bylo při útoku nasazeno ani zda některé z nich zasáhly zamýšlené cíle. V Krasnodarském kraji mezitím po zásahu dronem začal hořet zásobník ropy ve městě Labinsk.
Spojené státy v posledních týdnech upravily priority v dodávkách zbraní a část kapacit protivzdušné obrany přesouvají na Blízký východ. Pro Ukrajinu to znamená další potenciální problém, protože její PVO je dlouhodobě závislá na zahraničních dodávkách munice a systémů. Podobná situace nastala už v červnu minulého roku, kdy USA přesměrovaly přibližně 20 tisíc protiletadlových raket APKWS s laserovým naváděním, které byly původně určeny pro Ukrajinu, k americkým leteckým jednotkám operujícím na Blízkém východě. Přestože byly tyto zbraně nakoupeny v rámci speciálního programu podpory Ukrajiny, americký ministr obrany má pravomoc je v případě „naléhavé potřeby“ převést na potřeby amerických ozbrojených sil. Současně dochází i k širším přesunům systémů protivzdušné a protiraketové obrany. Washington například stahuje některé baterie THAAD z Jižní Koreje, kde byly rozmístěny jako ochrana proti severokorejským balistickým raketám, a přesouvá je na Blízký východ. Podobně jsou do tohoto regionu přesouvány také záchytné střely systému Patriot z indicko-pacifického prostoru a z dalších amerických základen. Tyto kroky naznačují, že eskalace bezpečnostní situace na Blízkém východě začíná mít přímý dopad na globální rozdělení amerických obranných kapacit a nepřímo tak i na tempo a rozsah podpory ukrajinské protivzdušné obrany.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve směru na osadu Vilča.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru došlo ke střetům ve směru na Kurylivku, Novoosinové a Hluškivku.
V lymanském směru Rusové tlačili u Drobyševého, Lymanu a Dibrové.
V slavjanském směru se okupanti pokoušeli o postup u Jampilu, směrem na Ozerné, u Zakitného, Platonivky a ve směrech na Riznykivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru se bojovalo ve Stupočkách.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku proběhly útoky u Kosťantynivky, Pleščijivky, u Berestku, Iljinivky, Rusyn Jaru a u Novopavlivky, do které se podařilo proniknout skupině okupantů.
V pokrovském směru se bojovalo u Ševčenka, Toreckého, směrem na Bilycké, u Nového Šachového, Zapovidného, Zatyšku, Rodynského, severně od Mirnohradu, Kotlyného, Udačného, u Novopidhorodného, Novomykolajivky a u Filije.
Ve směru na Oleksandrivku probíhaly střety u Zeleného Haje, směrem na Oleksandrohrad, u Ternového, Berezového, Novomykolajivky, směrem na Verbové a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k bojům u Varvarivky, Svjatopetrivky, Olenokosťantynivky, Huljajpilu a směrem na Zaliznyčne a Čarivné.
V orichivském směru došlo ke střetu v oblasti Pavlivky.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Česká republika nabídla, že povede evropskou expertní misi, která by měla na Ukrajině ověřit skutečný stav ropovodu Družba poškozeného ruskými útoky. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že Česko je připraveno sestavit tým odborníků například ze společnosti Čepro, který by společně s experty z dalších zemí EU přímo na místě posoudil rozsah poškození potrubí a reálné možnosti obnovení provozu. Stejný návrh na vytvoření nezávislé inspekční skupiny předložil v Bruselu také ministr zahraničí Petr Macinka, přičemž cílem je uklidnit spor mezi Ukrajinou, Slovenskem a Maďarskem a přenést debatu z politické roviny do technické. Dodávky ruské ropy ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska byly přerušeny 27. ledna poté, co byl úsek na ukrajinském území poškozen při ruském útoku, což Bratislava a Budapešť zpochybňují a obviňují Kyjev z průtahů. Podle české diplomacie je právě tento spor poslední překážkou pro přijetí dvacátého balíku sankcí EU proti Rusku, který Maďarsko a Slovensko blokují. Evropská komise již dříve navrhla vyslání inspekční mise a čeká na souhlas Ukrajiny, přičemž Praha deklaruje připravenost iniciativu organizačně převzít, pokud se na tom členské státy shodnou.
Polský chemický podnik Nitro Chem v Bydhošti, patřící do státní skupiny PGZ, plánuje výrazně zvýšit kapacitu výroby trinitrotoluenu v reakci na rostoucí globální poptávku po munici. Závod je jedním z klíčových producentů výbušnin pro polský obranný průmysl a zároveň významným exportérem, přičemž přibližně 70 procent vyrobeného TNT směřuje do Spojených států a dalšími odběrateli jsou například Španělsko, Švédsko, Kanada nebo Turecko. Rozsah exportu ilustruje kontrakt z dubna 2025 na dodávku 18 tisíc tun TNT do USA v hodnotě 1,2 miliardy zlotých. V rámci rozšiřování kapacit závod získal více než 113 milionů zlotých z Fondu kapitálových investic na technologické linky pro plnění dělostřelecké munice ráže 155 mm a nyní připravuje výstavbu nového výrobního zařízení TNT, jehož projektování zajistí společnost PROZAP ze skupiny Azoty.
Spojené království zahájilo výrobu 37 kolových samohybných houfnic RCH 155 pro britskou armádu a potvrdilo kontrakt v hodnotě 53 milionů liber na rozběh dlouhodobé produkce klíčových komponent tohoto systému. Program představuje první fázi zavádění nového dělostřeleckého systému, který má nahradit houfnice AS90 předané v roce 2023 Ukrajině. Významná část zakázky směřuje do britského průmyslu, přičemž přibližně 30 milionů liber bude investováno do závodu Rheinmetall v Telfordu známého jako Gun Hall, kde se rozšiřují kapacity pro výrobu dělostřeleckých hlavní. Projekt má vytvořit zhruba 100 vysoce kvalifikovaných pracovních míst a zároveň zapojit širší britský dodavatelský řetězec v oblastech metalurgie, přesného strojírenství a speciálních materiálů. Kombinace německé technologie a britských průmyslových investic odráží širší trend nadnárodní obranné výroby mezi evropskými členy NATO.
Francie zvažuje instalaci systému aktivní ochrany na hlavní bojové tanky Leclerc v rámci snahy zvýšit jejich přežití na moderním bojišti a udržet je v operační službě až do zavedení budoucího francouzsko německého tanku MGCS. Francouzské ministerstvo obrany vychází z poznatků z nedávných konfliktů, které potvrdily význam těžkých obrněných vozidel ve válkách vysoké intenzity a zároveň ukázaly rostoucí hrozbu moderních protitankových zbraní. V současnosti probíhá modernizace přibližně 200 tanků Leclerc, avšak původní rozsah úprav je dnes považován za nedostatečný, což vede k úvahám o dalším zvýšení ochrany. Klíčovou roli v tomto směru hraje program Prometeus, který má vytvořit integrovanou architekturu ochrany kombinující pasivní pancéřování, reaktivní moduly a aktivní ochranné systémy. Program vedou společnosti Thales a KNDS France ve spolupráci s francouzským úřadem pro vyzbrojování DGA, přičemž francouzský průmysl se technologiemi aktivní ochrany zabývá již několik let a v minulosti byly testovány například systémy Diamant instalované na obrněném vozidle Griffon.
Evropská společnost Thales představila koncept vícevrstvého systému protivzdušné a protiraketové obrany SkyDefender, který je navržen jako univerzální řešení pro rostoucí spektrum moderních vzdušných hrozeb. Systém je založen na otevřené architektuře, což umožňuje integraci různých senzorů, efektorů i systémů velení a řízení od více výrobců a jeho přizpůsobení specifickým potřebám jednotlivých států. Podle výrobce je SkyDefender schopen čelit široké škále cílů od malých FPV dronů a větších útočných bezpilotních prostředků přes řízené střely až po balistické a hypersonické rakety.
Dnes se zaměříme na prohlubující se deficit ruského státního rozpočtu. Podle výsledků za první dva měsíce tohoto roku dosáhl rozpočtový schodek téměř 3,5 bilionu rublů, tedy téměř 90% původně plánovaného schodku na celý tento rok. Rozpočtové výdaje za tyto dva měsíce se přitom meziročně zvýšily jen o přibližně 5% (z 7,8 na 8,2 bilionu rublů), výrazně se ale snížily rozpočtové příjmy, a to o téměř 12% (z 5,4 na 4,8 bilionu rublů).
Výrazně větší rozpočtový deficit přiměl ruské zákonodárce k tomu, aby již nyní (tři měsíce od schválení rozpočtu) zahájili diskuze o krácení rozpočtových výdajů, uvažuje se o jejich redukci o 10%. Přičemž je potřeba připomenout, že již původní návrh rozpočtu se vyznačoval krácením výdajů ve všech kapitolách, které nejsou spojeny s vojenskými výdaji, a další krácení těchto výdajů je jen obtížně představitelné.
Ruské sdělovací prostředky tak opět zapojily techniku, kterou můžeme nazvat například kreativní lingvistikou, kdy se snaží další krácení výdajů popsat co nejměkčími výrazy. Krácení je tak opisováno jako prioritizace výdajů, případně je zdůrazňováno, že ovlivní pouze výdaje, které ruská populace nebude vnímat. To lze chápat tak, že budou omezeny primárně výdaje na údržbu infrastruktury a další dlouhodobé investice, omezeny budou velmi pravděpodobně i nejrůznější dotační programy (například pro zemědělce), což ale již ruskou populaci přímo zasáhne.
Je pravdou, že minimálně pro nejbližších několik měsíců ruskému rozpočtu výrazně pomohou současné vysoké ceny ropy. Aby byl ale vyrovnán současný rozpočtový schodek, bylo by potřeba, aby se prodejní ceny ropy URALS na úrovni 90 USD za barel udržely po celý zbytek tohoto roku. Je téměř nemožné předvídat, jak dlouho bude ještě pokračovat současný konflikt na Blízkém východě (který je příčinou prudkého vzrůstu cen ropy), vzhledem k listopadovým volbám v USA lze ale očekávat snahu o utlumení konfliktu a obnovení dodávek ropy nejpozději na počátku druhé poloviny tohoto roku, což by poskytlo Rusku výrazně méně prostředků.
Izrael: Při dnešních útocích dopadly na několika místech v Jeruzalémě úlomky íránských balistických raket zničených izraelskou protivzdušnou obranou, uvedla policie a záchranné složky. Podle hasičů zasáhl velký fragment rodinný dům ve východním Jeruzalémě a způsobil materiální škody. Další úlomky dopadly poblíž Národní knihovny nedaleko Knesetu a také u Chrámu Božího hrobu ve Starém městě. Jeden člověk utrpěl lehké zranění, když se dotkl horkého kusu rakety – podle záchranné služby Magen David Adom si způsobil menší popáleninu na ruce. Úřady zároveň vyzývají veřejnost, aby se k nalezeným úlomkům nepřibližovala a jejich nález neprodleně oznámila příslušným složkám.
Zaznamenán měl být také dopad záchytné střely systému protivzdušné obrany Iron Domě a následný požár ve městě Naharíja v severním Izraeli. Na místě jsou přítomny záchraně složky. Prozatím není jasné, jestli byl někdo zraněn.
Sýrie: Syrské ministerstvo vnitra zadrželo Kásira Ahmada al-Alího, vůdce jedné z ozbrojených skupin působících v rámci milice Síly národní obrany v provincii Homs. Podle předběžných informací se podílel na útoku na čtvrti Bajáda a Dajr Bálba, a to s podporou a pod vedením Džamíla al-Hašana. Vyšetřování dále zjistilo, že vstoupil do řad vojenské rozvědky, kde se spolu s jejími příslušníky účastnil obléhání oblasti Húla v provincii Homs a vojenských operací i v dalších částech Sýrie.
Prezident Sýrie Ahmad aš-Šara přijal při oficiálním ceremoniálu v Paláci lidu v Damašku pověřovací listiny nového tureckého velvyslance Nuha Yılmaze. Ceremoniálu byl přítomen také ministr zahraničí As’ad aš-Šajbání.
Mluvčí Nejvyššího výboru pro volby do Lidového shromáždění Navár Nadžma oznámil, že volební místnosti v okresech Rakka a Tabka v provincii Rakka se otevřou v úterý, kdy se budou volit čtyři členové parlamentu. Předběžné výsledky budou zveřejněny po ukončení hlasování a případná odvolání bude možné podat do jednoho dne.
Irák: Proíránské ozbrojené skupiny v Iráku oznámily, že zaplatí za informace vedoucí k dopadení nebo likvidaci amerických vojáků, velitelů či zpravodajských pracovníků. Informátorům nabízejí odměnu 150 milionů iráckých dinárů (přibližně 144 tisíc dolarů). Podle těchto skupin opakované útoky na místa, kde Američané pobývali, přiměly část z nich opustit silně střežené základny. Nyní se údajně skrývají v utajených bytech, které považují za bezpečnější.
Írán: Během dnešního dne bylo v oblasti stále aktivní americké (USAF) a izraelské (IAF) letectvo ovšem nebyly zaznamenány další informace týkající se leteckých úderů. Americké Ústřední velitelství ozbrojených sil (CENTCOM) mezitím zveřejnilo další sérii leteckých úderů na klíčovou infrastrukturu a techniku v Íránu.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů 16. března 2026 zneškodnila 6 balistických raket a 21 dronů vypuštěných z Íránu. Od začátku íránských útoků emirátská obrana zachytila celkem 304 balistických raket, 15 řízených střel a 1627 dronů. Útoky si dosud vyžádaly životy dvou příslušníků ozbrojených sil při plnění služby a pěti civilistů (pákistánské, nepálské, bangladéšské a palestinské národnosti). Dalších 145 lidí utrpělo zranění různé závažnosti. Během dnešního útoku byly také zasaženy palivové nádrže na mezinárodním letišti v Dubaji.
Pákistán: Pákistánské letectvo mělo dnes provést sérii leteckých úderů na strategické cíle v hlavním městě Afghánistánu, Kábulu. Rozsah škod a cíle úderů zatím nebyly zveřejněny.
Burkina Faso: Burkina Faso zesílila vojenské operace v provincii Sissili v regionu Centre-West u hranic s Ghanou. Krok následoval po zadržení 17 burkinabských vojáků v ghanském městě Wuru v prosinci 2025, kdy nelegálně překročili hranici. Operace jsou oficiálně zaměřeny proti džihádistické skupině Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) a jejím podporovatelům a soustřeďují se zejména kolem lesa Nazinga, kde má podle zpráv působit silně vyzbrojená jednotka rychlé reakce. Část zásahů však údajně mířila i na cíle v ghanských komunitách za hranicí, zejména ve Wuru, Kayoro a Pindaa No. 2. Dne 20. ledna bezpečnostní síly zabily asi dvacet osob podezřelých z napojení na JNIM a zabavily zbraně v lese poblíž Kayoro. 15. února byl v Piene v Burkina Faso, nedaleko Wuru, zastřelen fulbský muž podezřelý z logistické podpory JNIM.
Další incident nastal 4. března, kdy burkinabské jednotky unesly v pohraniční obci Kounou bývalého kandidáta do parlamentu za volební obvod Wuru–Kunchokor. Do oblasti přijel doprovodit příbuzného do nemocnice. Burkinabské úřady ho obviňují, že sehrál klíčovou roli při prosincovém zadržení 17 burkinabských vojáků ve Wuru. Podle svědků mu bylo už tehdy vyhrožováno.
Místo jeho zadržení není známo, ale incident výrazně zvýšil napětí mezi obyvateli Wuru v Ghaně a Kounou v Burkina Faso. Obyvatelé Wuru požadují jeho okamžité propuštění a hrozí přerušením spolupráce s burkinskými bezpečnostními složkami i s obyvateli Kounou, včetně zákazu přeshraničního pohybu. Na fotografii je ghanský mládežnický lídr Sadat Ibrahim, jehož únos a další zadržování burkinskými bezpečnostními silami vyvolalo přeshraniční napětí mezi komunitami Wuru (Ghana) a Kounou (Burkina Faso).
Mezitím džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že při útoku na vojenské stanoviště mezi Naokui a Labarani byli zabiti tři vojáci burkimabské armády (LAT). Útočníci měli také ukořistit vojenské vozidlo, motocykly, zbraně a munici. Později se objevily i další záběry z útoku na vojenský post v Labarani.
Dnešní Třešnička™ bude trochu bulvární. V českém obranném ekosystému se totiž opět řeší věčná otázka. Kdo vlastně velí armádě. Podle zákona je to poměrně nudné. Armádě velí prezident jako vrchní velitel prostřednictvím vlády a ministerstva obrany. Generální štáb pak armádu řídí odborně. Jenže realita české politiky občas připomíná spíš epizodu z kancelářského sitcomu. V zákulisí se tak řeší, kdo komu „velí“, kdo komu „ujel“ a kdo by měl ideálně přestat mluvit na veřejnosti bez předchozí konzultace s politickým oddělením. A do toho samozřejmě zaznívají věty o tom, že „protože armádě velí ministr“. Což je zhruba stejně přesné jako tvrzení, že nemocnici řídí ministr zdravotnictví, protože podepisuje rozpočet. Historie už přitom párkrát ukázala, jak vypadá stát, kde se armáda a politika sloučí do jednoho organismu. Obvykle se tomu neříká efektivita řízení. Obvykle se tomu říká problém.
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
