(2 228 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 21. března podniklo Rusko další vzdušný útok pomocí bezpilotních prostředků, při němž bylo proti Ukrajině nasazeno 154 útočných dronů typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, startujících z oblastí Orel, Kursk, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu; přibližně 90 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 148 bezpilotních prostředků. Zásahy pěti útočných dronů byly zaznamenány na čtyřech lokalitách a na dalších sedmi místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina v noci vyslala proti Rusku celkem 283 bezpilotních letounů, což by představovalo jeden z největších ukrajinských dronových útoků od začátku války. Ruská státní agentura RIA Novosti uvedla, že všechny cíle byly zachyceny, aniž by upřesnila případné škody nebo rozsah zásahů na zemi. Největší tlak měl podle ruské strany směřovat na Rostovskou oblast, kam údajně mířilo přibližně 90 dronů. Úřady v Saratovské oblasti zároveň oznámily dva zraněné po útoku bezpilotních prostředků. Vzhledem k tomu, že informace vycházejí z oficiálních ruských zdrojů, které dlouhodobě zveřejňují selektivní a propagandisticky upravená data, je nutné je brát s výraznou rezervou, dokud nebudou potvrzeny dalšími zdroji.
Ruské stíhací letouny páté generace Su-57 měly podle ukrajinských zdrojů operovat nad okupovaným územím Donbasu s cílem dosáhnout prvního potvrzeného vzdušného vítězství nad ukrajinským letectvem, což by mělo význam zejména z hlediska exportní propagace tohoto typu. Nasazení několika strojů bez zjevného operačního úkolu naznačuje spíše snahu vytvořit příležitost k sestřelu než plnění konkrétní bojové mise, přičemž ukrajinská strana tvrdí, že na tuto taktiku reagovala úpravou vlastních postupů a vyhnula se přímé konfrontaci. Informace nelze nezávisle ověřit, nicméně absence doložených úspěchů Su-57 ve vzdušném boji a omezené nasazení tohoto typu naznačují, že Rusko nadále spoléhá především na osvědčené platformy, jako jsou Su-35 a pozemní systémy protivzdušné obrany.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Zeleného, Staryce, Prilipek, ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a směrem na Ochřimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Kurylivky a Novoplatonivky.
V lymanském směru Rusové útočili poblíž Drobyševého.
V slavjanském směru došlo k bojům u Jampilu, Platonivky a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru okupanti neprováděli žádné větší útočné operace. Ukrajinské ozbrojené síly však provedly protiútok v Minkivce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru pokračovaly boje poblíž Kosťantynivky, Pleščijivky, Iljinivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru Rusové tlačili směrem na Bilycké, u Rodynského, severně od Myrnohradu, směrem na Novooleksandrivku, severně od Kotlyného, u Udačného, u Novomykolajivky a směrem na Novopavlivku, kde se obráncům podařilo FPV dronem sestřelit ruský vrtulník Ka-52. Další boje probíhaly u Filije.
V oleksandrivském směru došlo ke střetům u Ternového, Kalynivského a Krasnohirsku.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru se okupanti snažili postupovat u Dobropilje, Varvarivky, Zeleného, Staroukrajinky, Zaliznyčného a Luhivského.
V orichivském směru došlo ke střetům u Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Podle mediálních informací se Dánsko na počátku roku 2026 připravovalo i na krajní scénář možného amerického pokusu o vojenské převzetí Grónska, když po nástupu administrativy Donalda Trumpa zesílily obavy z nátlaku Washingtonu na změnu statusu ostrova. Kodaň měla v reakci urychleně přesunout vojenské jednotky na ostrov a přijmout opatření zvyšující odolnost, včetně dopravy zdravotnického materiálu a přípravy destrukce klíčové infrastruktury, zejména letištních drah v Nuuku a Kangerlussuaqu, aby se ztížilo případné vylodění cizích sil. Paralelně probíhala koordinace s evropskými partnery, přičemž přítomnost francouzských, německých a severských jednotek měla vytvořit odstrašující efekt a signalizovat, že případná operace by znamenala širší konfrontaci se spojenci. Impulzem k eskalaci příprav měla být i širší bezpečnostní situace na začátku ledna 2026, která zvýšila vnímání nepředvídatelnosti amerických kroků.
Moldavsko představilo v Bruselu komplexní plán postupné reintegrace separatistického Podněstří, který má být realizován výhradně mírovými prostředky a ve více fázích s důrazem na politickou, ekonomickou i institucionální integraci regionu. Dokument, připravený v únoru, signalizuje dosud nejambicióznější pokus Kišiněva o řešení konfliktu trvajícího od počátku 90. let a zároveň reflektuje širší geopolitický kontext, v němž Moldavsko usiluje o přiblížení k Evropské unii a snížení ruského vlivu v regionu. Úspěch iniciativy však bude záviset nejen na vnitřní stabilitě Moldavska, ale i na postoji Moskvy a lokálních elit v Podněstří.
Britská vláda se rozhodla pokračovat v programu obrněných vozidel Ajax navzdory dlouhodobým technickým problémům a zpožděním, přičemž analýzy dospěly k závěru, že na trhu neexistuje adekvátní náhrada schopná plně převzít jeho roli v budoucí struktuře britských pozemních sil. Klíčovým faktorem je také významná průmyslová investice, zejména do závodu v Merthyr Tydfil, jehož případné uzavření by mělo negativní dopady na zaměstnanost i širší dodavatelský řetězec. Podle dostupných informací byly zásadní technické nedostatky, zejména nadměrné vibrace a hluk ohrožující zdraví posádek, již odstraněny a vozidla prošla bezpečnostními testy, přičemž další pozornost bude věnována řešení kinetózy u osádek. Pokračování programu tak odráží kombinaci operační nutnosti, omezených alternativ a snahy zachovat domácí obranně-průmyslové kapacity, i za cenu zvýšených nákladů a reputačních rizik spojených s problematickým vývojem projektu.
Japonsko zvažuje zásadní posun ve své bezpečnostní politice směrem k přímější vojenské spolupráci s Ukrajinou, která by mohla zahrnovat dodávky protivzdušných systémů, přesné munice, radarů a prostředků elektronického boje výměnou za přístup k ukrajinským bojově ověřeným bezpilotním technologiím. Tento potenciální model spolupráce reflektuje rostoucí význam zkušeností z konfliktu vysoké intenzity, kdy Kyjev nabízí Tokiu know-how v oblasti dronů a protidronové obrany, zatímco Japonsko disponuje technologicky vyspělými systémy, které Ukrajina akutně potřebuje. Pokud by se tento krok potvrdil, šlo by o historický odklon od dosavadní restriktivní japonské obranné doktríny a zároveň o indikaci širšího trendu, kdy státy Indo-Pacifiku začínají aktivněji reagovat na evropské bezpečnostní prostředí. Informace však zatím zůstávají na úrovni úvah a nelze vyloučit, že případná realizace bude limitována právními a politickými omezeními japonské politiky exportu zbraní.
Dnes si přiblížíme stav ruské živočišné výroby. O celkově tristním stavu ruského zemědělství, a to zejména co se týká pěstování obilnin, jsme v posledních měsících informovali několikrát, neméně inverzně progresivní vývoj ale můžeme sledovat i u živočišné výroby.
Konkrétně se podíváme do Novosibirské oblasti, kde se v současné době rozšířila epidemie pasteurelózy, ale také vztekliny. Proti pasteurelóze je sice možné dobytek očkovat, a také jej v případě vypuknutí choroby léčit antibiotiky, přeočkována jsou ale v tomto regionu pouze stáda ve velkochovech, která náleží společnostem navázaným na federální vládu, malí farmáři si vzhledem k aktuálním nákladům na veterinární péči nemohou přeočkování dovolit.
Úspornou metodu boje s epidemií zvolila ale také veterinární správa, která, namísto toho, aby postiženým stádům zajistila léčbu, nařizuje napadené chovy likvidovat. Farmáři se již proti těmto praktikám začali bouřit, neboť likvidace chovu (na místo jeho léčení) pro ně znamená značné finanční ztráty. Současně je v regionu aktuálně již 42 ohnisek výskytu vztekliny, neboť v předchozích letech byly výrazně omezeny investice do boje s touto nemocí, a to jak lovem nemocné divoké zvěře (neboť značná část myslivců je nyní nasazena na Ukrajině), tak i omezením přístupu k očkování, které je zdarma pro majitele velkochovů s patřičnými konexemi, malí farmáři musí ale za proočkování svých chovů platit.
Ruský dozorový orgán vysvětluje současnou situaci tím, že v důsledku tvrdé zimy byl imunitní systém hospodářských zvířat oslaben, a tak se tyto choroby mohly rozšířit. Místní farmáři ale na to zareagovali tak, že podobné mrazy jsou v regionu obvyklé každou druhou zimu, a tak je toto vysvětlení pouze zástupným důvodem. Následujícím vysvětlením bylo, že byly choroby zavlečeny z Kazachstánu a Číny, proti čemuž se ale ohradila čínská strana, jejíž dozorový orgán uvedl, aby je ruské orgány s touto epidemií nespojovaly. Čína pohrozila, že pokud bude ruská snaha o svalení viny na okolní státy pokračovat, zablokuje veškerou přepravu dobytka mezi Ruskem a Čínou, což by bylo pro místní chovy těžkou ranou.
V regionu byl sice přibližně před měsícem vyhlášen v souvislosti s výskytem vztekliny výjimečný stav, místní farmáři o tom však “nedopatřením” nebyli informováni, a nyní probíhající likvidaci svých chovů oprávněně považují za způsob, jakým se velkopodnikatelé mohou zbavit konkurence.
Izrael: Po íránském raketovém útoku na jih Izraele a současném ostřelování severu země raketami Hizballáhu nebyla hlášena žádná zranění. Íránská balistická střela, která spustila poplach v Dimoně a byl zaznamenán její dopad. Následkem dopadu utrpělo poranění přibližně 20 lidí. Ve městě Ma’alot Taršiha utrpělo po zásahu domu raketou Hizballáhu zranění 5 osob.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že její 162. divize dokončila přípravy na možné nasazení v jižním Libanonu. Podle armády je obrněná divize připravena „přijmout rozkazy podle aktuální situace“. Pokud bude nasazena, zvýší se počet izraelských divizí v oblasti na pět. V současnosti působí 146. divize v západním sektoru, 91. a 36. divize ve východním sektoru a 210. divize je dislokována v oblasti Mount Dov. IDF se zároveň připravuje na posílení svých sil a rozšíření nárazníkové zóny s cílem odsunout hrozbu hnutí Hizballáh od hranic.
Libanon: V brzkych ranních hodinách dnes Izraelské letectvo (IAF) podniklo letecké údery ve čtvrti Dahíja v hlavním městě Bejrútu. Ve městě Nakúra dnes došlo k prudkým bojům mezi jednotkami IDF a Hizballáhem a sympatyzujícím hnutím Libanonské brigády odporu.
Sýrie: Syrské Ministerstvo vnitra oznámilo, že bezpečnostní síly v provincii as-Suvajdá zmařili pokus o pašování zbraní a munice na silnici mezi Busrá aš-Šám a Bakou. Kontrola byla vyvolána podezřelým pohybem vozidla a nenápadným přibližováním neznámých osob ke kontrolním stanovištím. Po zahájení palby ze strany ozbrojenců došlo k přestřelce – dva útočníci byli zabiti, dva zraněni a další dva zadrženi.
Irák se přibližuje realizaci velkého energetického projektu se Sýrií– obnovení klíčové trasy pro export ropy. Irácký ministr ropného průmyslu Hajján Abd al-Ghaní uvedl, že nejpravděpodobnější variantou je výstavba nového ropovodu do syrského přístavu Baníjás. Nová trasa by nahradila či zásadně modernizovala nefunkční ropovod Kirkúk–Baníjás. Předběžné analýzy ukazují, že výstavba nového potrubí je ekonomicky výhodnější než oprava starého.
Liga arabských států odsoudila izraelský útok na vojenské cíle na jihu Sýrie z 20. března jako porušení suverenity a mezinárodního práva. Varovala, že opakované akce Izrael mohou destabilizovat region, a vyzvala Radu bezpečnosti OSN k přijetí opatření včetně stažení Izraele z nedávno obsazených syrských území.
Írán: Izraelská armáda (IDF) zveřejnila nové záběry ze série leteckých úderů na sklad balistických raket v západním Íránu. Neupřesnila, kdy k útoku v rámci operace “Havraní řev” došlo.
Americká média s odvoláním na zdroje v Pentagonu uvedla, že íránská armáda odpálila dvě balistické rakety směrem k letecké základně Camp Thunder Cove na ostrově Diego Garcia v Indickém oceánu. Ani jedna však cíl nezasáhla – jedna selhala během letu a u druhé se pokusila o zásah protivzdušná obrana amerického námořnictva, výsledek není znám. Jde o první bojové nasazení íránských raket takového doletu a ukázku schopnosti zasahovat cíle daleko za Blízkým východem. Útok na základnu vzdálenou asi 4000 km naznačuje, že skutečný dosah těchto střel může být vyšší, než Írán oficiálně uváděl. Teherán dříve tvrdil, že jejich dolet omezuje na 2000 km, zároveň ale v případě konfliktu hrozil útokem na tuto základnu. Loni byla základna na Diego Garcia využívána k útokům proti cílům hnutí Ansar Alláh v Jemenu.
CENTCOM zveřejnil záběry úderu, na nichž je vidět zničení íránského systému protivzdušné obrany umístěného na nákladním voze. Šlo o odpalovací zařízení Majid (AD-08) – stejný typ, který měl být použit při pokusu o zachycení amerického stíhače F-35. Systém je mobilní, postavený na lehkém voze 4×4 a vybavený raketovými lištami i opticko-elektronickým/infračerveným senzorem.
Opoziční íránské zdroje uvádějí, že byl dnes při leteckém útoku na vilu v oblasti Charp Arba Chaleh pravděpodobně zabit Reza Ebrahimi, zástupce Alího Chameneího v íránském raketovém programu. Íránské zdroje sice potvrdili útok na vilu ovšem prozatím ne Ebrahimiho smrt.
Americké letectvo (USAF) dnes podniklo letecké údery na Íránské lodě v přístavu Bushehr. V Dezfulu byl zaznamenán letecký úder na základnu Íránského letectva.
Etiopie: V oblasti Gondar zahájili rebelové z hnutí FANO ofenzívu proti Etiopské armádě v regionu Amhara.
Mali: Fronta za osvobození Azavadu (FLA) oznámila, že provedla útok na smíšený konvoj malijské armády (FAMa) a ruského Afrického korpusu. Podle jejich zpráv bylo zničeno jedno vozidlo a na straně napadených jsou oběti.
Nové příměří mezi džihádistickou skupinou Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) a vládou v Bamaku údajně vedlo k propuštění více než 200 vězňů – jak osob napojených na džihádisty, tak civilistů, převážně z etnik Fulbů (Peulů) a Bambarů. Výměnou za to mohou palivové konvoje bez útoků směřovat do Bamaka, a to i ze směrů Senegal, Pobřeží slonoviny a Guinea. Skupina JNIM dále uvedla, že mezi městy Ké-Macina a Markala zaútočila na vojenské vozidlo pomocí improvizovaného výbušného zařízení (IED).
Kongo (DRC): V Konžské demokratické republice propuklo nové povstání, když ozbrojená skupina mužů založila MDKC, nově vzniklý separatistický hnutí usilující o nezávislost oblasti Katanga. Katanga má bohaté přírodní zdroje a její rozlehlé, džunglí pokryté území je ideální pro guerillovou válku. Zajímavé je načasování oznámení – přišlo jen pár dní poté, co USA donutily Rwandu, dlouholetého nepřítele Konga, souhlasit s novým rámcem deeskalace.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila, však on to byl plodný den tak jako tak…
Válka na Ukrajině nezanechala následky jen na frontových liniích. Zasáhla i děti – ty, které přišly o domov, o bezpečí, a často i o zdraví. Některé z nich utrpěly fyzická zranění, jiné se potýkají s dlouhodobými psychickými následky života ve válce. Pomoc v takových případech musí být cílená, promyšlená a dlouhodobá.
Ve spolupráci s nadačním fondem Future for Ukraine proto podporujeme projekt Rehabilitace dětí, který pomáhá malým pacientům projít procesem uzdravení – fyzického i psychického. Program zajišťuje nejen samotnou léčbu, ale také dopravu, ubytování, pojištění i administrativní podporu pro děti a jejich doprovod.
Přispět můžete zde: https://futureforukraine.eu/donations/rehabilitace-deti/
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
