(2 149 slov, doba čtení 11 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 4. dubna podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 286 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Šatalovo, Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo a Primorsko Achtarsk, přičemž přibližně 200 z nich tvořily právě drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 7:00 zneškodnila 260 nepřátelských bezpilotních prostředků na severu, jihu, východě i ve střední části země. Zásahy 11 útočných dronů byly zaznamenány na deseti lokalitách a na dalších šesti místech dopadly trosky sestřelených cílů. V době zveřejnění ranní bilance útok stále pokračoval a v ukrajinském vzdušném prostoru se nacházelo přibližně 20 dalších ruských dronů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že během noci sestřelilo 85 ukrajinských dronů nad devíti regiony, okupovaným Krymem a Černým mořem, přičemž jako obvykle zveřejnilo pouze počty údajně zničených cílů, nikoli celkový rozsah útoku. Nejvážnější následky byly hlášeny z Rostovské oblasti. Padající trosky sestřeleného dronu zároveň v Taganrožském zálivu poškodily obchodní loď plující pod cizí vlajkou, na jejíž palubě vypukl požár.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Staryce, směrem na Cehelné, Vilču a u Krasného Pervého.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se bojovalo u Novoosynového, směrem na Kivšarivku, u Novoplatonivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském směru probíhaly střety u Novoserhijivky a Dibrového.
V slavjanském směru pokračovaly střety ve směru na Platonivku a Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru neproběhly žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru se bojovalo u Kosťantynivky, Pleščijivky, Ivanopilije, Kleban-Byku, směrem na Iljinivku, Stepanivku, u Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru okupanti útočili ve směru na Nový Donbas, Bilycké, Ševčenko, u Rodynského, Myrnohradu, Pokrovska, Hryščiného, Udačného, Molodeckého, Novopidhorodného, Novomykolajivky, Muravky a ve směru na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru pokračovaly boje ve směru na Andrijivku-Klevcové, Oleksandrohrad, u Sičněvého, Stepového, Novohryhorivky, Krasnohirského a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k útokům ve směru na Dobropiliji, u Varvarivky, Pryluk, Olenokosťantynivky, Zeleného, Huljajpilu, Zaliznyčného a směrem na Čarivné.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového a Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Část amerických senátorů požaduje po administrativě Donalda Trumpa vysvětlení, proč bylo koncem března umožněno přijetí ruské parlamentní delegace do Washingtonu. Republikán Roger Wicker a demokratka Jeanne Shaheen v dopise adresovaném ministru zahraničí Marcu Rubiovi a ministru financí Scottu Bessentovi kritizují skutečnost, že mezi členy delegace byli poslanci ruské Dumy napojení na Kreml, kteří podle nich nesou podíl na válečných zločinech na Ukrajině a podíleli se i na kybernetických útocích proti Spojeným státům. Senátoři zároveň upozorňují, že delegace neměla za cíl demokratický dialog, ale prosazování strategických zájmů Ruska, včetně možného sběru zpravodajských informací, a připomínají i její vazby na podporu aktivit Íránu proti americkým silám na Blízkém východě. V dopise rovněž zaznívá kritika dočasného zrušení sankcí vůči členům delegace a požadavek na vysvětlení podmínek jejich vstupu do USA, včetně informací o bezpečnostních prověrkách.
Investigativní novinářské šetření založené na úniku 76 dokumentů o rozsahu 1 431 stran popisuje činnost ruské vlivové struktury označované jako „Kompanija“, která má představovat faktické pokračování skupiny Wagner a působit v Africe i Latinské Americe. Materiály, na nichž spolupracovalo několik mezinárodních investigativních redakcí, ukazují, že mezi červnem a říjnem 2024 bylo v Argentině publikováno více než 250 článků a komentářů ve více než dvaceti digitálních médiích, za což bylo vyplaceno nejméně 283 tisíc dolarů, přičemž řada textů byla anonymní nebo pod falešnými identitami. Obsah měl být součástí širší kampaně zaměřené na ovlivnění veřejného mínění, diskreditaci vlády prezidenta Javiera Mileie, podporu opozice, prohlubování vnitřních rozporů a vyvolávání napětí se sousedními státy, zejména s Chile. Odměny za jednotlivé články se pohybovaly mezi 350 a 3 100 dolary, což výrazně převyšuje běžné příjmy místních novinářů. Kampaň začala krátce po nástupu Mileie do funkce, kdy Argentina zaujímala výrazně proizraelský a proukrajinský postoj, a podle zjištění postupně ztratila význam po změně americké politiky v roce 2025, kdy se Washington i Buenos Aires od Ukrajiny částečně distancovaly. Argentinská rozvědka uvedla, že o operaci věděla již dříve a předala podklady soudu, přičemž zdůraznila, že země je kvůli svému politickému postavení, přírodním zdrojům a geografii cílem zahraničního vlivu. Prezident Milei označil zjištění za důkaz rozsáhlé špionážní aktivity a slíbil její plné vyšetření, zatímco ruské velvyslanectví obvinění odmítlo jako nepodložená a politicky motivovaná.
Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že Spojené státy začaly realizovat doporučení, která měl údajně poskytnout Donaldu Trumpovi během jejich předchozích jednání. Prohlášení zaznělo při otevření nové polikliniky v Minsku, kde Lukašenko tvrdil, že Washington postupně přehodnocuje své zapojení v konfliktech na Blízkém východě. V této souvislosti kritizoval americkou účast a uvedl, že Spojené státy by se neměly přímo zapojovat do konfliktu mezi Izraelem a Íránem, ale ponechat jej na samotných aktérech. Zároveň naznačil, že podle jeho názoru dochází k postupnému ústupu amerických sil z regionu, což označil za důsledek „zdravého rozumu“. Lukašenko rovněž hovořil o situaci ve Venezuele a tvrdil, že upozorňoval na absenci jasného plánu pro případ zásahu proti prezidentu Nicolási Madurovi. Celé své vystoupení rámoval jako potvrzení toho, že jeho dřívější doporučení měla vliv na aktuální kroky Spojených států.
V poslední době jsme několikrát zmiňovali, že krácení výdajů regionálních rozpočtů se projevuje nejen škrty investic, ale i krácením nebo zadržováním výplat pracovníků veřejného sektoru. Dnes si přiblížíme situaci v republice Tuva, kde tamní učitelé začali houfně podávat žaloby, ve kterých se domáhají výplaty zadržovaných mezd. Oprávněnost těchto žalob byla již potvrzena prokuraturou, a i regionální administrativa uznala, že se vyskytly potíže s řádným hrazením výplat státním zaměstnancům.
Příčinou zadržování výplat je nedostatek prostředků v lokálních rozpočtech. Deficit republiky Tuva za rok 2026 již nyní dosáhl přibližně 1,5 miliardy rublů, přičemž v minulém roce vyčlenil region obdobnou částku na sociální podporu veteránů invaze na Ukrajině. Tuva je již jedenáctým ruským regionem, ve kterém vyčerpání regionálních rozpočtů způsobilo mnohaměsíční zadržování výplat státním zaměstnancům, například v Zabajkalském kraji nedostávají učitelé výplaty již od počátku tohoto roku.
Výplaty nejsou učitelům řádně vypláceny také v Čeljabinské, Irkutské, Rostovské, Archangelské, Tambovské a Rjazaňské oblasti, dále pak v Chabarovském kraji, Karelii a Udmurtsku. Nejedná se tedy pouze o vzdálené a chudší regiony, jako jsou Tuva nebo Zabajkalský kraj, ale i regiony s velkou průmyslovou základnou, které se nacházejí mnohem blíže centru.
Zadržování platů učitelů je tak dalším důsledkem vysokých loňských schodků regionálních rozpočtů, který dosáhl celkové výše 1,47 bilionu rublů, tedy přibližně 3,5% všech rozpočtových výdajů státního rozpočtu. Ten přitom sám vykazuje značný schodek, a tak budou transfery, které v minulých letech kompenzovaly schodky regionálních rozpočtů, v tomto roce rovněž kráceny, což hospodaření na regionální úrovni dále zkomplikuje, a lze očekávat, že potíže s výplatami pro učitele a další státní zaměstnance se v budoucnu vyskytnou i v dalších regionech.
Izrael: Írán v sobotu vypálil na Izrael několik salv balistických raket, které způsobily rozsáhlé škody na domech a lehce zranily šest lidí. Krátce po 1. hodině ráno zasáhla balistická raketa průmyslovou zónu Neot Hovav jižně od Beerševy a způsobila požár. Hasiči oheň hasí a prohledávají místo, zatím nejsou hlášena zranění ani únik nebezpečných látek. O hodinu později Írán odpálil na střed Izraele další balistickou raketu s kazetovou hlavicí. Munice způsobila částečné zřícení budovy v Ramat Ganu a poškodila vysokonapěťové vedení v Roš ha-Ajinu, což vedlo k výpadku proudu. V Bnej Braku byl lehce zraněn 45letý muž střepy skla. Po zhruba desetihodinové pauze následovala další salva balistických raket na střed Izraele, tentokrát s kazetovou municí, která rozptyluje malé bomby bez rozlišení. Útok způsobil vážné škody na obytných domech v Bnej Braku a Ramat Ganu. Menší nálože zasáhly také Tel Aviv a Petach Tikvu a poškodily silnice i auta. Celkem byli lehce zraněni čtyři lidé: jeden utrpěl nadýchání kouře, dva poranily střepy a další byl zasažen tlakovou vlnou. Později odpoledne zranila další raketa s kazetovou hlavicí 52letého muže.
Libanon: Jednotky brigády Givati během operací na jihu Libanonu za poslední den zajistily zbraně, uvedla armáda. Šlo o RPG, protitankové střely a palné zbraně. Podle izraelské armády vojáci také odhalili skupinu bojovníků Hizballáhu a přivolali na ně úder dronem.
IDF dokončila další vlnu útoků v Bejrútu. Terčem bylo mimo jiné velitelství využívané libanonskou složkou jednotek Kuds. Izraelská armáda zasáhla infrastrukturu teroristických organizací napříč Libanonem. Útok směřoval i na velitelství, které propojuje Hizballáh s íránským režimem a podporuje jeho posilování. Zasažena byla také dvě velitelství Palestinského islámského džihádu, odkud jeho představitelé koordinovali operace s Hizballáhem proti Izraeli. Námořnictvo navíc zaútočilo na pozorovací stanoviště Hizballáhu.
Sýrie: Na severu provincie Kunejtra zřídila izraelská hlídka o sedmi vozidlech kontrolní stanoviště na silnici mezi Tarandžou a Džabatou al-Hashab po vniknutí do oblasti. Pozorovatelé OSN následně prozkoumali místo u vesnice Az-Zarura na jihu Kunejtry, kde byl o den dříve zabit mladý muž střelbou z izraelského tanku.
Spojené Arabské Emiráty (UAE): Spojené arabské emiráty odsoudili „nepokoje, vandalismus a útoky“ u své ambasády a rezidence vedoucího mise v Damašku. Ministerstvo zahraničí UAE vyzvalo Sýrii, aby zajistila ochranu diplomatických objektů a personálu, incident vyšetřila a potrestala viníky. Podle agentury Reuters se včera kolem poledne před ambasádou shromáždily desítky demonstrantů, někteří skandovali „sionistická ambasáda“. Část z nich se oddělila od větší propalestinské demonstrace na náměstí Umajjovců a pokusila se ambasádu napadnout.Bezpečnostní složky tomu podle syrského zdroje zabránily a situaci zvládly. Syrské ministerstvo zahraničí incident přímo nezmínilo, uvedlo však, že důsledně odmítá jakékoli útoky na ambasády a diplomatické mise. Protesty proti Izraeli se v Sýrii konají od přijetí zákona izraelským parlamentem, který zavádí trest smrti pro Palestince odsouzené za smrtící útoky. Vztahy SAE s Izraelem byly navázány v roce 2020 v rámci Abrahámových dohod, v posledních letech však ochladly.
Protivzdušná obrana Spojených arabských emirátů dnes zničila 56 íránských sebevražedných dronů a 23 balistických raket. Následkem dnešního ostřelování nebyly zaznamenány oběti na životech.
Írán: Ranní útok na íránský petrochemický průmysl v Mahšahru zahrnoval zhruba 25 úderů. Zasaženy byly hlavní závody, včetně komplexů Bandar Imam, Amir Kabir, Karun, Tondgouyan, Fajr Energy a Marun. V celé oblasti došlo k výpadkům elektřiny. Region zajišťuje přibližně 70 % benzinu pro domácí spotřebu v Íránu i další ropné produkty, a patří tak ke klíčovým centrům íránského ropného průmyslu. Potvrzeny byly také letecké údery napříč hlavním městem, Teheránem. Zveřejněny byly záběry leteckého úderu na odpalovač raket v Tabrízu.
Ruská státní jaderná společnost Rosatom v sobotu evakuovala dalších 198 zaměstnanců z íránské jaderné elektrárny Búšehr, uvedly ruské agentury. Podle diplomatického zdroje, na který se odvolává izraelská stanice Kan, ruští a izraelští představitelé koordinují bezpečný odjezd ruských pracovníků z Íránu. Evakuace byly naplánovány už dříve, ještě předtím, než Mezinárodní agentura pro atomovou energii informovala o úmrtí člena ostrahy po zásahu střepinou a o poškození budovy tlakovou vlnou. Šéf Rosatomu Alexej Lichačov uvedl, že situace se vyvíjí podle nejhoršího scénáře. Zabitém pracovníkem byl Íránec. O situaci byl informován i prezident Vladimir Putin.
Burkina Faso: Džihádistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) uvedla, že odrazila útok bojovníků Islámského státu v regionu Séno na severovýchodě země. Už o několik dní dříve přitom Islámský stát napadl základnu JNIM jižně od města Dori ve stejném regionu.
Dnešní Třešnička™ musí začít tím, že válek je dnes kolem nás požehnaně a člověk už pomalu neví, kterou katastrofu si otevřít ke kávě jako první, přičemž ruskou válku proti Ukrajině nejspíš jen tak něco nepřekoná ani ve své zbytečnosti, ani v míře nekompetence, s jakou se dá promrhat krev, technika i budoucnost celé země. Přesto stojí za to podívat se na dvě jiné války, které se také nikdy moc rády nenazývaly válkou a vždy se pro ně našel nějaký uhlazenější, úředně stravitelnější a po americku navoněný název. Když je ale porovnáme poctivě, tedy stejně dlouhý kus proti stejně dlouhému kusu, vyjde z toho docela výmluvný obrázek. Operace Pouštní bouře v roce 1991 byla pořád větší, těžší a rozmáchlejší mlátička, taková ta stará poctivá imperiální práce, kdy se do problému hází lidé, palivo, munice a ocel tak dlouho, dokud problém nepřestane existovat nebo se alespoň nepřestane hýbat. A ještě jste si mohli písknout na kámoše, kteří přišli pomoct i s účtem. Jenže Epic Fury v roce 2026 zase krásně ukazuje, v jak absurdně drahé době žijeme dnes. Už není potřeba rozjet půl planety, aby účet vypadal jako nervové zhroucení účetního oddělení Pentagonu. Stačí trefit pár správných radarů, vyřadit tanker, rozsekat pár dronů, poškodit drahé letadlo a najednou se ukáže, že moderní válka je vlastně velmi exkluzivní způsob, jak pálit miliardy za kratší dobu, s menším počtem kusů a s podstatně luxusnější cenovkou. Kdysi se ničilo ve velkém, dnes se ničí v premium verzi. Zlí jazykové by mohli říct, že dnešní doba startupů, prezentací a rychlokvašených zázraků už zkrátka neumí konkurovat starým poctivým fabrikám na masovou destrukci. A v tom je možná ta nejhezčí ironie celého srovnání. Pouštní bouře byla drahá proto, že byla obrovská. Epic Fury je drahá proto, že i relativně menší konflikt dnes umí žrát peníze s elegancí pětihvězdičkového hotelu v plamenech. A dlužno dodat, všichni víme, jak dobrý je Trump hoteliér.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
