(2 231 slov, doba čtení 12 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 17. dubna podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž z okupovaného Krymu odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a současně nasadilo 172 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu. Přibližně 120 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 147 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásah balistické rakety a 20 útočných dronů byl zaznamenán na osmi lokalitách, na dalších čtyřech místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti pokračovaly boje u Veterinarného, Staryce, Prylipek a směrem na Symynivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru se bojovalo u Petropavlivky, Podolí a Kurylivky.
V lymanském směru probíhaly boje u Lymanu.
V slavjanském směru se Rusové snažili postoupit u Jampilu.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru se bojovalo ve směru na Nykiforivku a u Minkivky.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru provedli okupanti útoky u Kosťantynivky, Pleščijivky, Iljinivky, Stepanivky, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském směru pokračovaly střety u Rodynského, v Pokrovsku, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého a Muravky.
V oleksandrivském směru Rusové tlačili u Berezového, Kalynivského a směrem na Novooleksandrivku.
Jižní fronta: V huljajpilském sektoru došlo k útokům u Olenokosťantynivky, Cvitkového, Staroukrajinky, Huljajpilu, Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské a Zařičné.
Na záporožském směru probíhá v prostoru Stepnohirska rozsáhlejší ukrajinská operace, kterou vede jednotka vojenské rozvědky HUR Artan ve spolupráci s dalšími průzkumnými skupinami a obrannými silami, jejímž cílem je Stepnohirsk vyčistit a znovu plně stabilizovat. Podle dostupných informací se bojuje zblízka v pásmu mezi Stepnohirskem a Kamjanským, což naznačuje, že nejde jen o dálkové působení dronů a dělostřelectva, ale o skutečný pokus vytlačit ruské jednotky z předsunutých pozic a narovnat zde frontovou linii. Z ukrajinského pohledu má tato operace dvojí význam. Jednak omezuje možnost budoucího ruského tlaku směrem na Záporoží, jednak rozšiřuje palebnou kontrolu nad ruskou logistikou v tomto sektoru. Výmluvné je, že i ruské zdroje připouštějí ukrajinský postup a současně upozorňují na ukrajinskou převahu v oblasti dronů, která se i zde zjevně stává jedním z klíčových faktorů boje. Pokud se Ukrajincům podaří Stepnohirsk skutečně dočistit, půjde o důležitý lokální úspěch, který zlepší obrannou situaci na celé této části fronty.
V orichivském směru nebyly zaznamenány žádné bojové střety.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Spojené státy informovaly evropské spojence o zpoždění v dodávkách zbraní vyplývajících z již uzavřených kontraktů, a to v důsledku vyčerpání zásob v souvislosti s válkou s Íránem. Tento vývoj se má dotknout zejména zemí v Pobaltí a Skandinávii a vyvolává obavy vzhledem k rostoucím bezpečnostním hrozbám v Evropě. Situace je o to citlivější, že Washington v minulosti aktivně podporoval evropské státy v nákupu americké techniky, zatímco nyní dochází k odkladům plnění závazků. Některé evropské vlády proto zvažují větší orientaci na domácí či evropské výrobce, aby snížily závislost na amerických dodávkách. Americká strana krok zdůvodňuje prioritizací potřeb probíhajícího konfliktu na Blízkém východě a zároveň kritizuje evropské spojence za omezenou aktivitu při řešení situace v oblasti Hormuzského průlivu. V minulosti Pentagon zvažoval i přesměrování části výzbroje určené pro Ukrajinu, včetně prostředků protivzdušné obrany pořizovaných v rámci programu PURL, právě na Blízký východ.
Německo i přes zhoršující se domácí ekonomické podmínky deklaruje pokračování podpory Ukrajiny jako součást svého strategického zájmu. Od roku 2022 Berlín poskytl přibližně 55 miliard eur na vojenskou pomoc a 39 miliard eur na civilní podporu, přičemž pro rok 2026 je vyčleněno dalších 11,5 miliardy eur. Současně dochází k obnovení formálních mezivládních konzultací s Ukrajinou s cílem upevnit dlouhodobou spolupráci. Vedle toho však narůstají tlaky vyplývající ze stagnující ekonomiky a dopadů energetické krize, přičemž podle průzkumu ZDF považuje 58 % obyvatel rostoucí ceny energií za výraznou zátěž. Tento vývoj využívají opoziční síly, zejména AfD, která otevřeně prosazuje návrat k ruským energetickým zdrojům. Německo zatím ve své podpoře setrvává, nicméně do budoucna zůstává otázkou, zda si udrží veřejnou podporu pro nákladnou a dlouhodobou politiku vůči Ukrajině.
Ukrajina a Itálie se během návštěvy prezidenta Volodymyra Zelenského v Římě dohodly na zahájení společné výroby bezpilotních prostředků v rámci projektu označovaného jako „Drone Deal“. Dohoda počítá s integrací ukrajinských technologií a bojových zkušeností do italské obranné průmyslové základny, přičemž na její realizaci se bude podílet italské ministerstvo obrany a společnost Leonardo. Spolupráce se zaměří na oblasti elektronického boje, sdílení dat a vývoj bezpilotních systémů, přičemž ukrajinská strana poskytne know-how získané v průběhu války. Pro italský průmysl jde o strategický krok, který má pomoci překlenout technologické nedostatky v oblasti dronů testovaných v reálných podmínkách a posílit postavení domácích výrobců na trhu, kde dosud dominují zahraniční řešení.
Evropské státy začaly připravovat neformální záložní scénář fungování NATO pro případ omezení či odchodu Spojených států z Aliance, označovaný jako koncept „evropského NATO“. Cílem je zachovat obranné schopnosti kontinentu prostřednictvím využití stávajících struktur NATO a současně posílit roli evropských zemí v systému velení a řízení. K posunu přispěla změna postoje Německa, jehož vedení začalo více akceptovat myšlenku strategické autonomie v reakci na signály o možném omezení americké podpory Ukrajině. Do diskuse se zapojují klíčové evropské státy včetně Velké Británie, Francie, Polska či severských zemí, stejně jako Kanada. Mezi hlavní řešené oblasti patří organizace protivzdušné a protiraketové obrany, zajištění logistických tras na východní křídlo a schopnost provádět rozsáhlá vojenská cvičení bez přímé účasti amerických sil.
Francie připravuje další dodávku obrněných transportérů VAB pro Ukrajinu, přičemž současně v Polsku probíhá nový výcvikový a servisní kurz pro ukrajinské vojáky zaměřený na jejich obsluhu a údržbu. Dosud bylo Ukrajině předáno více než 400 těchto vozidel, která se zařadila mezi klíčové platformy ve své kategorii v ukrajinských ozbrojených silách. Francouzská armáda přitom VAB postupně vyřazuje ze své výzbroje a nahrazuje je modernějšími vozidly VBMR Griffon a VBMR-L Serval.
Německá společnost TKMS zvažuje rozšíření výroby svých ponorek do Španělska v rámci plánované spolupráce se státní loděnicí Navantia, s níž podepsala dohodu o záměru zaměřenou na společné námořní projekty v Evropě i na globálním trhu. Tento krok reaguje na rostoucí poptávku po námořních plavidlech v důsledku aktuálního geopolitického vývoje, zatímco evropské loděnice současně čelí nedostatku výrobních kapacit a technologických zdrojů.
Bundeswehr modernizuje program „Pěšák budoucnosti“ prostřednictvím nové verze VJTF+, která přináší rozšířené schopnosti a nové technologické prvky pro jednotlivé vojáky i celé čety. Zaváděny jsou mimo jiné přenosné systémy včasného varování před drony Wingman 105, senzory upozorňující na zaměření laserem a také řídicí jednotky SRoC 7 pro plánování misí a koordinaci průzkumných i útočných bezpilotních prostředků na úrovni čety. Bundeswehr plánuje modernizovat 116 stávajících četových systémů na tento standard a zároveň má možnost pořídit další vybavení pro až 237 čet. Každý systém zahrnuje přibližně 35 individuálních sad pro vojáky spolu s doplňkovým vybavením jednotky, včetně modernizovaných IT prvků, optiky a optroniky. Po dokončení projektu by mělo být k dispozici více než 12 000 individuálních systémů, přičemž realizace modernizace i dodávek nových sad je plánována do konce desetiletí a již na ni bylo schváleno financování přesahující 1,3 miliardy eur.
Dnes vám přiblížíme aktuální situaci v ruském civilním letectví. Rok 2025 znamenal pro ruské společnosti pokles tržeb, a poklesl (konkrétně o 2,5%) i počet přepravených pasažérů, který za loňský rok činil 108,9 milionu osob. Celý pokles vychází z omezení počtu letů ve vnitrostátní přepravě, zde došlo k meziročnímu poklesu o 3,8%, přičemž na vnitrostátních linkách bylo přepraveno 81,5 milionu osob.
Mezinárodní lety, které jsou pro ruské letecké společnosti výrazně ziskovější, než vnitrostátní, oproti tomu zaznamenaly vzrůst počtu přepravených pasažérů o 1,6%, na těchto letech bylo přepraveno 27,4 milionu osob. Z mezinárodních letů pak zaznamenal největší vzrůst segment letů do zemí mimo státy bývalého Sovětského Svazu, zde došlo k nárůstu o 8,5%. Podobný trnd se pak udržoval i v prvních dvou měsících letošního roku.
Ruské letecké společnosti otevřeně přiznávají, že prioritně vypravují mezinárodní lety, které jsou pro ně z ekonomické stránky daleko atraktivnější, a přeřazují na tyto trasy stále více letadel, které následně chybí pro vnitrostátní spoje. Operační zisk leteckých společností za prvních deset měsíců roku 2025 klesl o 30%, a tak jsou nuceny omezovat méně ziskové (tedy vnitrostátní) lety, i když zaplnění letadel na vnitrostátních letech setrvává na velmi vysoké úrovni (přes 90%).
Pro ruské cestující bude omezení počtu letů představovat další komplikaci, připomeňme že u Ruska je vzhledem k jeho velké rozloze a silniční síti proměnlivé kvality letecká přeprava jedinou schůdnou alternativou pro osobní dálkovou přepravu. Od druhé poloviny minulého roku dochází v Rusku také k častému přerušení provozu letišť v důsledku ukrajinských dronových útoků (jakmile jsou v oblasti zjištěny ukrajinské drony, automaticky je uzavírán provoz letišť v daném regionu), a omezení počtu vnitrostátních letů tak mobilitu ruské populace dále sníží.
Izrael: Poprvé od 28. února, kdy Spojené státy americké a Izrael zahájily společné letecké údery na Írán, oznámilo Velitelství domácí fronty zrušení všech válečných omezení v celé zemi. Důvodem je přetrvávající příměří s Libanon i pokračující klid zbraní s Íránem. Zákazy shromažďování jsou zrušeny v celé zemi, s výjimkou oblastí u libanonských hranic, kde zůstává limit 1 000 osob do soboty 20:00. Poté budou zrušena i tato omezení. Školy i pracoviště se vracejí k běžnému provozu. Jde o první úplné rozvolnění opatření po 48 dnech.
Poté, co se na sociálních sítích objevilo video, na kterém mají palestinské ženy na Západním břehu čísla napsaná na rukou izraelskými vojáky, vydala armáda (IDF) prohlášení, v němž přiznala špatný úsudek vojáků. Incident se odehrál tento týden, kdy IDF umožnila části Palestinců návrat do uprchlického tábora v Džanínu, aby si vyzvedli své věci. V táboře armáda již několik měsíců provádí protiteroristickou operaci, kvůli níž bylo vysídleno tisíce lidí.Podle IDF se vojáci snažili zajistit organizovaný návrat obyvatel, přičemž tábor je rozdělen do sektorů označených písmeny a čísly. Armáda tvrdí, že označení jednotlivých osob příslušností k sektoru bylo původně nápadem samotných Palestinců. Zároveň ale přiznala, že šlo o „špatný úsudek“, a uvedla, že pravidla byla upřesněna a z incidentu byla vyvozena poučení.
Libanon: Libanonský prezident Joseph Aún při jednání se skupinou poslanců podpořil pokračování přímých rozhovorů s Izraelem. Uvedl, že Libanon usiluje o stažení izraelských jednotek, návrat zadržených Libanonců a vyřešení sporů o hranice. Podle Aúna jsou přímá jednání zásadní a příměří je klíčem k jejich pokračování. Libanonská armáda (LAF) má po odchodu izraelských sil sehrát zásadní roli – nasadí se na hranici a zajistí bezpečnost obyvatel jižního Libanonu po jejich návratu domů. V oblasti podle něj nebudou působit žádné jiné ozbrojené složky než armáda a legitimní bezpečnostní síly. Aún zároveň varoval, že příležitost, kterou příměří nabízí, se nemusí opakovat a neměla by být promarněna. Jeho vyjádření přišlo poté, co izraelský ministr obrany Jisra’el Katz uvedl, že Izrael své jednotky z Libanonu stahovat nehodlá.
Těsně před vstupem příměří s Hizballáhem v platnost provedla izraelská armáda (IDF) speciální operaci na jihu Libanonu, při níž ovládla strategický hřeben. Elitní jednotka letectva Šaldag byla vysazena na tzv. hřebeni Cristofani, několik kilometrů severně od hory Hermon, a zajistila kontrolu nad oblastí. Podle armády k zásahu došlo jen pár minut před začátkem příměří. Operaci schválil náčelník generálního štábu generálporučík Eyal Zamir, který ji sledoval společně s velitelem letectva generálmajorem Tomerem Barem z velitelského centra letectva.
Sýrie: Evakuace základny Kasrak v provincii Hasaka fakticky ukončila přímou vojenskou přítomnost USA na tomto místě, které od roku 2014 sloužilo koaličním operacím proti ISIL. Včera ve čtvrtek 16. dubna odjel poslední americký konvoj po několika dnech přesunu techniky, vybavení a zásob směrem do Jordánska a Iráku. Krátce poté převzaly kontrolu nad areálem jednotky 60. divize syrské armády, uvedlo syrské ministerstvo obrany. Kasrak byl jednou z posledních základen mezinárodní koalice, které byly v posledních měsících předány, podobně jako dříve objekty v Rumejlánu, Šaddádí a Al-Tanfu. Podle syrského ministerstva zahraničí jde o součást posilování státní kontroly nad severovýchodem a pohraničními oblastmi, související také s integrací Syrských demokratických sil (SDF) do státních struktur a novým rozdělením odpovědnosti za boj proti zbytkům teroristických skupin. Zástupce amerického centrálního velení Tim Hawkins potvrdil předání základny syrské straně a uvedl, že USA budou i nadále podporovat protiteroristické operace svých partnerů.
Na okraj vývoje se syrský prezident Ahmad aš-Šara setkal spolu s ministrem zahraničí Asadem aš-Šajbáním a šéfem rozvědky Husajnem as-Salámou s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem a šéfem turecké zpravodajské služby (MIT) İbrahimem Kalınem během 5. Antalijského diplomatického fóra.
Írán: Americké námořnictvo varuje, že rozsah minové hrozby v některých částech Hormuzského průlivu není plně známý, a doporučuje lodím oblasti raději vyhýbat. „Stav minové hrozby v systému TSS není plně znám. Zvažte vyhnutí se této oblasti,“ uvádí varování, které agentura US NCAGS rozeslala námořníkům a které citovala agentura Reuters. TSS (Traffic Separation Scheme) je systém lodních tras zavedený v roce 1968 agenturou OSN pro námořní dopravu, který rozděluje plavební koridory mezi íránskými a ománskými vodami v průlivu. Není zatím jasné, zda bylo varování vydáno před nebo po vyjádření íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího, který uvedl, že Hormuzský průliv je po dohodě o příměří v Libanonu otevřený.
Libye: Ministr zahraničí vlády národní jednoty Taher al-Baur dorazil 16. dubna do Nigeru spolu se zástupcem ministerstva obrany. Libyjská delegace se setkala s premiérem, ministrem zahraničí a dalšími představiteli nigerského resortu obrany. Jednání se zaměřila na posílení a oživení vzájemné spolupráce mezi oběma zeměmi.
Somálsko: Islamisté z Aš-Šabáb zaútočili na vojenskou základnu vládních sil ve městě Bajdoa v jihozápadní provincii Bay. V současné době není znám rozsah útoku, škod nebo ztrát.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
