(1 825 slov, doba čtení 10 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 18. dubna podniklo Rusko další rozsáhlý dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 219 útočných bezpilotních prostředků typů Šáhed, Gerbera, Italmás a dalších, vypuštěných z oblastí Šatalovo, Brjansk, Kursk, Orel, Millerovo, Primorsko Achtarsk a z okupovaného Krymu, přičemž přibližně 150 z nich tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8:30 zneškodnila 190 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Zásahy 28 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 17 lokalitách a na dalších devíti místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ukrajinské bezpilotní jednotky provedly údery na železniční stanice v okolí okupovaného Luhansku, kde zničily vlaky převážející palivo pro ruské síly. Podle dostupných informací byly cíle identifikovány během průzkumu a následně zasaženy drony FP-2 bezprostředně po ověření souřadnic. Útoky vedly ke zničení nádrží s palivy a mazivy a zároveň způsobily škody na železniční infrastruktuře.
Ruští váleční blogeři kriticky reagují na zprávy, podle nichž by ruské ministerstvo obrany mohlo omezit přímé dodávky dronů bojovým jednotkám a centralizovat jejich distribuci ve prospěch nově vytvořených jednotek bezpilotních systémů (BPS), vzniklých v listopadu 2025. Obavy se soustředí zejména na vedení těchto sil, kdy do čela byl jmenován podplukovník Jurij Vaganov, jehož zkušenosti jsou zpochybňovány. Kritika se týká i kvality dodávané techniky, například dronů VT-40 a systémů elektronického boje Groza, které jsou podle některých zdrojů vnímány jako nespolehlivé. Současně zaznívá, že nové jednotky přetahují zkušené operátory z jiných útvarů, čímž oslabují jejich schopnosti.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo směrem na Neskučné, u Vovčanských Čutorů a směrem na Bočkové.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru se okupanti snažili postupovat směrem na Petropavlivku.
V lymanském sektoru útočili Rusové u Hrekivky a směrem na Lyman.
V slavjanském sektoru probíhaly střety u Jampilu a směrem na Raj-Oleksandrivku.
Bachmutská fronta: Ve směru na Kramatorsk nebyly zaznamenány žádné větší útočné akce.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Kosťantynivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Iljinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru se bojovalo u Rodynského, Krasného Lymanu, směrem na Ševčenko a Novooleksandrivku, severně od Myrnohradu a v Pokrovsku. U Hryščiného, které je nejspíše pod kontrolou okupantů, pokračovaly boje. Další střety probíhaly u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, u Muravky a směrem na Novopavlivku.
V oleksandrivském sektoru Rusové tlačili ve směru na Oleksandrohrad, u Voroného, Kalynivského, směrem na Verbové a u Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském směru okupanti útočili ve směru na Dobropilji, Olenokosťantynivku, u Zeleného, Svjatopetrivky, Staroukrajinky, Huljajpilu, Zaliznyčného a směrem na Huljajpilské.
V orichivském směru probíhaly boje u Ščerbaků a ve Stepnohirsku.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Ukrajina obdržela od Velké Británie poslední tranši ve výši 752 milionů liber (přibližně 1 miliarda dolarů) v rámci programu G7 ERA, financovaného z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Prostředky budou využity na posílení obranných schopností země, zejména na pokrytí prioritních potřeb bezpečnostního a obranného sektoru. Financování je součástí širšího mechanismu G7 v celkové výši 50 miliard dolarů, který bude splácen z budoucích výnosů těchto aktiv, přičemž celková podpora ze strany Velké Británie byla dohodnuta již v roce 2025.
Po jednání kontaktní skupiny ve formátu Ramstein z 15. dubna má Ukrajina obdržet vojenskou pomoc přesahující 5,5 miliardy dolarů, přičemž hlavní část prostředků bude směřovat na posílení protivzdušné obrany a více než 1,5 miliardy dolarů na bezpilotní systémy. Největší balíček oznámilo Německo, které vyčlenilo 4 miliardy dolarů na PVO a dalších 600 milionů dolarů na rozvoj ukrajinských schopností hlubokého a středního úderu. Velká Británie přislíbila dodávku 120 000 dronů do konce roku, zatímco Norsko poskytne stovky milionů dolarů na drony a logistiku. Další příspěvky oznámily i Nizozemsko, Španělsko, Kanada, Belgie, Litva a Estonsko, přičemž část podpory směřuje i do programů jako PURL nebo česká muniční iniciativa. Celkově NATO očekává, že v roce 2026 dosáhne vojenská podpora Ukrajiny úrovně kolem 60 miliard dolarů.
Ukrajina a Německo zintenzivňují spolupráci na vývoji protiraketové obrany, přičemž pozornost se soustředí na projekt „Freya“, který má ambici vytvořit evropský balistický štít. Ukrajinská společnost Fire Point již dříve navázala technologickou spolupráci s německou Diehl Defence a aktuálně jedná s evropskými partnery o rozvoji systému, který by mohl představovat dostupnější alternativu k omezeným kapacitám systémů Patriot. Projekt počítá s integrací do evropské infrastruktury, včetně radarů, velitelských center a digitálních komunikačních sítí, a měl by být schopen zachycovat balistické cíle.
Dnes si přiblížíme jev, který můžeme označit například termínem diskrétní optimalizace úvazků. Na úvod připomeňme, že velmi nízká nezaměstnanost je jednou z nosných propagandistických myšlenek, kterou jak Vladimír Putin, tak i ruská vláda obhajují tezi, že západní sankce nemají na ruskou ekonomiku nejmenší vliv a ta díky nim naopak posiluje. Ruské společnosti následně udržují zaměstnance za cenu toho, že jim snižují úvazky, neboť i zaměstnanec s úvazkem tří dnů práce za týden nefiguruje ve statistikách jako nezaměstnaný, a společnosti mohou současně kompenzovat nižší objem výroby, aniž by byly nuceny propouštět.
Další strategií, která nabývá v ruském prostoru v poslední době čím dál větší popularity, je převod kmenových zaměstnanců na dohody o provedení práce a na práci jako OSVČ, což má společnostem umožnit flexibilnější alokaci zdrojů a také optimalizaci vytížení. Od roku 2024 v Rusku vzrostl počet OSVČ o 2,4 milionu osob, což opět umožňuje společnostem vyhnout se propouštění (což je v Rusku považováno za příliš radikální a nežádoucí metodu).
Rusové jsou také připravováni na stagnaci úrovně mezd, která je obhajována tím, že společnosti již dosáhly limitů svého rozvoje, a nemohou tak svým pracovníkům dále zvyšovat mzdy. V Rusku přitom dochází k ochlazování trhu práce (je méně nabídek), a tak jsou zaměstnanci nuceni akceptovat značné snížení mzdy, neboť období, kdy společnosti zbrojního sektoru masově nabíraly zaměstnance, skončilo, a společnosti civilních sektorů ruského průmyslu vzhledem k plošnému poklesu poptávky bojují o to, aby zajistily práci současným zaměstnancům, natož aby nabíraly nové zaměstnance.
Nezaměstnanost tak bude i v budoucnu v Rusku setrvávat na velmi nízké úrovni, ale zaměstnanci budou běžně pobírat reálné mzdy na úrovni například poloviny toho, co dostávali před dvěma lety. Což pro ty z nich, kteří mají například hypotéku nebo jiný větší úvěr (hypotéky jsou v současné době v Rusku úročeny sazbou okolo 20%) představuje zásadní problém.
Izrael: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že provedla razii v domě palestinského útočníka, který dnes ráno pronikl do osady Negohot na Západním břehu. V obci Fuqeiqis, kde žil Muhammad al-Suweiti, vojáci našli podomácku vyrobenou střelnou zbraň a další vybavení, s nímž podle armády plánoval útoky na izraelské civilisty a vojáky. Suweiti byl při incidentu zastřelen poté, co do osady pronikl s nožem. Na základě nálezů byl na místě zadržen jeho bratr a předán kontrarozvědce Šin Bet k výslechu.
Libanon: Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes na jihu Libanonu zabila několik operativců Hizballáhu, kteří porušili podmínky příměří a představovali hrozbu pro nasazené jednotky. Podle armády šlo o skupinu, jež se přiblížila k vojákům způsobem vyvolávajícím bezprostřední nebezpečí, proto na ni zaútočilo letectvo. V dalším incidentu jižně od tzv. Žluté linie armáda rovněž zasáhla vstup do tunelu Hizballáhu poté, co do něj vstoupili jeho členové.
Hizballáh odmítl odpovědnost za smrtící útok na pozorovatele OSN na jihu Libanonu, z nějž je obviňování. Mise UNIFIL uvedla, že její hlídka při odklízení nevybuchlé munice ve vesnici Ghanduríja byla napadena střelbou „nestátních aktérů“. Jeden pozorovatel zahynul a tři další byli zraněni, z toho dva těžce. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že mezi oběťmi je francouzský voják a útok pravděpodobně provedl Hizballáh. Ten však vyzval k opatrnosti při určování viníků a odmítl „ukvapená obvinění“.
Libanonský prezident Joseph Aoun a premiér Nawaf Salam jednali o přípravách na první přímá jednání s Izraelem po desítkách let. Zhodnotili situaci po uzavření příměří a probíhající snahy o jeho upevnění i připravenost země na očekávané rozhovory. Schůzka následovala po Aounově projevu, v němž oznámil novou fázi směřující k trvalým dohodám s Izraelem a zdůraznil, že přímá jednání nejsou ústupkem – čímž reagoval na kritiku Hizballáhu. Desetidenní příměří, které má ukončit více než šest týdnů bojů mezi Hizballáhem a Izraelem, vstoupilo v platnost ve čtvrtek o půlnoci po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Irák: Velitel sil Kuds Íránských revolučních gard Esmáíl Kání přijel na neohlášenou návštěvu do Bagdádu. Setkal se s představiteli ozbrojených skupin a zástupci Šíitského koordinačního rámce v době, kdy jednání o budoucím iráckém premiérovi stále nejsou uzavřena. Diskuse se týkala také budoucnosti ozbrojených skupin, zejména jejich možné integrace do státních bezpečnostních složek a oddělení politických struktur od jejich ozbrojených křídel. Schůzka se uskutečnila krátce poté, co americké ministerstvo financí uvalilo sankce na sedm velitelů iráckých ozbrojených skupin kvůli útokům na americký personál a zájmy
Írán: Podle americké armády se od zavedení blokády íránských přístavů a pobřežních vod již 23 lodí na její výzvu otočilo zpět směrem k Íránu.
Libye: Zástupce vrchního velitele LNA, generál Saddám Haftár, se v Benghází setkal se zástupkyní zvláštního vyslance OSN pro politické záležitosti Stephanie Koury. Jednání se zaměřilo na aktuální politický a ekonomický vývoj v Libyi. Mise OSN ocenila pokrok v otázce sjednocení státního rozpočtu a vyzdvihla také úsilí LNA o koordinaci bezpečnostních struktur východu a západu země v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. Ministr hospodářství a obchodu vlády národní jednoty mezitím schválil činnost čtyř zahraničních a společných podniků z Tuniska, Itálie, Ruska a Číny. Cílem je podpořit investice a oživit klíčová odvětví libyjské ekonomiky.
Somálsko: Při nočním útoku džihádistů z hnutí aš-Šabáb na keňskou vojenskou základnu u města Garissa u hranic se Somálskem zahynuli dva vojáci, další dva byli zraněni a byl zničen sklad zbraní.
Mali: Džihádisté z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM) oznámili, že brzy ráno u Timbuktu zaútočili na vojenskou techniku malijské armády (FAMa) a ruského „Afrického korpusu“ pomocí nastražené výbušniny. Podrobnosti útoku prozatím nejsou známé.
Dnešní Třešnička™ se bohužel neurodila.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
