(2 724 slov, doba čtení 14 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 27. dubna podniklo Rusko další dronový útok proti Ukrajině, při němž nasadilo 94 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, včetně proudových verzí, dále Gerbera, Italmás a další typy dronů. Útoky směřovaly z oblastí Kursk, Orel, Šatalovo a Primorsko Achtarsk na území Ruské federace a z Hvardijského na okupovaném Krymu, přičemž přibližně 60 nasazených prostředků tvořily drony Šáhed. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 9 hodin ráno zneškodnila 74 nepřátelských dronů na severu, jihu a východě země. Přímé zásahy 20 útočných bezpilotních prostředků byly zaznamenány na 15 lokalitách a na dalších 11 místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Ruské drony v noci udeřily nejsilněji na Oděsu a zranily nejméně 11 lidí včetně dvou dětí. Nejtvrději byla zasažena historická čtvrť Prymorskyj rajon v centrální části města, kde byly poškozeny obytné domy, hotel a další civilní objekty. Údery zasáhly i další dvě městské čtvrti, v nichž utrpěly škody panelové domy, rodinné domky a automobily. Současně Rusko útočilo i v širším okolí Oděsy na infrastrukturu zajišťující provoz ukrajinského černomořského koridoru, přičemž v nákladním terminálu vypukl požár. Terčem se stala také nákladní loď plující koridorem, která utrpěla jen menší poškození a posádka požár uhasila bez ztrát na životech.
Zvěsti o možném zapojení Běloruska do války se vracejí v pravidelných intervalech, ale reálná hrozba přímé běloruské ofenzivy proti Ukrajině zůstává i nadále velmi nízká. Minsk není ve vojenské ani politické pozici, aby otevřel další frontu. Běloruská armáda je relativně malá, nepřipravená a jen obtížně schopná vést rozsáhlejší útočné operace, zvlášť proti severní Ukrajině, která je dnes výrazně opevněná, zaminovaná a chráněná terénem nevhodným pro rychlý mechanizovaný postup. Lukašenko si navíc dobře uvědomuje, že jakýkoli přímý vstup do války by mohl vyvolat ukrajinskou odvetu, včetně dronových útoků, a současně by znamenal další růst vnitřního napětí v zemi, kde značná část společnosti zůstává vůči režimu i Rusku nepřátelská. Ve skutečnosti tak Bělorusko představuje pro Ukrajinu spíš nepřímou hrozbu, která nutí Kyjev držet na severu určité rezervy. Z ruského pohledu by proto bylo pravděpodobnější využití běloruského území k podpůrným aktivitám, například pro odpalování dronů proti západní Ukrajině, než skutečný pokus o pozemní ofenzivu.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo u Staryce, Lymanu, ve Vovčansku, u Ochrimivky, Kruhlého, Zemljanky a směrem na Krasné Perše.
Severovýchodní fronta: V kupjanském směru pokračovaly boje u Kučerivky, Petropavlivky, Hluškivky, Nové Kruhljakivky, Novoplatonivky a Borivské Andrijivky.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem na Šijkivku, u Drobyševého, Dibrového a Lymanu.
V slavjanském směru pokračovaly boje u Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském směru nebyly hlášeny žádné větší útočné operace.
Doněcká fronta: Ve směru na Kosťantynivku se bojovalo u Kosťantynivky, Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Iljinivky, Stepanivky, Rusyn Jaru a Sofijivky.
V pokrovském sektoru útočili okupanti ve směru na Kučeriv Jar, Vilné, u Rodynského, Nykanorivky, směrem na Ševčenko, u Myrnohradu, Hryščiného, Novooleksandrivky, Kotlyného, Udačného, Novopidhorodného, Molodeckého, Muravky a Filije.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Oleksandrohradu, Sičnevého, směrem na Choroše, u Verbového, Kalynivského, Novohryhorivky a Zlahody.
Jižní fronta: V huljajpilském směru proběhly útoky u Dobropilje, Priluk, Varvarivky, Olenokosťantynivky, směrem na Cvitkové, u Svjatopetrivky, Staroukrajinky, směrem na Hirké, u Zaliznyčného, Myrného a směrem na Čarivné.
V huljajpilském, respektive orichivském sektoru se situace pro ukrajinské obránce v prostoru Myrného během dubna dále zhoršila. Bojová skupina složená z prvků 2. mechanizovaného praporu 154. brigády, 1. praporu 61. brigády a 3. praporu 108. brigády teritoriální obrany byla po ztrátě kóty 132 nucena postupně ustoupit z prostoru Myrného i z opevnění na výšině severně od obce, protože se ocitla v operačně nevýhodném postavení. Samotné Myrne obsadil kolem 9. a 10. dubna ruský 1198. motostřelecký pluk podporovaný 38. motostřeleckou brigádou, zatímco ukrajinská opevnění na kopci severně od obce padla zhruba mezi 16. a 18. dubnem. Ukrajinci si zatím drží kontrolu nad kótou 147 východně od Huljajpilského, ale pád Myrného otevřel skupině Vostok cestu k přímému tlaku na samotné Huljajpilské. Je možné, že příprava na jeho dobytí už běží, protože vesnice je denně intenzivně bombardována ruským dělostřelectvem i letectvem a současně se ruské infiltrační skupiny pokoušejí pronikat za ukrajinské linie směrem k Novoselivce. K jednomu takovému pokusu došlo i kolem 24. dubna, přičemž podle ukrajinských zdrojů byla tato skupina zničena. Současně 1198. motostřelecký pluk zahájil útok i z východu na Čaryvne, které nyní brání čerstvě přesunutý 1. prapor 61. brigády. Stručně řečeno, ačkoli je tempo ruského postupu podél silnice Huljajpole, Omelnyk stále pomalé, ukrajinská armáda už na tomto úseku fronty nedokáže ruský tlak zcela zastavit a je nucena ustupovat po jednotlivých obranných uzlech.
V orichivském směru se bojovalo u Stepového.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Krym: Ukrajinská SBU podle dostupných informací v noci na 26. dubna provedla rozsáhlý dronový útok proti ruským cílům na okupovaném Krymu, při němž měly být v Sevastopolu zasaženy výsadkové lodě Jamal a Nikolaj Filčenkov, průzkumná loď Ivan Hurs a zároveň několik prvků ruské infrastruktury, včetně výcvikového střediska Černomořské flotily, radiotechnického průzkumu PVO a radaru MR-10M1 Mys-M1. Další zásah byl hlášen na letišti Belbek, kde měla být poškozena stíhačka MiG-31 a technicko-operační část základny. Pokud se rozsah škod potvrdí, jde o další úder do schopností Černomořské flotily, ruského průzkumu a protivzdušné obrany na Krymu.
Prezident Petr Pavel uvedl, že Česko zaostává v plnění závazků vůči NATO, když nejenže nedosahuje cíle výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, ale zároveň naplňuje slíbené vojenské schopnosti pouze přibližně z 50 %, což podle něj podkopává kolektivní obranu Aliance. Premiér Andrej Babiš připustil, že letošní výdajový cíl nebude splněn, zatímco ministr obrany Jaromír Zůna upozornil, že konečné hodnocení závisí na metodice NATO a celoročních datech; aktuální rozpočet počítá s výdaji kolem 1,7 % HDP. Pavel zdůraznil, že klíčové nejsou pouze výdaje, ale reálné schopnosti armády, a varoval, že bez jejich posílení by odstrašení potenciální agrese nebylo věrohodné. V širším kontextu připomněl, že evropské státy dlouhodobě podfinancovaly obranu a nynější tlak na výrazné zvýšení výdajů má napravit kumulované nedostatky, přičemž nadcházející summit NATO bude pro Česko testem jeho kredibility v rámci alianční obrany.
Rusko potvrdilo zájem pokračovat ve strategickém partnerství s Íránem, když Vladimir Putin při jednání s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím deklaroval podporu Teheránu a ochotu přispět k dosažení míru na Blízkém východě způsobem, který bude odpovídat íránským i regionálním zájmům. Schůzka probíhá v době křehkého příměří mezi USA a Íránem, pokračující blokády íránských přístavů a paralýzy jednání po íránském odmítnutí přímého dialogu s Washingtonem. Moskva se tím snaží vystupovat jako partner Íránu a potenciální zprostředkovatel, zároveň však její role zůstává zatížena úzkou vojenskou spoluprací s Teheránem, včetně íránské podpory ruské války proti Ukrajině.
Polský premiér Donald Tusk varoval, že případný ruský útok na členský stát NATO může být otázkou spíše měsíců než let, čímž posílil debatu o naléhavosti obrany východního křídla Aliance a spolehlivosti kolektivního odstrašení. Jeho slova navazují na varování Volodymyra Zelenského, podle něhož Moskva může připravovat další ofenzivní kroky nejen proti Ukrajině, ale i proti pobaltským státům, ačkoli Estonsko tato tvrzení mírní s odkazem na vlastní zpravodajské hodnocení. Pobaltí přesto zůstává jedním z nejzranitelnějších prostorů NATO kvůli geografické poloze, blízkosti Ruska a Běloruska i přítomnosti početných ruskojazyčných menšin, které Moskva dlouhodobě využívá v informačních a politických operacích. Z polského pohledu proto podpora Ukrajiny přímo souvisí s bezpečností Litvy, Lotyšska a Estonska, protože ukrajinský odpor váže ruské kapacity a brání Kremlu v rozšíření tlaku na severovýchodní Evropu.
Do Norska dorazilypo moři první nové tanky Leopard 2A8 NOR, které byly naloženy v Kielu a přepraveny trajektem do Osla. Oslo původně zvažovalo nákup verze Leopard 2A7, nakonec však v březnu 2023 objednalo modernější variantu 2A8 s integrovaným systémem aktivní ochrany Trophy, a to v počtu 54 kusů s opcí na dalších 18 za přibližně 19,7 miliardy norských korun. V rámci následné průmyslové dohody má být 37 z 54 tanků smontováno přímo v Norsku v závodě Ritek v Levangeru, což posílí domácí průmyslové kapacity i servisní soběstačnost.
V evropském prostoru se objevují zatím nepotvrzené informace, že NATO zvažuje nahrazení stárnoucích letounů včasného varování E-3 Sentry švédskými stroji Saab GlobalEye, což by představovalo významný posun jak technologický, tak politický. Současná flotila 14 aktivních E-3 v aliančním systému postupně zastarává a dlouhodobě se jako nástupce zvažoval americký Boeing E-7 Wedgetail, avšak pokrok v miniaturizaci senzorů a nástup menších platforem založených na business jetu mění požadavky, zejména v evropském operačním prostředí. GlobalEye nabízí flexibilnější a potenciálně levnější řešení, což spolu s rostoucí snahou evropských členů NATO o větší strategickou autonomii oslabuje pozici amerického konkurenta. Diskuse zároveň probíhá v kontextu širší modernizace aliančních schopností, kdy NATO na začátku roku 2026 restartovalo akviziční proces s nově definovanými požadavky, přičemž jedním z faktorů je i snaha snížit závislost na Spojených státech.
Pondělní ekonomická rubrika bude již tradičně věnována ukrajinským “kinetickým sankcím” vůči ruské ropné infrastruktuře. Důležité jsou přitom nejen jednotlivé útoky, ale i jejich celkový efekt. Jak poškození exportních terminálů, tak i rafinerií (a také nedostatečných skladovacích kapacit), způsobilo pokles objemu ropy, který by bylo možné odebrat od těžebních společností, a to tyto společnosti přinutilo omezit těžbu. Podle zdrojů agentury Reuters dosáhl dubnový pokles těžby mezi 500 a 600 000 barelů ropy denně, což ve srovnání s tím, kdy by Rusko tuto ropu exportovalo, znamená ušlý zisk ve výši přibližně 50 milionů USD (tedy 3,75 miliardy rublů) denně.
Ke konci minulého týdne se ale již Rusům podařilo obnovit činnost obou exportních terminálů v Baltském moři, tedy Primorsku a Usť-Lugy, jejichž činnost byla v předchozích týdnech přerušena několika úspěšnými útoky ukrajinských dronů, které v obou terminálech způsobily rozsáhlé požáry. Nyní se ale počet tankerů, který oba terminály obsluhují, vrátil na úroveň, na které se nacházel před zahájením ukrajinských útoků na tyto terminály.
Ale zpět k ukrajinským útokům. K prvníku útoku na ruské rafinerie v rámci minulého týdne došlo 23.4., zasažen byl Novokujbyševský ropný a chemický kombinát. Ten je vlastněný koncernem Rosněft a je součástí komplexu chemických závodů, které představují největšího zpracovatele zemního plynu, ropných sloučenin a organické syntézy nejen v Rusku, ale i v celé východní Evropě.V Novokujbyševském kombinátu jsou například syntetizovány chemikálie používané pro výrobu výbušnin, a tak je tento kombinát velmi důležitý i pro ruskou zbrojní výrobu.
V noci na 26.4. byl pak proveden útok na jaroslavskou rafinerii YANOS, která náleží do koncernu Slavněft. Tato rafinerie je jednou z největších nejen v centrálním Rusku (roční zpracovatelský výkon okolo 15 milionů tun ropy), a je klíčová pro zásobování Moskvy a Moskevské oblasti benzínem a dalšími palivy. Také je zde produkován kerosin, maziva a další ropné produkty. Zasažena byla jednotka vakuové destilace, což vyvolalo rozsáhlý požár.
Ukrajinské útoky byly v minulém týdnu zaměřeny nejen na rafinerie, ale také, jak je již delší dobu obvyklé, i na sklady ropných produktů a další ruskou ropnou infrastrukturu. V noci na 21.4. bylo útokem dronů pět zásobníků v přečerpávací stanici Samara, která se nachází u vesnice Prosvet v Samarské oblasti. V této stanici je prováděno míšení ropy z mnoha vrtů, aby bylo dosaženo standardizovaného složení ruské exportní ropy Urals, a poškození této stanice nutně omezí objem exportované ropy.
V noci na 23.4. pak byla zasažena přečerpávací stanice Gorkij v Nižněnovgorodské oblasti. Tato přečerpávací stanice je jednou z klíčových stanic na ropovodu (konkrétně trasy Surgut-Gorkij-Polock), který zajišťuje přepravu ropy z ložisek na západní Sibiři do centrálního Ruska, kde směřuje buďto do rafinerií, nebo na export.
Izrael: IDF uvádí, že v posledních měsících zničila asi 14 kilometrů tunelů Hamásu na severu Pásma Gazy. Podle armády se nacházely na izraelské straně linie příměří, zejména v oblasti Bejt Hanún. Vojáci Severní brigády divize Gaza zde zároveň zabili přibližně 70 ozbrojenců, kteří porušili podmínky příměří a představovali hrozbu.
Libanon: Jednotky IDF zajistily na jihu Libanonu sklad zbraní Hizballáhu, včetně FPV dronů (s pohledem z první osoby). Podle armády šlo mimo jiné o protitankové nálože, systémy dálkového odpalování, drony s výbušninami, RPG, střelné zbraně a další výzbroj. Hizballáh v posledních týdnech často nasazuje malé FPV drony při útocích na izraelské jednotky a techniku, včetně včerejšího smrtícího útoku.
Během dneška byl potvrzený letecký úder ve městě Tebnine, Mažd Il Selm a východní pohoří Šará v západním Biká .
Sýrie: Syrské protidrogové oddělení ve spolupráci s iráckými úřady provedlo sérii operací v provinciích Damašek a Homs s cílem rozbít přeshraniční síť obchodníků s drogami. Při zásazích bylo zabaveno 1 730 000 tablet captagonu a zadrženo osm osob, včetně jedné ženy.
Syrské vnitřní bezpečnostní síly společně s generální rozvědkou oznámily likvidaci buňky ozbrojenců v provincii Homs. Při zásahu byli zabiti dva její členové. Podle úřadů tak byla zmařena plánovaná operace a zároveň došlo k zajištění protitankových zbraní, pušek a munice. Akce je součástí širšího úsilí o likvidaci tzv. spících buněk.
Ministr vnitra Anas Chattáb jednal v Damašku s delegací kanceláře zvláštního vyslance OSN vedenou jeho zástupcem Claudiem Cordone. Diskuse se zaměřila na aktuální bezpečnostní situaci v Sýrii, kroky vlády ke stabilizaci země, zejména na severovýchodě, a související integrační opatření. Ministerstvo vnitra rovněž informovalo o další protidrogové operaci v Dejr ez-Zoru, při níž byl zadržen významný dealer a zabaveno velké množství drog. Případ byl předán soudu, přičemž během zásahu zahynul jeden příslušník bezpečnostních sil.
Írán: Írán podle informací médií předložil Spojeným státům nový návrh zaměřený na otevření Hormuzského průlivu a ukončení konfliktu, přičemž klíčovou otázku jaderného programu navrhuje odsunout do pozdější fáze jednání, což naznačuje snahu Teheránu nejprve řešit akutní ekonomické a bezpečnostní dopady blokády. Jednání probíhají na pozadí patové situace, kdy USA požadují dlouhodobé omezení íránského obohacování uranu a likvidaci zásob, zatímco Írán trvá na okamžitém ukončení námořní blokády svých přístavů a hrozí vojenskou reakcí v případě jejího pokračování. Do procesu jsou zapojeni regionální zprostředkovatelé, avšak vyjednávací pozici Teheránu oslabuje vnitřní rozdělení mezi umírněnějšími silami a tvrdou linií reprezentovanou Revolučními gardami. Příměří platné od 8. dubna, prodloužené Spojenými státy, tak zůstává křehké a návrh Íránu lze vnímat jako pokus o částečnou deeskalaci, která by zároveň zachovala prostor pro další vyjednávání o strategicky zásadním jaderném programu.
Mali: Podle dostupných informací zemřel šéf malijské rozvědky (ANSE) Modibo Koné na následky zranění po útoku džihádistů z hnutí Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM.) Zatímco vláda i další aktéři zůstávají spíše zdrženliví, není jasné, jak se do vývoje zapojí Islámský stát (IS) v oblasti Sahelu. Zároveň se také objevili zprávy o útoku jednotek Islámského státu na město Menaka, které leží u dálnice RN20.
Na severu země mezitím posilují povstalci z Fronty osvobození Azawadu (FLA), kteří po převzetí kontroly nad Kidalem a městem Tesalit vyzvali k jednotě a stabilizaci situace. Oficiální zdroje napojené na ruský Africký korpus příznali, že část jednotek malijské armády (FAMa) a veškeré jednotky ruského Afrického korpusu opustili Kidali, přičemž kontrolu nad oblastí nyní drží FLA společně s JNIM. Tím se situace vrací do podoby před rokem 2023. Ve městě v současné době probíhají zabezpečovací operace a sběr zajatců. Zatím nepotvrzené jsou informace o stažení jednotek ruského Afrického korpusu z města Labezanga, poblíž hranic s Nigerem.
Napětí vyvrcholilo 25. dubna rozsáhlými koordinovanými útoky na hlavní město Bamako a okolní oblasti, včetně vojenských cílů v Kati a u letiště. Útoky provedla aliance JNIM a tuaregských povstalců, která tím výrazně zvýšila tlak na vládu. Boje trvaly několik hodin, ve městě zavládl chaos a bezpečnostní složky uzavřely klíčové oblasti. Armáda sice tvrdí, že má situaci pod kontrolou, střety však pokračují. Současně se stále ale s menší intenzitou bojuje i na severu a ve střední části země. JNIM krátce ovládlo Mopti a tvrdí, že kontroluje další strategická místa.
Podle OSN jde o jednu z největších koordinovaných ofenziv za poslední roky, srovnatelnou s krizí z roku 2012. Bez letecké podpory bude pro vládu velmi obtížné ztracená území znovu získat.
Dnešní Třešnička™ je z doslechu od našich bratrů za Tatrami a je o specifické slovanské disciplíně, které se říká ficoidní logika. Podle ní je obnovení provozu ropovodu Družba důkazem, že vlastně nikdy poškozen nebyl. Což je fascinující myšlenkový výkon, protože stejnou metodou se dá vyřešit skoro všechno. Když po požáru znovu otevřete hospodu, evidentně nikdy nehořela. Když po povodni uschne sklep, žádná voda tam nebyla. A když Robert Fico dál chodí po světě, tak se podle stejné argumentační akrobacie vlastně nikdy nestřílelo. Je to krásný příklad politiky, která už ani nelže sofistikovaně, ale prostě vezme realitu, praští ji po hlavě lopatou a prohlásí, že se nic nestalo, protože to nakonec nějak funguje. Na Slovensku se tomu zjevně říká státnická úvaha. Jinde by tomu říkali důkaz, že když propaganda dlouho pije z Družby, začne jí téct nejen ropa, ale i mozek.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
