(2 815 slov, doba čtení 15 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 6. května Rusko zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými střelami Iskander-M z Rostovské oblasti Ruské federace, jednou naváděnou leteckou střelou Ch-31 z vzdušného prostoru Kurské oblasti a také 108 útočnými bezpilotními prostředky typu Šahed, Gerbera, Italmas a imitátory typu „Parodie“. Starty dronů byly vedeny ze směrů Brjansk, Kursk a Millerovo (Ruská federace), z dočasně okupovaného území Doněcké oblasti a z Hvardijského na dočasně okupovaném území Autonomní republiky Krym. Podle předběžných údajů bylo k 08:00 ukrajinskou protivzdušnou obranou sestřeleno nebo potlačeno 89 nepřátelských dronů různých typů na severu a východě země. Zároveň byly zaznamenány zásahy dvou balistických střel, jedné naváděné letecké střely a devíti útočných dronů na osmi lokalitách. Na jedné další lokalitě byly hlášeny dopady trosek po sestřelených cílech.
Ruské jednotky zároveň zaútočily drony na město Sumy, kde se terčem stala budova mateřské školy. Oznámil to úřadující starosta Sum Artem Kobzar. Po zásahu dvěma bezpilotními prostředky byla budova poškozena a na místě vypukl požár; probíhala záchranná operace. Policie Sumské oblasti oznámila dvě zraněné ženy. Policisté zraněné evakuovali a předali zdravotníkům, zároveň pomáhali dalším lidem opustit nebezpečnou oblast. Na místě bylo nalezeno tělo ženy – zahynula členka ochranky. Sumská oblastní vojenská správa uvedla, že v době útoku děti v zařízení nebyly.
Srovnání ruského centra Rubikon a ukrajinského uskupení Sil bezpilotních systémů dobře ukazuje rozdíl v pojetí dronové války na obou stranách. Ukrajinské SBS zasáhly 41 162 cílů při 94 006 letech, tedy zhruba 3,4krát více než Rubikon, který při 79 906 letech vykázal 12 064 cílů. Ukrajinská strana přitom výrazně více soustředí své úsilí na živou sílu a infrastrukturu, což odpovídá snaze vést široce pojatou opotřebovávací kampaň proti celé ruské bojové sestavě a jejímu zázemí. Rubikon naopak věnuje relativně větší podíl svých kapacit dronům, vzdušným cílům a prostředkům spojení či elektronického boje, takže působí jako specializovanější nástroj zaměřený hlavně na protipdronový boj a narušování ukrajinského průzkumně úderného řetězce. Jinými slovy, zatímco Rubikon je užší a techničtěji zaměřená jednotka, ukrajinské SBS fungují ve výrazně větším objemu jako prostředek každodenního opotřebování ruské armády v celé šíři bojiště.
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V Charkovské oblasti se bojovalo u Starycy, ve směru na Izbycké, Lyman (vesnici), ve Vovčansku, u Vovčanských Čutor a ve směru na Ochrimivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru okupanti útočili směrem na Kindrašivku a Radkivku.
V lymanském směru probíhaly střety u Drobyševého, Stavek a u Torského a Dibrového.
Ve slovjanském směru pokračovaly boje u Zakitného.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru Rusové tlačili ve směru na Nikiforivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském směru se bojovalo u Oleksandro-Šultyného, Pleščijivky, Ivanopilije, Kosťantynivky, Illinivky, Rusyn Jaru, Sofijivky a Novopavlivky.
V pokrovském sektoru probíhaly střety ve směru k Bilyckému, u Zatyšku, směrem na Ševčenko, u Rodynského, Pokrovsku, Hryščiného, směrem na Novomykolajivku, u Kotlyného, Udačného, Molodeckého, směrem na Novopidhorodné, Biljakivku a u Muravky.
V oleksandrivském směru pokračovaly boje u Berezového, směrem na Stepové, u Zlahody, Danilivky, směrem na Novou Zaporožiji a Dobropilji.
Jižní fronta: V huljajpolském směru došlo k útokům u Pryluk, Varvarivky, Olenokosťantynivky, Staroukrajinky, směrem na Hirke, u Zaliznyčného a směrem na Huljajpolské a Čarivné.
V orichivském směru nebyly hlášeny žádné větší útočné akce.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Rusko díky americké válce proti Íránu poprvé od loňského června obnovilo nákupy zahraničních měn a zlata s cílem doplnit Národní fond blahobytu, z něhož Moskva podle dostupných informací v uplynulém období výrazně čerpala na financování války proti Ukrajině. Uvedlo to ruské ministerstvo financí, které cituje agentura Bloomberg. Ruské ministerstvo financí oznámilo, že v květnu nakoupí zahraniční měny a zlato v hodnotě 110 miliard rublů (zhruba 1,5 miliardy dolarů). Do této částky jsou zahrnuty i odložené transakce z března a dubna. Podle ruského mechanismu jsou dodatečné příjmy z prodeje ropy, pokud cena překročí 59 dolarů za barel, ukládány do rezerv, například právě do Národního fondu blahobytu. Naopak při poklesu cen ropy se prostředky z fondu využívají k pokrytí rozpočtového schodku. V prvních dvou měsících letošního roku Rusko z fondu podle dostupných údajů vyčerpalo přibližně 419 miliard rublů, aby kompenzovalo pokles ropných příjmů. Po vypuknutí války na Blízkém východě však ceny ropy vzrostly nad 100 dolarů za barel a místy dosáhly až 120 dolarů, což podle Bloombergu otevírá Rusku prostor pro obnovu rezerv ve fondu.
Peníze a cennosti, které maďarské úřady na začátku března v rámci operace označované jako ukrajinský „zlatý konvoj“ zabavily zaměstnancům ukrajinské banky Oschadbank, byly Ukrajině vráceny v plném rozsahu. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelensky. Zelensky to označil za „důležitý krok ve vztazích s Maďarskem“ a uvedl, že zadržení zaměstnanců Oschadbank bylo nezákonné. „Jsem vděčný Maďarsku za konstruktivní a civilizovaný krok. Děkuji všem v ukrajinském týmu, kteří bojovali za spravedlivé rozhodnutí a hájili zájmy našeho státu a našich lidí,“ dodal. Šéf Národní banky Ukrajiny Andrij Pyšnyj mezitím zveřejnil záběry vrácených prostředků.
Málo známé čínské firmy podle deníku Wall Street Journal otevřeně dodávají komponenty pro výrobu dronů do Íránu a Ruska navzdory americkým sankcím. Jde o tzv. zboží dvojího užití, tedy součástky využitelné jak v civilním, tak ve vojenském sektoru – například motory, baterie, optické kabely a mikročipy. Podle údajů čínské celní správy, na které se Wall Street Journal odvolává, míří do Ruska a Íránu stovky kontejnerů s podobným materiálem. Bývalí vysoce postavení představitelé amerického ministerstva financí a analytici zabývající se zbrojními dodávkami, citovaní deníkem, uvádějí, že čínští vývozci dříve část zásilek přeznačovali, aby obešli americká a evropská omezení, v poslední době se však tímto postupem podle nich ve velké míře už nezabývají. Vyšetřování amerického ministerstva financí podle Wall Street Journal dospělo k závěru, že téměř všechny americké a evropské díly byly přesměrovány přes autorizované distributory k prodejcům v pevninské Číně nebo v Hongkongu, odkud pak putovaly do Íránu či Ruské federace. Deník uvádí, že tyto komponenty často vznikají v menších čínských továrnách, které se podle citovaných zdrojů západními sankcemi prakticky neřídí. Platby mají být běžně realizovány přes nastrčené firmy, které je snadné založit v Hongkongu a které pomáhají skrýt konečnou destinaci nákladu. Britská organizace Conflict Armament Research, která se zabývá nelegálním obchodem se zbraněmi, uvedla, že zaznamenala „znatelný nárůst“ používání čínských komponentů, zejména u dronů Šahed. Současní i bývalí američtí činitelé citovaní deníkem zároveň připouštějí, že Spojené státy tento obchod nedokážou úplně zastavit, a jejich cílem je proto podle nich především maximalizovat náklady, které z něj bude mít Írán a Rusko. Čínské ministerstvo zahraničí naopak tvrdí, že Čína dlouhodobě omezuje vývoz zboží dvojího užití „v souladu se svými zákony a předpisy i mezinárodními závazky“.
Finská Patria podepsala memoranda o porozumění s českými státními obrannými podniky, která mají otevřít cestu k možné dodávce nové kolové obrněné platformy pro Armádu České republiky a zároveň k hlubší průmyslové spolupráci. Pro české přezbrojení je nabízena varianta AMV XP 8×8 CZ, tedy moderní modulární obrněné vozidlo s velkým vnitřním prostorem, možností integrace různých zbraňových stanic, komunikačních systémů a specializovaného vybavení. Platforma může nést lehké i těžší bojové moduly s kulomety, automatickými kanony či protitankovými střelami a zachovává i obojživelné schopnosti. Dohoda naznačuje snahu Patrie posílit pozici ve střední Evropě a nabídnout Česku řešení spojené nejen s nákupem techniky, ale i s domácím zapojením průmyslu.
Francie a Arménie podepsaly deklaraci o strategickém partnerství a soubor dohod, které výrazně prohlubují spolupráci v obraně, kyberbezpečnosti, financích, infrastruktuře a vzdělávání. Obranné memorandum se zaměřuje na výzkum, vývoj a inovativní vojenské technologie, zatímco samostatné kontrakty počítají s dodávkami vybavení od Sofemy a víceúčelových vrtulníků Airbus H145, podle arménských médií v počtu šesti kusů. Dohody navazují na dřívější francouzský kontrakt na dodávku houfnic Caesar a potvrzují posun Jerevanu k diverzifikaci bezpečnostních vazeb směrem k Evropě. V širším kontextu jde o další oslabení výlučného ruského vlivu v Arménii, kde nadále působí ruská základna v Gjumri i ruští pohraničníci na hranicích s Tureckem a Íránem.
Evropská komise schválila polskou úvěrovou dohodu v rámci programu SAFE jako první mezi členskými státy EU, přičemž podpis ve Varšavě je plánován na 8. května 2026. Polsko má z programu získat největší podíl, celkem 43,7 miliardy eur z fondu o objemu 150 miliard eur, a už v květnu může obdržet zálohu přibližně 6,5 miliardy eur. Varšava plánuje prostředky využít na program Tarcza Wschód, protivzdušnou a protidronovou obranu, dělostřelectvo a vojenskou infrastrukturu, přičemž podle vlády má 89 % financí zůstat v polské ekonomice a obranném průmyslu.
Polské ozbrojené síly připravují druhý kontrakt na dalších 146 bojových vozidel pěchoty Borsuk domácí výroby, čímž by celkový počet objednaných sériových vozidel vzrostl na 257 kusů. Nová zakázka se má týkat základní bojové verze, protože specializované varianty na podvozku Borsuk zatím neprošly vývojem a zkouškami. Přibližně 232 vozidel má posloužit k přezbrojení čtyř mechanizovaných praporů, zatímco zbytek bude využit pro výcvik a jako rezerva. Borsuk vyráběný Huta Stalowa Wola má nahradit zastaralé BVP-1 a představuje klíčový prvek modernizace polských pozemních sil, přičemž celková potřeba Polska přesahuje 1000 bojových vozidel pěchoty a další stovky specializovaných variant.
Francouzská úderná svazová skupina vedená letadlovou lodí Charles de Gaulle 6. května překročila Suezský průplav a zamířila do jižní části Rudého moře, kde se má zapojit do mnohonárodní mise zaměřené na ochranu námořní dopravy a stabilizaci situace v oblasti Hormuzského průlivu. Paříž zdůrazňuje, že není přímou stranou konfliktu, ale nasazení vnímá jako podporu mezinárodního práva, svobody plavby a bezpečnosti obchodních tras. Operace vznikla ve spolupráci s Británií a dalšími regionálními partnery a účastní se jí více než čtyřicet států.
Dnes se zaměříme na jednu z metod dobrovolné podpory ruské armády, se kterou se můžeme v poslední době setkat stále častěji. Gubernátor Novosibirské oblasti, Andrej Travnikov, nařídil místním úředníkům, aby část svých výplat dobrovolně darovali vojákům, kteří jsou nasazeni v rámci invaze na Ukrajině. Již v minulém roce byly tímto způsobem v Novosibirské oblasti organizovány dvě sbírky na podporu 24. gardové brigády, a Travnikov toto pondělí zdůraznil, že podobné sbírky dobrovolné pomoci budou organizovány i v letošním roce.
V roce 2025 obdržela 24. gardová brigáda částku ve výši přibližně 20 milionů rublů (tedy přibližně 5 milionů Kč podle tehdejšího kurzu), a dalších 17 milionů rublů bylo vybráno na podporu sibiřských mobilizačních pluků. Vybrané prostředky mají být předány organizaci Společenské partnerství, která má zajistit jejich předání vojákům a která již dříve obdržela dotace z regionálních rozpočtů na realizaci patriotických projektů a také organizaci humanitární pomoci.
Drobné úskalí je v tom, že tato organizace nezveřejňuje žádné účetní záznamy o svých výdajích, a tak místním úředníkům nezbývá než věřit, že bude s jejich prostředky nakládáno dle nejlepšího vědomí a svědomí správců organizace, přičemž ponecháme na našich čtenářích, aby zhodnotili pravděpodobnost možné zpronevěry takto vybraných prostředků.
Na počátku roku 2026 byly dvě obyvatelky Krasnodarského kraje potrestány pokutou ve výši 15 000 rublů (tedy přibližně 4000 Kč) za kritiku podobného záměru v tomto regionu, kdy měl být na podporu armády použit výtěžek školního festivalu, i když byl tento zorganizován za jiným účelem, než podpora armády. Obyvatelky byly potrestány na základě paragrafu o diskreditaci ruské armády, což je v současném Rusku velmi pružně využívaný paragraf, který umožňuje trestat jakoukoli kritiku nejen armády, ale i například lokální administrativy, jak tomu bylo v tomto případě.
Organizace “dobrovolných” sbírek na podporu ruské armády jsou nyní v Rusku organizovány v mnoha regionech, například v Petrohradě, kde byli o dobrovolném převodu části mzdy na potřeby armády informováni místní lékaři, v Kurské oblasti byla podobná sbírka realizována na zajištění dodávek dronů ruským vojákům, nebo v Tjumeňském kraji, kde pracovníci místní administrativy pravidelně (na měsíční bázi) odevzdávají část svých mezd na podporu armády.
Izrael: Velitelství civilní obrany IDF prodlouží varovné časy před raketovými útoky z Libanonu pro obce v Galileji. Nově budou mít obyvatelé více času na ukrytí: ve 46 obcích se lhůta prodlouží z 30 na 45 sekund, ve třech až na 60 sekund. Rozhodnutí vychází z analýzy útoků Hizballáhu a schopností detekčních systémů armády. Změna se týká celkem 49 obcí v horní, dolní i střední Galileji a začne platit zítra od 16:00. Podobná opatření už byla v posledních měsících zavedena také v oblastech u libanonské hranice, na Golanských výšinách, u Galilejského jezera a ve městě Ejlat.
Nassim Kalazani (Abu Madždi), vysoký důstojník Hamásu v hodnosti odpovídající podplukovníkovi, byl nedávno zabit při zásahu dronu, který cílil na jeep v oblasti al-Mawasi u Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy. Současně v Chán Júnisu pokračují střety mezi ozbrojenci Hamásu a členy milice Lidových sil. Podle kanálů napojených na Hamás mělo vozidlo protivníků Hamásu narazit na výbušné zařízení, což si vyžádalo mrtvé a zraněné. Velitel Lidových sil Hussam al-Asatal ale tvrdí opak – podle jeho prohlášení jeho jednotky neutrpěly žádné ztráty a naopak měli zabít dva příslušníky Hamásu. Zároveň zveřejnil údajně zabavené zbraně. Z dostupných informací není jasné, která verze je přesná. Je však zřejmé, že napětí a střety mezi Hamásem a místními milicemi v oblasti Chán Júnisu pokračují téměř denně.
Libanon: Izraelské letectvo (IAF) v během dneška provedlo sérii úderů v několika vesnicích na jihu Libanonu. Z oblasti Nabátíje přicházejí záběry z vesnice Kfar Jouz. Podle libanonských zdrojů došlo k útokům také v západní části údolí Bikáa, konkrétně ve vesnicích Zalaya a Qaliya. Okolo 5 hodiny odpoledne byly hlášeny další údery, mimo jiné ve vesnici Ansáríja na jihu Libanonu a také ve vesnici Šemaa, vzdálené asi 6 km od izraelských hranic v západním sektoru. Libanonská média zároveň uvádějí, že při útoku na vesnici Siksakíja na pobřeží mezi Tyrem a Sidónem zemřeli čtyři lidé.
Libanonská armáda (LAF) provedla razie v oblasti Bourj el-Barajneh na jižním předměstí Bejrútu a v oblasti Khaldeh–Aley. Zadržela dva podezřelé kvůli střelbě na oslavu ve čtvrti Dahíja a zabavila zbraně, munici i vojenskou výstroj.
Sýrie: Hnutí Hizballáh odmítlo tvrzení Ministerstvo vnitra Sýrie, že byla zlikvidována buňka napojená na tuto organizaci, která měla údajně plánovat operace na syrském území. Označilo obvinění za nepodložená a uvedlo, že v Sýrii nepůsobí ani tam nevyvíjí žádnou činnost.
Podle místních zdrojů izraelská hlídka pronikla do oblasti Ar-Ráfíd v provincii Kunejtra, kde zřídila kontrolní stanoviště a prohledávala místní pastevce. Poté se z místa měla stáhnout.
Syrské protidrogové složky provedly razii ve skladu, kde se nacházela velká zásoba chemických prekurzorů používaných k výrobě drog. Během operace bylo zadrženo několik podezřelých. Policie zabavila 160 sudů o celkové hmotnosti 15 840 tun a také 320 krabic s 1 280 skleněnými lahvemi s tekutinou.
Somálsko: V Somálsku zahynuli dva vojáci z Africké unie pocházející z Burundi při útoku islamistické skupiny aš-Šabáb na jejich pěší hlídku na jihu země. Stejná skupina zaútočila i na vojenskou základnu vládních sil ve městě Wajid na jihozápadě. Aš-Šabáb následně napadl dvě základny provládních milic v jihozápadním Somálsku a způsobil jim ztráty. Další útok se odehrál ve městě Balad, kde exploze u velitelství vládních sil zranila nejméně dva vojáky.
Čad: V Čadu zaútočili ozbrojenci skupiny Boko Haram (JAS) na armádní základnu v oblasti Barká Tolorum u Čadského jezera. Útok si vyžádal několik mrtvých a mnoho zraněných; podle některých zpráv při něm čadská armáda ztratila až 24 vojáků.
Mali: V Mali se bezpečnostní situace v Bamaku zhoršuje kvůli blokádě ze strany džihádistické skupiny Džamát Nusrát al Islam wal-Muslimin (JNIM), která zároveň útočí na nákladní dopravu na silnici mezi Bamakem a Bougouni. Situace se vyostřuje i uvnitř provládních sil: kapitán Národní gardy Mali a velitel milice GATIA oznámili přechod k Frontě osvobození Azavadu.
Zdroje napojené ruský Africký korpus k věci uvádějí, že v Mali zůstává bezpečnostní situace beze změn. Protivník pokračuje v přeskupování sil, doplňování ztrát na lidech i technice a přesouvá posily z okolních zemí. Včera 5. května 2026 byl v regionu Ségou prostředky vzdušného průzkumu tzv. Afrického korpusu ruských ozbrojených sil odhalen polní tábor bojovníků skupiny JNIM s ukrytou technikou. Následně byl tábor zasažen leteckým úderem. Africký korpus spolu s malijskou armádou (FAMa) pokračuje v plnění úkolů. Při společné průzkumné operaci v oblasti obce Mourdiah byl odhalen úkryt zbraní a munice. Při následné léči byli zabiti dva ozbrojenci, kteří si pro zásoby přišli.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že jsme se v roce 2026 zase jednou probudili v zemi, kde se část politické scény tváří, jako by do Brna netáhl květnový sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v rámci Meeting Brno, ale Wehrmacht s účetní uzávěrkou z roku 1938. Přitom se bavíme o akci plánované na konec května, jejíž součástí mají být i pietní zastavení u památky deportovaných brněnských Židů a v Kounicových kolejích, zatímco město už vzalo na vědomí i vyjádření landsmanšaftu o nedotknutelnosti Benešových dekretů a omluvu za nacistické zločiny. To ale domácím výrobcům archivního strašení nestačí, takže se najednou loví sudetští Němci z kredence, premiér obrací podle větru a staré resentimenty se leští tak usilovně, jako by byl zase rok 1946. Jen drobná historická poznámka: skutečný poválečný transfer Němců z Československa neposvětil žádný dnešní facebookový vlastenec, ale Postupimská dohoda velmocí, která ho na papíře chtěla „spořádaně a humánně“, a v praxi z něj stejně vylezly vyhnání, násilí a mrtví. A tak tu v roce 2026 sledujeme politický revival roku 1946… už naštěstí bez lynčů a vražd, zato se stejným zápalem pro kolektivní vinu a se stejnou podivnou hrdostí na to, že i tehdy, stejně jako dnes, k tomu byl z Moskvy ochotně přiložen souhlasný štempl.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
