(2 935 slov, doba čtení 16 minut)
Poslechněte si tento článek. Nastavení rychlosti čtení najdete pod ikonou tří teček.
V noci na 9. května podniklo Rusko další kombinovaný vzdušný útok proti Ukrajině, při němž z okupovaného Krymu odpálilo jednu balistickou raketu Iskander-M a současně nasadilo 43 útočných bezpilotních prostředků typu Šáhed, Gerbera, Italmás a imitátorů Parodija ze směrů Kursk, Orel, Primorsko Achtarsk a Millerovo. Ukrajinská protivzdušná obrana za podpory letectva, protiletadlových raketových jednotek, prostředků radioelektronického boje, bezpilotních systémů a mobilních palebných skupin podle předběžných údajů do 8 hodin ráno zneškodnila 34 nepřátelských dronů na jihu, severu a východě země. Zásah balistické rakety a devíti útočných bezpilotních prostředků byl zaznamenán na šesti lokalitách, na dalších dvou místech dopadly trosky sestřelených cílů.
Belgie podle aktuálního plánu předá Ukrajině všechny slíbené stíhačky F-16 do konce roku 2029, přičemž harmonogram zatím počítá se sedmi letouny v roce 2026, pěti v roce 2027, čtrnácti v roce 2028 a sedmadvaceti v roce 2029. Část strojů už byla vyřazena z aktivní služby a slouží k výcviku ukrajinských techniků, zatímco belgičtí instruktoři dál cvičí ukrajinské piloty mimo jiné v Rumunsku. Klíčovým problémem však zůstává tempo, jakým Belgie dostává nové F-35A, protože právě na jejich dodávkách je uvolňování starších F-16 přímo závislé. Zpoždění amerických dodávek už jednou odsunulo původně očekávané předání a další komplikace může přinést i belgická snaha zajistit finální kompletaci nových F-35 v Itálii, kde výrobní tempo není vysoké. Vedle samotného převodu letadel je důležité i to, že Spojené státy už uzavřely kontrakt s belgickou firmou Sabena Aerospace Engineering na servis ukrajinských F-16, což naznačuje, že se vedle dodávek postupně buduje i dlouhodobější systém technické podpory. Belgický příspěvek zůstává významný, ale jeho skutečný dopad bude záviset hlavně na tom, zda se podaří udržet harmonogram
Bělgorodský, Sumský a Kurský směr jsou dnes beze změn.
Charkovská situace: V charkovské oblasti se bojovalo ve směru na Ternovou, směrem na Izbycké, u Staryce, Prylipek, ve Vovčansku, směrem na Lyman a Čajkivku.
Severovýchodní fronta: V kupjanském sektoru pokračovaly boje směrem na Radkivku.
V lymanském sektoru Rusové tlačili směrem k Drobyševému, Stavkám, Zaričnému, Jampilu a Lymanu.
V slavjanském směru se bojovalo u Kalenykivky a Raj-Oleksandrivky.
Bachmutská fronta: V kramatorském sektoru okupanti útočili ve směru na Tychonivku.
Doněcká fronta: V kosťantynivském sektoru pokračovaly boje u Ivanopilije, Pleščijivky, Kosťantynivky, Iljinivky, Rusyn Jaru, Sofijivky, Novopavlivky a Toreckého.
V pokrovském směru se dále bojovalo u Ivanivky, Dorožného, směrem na Bilycké, u Zatyšku, Rodynského, Hryščiného, směrem na Novooleksandrivku, u Kotlyného, Udačného, ve směru na Serhijivku, u Molodeckého, Novopidhorodného, Muravky a ve směru na Novopavlivku.
Na pokrovském směru se stále zřetelněji ukazuje, že Rusové neberou dobytou část aglomerace jen jako bojiště, ale i jako nástupiště pro další operace severním směrem. Podle ukrajinského 7. sboru rychlé reakce byla v Pokrovsku zaznamenána přítomnost ruské 90. tankové divize, zatímco v Myrnohradu okupanti budují velitelská stanoviště, která mají zřejmě podpořit další tlak na Rodynské. Zároveň se jako jeden z nejbližších ruských cílů nadále jeví Hryšyne, kde se útočníci pokoušejí postupovat jak přímo zástavbou, tak obchvatem přes otevřený terén směrem k Vasylivce. Ukrajinci zde reagují kombinací dělostřelecké palby, leteckých úderů, FPV dronů i boje na krátkou vzdálenost; jen od začátku května mělo být v tomto prostoru zasaženo nejméně jedenáct ruských dělostřeleckých prostředků. Boje v jižní části Hryšyného zároveň potvrzují, že ruský tlak sice pokračuje, ale jeho tempo zůstává omezené a každý další posun je vykupován vysokými ztrátami.
V oleksandrivském směru probíhaly střety u Oleksandrohradu a Voroného.
Jižní fronta: V huljajpilském směru Rusové útočili u Zlahody, směrem na Nové Záporoží, Dobropiliji, Prylipky, u Olenokosťantynivky a Staroukrajinky. Údery ukrajinských dronů ukazují, že se okupantům podařilo dostat do Verchní Tersy. Bojovalo se i u Zaliznyčného, směrem na Čarivné a u Bahatého.
V orichivském směru pokračovaly boje u Ščerbaků.
Chersonská fronta je nadále beze změn.
Donald Trump připustil možnost přesunu části amerických jednotek z Německa do Polska, které podle něj plní své obranné závazky a výrazně investuje do vlastní bezpečnosti. Washington tím znovu propojuje rozmístění amerických sil v Evropě s výší obranných výdajů spojenců, zatímco Německo Trump kritizuje za nedostatečné financování obrany. V Německu nyní působí přes 36 000 amerických vojáků a země zůstává klíčovým logistickým a velitelským uzlem USA v Evropě, avšak Pentagon už oznámil plán stáhnout zhruba 5000 vojáků během 6 až 12 měsíců. Polsko naopak dlouhodobě usiluje o větší trvalou americkou přítomnost a vzhledem k rostoucím investicím do armády i poloze na východním křídle NATO se snaží vystupovat jako hlavní bezpečnostní partner USA v regionu.
Investigativní projekt Mediazona na základě analýzy ruského registru dědických řízení odhaduje, že ve válce proti Ukrajině mohlo padnout již přibližně 352 tisíc ruských vojáků, přičemž novinářům se podařilo identifikovat zhruba 217 tisíc jmen. Metodika vychází z porovnání veřejně dostupných dědických spisů s databází potvrzených padlých a následného statistického přepočtu podle věkových a sociálních skupin. Přibližně 261 tisíc tvoří případy standardně registrovaných úmrtí, zatímco dalších asi 90 tisíc představují vojáci, jejichž smrt byla potvrzena se zpožděním, často až soudní cestou po statusu pohřešovaných. Analýza ukazuje na rostoucí počet případů, kdy těla padlých nebyla dlouhodobě identifikována nebo převezena, což naznačuje vysokou intenzitu bojů i problémy ruské armády s evakuací ztrát. Odhad zároveň zahrnuje pouze občany Ruské federace s oficiálně potvrzenou smrtí a nezapočítává zahraniční bojovníky ani osoby, které zůstávají evidovány jako nezvěstné bez právního uznání smrti.
Německý úderný dron HX-2 od společnosti Helsing, který už využívá Ukrajina, byl úspěšně adaptován pro vypouštění z plavidel. Firma provedla první testovací start z rychlého výsadkového člunu v pobřežních vodách u Plymouthu, kde byl dron odpálen z katapultu umístěného na přídi. Zkoušky otevírají možnost nasazení HX-2 nejen z klasických lodí, ale v budoucnu i z námořních dronů. Helsing má pro Ukrajinu vyrobit 6000 těchto úderných prostředků, které jsou určeny k ničení obrněné techniky, dělostřelectva a dalších vojenských cílů na vzdálenost až 100 kilometrů.
Litva představila první raketomety M142 HIMARS zakoupené ve Spojených státech, které mají výrazně posílit její schopnosti přesné palby na větší vzdálenost a zvýšit odstrašení na východním křídle NATO. Kontrakt z roku 2022 počítá s dodávkou osmi odpalovacích zařízení, bojové i výcvikové munice a zahrnuje také taktické balistické střely ATACMS, přičemž hodnota zakázky dosahuje zhruba 495 milionů dolarů. Litva zdůrazňuje, že HIMARS prokázaly vysokou účinnost ve válce na Ukrajině a díky mobilitě, přesnosti a interoperabilitě s aliančními systémy představují významný prvek kolektivní obrany. V širším kontextu jde o součást společného baltského přístupu, protože Estonsko, Lotyšsko a Litva objednaly dohromady 20 systémů HIMARS a dohodly se na jejich budoucí koordinaci v míru i za války.
Rheinmetall prostřednictvím své námořní divize podal nezávaznou nabídkuna převzetí německé loděnice German Naval Yards Kiel a zahájil její detailní finanční a technickou prověrku. O podnik má zájem také TKMS, což ukazuje strategický význam německých kapacit pro stavbu válečných lodí. Rheinmetall zároveň očekává velké zakázky v námořním sektoru, včetně modernizace fregat F125 a možného převzetí role hlavního dodavatele programu F126 od Damen Naval, jehož hodnota dosahuje 12 miliard eur. Naopak kontrakty na budoucí fregaty F127 letos firma neočekává kvůli omezeným kapacitám ministerstva a vysokým nákladům na americké zbraňové, senzorové a elektronické systémy. Cílem Rheinmetallu je zvýšit do roku 2030 tržby námořní divize na 5 miliard eur.
Japonská Terra Drone, která investovala do ukrajinských bezpilotních technologií, získalaprvní zakázku od japonského ministerstva obrany na dodávku 300 modulárních dronů domácí výroby v hodnotě přibližně 115,4 milionu jenů, tedy asi 800 000 dolarů. Dodávky pro akviziční a technologickou agenturu ATLA mají být dokončeny do 30. září 2026 a představují vstup firmy na obranný trh v době, kdy Japonsko výrazně navyšuje investice do bezpilotních systémů. Terra Drone zároveň rozvíjí širší strategii zahrnující interceptory, podpůrné drony i globální dodavatelské řetězce a plánuje škálovat výrobu ukrajinských stíhacích dronů Terra A1 a Terra A2 od společnosti Amazing Drones.
Dnes se zaměříme na v poslední době často diskutované téma, tedy na to, zda vysoké exportní ceny ruské ropy, které byly způsobeny boji na Blízkém východě, pomohou ruskému státnímu rozpočtu, a také ruské ekonomice jako celku. Na úvod připomeňme, že v prvních dvou měsících tohoto roku byla exportní cena barelu ropy URALS na úrovni 40 USD, což bylo výrazně pod úrovní ceny ropy BRENT, v současné době ale cena barelu ropy URALS setrvává nad hranicí 100 USD a cena ropy BRENT dosahuje až 120 USD za barel, což je srovnatelné s cenami, které dosahovala ve druhém čtvrtletí roku 2022.
Ministr financí Anton Siluanov k růstu příjmů do státního rozpočtu uvedl, že je pravdou, že ruský rozpočet díky vysokým exportním cenám ruské ropy získal dodatečných přibližně 200 miliard rublů měsíčně, to bylo ale kompenzováno nižším výběrem daní v ostatních sektorech ruské ekonomiky, a tak příjmy do státního rozpočtu setrvaly na stejné úrovni, na jaké byly v prvních dvou měsících tohoto roku.
Podle statistické svodky výběru daní, kterou nedávno publikovala agentura Rosstat, a která obsahuje údaje za první dva měsíce tohoto roku, dosahoval ve srovnání s prvními dvěma měsíci roku 2025 výběr daně z příjmu právnických osob úrovně pouze 50,5%, a výběr DPH za první dva měsíce tohoto roku byl pouze 43,9% objemu vybraného v předchozím roce (a to při zvýšení základní sazby DPH z 20 na 22%).
Připomeňme také, že jen za první tři měsíce tohoto roku dosáhl schodek ruského státního rozpočtu výše 4,6 bilionu rublů, což znamená, že i kdyby v ruské ekonomice nedocházelo v současné době k recesi, nepostačovaly by dodatečné příjmy z exportu ropy za současné vysoké ceny ke kompenzaci tohoto schodku. A vzhledem k tomu, že výběr daní vzhledem ke zpomalování ruské ekonomiky poklesl tak výrazně, jak jsme uvedli, musely by dodatečné příjmy představovat alespoň 1 bilion rublů měsíčně po dobu nejméně půl roku, aby došlo k ozdravení ruského rozpočtu.
Izrael: Velení IDF uvedlo, že včera provedlo úder na severu Pásmo Gazy, při kterém zničily zařízení určené k výrobě a skladování zbraní. Podle IDF objekt využíval jak Palestinský islámský džihád, tak Hamás k výrobě výbušnin a uskladnění zbraní. Ty měly být podle armády určeny k útokům na izraelské vojáky operující v oblasti tzv. „Žluté linie“.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že dnes ráno byl na území Izraele poblíž hranice s Libanon nalezen výbušný dron vypuštěný hnutím Hizballáh. Podle armády nedošlo k žádným škodám ani zraněním. Pyrotechnici nyní pracují na jeho bezpečném odstranění. Incident je dále vyšetřován. Z dostupných snímků vyplývá, že šlo o dron s přímým řízením (FPV), který byl naváděn optickým kabelem a přistál bez aktivace hlavice.
Libanon: Libanonská média uvádějí, že na pobřežní dálnici jižně od Bejrútu byly při izraelských úderech zasaženy nejméně dva vozy. K útoku mělo dojít poblíž přímořského města Saadiyat, asi 70 kilometrů od hranice s Izrael. IDF se k události bezprostředně nevyjádřilo.
Izraelská armáda (IDF) uvedla, že za poslední den zasáhla více než 85 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a také podzemní zbrojní zařízení v údolí Biká. Mezi cíli byly sklady zbraní, raketové odpalovací zařízení a budovy využívané Hizballáhem k přípravě útoků. Útoky mířily také na členy skupiny, kteří podle armády plánovali útoky na izraelské jednotky v jižním Libanonu. Východně v údolí Biká pak IDF zasáhla podzemní komplex, kde se podle ní vyrábějí zbraně Hizballáhu. Hizballáh zároveň v uplynulém dni odpálil několik raket na izraelské vojáky v jižním Libanonu, nikdo ale nebyl zraněn.
Hizballáh vydal další prohlášení o operacích proti izraelským silám. Uvedl, že dnes v reakci na porušování příměří a izraelské útoky na vesnice v jižním Libanonu, při nichž zemřeli civilisté, zasáhl izraelské vojáky v oblasti Al-Bajáda v 14:15 dělostřeleckou palbou. Dále podle něj cílem byly: izraelský buldozer D9 u stanoviště Al-Abbád (09:30), vojáci poblíž Misgav Am (10:30) a vojenské vozidlo spolu s vojáky v oblasti Khallet al-Raj u Deir Seryan mezi 09:35 a 09:45 pomocí výbušného dronů. Další buldozer byl podle prohlášení zasažen v téže oblasti v 16:55 opět výbušným dronem, přičemž měl být dosažen přímý zásah.
Sýrie: Syrský Úřad pro boj proti terorismu zadržel generála bývalého režimu Suhajla Fadžra Hasana. V minulosti velel praporu Republikánské gardy v Dajr az-Zaur, působil v bezpečnostním výboru v Aleppu a řídil vojenské operace v Homsu, Idlibu a v provincii Suvajda. Do Damašku mezitím dorazil libanonský premiér Naváf Salám na oficiální návštěvu zaměřenou na posílení vztahů mezi Sýrií a Libanonem. V Paláci Tišrín a Lidovém paláci jednal se syrským prezidentem Ahmadem aš-Šarou a ministry obou zemí o bezpečnostní spolupráci, ekonomice, energetice a regionálním vývoji.
Na jihu Sýrie se zároveň dál zhoršuje situace v provincii Suvajda, kde sílí vliv milic napojených na takzvanou Národní gardu. Obyvatelé upozorňují na chaos, kriminalitu, korupci a beztrestnost ozbrojených skupin. Nedávno ve městě Suvajdě vypukly střety mezi soupeřícími frakcemi Národní gardy po sporu kvůli údajnému únosu auta. Boje se rychle rozšířily do okolí Národní nemocnice, náměstí Fursán i velitelství milice a několik hodin je provázela intenzivní střelba v obytných čtvrtích. O několik dní později byli dva členové Národní gardy postřeleni při konfliktu s majitelem domu poblíž svatyně Ajn az-Zamán. Podle místních zdrojů spor začal poté, co ozbrojenci vstoupili do domu se zbraněmi a začali střílet.
Místní média zároveň informují o podezřeních na propojení části milic s organizovaným zločinem a pašováním drog. Na kontrolním stanovišti u silnice Kafr Salchad byla zadržena zásilka desítek heliových lahví, které měly být podle vyšetřovatelů využity k pašování drog do Jordánska pomocí balónů. Objevila se také obvinění z uplácení velitelů milic za propuštění zadržených osob. Syrské Vnitřní bezpečnostní síly navíc oznámily zatčení několika osob podezřelých z únosů, loupeží a obchodování s kradenými auty. Vyšetřování odhalilo vazby mezi zločineckými skupinami v provincii Suvajda a damašským předměstím Džaramánou.
Mluvčí Nejvyššího výboru pro parlamentní volby Navár Nadžma oznámil vytvoření volebních a odvolacích komisí pro provincie Hasaka a Kobani. Odklad prvního zasedání parlamentu má umožnit uspořádání voleb také v provinciích Rakka a Hasace, aby bylo zajištěno širší zastoupení a vyšší legitimita nového parlamentu.
Bahrajn: Bahrajnské ministerstvo vnitra oznámilo zatčení 41 osob podezřelých z napojení na Íránské revoluční gardy (IRGC). Podle úřadů jsou obviněni ze špionáže ve prospěch cizích států a ze sympatií k íránským útokům.
Írán: Americké ústřední velení (CENTCOM) oznámilo, že námořní blokáda Íránu nadále trvá a je plně prosazování. Od 13. dubna bylo podle velení přesměrováno 58 obchodních lodí a 4 plavidla byla vyřazena z provozu, aby nemohla vplout do íránských přístavů ani je opustit.
Somálsko: Skupina džihádistů z hnutí al-Šabáb oznámila, že v oblasti El-Galu v okrese Mandera u hranice se Keňa provedla útok pomocí výbušného zařízení proti keňským silám. Tvrdí, že při útoku byli zabiti a zraněni vojáci.
V hlavním městě Mogadišu navzdory čtvrtečnímu oznámení federální vlády o zastavení nucených vystěhování pokračuje v hlavním městě odsun obyvatel. Bez domova už kvůli této kampani zůstalo přes půl milionu lidí. Situace vyvolává otázky, kdo tyto přesuny ve skutečnosti organizuje, pokud vláda skutečně nařídila jejich ukončení.
Libye: Po bezpečnostní operaci v libyjském městě Az-Závija vypukly střety v ulicích i v okolí největší místní rafinerie. Bezpečnostní složky zahájily akci proti zločineckým skupinám, která zahrnuje razie, zatýkání a domovní prohlídky. Obyvatelé byli vyzváni, aby nevycházeli z domovů, pokud to není nezbytné. Kvůli bojům poblíž rafinerie byl vyhlášen mimořádný stav. Provoz závodu byl zcela zastaven a z přístavu byly evakuovány ropné tankery. Podle dostupných informací si ostřelování obytných oblastí vyžádalo i civilní oběti.
Nigérie: Ozbrojenci z Islámského státu (IS) se pokusili zaútočit na základnu nigerijské armády ve městě Magumeri na severovýchodě státu Borno. Podle armádního zdroje byl útok odražen, při následném protiútoku vojáci zabavili 20 motocyklů, zbraně a granátomety a zhruba 10 útočníků bylo zabito.
V dalším incidentu nigerijské jednotky odrazily rozsáhlý útok na oblast Buni-Gari. V koordinované operaci ze země i vzduchu bylo podle dostupných informací zlikvidováno přes 50 ozbrojenců. Po jejich ústupu bezpečnostní složky rovněž zajistily velký arzenál zbraní a munice.
Mali: Mali čelí pokračujícímu zhoršování bezpečnostní situace, zejména na severu země. Agentura France-Presse zveřejnila snímky zničené vojenské techniky v opuštěných kasárnách ruského Afrického korpusu ve městě Kidal. K poškození došlo poté, co islamistická skupina Džamát Nusrat al-Islam wal-Muslimin (JNIM) a povstalecká Fronta za osvobození Azavadu (FLA) převzaly kontrolu nad několika obcemi v regionu.
Napětí dále eskalovalo po událostech z noci na 9. května 2026 v oblasti Aguelhok, kde malijské letectvo na letounu Suchoj Su-24 spolu s ruskými silami zasáhlo kočovný tábor, v němž se nacházely ženy a děti. Humanitární organizace Cal Acal už dříve varovala, že civilní obyvatelstvo v oblasti se fakticky ocitlo uprostřed bojů bez možnosti ochrany. Současně se objevilo video ze shromáždění bojovníků JNIM, které podle analytiků ukazuje její schopnost organizace a rychlé mobilizace v regionu.
Podle zdroje blízkého Kremlu se navíc ruský Africký sbor zabývá možností přehodnocení své vojenské mise v Mali. Jeho role by se mohla omezit na logistickou podporu, zdravotnické evakuace a zásobování. Přechodný prezident Assimi Goïta však s tímto scénářem údajně nesouhlasí a zvažuje hledání nových mezinárodních partnerů. Uvedl to Attaye Ag Mohamed z hnutí Fronty za osvobození Azavadu.
Další incident se odehrál na jihu země, kde bojovníci z hnutí JNIM na silnici mezi městy Bougouni a Sikasso zapálili více než pět vozidel včetně autobusů.
Dnešní Třešnička™ je o tom, že americká administrativa zjevně radši vytáhne ze sklepa všechny konspirační teorie a udělá z nich nudnou úřední pravdu, jen aby nikdy nemusela sáhnout na tu jedinou, na kterou se už rok čeká jako na svatý grál. Nejnovější deklasifikované „UFO dokumenty“ totiž ukázaly, že některé záhadné neidentifikované objekty nad Gruzií v roce 2001 nebyly návštěvníky z galaxie Andromeda, ale úplně obyčejnými ruskými letouny, které bombardovaly Kodorskou soutěsku a pak tradičně tvrdily, že nic, nikoho neviděly a technicky vlastně ani neumějí poznat, co létá nad cizím územím. Což je mimochodem asi tak ruské jako vodka, lež a mírové jednotky se samopalem. A je v tom cosi dojemného. Stát vám klidně otevře složku s UFO, odhalí, že mimozemšťané byli jen Moskvané s bombami, a ještě u toho zachová kamennou tvář. Jen aby náhodou nemusel otevřít tu poslední krabici, na které je lihovkou naškrábáno něco o pedofilních kanibalech vládnoucích Západu. X-Files po trumpovsku. Pravda je venku, ale jen ta, která se zrovna hodí.
Pomoci nám s naší tvorbou můžete malým příspěvkem na kávu, nebo si předplatit Patreon a podporovat nás dlouhodobě.
